Daňové doklady - strana 1

Přijímáme faktury za dopravu od dopravců. Datum vystavení je 3. 3. a DÚZP 29. 2. Na této faktuře je jak české plnění s českou daní (řádek 40-41 v DPH), tak i plnění s nárokem na odpočet (řádek 07-08 v DPH). U české daně je nárok na DPH až v momentě přijetí fakturu, čili nejdříve 3. 3., ale u druhého plněné, které se týká dovozu, je už 29. 2. Uvažuji správně? Samozřejmě, že je zde nárok s odpočtem, takže daň je na vstupu i výstupu. A můj dotaz, když mi přijde faktura, která má datumy na přelomu měsíce a faktura obsahuje tyto dvě plnění. Kdy mám dát fakturu do DPH? V únoru nebo v březnu? Máme 100% koeficient, nic nekrátíme.  Doplnění: Plnění je buď za přepravu anebo clo, celní poplatky. Například Schenker vystaví jednu fakturu, kde má částku za dopravu z Polska do ČR (kde je vyčíslené české DPH), tak to dávám do přiznání DPH na řádek 40 a pak je zde druhé plnění, také doprava, ale nyní z Velké Británie do ČR (kde DPH vyměření není) a tuto dopravu dávám do řádku přiznání DPH č. 7 a 43. A z jakého důvodu dopravce fakturuje na jedné faktuře obě plnění, netuším. Ale sem tam nám taková faktura přijde. Kdo realizuje dovoz: my objednáme přepravce a ten nám zboží doveze k nám do skladu.

Český dopravce, plátce DPH přepravil zboží z ČR do Francie pro francouzskou, neziskovou orgranizaci (z Prahy do francouzského Denain). Nezisková organizace uvádí, že není plátce DPH (nemá VAT/TVA), poskytuje pouze tzv. francouzské SIRET číslo. Nezisková organizace z Francie tak nemá DIČ, avšak ani IČ (v rámci posouzení/názvosloví v ČR). Řešíme, jakým způsobem bude vhodné za přepravu zboží za českého dopravce vyfakturovat (v EUR), zejména v rámci DPH. Zamýšleli jsme fakturovat za přepravu zboží s českou DPH ve výši 21% (přeprava započata v ČR pro osobu nepovinnou k dani), ovšem předmětná fr. nezisková organizace nám sdělila, že dle jejího názoru jí máme fakturovat v režimu reverse charge, což nás zmátlo. Napadlo nás, že se jedná u fr. neziskové organizace o osvobozenou osobu, která má v jiném členském státě postavení stejné jako v České republice neplátce a v rámci reverse charge by teoreticky šlo plnění vyfakturovat, ovšem pouze formálně - měli jsme totiž doposud za to, že režim "reverse charge" slouží pouze pro plátce DPH. Žádáme o přesný postup, jak plnění vyfakturovat (ZD + česká DPH, provést RCH či jiné?)? Dále prosíme o sdělení, kam plnění uvést v rámci formulářů - tzn. do jakých řádků v přiznání DPH + odd. kontrolního hlášení (pokud do KH uvádět vůbec)? Případně, kam toto plnění uvést i v souhrnném hlášení (zde by ovšem nebylo co vyplňovat do "DIČ pořizovatele zboží", navíc celkově tento formulář dle našeho názoru k účelům shora uvedeným neslouží). Dle našeho názoru by se plnění mělo vyplnit pouze do přiznání k DPH (ř. 24, popř. 26 či ještě jiný?) a kontrolní + souhrnné hlášení by se již následně nemělo vyplňovat.

Dobrý den, jsme tuzemští plátci DPH a poskytujeme služby televizního vysílání osobám nepovinným k dani. V zákoně o DPH jsme se dočetli, že povinnost vystavovat daňový doklad konečným spotřebitelům/občanům není. Pokud si ale takovýto zákazník požádá o účtenku/doklad o koupi, musí být tato účtenka zároveň i daňovým dokladem, pokud jsme plátci DPH? Případně pokud si zákazník požádá přímo o daňový doklad, jsme povinni mu vyhovět, i když se nejedná o osobu povinnou k dani?

Jednatel společnosti jezdí na služební cesty a někdy s sebou musí vzít i své děti/manželku. Ubytování hradí firemní kartou za všechny. Samozřejmě, stravné a propláceních všech nákladů spojených s cestou je jen pro jednatele a je daňové. Žádné účtenky/doklady nejsou pro více jak jednu osobu - jednatele. Ale co s tím ubytováním? Daňově dám pouze jeho část a ostatní dám jako nedaňový náklad na 513? Musím žádat po jednateli, aby část ubytování za děti/doprovod firmě poslal na firemní účet ze svého?

