Daňové doklady - strana 2

Společnost prodala do Polska licence, které naplňují definici licenčního poplatku podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Polská protistrana provedla srážku daně a uhradili nám na bankovní účet pouze ten rozdíl. Jak si tento rozdíl proúčtujeme, abychom měli odběratelské saldo vyrovnané? Příklad: byla vystavená faktura ve výši 10 000,- EUR (311/602), na účet poté přišla platba ponížená o 10% SD 9 000,- EUR (221/311), jak se proúčtuje rozdíl 1 000,- EUR?

Obchodní společnost - plátce DPH (prodejce) prodává zboží zákazníkům tak, že na prodejně je zákazníkem vybráno zboží a vystaven řádný daňový doklad - faktura. Po zaplacení faktury dochází k dodání zboží (dopravu zajišťuje prodejce). Máme případ z 11/2022, kdy klient (plátce DPH) fakturu neuhradil a prodejce nemohl zpočátku zákazníka zkontaktovat - v roce 2022 byla tedy faktura účtována 311/384,343. Zboží má prodejce stále na skladě. V roce 2023 byl klient několikrát vyzván k úhradě faktury, aby mohlo být zboží dodáno. V první polovině roku klient reagoval a s tím, že z důvodu finančních problémů bude uhrazeno vše do konce roku 2023. K dnešnímu dni (1/2024) nebylo uhrazeno nic. Po poradě s právníkem bylo rozhodnuto, že bude zasláno klientovi odstoupeno od kupní smlouvy. Dotaz zní z hlediska DPH i daně z příjmů. V případě odstoupení od smlouvy - bude vystaven opravný daňový doklad dle § 42 (původní faktura byla jako řádný daňový doklad vykázání v KH za 1/2024 v sekci A.4), tento doručen zákazníkovi datovou schránkou (DPH bude sníženo v období doručení zákazníkovi). V z hlediska DP bude faktura odúčtována 384,343/311. Je náš postup v souladu s předpisy?

Firma nakoupí zboží přes e-shop a ten jí vyčíslí doklad v režimu OSS, tzn. s českou DPH 21 %. Jak tento doklad zaúčtovat z pohledu DPH, když opravy dokladu se nedomohou?

Tuzemská s.r.o., plátce DPH, uzavře obchod s dánskou společností (také plátce DPH) na práci ve Švédku (pro švédskou společnost) majetku švédské společnosti a to pracovníky z ČR. Jedná se tedy o subdodávku, kdy budeme postupně dodávat jak materiál, výrobky + montáž bude na místě v zahraničí. Jedná se o dodání 1) materiálu, výrobků (z ČR) do EU nebo 2) dodání materiálu + montáž přímo na místě – v EU? Jedná se nám o nastavení správné spolupráce: fakturace, DPH a dalších možné předpisy (zaměstnanci, OSVČ – subdodavatelé). Jako např. Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení, případně jaké další…. Dovoz zboží z EU – doplnění textu: reverse charge Základ daně a DPH na řádku 7/8, 43/44 (bez DPH) KH na A2 Vývoz zboží do EU – doplnění textu: reverse chargé Hodnota plnění na řádku 20 Následné souhrnné hlášení: kód 0 Služby v jiném státě - doplnění textu: reverse chargé Hodnota plnění na řádku 21 Následné souhrnné hlášení: kód 3 Náležitosti faktury: Fakturace DPH – bez DPH A text u faktury 2006/112/es rozdíl 235/2004? 

Klient vede DE, pořídil auto z Polska, platba proběhla v EUR. Na faktuře uvedeno datum 3. 10. 2023 částka 13.500 EUR kurz dle ČNB 24,495 Kč celkem v Kč 330.682,50. Fa zaplacena převodem datum 3. 10. 2023 částka 13.500 EUR kurz dle výpisu v bance 24.964 celkem v Kč 337.019,27. Která částka se použije jako pořizovací cena HM?

