Daňové doklady - strana 4

OSVČ, nyní paušální režim, prodej použitého zboží ze zahraničí v ČR (nákup i prodej ve větší míře probíhá pouze s nepodnikateli). Po překročení obratu (případně možná i dříve) se stane plátcem DPH, následně bude uplatňovat skutečné výdaje. Možnou „novou“ překážkou však bude, že nákup použitého zboží (luxusní kabelky, boty) probíhá od neplátců (soukromníků, nepodnikatelů) ze zahraničí (IT, DE) přes portály typu vinted, aukro, atp. K nákupu není možné dostávat kupní smlouvy, lze doložit nákup jen přes pohyby na účtu (nic není nakupováno za hotové) + mailovou komunikací nebo výpisem objednávek z daného portálu (včetně fotek, popisu a ceny). Je možné prokazovat skutečné výdaje za nákupy zboží od nepodnikatelů tímto způsobem? Případně, jakým jiným způsobem dokazovat při případné kontrole oprávněnost výdajů OSVČ z hlediska DPFO? A dále si trochu nevím rady s DPH. Je mi jasné, že při prodeji bude moci být uplatněn § 90 zvláštní režim použitého zboží. Ale jak je to s DPH pak při pořizování zboží ze zahraničí? Podle § 5 by měl zde odvádět DPH z té nákupní ceny zboží? Ale nemůže si proti tomu nic odečíst, protože vlastně daňové doklady mít nebude.

Společnost v roce 2023 zakoupila lodní kontejner s VC převyšující hranici pro DHM. V téže roce je v plánu jeho úprava a prodej. Jaký způsob zaúčtování by byl v tomto případě nejvhodnější?

Dobrý den, mohu akceptovat, tzn. zaúčtovat a zahrnout do přiznání k DPH daňový doklad (fakturu), u kterého není dodržena 15 denní lhůta pro jeho vystavení ode dne uskutečnění zdanitelného plnění? Faktury dodavatel vystavil i za víc jak 30 dní ode dne uskutečnění zdanitelného plnění. Nebo mám dodavatele požádat o opravení data vystavení? Jedná se o běžné tuzemské plnění (fakturace dopravy zboží). Děkuji

Náš odběratel z EU požaduje odebrané výrobky dodat přímo svému odběrateli také z EU, ale k fyzickému dodání má dojít v rámci ČR. Je správné, že vystavíme fakturu na odběratele z jiného členského státu včetně DPH, protože místem plnění je ČR (výroby fyzicky nepřekročí hranice ČR)? 

Rádi bychom se dotázali, zda se na společnosti poskytující služby účetní, daňové a mzdové agendy vztahují nějaké povinnosti v oblasti archivace a skladování dokumentů jejich klientů (pracovněprávní dokumety, daňové)? Standardně je tato služba zahrnuta ve smlouvě, ve které se poradenská společnost zavazuje tyto dokumenty uchovat a na žádost klienta, případě při ukončení spolupráce jí je vrátit. Poznámka: Jsme přesvědčeni, že nebudeme skladovat žádné archiválie plnící funkci kulturního dědictví, jak uvádí zákon o archivnictví.

Firma prodává přes e-shop, vystavuje fakturu/daňový doklad při expedici k dopravci. Stává se však často, že zákazník zboží nepřevezme nebo reklamuje. Firma pak vytvoří opravný daňový doklad. Na druhé straně jsou zpravidla občané-nepodnikatelé. Aby si mohla dříve odvedenou DPH nárokovat zpět, je nutné archivovat např. v emailu důkaz, že opravný daňový doklad odeslala zákazníkovi a splnila tím svoji povinnost (vynaložila úsilí dle § 42 odst. 5 zákona o DPH). Nebo pokud je zákazník občan nepodnikatel a neplátce DPH, tak nemusí vystavit daňový doklad z prodeje, a ani tedy opravný daňový doklad z důvodu vrácení zboží a stačí, pokud si tyto výstupy a vstupy do DPH eviduje interně v systému bez odesílání druhé straně?

Jsme s. r. o., plátce DPH a dne 7. 7. 2023 jsme obdrželi fakturu za užívání autorských děl za rok 2022. Datum vystavení i zdanitelného plnění je rovněž 7. 7. 2023. Můžu tuto fakturu zaúčtovat do daňových nákladů letošního roku?

Dodavatel z Číny zaslal náhradní díly s fakturou k proclení na 10 USD. Fakturu jsme účtovali jako závazek. Dodavatel tuto částku však nechce od nás uhradit. Jak správně závazek proúčtovat? Zboží jsme nehradili, bylo zasláno zdarma. 

