Daňové doklady - strana 3

Dobrý den, FO, která vede daňovou evidenci zakoupila od občana (nepodnikající osoba) silo. Hodnota sila byla 15 000 Kč.  Jako doklad o koupi dostala příjmový pokladní doklad - kde je pouze vyplněno: datum, jméno prodávajího a kupujícího, částka a že se jedná o koupi sila. Je tento doklad dostačující, aby si ho podnikatel mohl dát do výdajů nebo je nutné sepsat kupní smlouvu? 

Právnická osoba, plátce DPH pravidelně odebírá zboží od dodavatele. Dodavatel mu poskytl mrazák a vystavil na něj standardní daňový doklad 16 500 Kč + DPH 3 465 Kč a uvedl na něm tyto podmínky: Platební podmínky: platební forma – převodem. A zároveň bylo uvedeno: „Tento daňový doklad neplaťte, slouží jako kupní smlouva k zapůjčenému zařízení na dobu 5 let. Firma XY (dodavatel) od vás bude požadovat roční odběr zboží za 240 tisíc bez DPH. V případě nedodržení stanoveného limitu vám budeme účtovat na konci daného roku nebo začátkem nového roku částku 3 300 bez DPH z celkové kupní ceny. A naopak, při dodržení odběru ve smluvené výši, vám bude každý rok odečteno z celkové kupní ceny zapůjčeného zařízení 3 300 bez DPH. Po uplynutí 5 let smlouvy v platnosti vám bude automaticky převedeno do vašeho majetku." 1) Jak zaúčtovat prvotní doklad? Lze nárokovat DPH? Tudíž návaznost na kontrolní hlášení. 2) Jak likvidovat daňový doklad? Každoročně část ve výši 3 300 Kč + DPH. Zřejmě žádný doklad o tom vydávat nebudou, anebo celou částku daňového dokladu vyúčtovat do výnosů?

Na konci srpna 2023 jsme obdrželi materiál od zahraničního dodavatele, DUZP je tedy srpnové (pořízení zboží z EU s odpočtem DPH). Fakturu jsme obdrželi až v září 2023, i když na dokladu je datum srpen a přepravní listy jsou také srpnové, což je správně. Bohužel v srpnu jsme neuplatnili daň na vstupu z tohoto zahraničního dokladu. Můžeme toto dodání zboží z EU zahrnout do přiznání k DPH za měsíc září, nebo musíme podat dodatečné přiznání za srpen a v září nesmíme vůbec uplatnit? U českého dodavatele je mi to jasné, ale u zahraničního tápu.

Společnost s r. o., plátce DPH, doveze zboží z Číny. Chce použít denní kurz ČNB. Na faktuře je datum vystavení 2.10., na JSD je datum 12. 10., zboží dorazilo na sklad 17. 10. 2023. Jaký je správný kurz, kterým mám zaúčtovat fakturu do účetnictví? Které datum je pro mne rozhodné - vystavení, na JSD nebo dodání? Kurz dle předchozí otázky je shodný pro DPH i účetnictví? 

Hude hotel v říjnu 2023 vystavovat doklad za ubytování, které se uskuteční až v prosinci 2023, nebo v lednu 2024. Může vystavit rovnou fakturu (daňový doklad) na ubytování s DUZP datem vystavení dokladu, tedy říjen 23, nebo by měl být postup přes zálohovou fakturu/daňový doklad k přijaté platbě a konečnou fakturu až při uskutečnění pobytu? Pokud by to bylo možné rovnou přes konečnou fakturu/daňový doklad, je DUZP datum vystavení faktury, nebo přijetí platby? Vystavena bude dříve, jedná se o platby převodem. 

OSVČ, plátce DPH zprostředkovává pro svého objednavatele A (plátce DPH ve Velké Británii) dopravu různého zboží (doprava se koná např. Itálie -->VB, Německo --> ČR atd.). Tuto dopravu objedná u svého přepravce B (někdy je to plátce v ČR, jindy ORD z Německa atd.). Plátce dostane fakturu např. s datem DUZP 25.08. datum vystavení 02.09. Tuto fakturu obdrží a zaplatí ze svého účtu 10.09. - např. zadá platbu 1 000 EUR a z jeho účtu odejde 26 200 Kč. Bez ohledu na zaplacenou částku z účtu musí přepočítat platbu 1000 EUR správným kurzem k DUZP? 1) Může všechny své transakce přepočítávat jednotným kurzem k 1.1. (ale není účetní jednotkou, vede daňovou evidenci) nebo pokaždé jiným denním kurzem k DUZP? Fakturu pro svého objednavatele ve Velké Británii vystavuje bez DPH. 2) Je povinen na faktuře uvést "daň odvede zákazník" pokud je faktura vystavena do VB? 3) Jaké datum DUZP uvede na faktuře – může/musí být uvedeno datum DUZP, kdy se o částce dozvěděl, resp. o skutečné spotřebě, tj. kdy mu faktura od přepravce dorazila nebo na faktuře musí být původní DUZP od přepravce (v tom případě by někdy nemusel stihnout přiznat plnění ve správném měsíci) - jaké ustanovení zákona pro tuto situaci platí? 4) OSVČ s objednavatel A nemá žádnou smlouvu, vše funguje přes e-mail, objednavatel je také spediční firma, a proto neosvobozuje v případě dovozu/vývozu tyto služby, vždy je to zdaněná transakce, resp. v reverse charge. V případě vývozu je to jasné, není zde splněna podmínka vazby na vývozce (OSVČ není přímý dodavatel služby vývozci). V případě dovozu však nemá přístup k žádným dokladům, potvrzením, že by dovozce (dovozce ani nezná, nekomunikuje s ním, komunikuje pouze se spediční firmou z VB) zahrnul cenu dopravu do základu dováženého zboží, a proto daň přiznává – je tento postup správný?