V roce 2023 jsme uhradili část zálohy na zpracování žádosti o dotaci. V lednu 2024 máme vyúčtovací fakturu s doplatkem. Zatím nemám rozhodnutí, zda bude žádosti vyhověno. Mohu částku (25000,-Kč) zahrnout do nákladů roku 2023? 

Pronajímatel vystavil v roce 2023 zálohu na vodné, stočné v sazbě 10% DPH. Záloha byla však uhrazena až v lednu 2024, kdy je DPH 12 %. Vzniká tedy nedoplatek na záloze ve výši 2% DPH - je to tak? Jak má vypadat doklad s tímto nedoplatek nájemci?

Jak má optik správně vystavit fakturu, pokud zaměstnavatel poskytuje příspěvek na brýle, který ale nepokryje celou cenu brýlí? Část uhradí zaměstnavatel a část zaměstnanec v hotovosti.

Dodavatel nám vystavil fakturu za práce v hodnotě 40 000 Kč (není plátce DPH). Když jsme v ARESu ověřovali IČ, které uvedl na faktuře, tak jsme ho nenalezli (v minulosti ale platné bylo). On nám není schopen vysvětlit, proč tomu tak je, není moc administrativně schopný, nedaří se nám ho kontaktovat. Práce nám skutečně poskytnul - můžeme si tedy tuto fakturu dát do nákladů? Hrozil by nám případně nějaký postih?

FO, plátce DPH, vede DE, vyřadil 10/2023 os. automobil z OM do os. užívání, byl zcela odepsaný (nákup 6/2013), odvedl DPH z ceny obvyklé, v podnikání uplatňoval skutečné nákupy PHM a vedl knihu jízd. Zatím stále bude automobil používat i pro podnikání. a) může si do podnikání uplatnit paušální výdaje na PHM ve výši 80% tj. 4 000 Kč měsíčně? b) jak to bude s ostatními výdaji za automobil - povinné ručení, dálniční známka, popř. údržba a opravy, lze použít na tyto výdaje 80% do podnikání? Případně nárok na odpočet DPH nebude žádný, ani krácený?

Jednatelka na charitativní akci o.p.s. Dejme dětem šanci, vydražila jeden předmět, pojmenovaný jako předmět č. 4 Křišťálový zvon za 50 000 Kč. Na tuto částku ji o.p.s. vystavila fakturu. Je možné si takovou částku udečíst jako dar od základu daně jen na základě této faktury? 

Česká firma, s.r.o., pojmenujeme ji Stavba s.r.o., český plátce DPH, má zakázku na Slovensku, ale není generálním dodavatelem, jedná se o práce na nemovitosti. Zakázka bude rozdělena do tří fází: 1. Fáze je vypracování projektové dokumentace v podílu dílčího plnění 70% zakázky projektové dokumentace a tuto firma Stavba s. r. o. si nechá vypracovat subdodavatelskou českou firmou Stavitel s. r. o. a ta jí bude fakturovat firmě Stavba s. r. o. Fakturace 11/2023. Je velmi pravděpodobné, že tuto fakturu vystaví s českou DPH, protože není plátcem DPH na Slovensku. 2. Firma Stavba s. r. o. bude fakturovat tuto projektovou dokumentaci slovenské firmě, která je usídlena na Slovensku, je to Slovenská firma plátce DPH, poskytla nám slovenské DIČ a budeme fakturovat S přenesenou daňovou povinností a daň odvede na Slovensku tato slovenská firma. 3. Fáze č. 2 má být fakturována zbývající část 30% projektové dokumentace, kdy tato má být již ve tvaru, kdy se podle ní bude postupovat při realizaci, časový úsek fakturace je 1. Q. 2024. 4. Fáze č. 3 Dodání technologie, včetně montáže do nemovitosti, kterou budeme nakupovat od dánské společnosti, (pořízení zboží z EU, zboží půjde pravděpodobně na Slovensko), ale fakturovat se bude na firmu Stavba s. r. o. Montáž bude zajišťovat český subdodavatel, který bude chtít fakturovat v PDP, ale přenášet bude český plátce českému plátci, protože ani jeden z nich nemá slovenské DIČ. Zajímá nás zejména posouzení, kdo z uváděných firem má být plátcem DPH na Slovensko a zda zboží z Dánska může být dánskou firmou fakturováno na firmu Stavba s. r. o. v režimu dodání zboží do jiného čl. státu (ČR), když ale fyzicky zboží se přepraví z Dánska přímo na Slovensko. 