V roce 2023 byla přijata záloha na 55 997, Kč základ daně 48 693,04 Kč v sazbě 15 % DPH. Práce nebyla vykonána a v roce 2023 je záloha vrácena. Jak ji správně vyúčtovat? Základ daně bude –48 693,04 v sazbě 12 %, nebo se rozpočte vrácená částka 55 997 Kč do základu a daně prosím? 

Vlastníme ekonomický systém přes který vystavujeme objednávky pro různé dodavatele. Na objednávce je napsáno objednkávku schválil a jméno schvalovatele. Není však opatřena elektronickým podpisem, proto ji necháváme zvlášť ještě podepsat (fyzicky nebo elektronicky). Je tento podpis na objednávce povinný nebo můžeme objenávku odeslat bez jakéhokoliv podpisu?

Po přečtení skartačního řádu a mnoha článků o skartaci daňových dokladů si nejsem jistá zda jsem vše pochopila správně. Jde mi o účetní jednotku s.r.o., plátce DPH. Tato jednotka chce provést skartaci daňových dokladů z roku 2012, včetně účetní závěrky, bankovních výpisů, atd.. Daňové doklady a bankovní výpisy z tohoto roku předpokládám, že může nechat fyzicky zlikvidovat. Na to si sjedná společnost, která zajistí fyzickou likvidaci a vystaví doklad o provedení skartace. Jak to bude s účetní závěrkou s.r.o.? Může taktéž nechat fyzicky zlikvidovat, nebo se musí obrátit na místně příslušný archiv a tam nejprve zažádat, zda může i toto postoupit k fyzické likvidaci? Nebo lze již rovnou vše postoupit ke skartaci? U účetní jednotky proběhla v roce 2015 kontrola správce daně za rok 2013. Má i toto nějaký vliv, na archivaci a následnou skartaci?

Zaměstnavatel mi poskytl stravné od fy Sodexo pass, kde mám nasčítaný kredit podle zákona o stravném. Tohoto kreditu využívám při nákupu jídla (stravného tak, že převedu postupně částku 1000 Kč do kreditů rozvozové firmy Košík. Následně ve firmě Košík nakupuji s dodáním on-line. Podmínkou převodu je, že kredit má být čerpán pouze na jídlo, k čemuž se jako zaměstnanec zavazuji. Jsem kuřák a omylem jsem s jídlem nakoupil i cigarety, ale chybně jsem zadal, že budu platit hotově. Celý nákup byl tedy čerpán z kreditů na stravenky. Jak situaci ošetřit v účetnictví, když nákup již nejde stornovat? Stačilo by, abych ve firmě složil čásku za cigarety do pokladny jako příjem?

Majetek je zařazen do užívání 12/2022 a zahájeno odpisování. Stroj byl opakovaně reklamován. V 12/2023 uznaná reklamace a stroj vrácen (firma nám vystavila dobropis). Bude vyrovnání oprávek danové uznatelný náklad, vyřazení 082/022, vyrovnání oprávek 541/082? 

Dne jsme 1. 2. 2024 jsme zaplatili dodavateli zálohu ve výši 50.000 Kč na zboží. Dne 10. 2. 2024 došlo k dodání zboží. Dodavatel nám k předešlé zaplacené záloze nevystavil daňový doklad k přijaté platbě, ale až k 10. 2. 2024 vystavil daňový doklad na celkovou cenu zboží, kde jen odečetl celkovou částku zálohy. Je takovýto postup v pořádku? Není dodavatel povinen vystavit daňový doklad k přijaté platbě k zaplacené záloze, ačkoli k předání došlo za 10 dní a ve stejném měsíci? Nebo je možné, pokud k předání dojde do 14 dnů od úhrady zálohy a ve stejném měsíci jako úhrada zálohy, daňový doklad k přijaté platbě vůbec nevystavovat? Někdo vystavuje daňový doklad k přijaté platbě hned, ačkoli ve stejný den dojde i k předání zboží/služby a někdo to řeší takto, tak by mě zajímalo, co je správně.

Předmětem podnikání OSVČ je překladatelská a tlumočnická činnost a mimoškolní výchova a vzdělávání. Faktury vystavuje za lekce českého jazyka. Nyní OSVČ zaplatila zdokonalovací kurz k výuce ČJ na Ústavu jazykové a odborné přípravy na Univerzitě Karlově. Tento kurz je akreditovaný MŠMT. 1) Je úhrada tohoto zdokonalovacího kurzu daňově uznatelná? 2) Pokud by po absolvování kurzu uhradila OSVČ poplatek za zkoušku ověřující vzdělání, byl by tento poplatek daňově uznatelný?