Klient nám odmítá podpisovat dodací listy k zakázce. Je nutné mít podepsaný dodací list?

V měsíci květnu jsme vystavili opravný daňový doklad s DUZP 31. 5. 2023. Doklad byl vystaven neplátci DPH. Nyní jsem ale zjistila, že se mi ODD nepromítl do daňového přiznání k DPH. Je možné tento ODD zahrnout do přiznání k DPH za měsíc září, vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná o vrácení DPH?

Plátce DPH přijme od ORD z Polska službu, kde se stanoví místo plnění v tuzemsku dle základního pravidla dle § 9 zákona o DPH, pravidlo B2B. Na faktuře uvede polská ORD pouze částku v Eurech. Faktura z DUZP 20. 9. 2023, datum vystavení 25. 9. 2023 a plátce jí přijme a uhradí dne 1. 10. 2023. Uhradí jí ze svého korunového účtu, kde zadá platbu 1 000 EUR, ale banka mu odečte již přímo Kč např. 25 000 Kč + zvlášť naúčtuje poplatky (tj. banka to sama přepočte za ten poplatek). 1) Je správný postup, když si dá plátce do daňové evidence rovnou 25 000 Kč jako daňový výdaj + výdaj 100 na bankovní poplatek? Nemusí přepočítávat např. pevným kurzem fakturu, ačkoliv byla vystavena v Eurech? Jeho výdaj odešel z korunového účtu, a proto se nic nepřepočítává? Je tento postup z pohledu zákona o daních z příjmů správný? 2) A jaký je pohled zákona o DPH – bude fakturu 1 000 EUR plátce přepočítávat k datu DUZP nebo ke dni poskytnutí úplaty, tj. ke dni který nastal dříve? V daném případě musí plátce ke dni DUZP, tj. k 20. 9. 2023 přepočítat 1 000 EUR (užívá pevný kurz k 1. 1. 2023)? Přepočítá základ daně kurzem 24,115, tj. základ daně bude v přiznání na řádku 5. 24 115 Kč a DPH = 5064,15 --> zokrouhleno na 5 064 Kč. Je tento postup z pohledu DPH správný? Pokud by se jednalo o malé částky např. 100 EUR, pak by se již v přiznání zaokrouhlil základ daně 2411,5 na 2412 a daň pak na 506,52 na 507 Kč. Je možné takto postupně zaokrouhlovat jednotlivé faktury? A pak součet, několika faktur takto zaokrouhlený, uvést v přiznání? Plátce má pouze několik faktur do měsíce, a proto je může jednoduše „sečíst v ruce“ na kalkulačce.

Při prodeji zboží v prodejně je možná platba i v EUR, kurz si prodejna stanovila sama, nejedná se o kurz ČNB. Doklad je vystaven v české měně, např. základ daně 1.000 Kč, DPH 210 Kč. Je to tak správně nebo musí být doklad vystaven v EUR, pro přepočet použit kurz ČNB používaný v účetnictví a následně vznikne kurzový rozdíl?

Do rukou se mi dostal daňový doklad na odebrané služby, na které se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti. Doklad byl vystaven pozdě, neboť na fakturaci se zapomnělo. Doklad tak měl datum vystavení září 2023, ale jako DUZP bylo uvedeno květnové datum. Obrátila jsem se dodavatele s tím, že se jedná o neplatný daňový doklad, jelikož doklad byl vystaven více jak 15 dnů od DUZP. Dodavatel mi odpověděl, že záležitost konzultoval se svým daňovým poradcem, který mu řekl, že doklad je vystavený správně. Já ani daňový poradce ale toho názoru nejsme a myslíme, že se na doklady s přenesením vztahují stejná pravidla pro vystavování dokladů jako na běžná plnění (dle § 28 odst. 5 ZDPH). Mohu poprosit o posouzení situace, která ze stran má pravdu? 