Mohu zaúčtovat do nákladů, jako účetní doklad, Potvrzení o vydání parkovacího oprávnění a dokladu o zaplacení ceny z užívání komunikací vymezených nařízením pro státní silničního motorového vozidla, které bylo vydáno MČ Praha? Tento doklad vedle názvu „potvrzení“ obsahuje že se jedná o parkovací oprávnění, vč. čísla oprávnění, platnost od do, částku a přijetí úhrady, iniciály držitele. MČ Praha není plátcem DPH. Mohu na toto potvrzení pohlížet jako na zjednodušený účetní doklad, nebo musím žádat o vystavení faktury za parkovací oprávnění?

Plátce DPH nárokuje odpočty DPH na základě dokladů o přijaté platbě (zálohy za zboží v plné výši hrazeny předem). Je nutno pro nárok na odpočet dokládat k těmto dokladům o přijaté platbě i konečné faktury (DPH na nich je nulová)?

Do jakého členění mám dát fakturu - s. r. o., plátce DPH, jako subdodavatel provedl opravu na veřejném osvětlení na Slovensku pro Českého plátce. Faktura je vystavena na plátce s českým DIČ, mám zařadit tuto službu do přenesené daňové povinnosti, nebo do členění poskytnutí služeb do jiného členského státu EU? Nejsem si jistá kde zařadit v kontrolním hlášení a zda je povinnost podat souhrnné hlášení. Myslím si, že tuto povinnost má až konečný dodavatel. 

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 12. 2022 ve věci C-378/21 Finanzamt Österreich (TVA facturée par erreur a des consommateurs finals)

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 12. 2022 ve věci C-247/21 Luxury Trust Automobil

Podala jsem přiznání k DPH za měsíc duben v termínu a včera se ke mně dostaly 2 doklady ještě do dubna. Jeden je faktura přijatá a jeden je opravný daňový doklad. Oba jsou na stejnou částku, takže ve výsledku je to nula, nevychází žádné navýšení daňové povinnosti. Mám podat dodatečné daňové přiznání k DPH, nebo ne? Hlásí mi to závažnou chybu, že se nezměnila daňová povinnost, ale pokud tedy dodatečné nepodám, mám oba doklady zaúčtovat do května? I když opravný doklad, patří do dubna? 

Jedná se o právnickou osobu, plátce DPH, ale nepoužije se na vstupu nárok na odpočet DPH. Nakoupí se na firemní auto nové pneumatiky, na přijatém dokladu jako odběratel není uvedena firma, ale například společník nebo jiný člověk. Celá suma (nad 10 000 Kč s DPH - např. 12 000 Kč s DPH) se dá do daňových nákladů a zaúčtuje se jako výdajový pokladní doklad. Lze tento postup obhájit před FÚ?

Právnická osoba, plátce DPH, má s operátorem uzavřenou dohodu na poskytnutí slev na telefonní hovory (cca 30 SIM). Může PO „přefakturovat“ náklady na telefon (hovorné) další PO či FO, plátci DPH? Jedná se nám o přefakturaci skutečných nákladů bez navýšení (přefakturované telekomunikační služby v účetnictví neovlivní základ daně z příjmu). Od operátora máme na každou PO i FO jednotlivé faktury, kde je všude veden hlavní odběratel právě PO, která spolupracuje s další PO a FO (dáno i historicky) a tím máme všichni levnější hovorné. Dále má každý i svůj zákaznický účet. Ale faktury jsou všechny na tu hlavní PO. Jak je to z hlediska daně z příjmů, DPH a zákona o telekomunikačních službách?

S. r. o. nakoupila zboží na Amazon.de. Amazon.de má registraci k DPH v ČR. Faktura je v EUR , DPH je vyčísleno v EUR i v CZK. Společnost používá pro přepočet denní kurz ČNB. Kurz na faktuře uveden není. Máme použít kurz přepočtu k odpočtu DPH, jaký použil dodavatel? Částka vyčísleného DPH, podle faktury dodavatele, nesouhlasí s denním kurzem ČNB. 

Dobrý den, prosím český plátce DPH s.r.o. fakturuje službu (zprostředkování prodeje zboží ve svém obchodě, tj. v ČR - tzv. sdílený obchod) NEPLÁTCI ze Slovenska, má sídlo na Slovensku. Prosím jak fakturovat? půjde o přenesenou DPH? prosím jak postupovat, děkuji

OSVČ vede daňovou evidenci, plátce DPH. Zakoupila ojetý osobní automobil za 60.000 Kč a na faktuře a v technickém průkazu je uvedeno rodné číslo místo IČ. OSVČ automobil používá ode dne pořízení jen pro podnikatelskou činnost. Je možné pořízení automobilu uplatnit jako daňový výdaj?

Společnost s ručením omezeným, měsíční plátce DPH, uskutečňuje na základě uzavřené smlouvy opakující se přepravu v průběhu celého roku. Jak často musí vystavit hromadnou fakturu?