Jak mám zaúčtovat fakturu od pojišťovny: mám od ní vystavený daň. doklad, ale nemám ho platit, mám ho jen kvůli uplatnění DPH? Zaslali mi dva doklady jeden je s DPH, kde je napsáno neplatit a druhý s částkou k úhradě ve výši DPH z první faktury. Nevím, jak zaúčtovat základ na daň. dokladu a částka by mi visela v saldu jako nezaplacená.

Společnost s r. o. bude na přání zákazníka expedovat hned po Novém roce 2024 zboží, které má hotové a zabalené již od počátku prosince 2023. Na přání zákazníka bude mít vystavená faktura uvedeno jako DUZP 2. 1. 2024 a číslo 24001. Výnosově by však podle nás měla expedice patřit do roku 2023. Pokud ano, lze použít následující účtování? V roce 2023: prodejní cena bez DPH 385 601, V roce 2024: prodejní cena bez DPH 311 385, DPH 311 343

Zaměstnavatel nyní poskytuje svým zaměstnancům stravenku ve výši 105 Kč, s tím, že 55 % účtuje jako daňový náklad, 45 % jako nedaňový náklad. V případě, že by v roce 2024 pokračoval, je to tak, že u zaměstnavatele by celá hodnota stravenky byla daňově uznatelná (bez limitu) a u zaměstnance by byla bez odvodu - až do výše 70 % horní hranice náhrady stravného pro 5-12 hodin? Když by od roku 2024 zaměstnavatel nahradil stravenky stravenkovým paušálem, tak by se v tomto případě, až do výše 70 % horní hranice náhrady stravného pro 5-12 hodin (tj. pro rok 2023 107,10 Kč), jednalo o daňový náklad na straně zaměstnavatele a u zaměstnance by tato částka byla osvobozená? Když by zaměstnavatel v roce 2024 poskytnul stravenkový paušál ve výši překračující 70 % horní hranice stravného, tak by se jednalo u zaměstnavatele pořád o daňový náklad a u zaměstnance by nadlimit už podléhal odvodům? Je v případě stravenkového paušálu nutná ještě nějaká další evidence nebo vycházím „jen“ z docházky.

FÚ zaregistroval společnost s r. o. zpětně k DPH od 1. 10. 2022. Vystavené faktury společnost poskytovala osobám povinným k dani bez DPH. Nyní v 11/2023 chce provést storno těchto faktur a vystavit nové doklady včetně DPH na výstupu. DPH bude počítat shora z celkového konečného plnění. Je správné vystavit storno a nový doklad s DPH s původním datumem - DUZP, tzn. např. vystaveno 25. 11. 2023, ale DUZP 5. 1. 2023? Poté bude doklad v daňovém přiznání a kontrolním hlášení v lednu 2023 (původní doklad byl vystaven 5. 1. 2023)?

Odběratel přijal mailem dne 23.11.2023 opravný daňový doklad, na kterém je DUZP 7.6.2022. Jedná se o opravu chybné fakturace. Má odběratel povinnost podat dodatečné DP a následné KH za 06/22 nebo může toto plnění uvést až v 11/2023, protože v tomto období se o skutečnosti dozvěděl?