Firma (A) vyrábí výrobky. Většinu těchto výrobků hned prodá svému hlavnímu distributorovi (B) a to z důvodu skladových – A nemá dostatek prostor. Na tyto prodeje je vystavena klasická faktura, která je uhrazena a přechází vlastnictví. B následně obsluhuje prodeje na území ČR. Pak ale nastávají situace, kdy dochází k tomu, že A svým jménem dodává zboží do EU (nebo na vývoz). Jelikož ale A nemá své skladové zásoby, tak prodává zboží, které má na svém skladu B. To funguje tak, že A vystaví opravný daňový doklad na B, tím pádem dostane zboží dokladově na svůj sklad a následně A vystaví fakturu na odběratele v EU (nebo vývoz). Jak je to z pohledu DPH (opravné doklady) a DPPO (v případě, že by B prodávalo zpět A za cenu, za kterou původně nakoupilo)?

Může fyzická osoba nepodnikající uplatňovat odpisy bytu a dávat je do do nákladů, nebo to lze pouze u podnikatele? 

Agentura práce platí za své s.r.o. roční členské příspěvky Organizaci zaměstnavatelů. Ve stanovách této Organizace zaměstnavatelů je, že sdružuje zaměstnavatele podnikající v oblastni soukromých bezpečnostních služeb a hájit zájmy členů sdružení. Jsou tyto členské příspěvky daňově uznatelné?

V zákoně o DPH bylo k 1. 1. 2024 změněno ustanovení o datu uskutečnění zdanitelného plnění v případě dodání elektřiny, plynu, tepla nebo chladu na den vyhotovení dokladu o vyúčtování. Firma měsíčně přefakturovává část nákladů nájemcům, proto zjišťuje každý poslední den v měsíci spotřebu na jednotlivých měřidlech. Z faktury od dodavatele za energie zjistí sazby (jsou pohyblivé) a vystaví fakturu nájemcům. Bez faktury od dodavatele nemůže provést přefakturaci, přesto by chtěla jako DUZP stanovit den odečtu z měřícího zařízení. Je možné takto stanovit?

Pokud účetní jednotka skenuje všechny doklady, je potřeba originální odklady archivovat? Můžeme vše evidovat v el. podobě? Nemusíme např. k paragonu ani tisknout výdajový pokladní doklad? Stačil by případným kontrolám jen sken dokladu a v účetním programu ostatní náležitosti?

Máme českou s. r. o. A a českou s. r. o. B. Společník a jednatel je stejná osoba v obou firmách. Můžou si navzájem fakturovat služby, když je stejný majitel?

Společnost prodala do Polska licence, které naplňují definici licenčního poplatku podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Polská protistrana provedla srážku daně a uhradili nám na bankovní účet pouze ten rozdíl. Jak si tento rozdíl proúčtujeme, abychom měli odběratelské saldo vyrovnané? Příklad: byla vystavená faktura ve výši 10 000,- EUR (311/602), na účet poté přišla platba ponížená o 10% SD 9 000,- EUR (221/311), jak se proúčtuje rozdíl 1 000,- EUR?

Obchodní společnost - plátce DPH (prodejce) prodává zboží zákazníkům tak, že na prodejně je zákazníkem vybráno zboží a vystaven řádný daňový doklad - faktura. Po zaplacení faktury dochází k dodání zboží (dopravu zajišťuje prodejce). Máme případ z 11/2022, kdy klient (plátce DPH) fakturu neuhradil a prodejce nemohl zpočátku zákazníka zkontaktovat - v roce 2022 byla tedy faktura účtována 311/384,343. Zboží má prodejce stále na skladě. V roce 2023 byl klient několikrát vyzván k úhradě faktury, aby mohlo být zboží dodáno. V první polovině roku klient reagoval a s tím, že z důvodu finančních problémů bude uhrazeno vše do konce roku 2023. K dnešnímu dni (1/2024) nebylo uhrazeno nic. Po poradě s právníkem bylo rozhodnuto, že bude zasláno klientovi odstoupeno od kupní smlouvy. Dotaz zní z hlediska DPH i daně z příjmů. V případě odstoupení od smlouvy - bude vystaven opravný daňový doklad dle § 42 (původní faktura byla jako řádný daňový doklad vykázání v KH za 1/2024 v sekci A.4), tento doručen zákazníkovi datovou schránkou (DPH bude sníženo v období doručení zákazníkovi). V z hlediska DP bude faktura odúčtována 384,343/311. Je náš postup v souladu s předpisy?

Firma nakoupí zboží přes e-shop a ten jí vyčíslí doklad v režimu OSS, tzn. s českou DPH 21 %. Jak tento doklad zaúčtovat z pohledu DPH, když opravy dokladu se nedomohou?