Dobrý den, dodáváme našeho zákazníkovi každý den zboží, které fakturujeme souhrnně za 5 pracovních dnů. Prosím o sdělení jaké DUZP uvedu na faktuře, datum vystavení faktury, nebo datum z poslední dodávky zboží? Děkuji za Vaši odpověď.

Společnost s.r.o., plátce DPH, vystavila účtenku (platba kartou u obchodníka) za nákup lisovaného textilu. Na účtence je uveden odběratel maloobchod a je vyčísleno DPH ve výši 21%. Může si naše společnost, také s.r.o. a plátce DPH uplatnit DPH z této účtenky?

Dvě firemní vozidla využívají v Praze k parkování systém EasyPark. Parkování je placeno na zónách kartou. K placení dochází soukromou kartou zaměstnanců, jelikož systém neumožňuje evidenci na firmu (respektive je to možné, ale za měsíční poplatek, který se firmě nevyplatí, jelikož parkování neprobíhá každý měsíc). Firma obdrží od zaměstnanců vždycky výpis o parkování (daňový doklad) s rozepsaným DPH, ale doklad je evidován na jméno zaměstnance, na dokladu je uvedeno SPZ firemního vozidla. Vždy se jedná o platby firemní, tj. parkování z důvodu schůzek s klienty. Lze tyto doklady (znějící na stokorunové částky) vložit do účetnictví firmy, konkrétně do pokladny, s tím, že hotovost bude předána zaměstnanci, který platil soukromou kartou?

Český dodavatel fakturuje českému odběrateli v EUR. Odběratel poskytne dodavateli zálohu v EUR. Jak bude odběratel účtovat následující: 25. 7. úhrada přijaté ZF 1210 EUR (1000 EUR + 210 EUR) (účetní kurz 24,16). Zaúčtováno 29.233,6 Kč (314000/221). Následně odběratel obdrží od dodavatele daňový doklad k uhrazené záloze 1210 EUR (kurz dodavatele na daňovém dokladu 23,73). 23 730 Kč + 4983,3 = 28713,3 (314777,343/314000). Jak zaúčtovat rozdíl na účtu 314 000 ve výši 520,3 Kč? Je správné ho zaúčtovat na účet kursových rozdílů jako daňový náklad (563/314000)?

Obdrželi jsme daňový doklad s položkou Ceniny: parkovací karta a firemní pozvánky (česká firma). Tato faktura je vystavena bez DPH. Jak v tomto případě zaúčtovat náš náklad (kód DPH osvobozeno nebo nákupy od neplátců)? Firma nám účtuje poplatky spojené s tím, že nám vydala parkovací kartu na parkoviště a pozvánky na výstavu. Výstava se konala v Německu. Tuzemská firma nám přeúčtovala /přefakturovala/ náklady spojené s výstavou.    

OSVČ má auto v obchodním majetku, vede daňovou evidenci. Na bankovním výpise jsou uvedeny platby za mytí auta. Jedná se o mytí vozu v myčce, která nevydává doklady. Na bankovním výpise je uvedeno jen "NYX*ceskeautomyckysr Drzovice". Mohu tyto platby zaúčtovat v daňové evidenci podnikatele jako daňový výdaj? Telefonicky jsem kontaktovala myčku, kde mi majitel tvrdil, že u myčky je pracovník, který doklad vypíše. Osobně jsem se přesvědčila, že nikdo u myčky není, takže doklad nemá kdo vydat. 

Daňový doklad od přepravní společnosti obsahuje pro datum uskutečnění zdanitelného plnění následující text: „V případě více přeprav považujte tento doklad za souhrnný DUZP - poslední den v měsíci. Služba se považuje za poskytnutou dnem vystavení faktury.“ V konkrétním případě je datum vystavení faktury: 2. 1. 2023, na faktuře vyúčtováno více přeprav započatých a ukončených v měsíci prosinci 2022. Jaké je správné datum uskutečnění zdanitelného plnění?

FO, plátce DPH, vystavuje fakturu a na faktuře je uvedena jen provozovna, musí tam být i sídlo? Pokud je v rejstříku podnikatel veden pod jménem a příjmením, ale na faktuře má i další název, je to chyba? Protistraně při obdržení faktury se to nelíbilo... 

Může e-shop, plátce DPH, který prodává jen v ČR: 1) Vystavovat zjednodušené doklady? 2) DPH za dopravu bude shodné s hlavní věcí? 3) Jaké bude DPH na dopravě, pokud je na dokladu zboží v sazbě 15 % i 21 %? 4) Má nějaký vliv na typ dokladu to zda prodává jen „občanům“ nebo i firmám? 5) Jak by to bylo s doklady a DPH, pokud by začal prodávat mimo ČR?