Jakok občan, vlastním chalupu. Tuto chalupu jsem chtěla pronajímat (jako svoji vlastní k rekreačním účelům), protože bych musela mít ŽL a být OSVČ, to jsem nechtěla, a proto jsem to začala řešit přes firmu (s. r. o.), kde také jsem vlastník a jednatel. Máme firmu s manželem společně. S. r. o. pronajímá chalupu k rekreačním účelům, inkasuje peníze za pronájem, ale náklady spojené s energií, vodou, hypotékou, jsou psány na mě jako občana a já vše platím. Takže já mám náklady, s. r. o. má příjem. Ráda bych tyto náklady, které jsou spojeny s ubytovacími službami, evidovala v s. r. o. Všechny příjmy z pronájmu jsou příjmem s. r. o. Jak mohu uplatnit výdaje na energie, vodu, odpady, úroky z hypotéky, do daňových nákladů? Smlouvy s dodavateli jsou uzavřeny (historicky) na mou osobu, jakožto vlastníka objektu. Objekt je využíván pouze k podnikatelským účelům, krátkodobý pronájem – ubytovací služby. Jak jsem uvedla, bydlím cca 30 min od chalupy, také na vesnici. Objekt k soukromým účelům nevyužívám. Jednoznačně náklady na energie jsou spotřebovány pro ubytovací služby. Je prokazatelné, že všechny náklady jsou spotřebovány v souvislosti s ekonomickou činností.  Jsou daňově uznatelné náklady na opravu (po hostech) chalupy, když chalupa není v majetku firmy?

Za servisní pracovníky firmy povinné k dani ve Španělsku jsme zaplatili ubytovací služby a taxi v ČR. Neuplatnili jsme si nárok na odpočet a budeme je přefakturovávat této firmě, tj. ve stejné výši, jako je cena včetně DPH bez navýšení a nebude uvedeno DPH. Můžeme použít při přefakturaci služeb za ubytování a taxi § 36 odst. 13 zákona o DPH? Můžeme to evidovat jako nezdanitelné plnění, nebo je náš postup chybný a měli jsme si na vstupu u tuzemských faktur uplatnit DPH a potom provést přefakturaci s DPH?

Používáme certifikovaný a auditovaný účetní program. Domnívám se však, že účtování vydané faktury v EUR s odpočtem zálohy v EUR není správné, že je v rozporu se zákonem o DPH. Jedná se o fakturaci v EUR v mezi tuzemskými plátci DPH. Příklad: dodávka zboží za 200 EUR bez DPH. Záloha byla stanovena na 121 EUR včetně DPH a doplatek pak bude 121 EUR včetně DPH. Záloha byla uhrazena při kurzu 24 Kč za Euro. Na tuto částku vystaven daňový doklad v CZK v přepočtu 2400 Kč + 504 Kč DPH. Vyúčtovací faktura: Základ 200 EUR + DPH 42 EUR, (v den vystavení je kurs 25 Kč/Euro), zaúčtování základ 5000 Kč 311/604, DPH 1050 Kč 311/343. Odpočet zálohy 121 EUR (úhrada kurzem 24 Kč/Euro) se účtuje základ 2400 Kč 324/311 a DPH 504 Kč 343/311 a dále se účtuje kurzový rozdíl ve výši 121 Kč 563/311. Výsledek na vyúčtovací faktuře je uveden DOPLATEK 121 EUR a v tabulce DPH je základ 2600 Kč a DPH 546 Kč celkem 3.146 Kč. (kurs tedy 26 Kč/Euro) Domnívám se, že tento postup je naprosto špatný. Vzhledem k tomu, že se jedná o zakázku v EUR a doklady jsou v EUR, tak že výsledek vyúčtovací faktury by měl být DOPLATEK 121 EUR, kursem 25 Kč za Euro, tudíž vyčíslení pro účely DPH by mělo být na vyúčtovací faktuře základ 2500 Kč + DPH 525 Kč. Celkově by mělo být dle mého z tohoto případu odvedeno 1029 Kč DPH (504 Kč ze zálohy + 525 z doplatku) nikoliv 1050 Kč, jak vyčísluje program.