Daňové doklady - strana 4

Firma s. r. o, plátce DPH, využívá služeb od Googlu. Zaplatili zálohu 05. 1. 2025 ve výši 8 000 Kč. Obdrželi doklad „Payment Receipt 0147 = Doklad o přijaté platbě, kde je uvedena adresa odběratele i dodavatele služby, ale bez DIČ odběratele. Poté k 31. 1. 2025 dorazila faktura za služby ve výši 1 711,83 Kč s tím, že částka bude automaticky stržena ze zálohy. Na závěr faktury je uvedena věta „Služby, které jsou předmětem zpětného účtování DPH, budou příjemcem účtovány v souladu s článkem 196 směrnice Rady 2006/112/ES.“ Dále je na faktuře je uvedeno „DPH je 0 %, 0 Kč“. Mám odvést a uplatnit DPH již ze zálohy, anebo až z faktury? Je problém, když na dokladech není uvedeno DIČ odběratele? Adresa je v pořádku. 

Našemu odběrateli jsme vyfakturovali v říjnu 2024 zboží za 387 535,20 Kč + daň 12 % 46 504,22 Kč, tj. celkem 434 039,42 Kč. Fakturu jsme mu zaslali, odběratel (plátce DPH) si na základě této faktury uplatnil svůj nárok na odpočet za říjen 2024 a v únoru 2025 fakturu uhradil. Bohužel do našeho účetnictví byla omylem vložena chybná faktura na vyšší částku (398 304 Kč + DPH 47 796,48 Kč, tj. celkem 446 100,48 Kč) - tuto chybnou fakturu na vyšší částku jsme zaúčtovali do účetnictví, uvedli ji v našem přiznání k DPH za měsíc říjen 2024 a rovněž v kontrolním hlášení za říjen 2024. Nyní (únor 2025) jsme zjistili naši chybu. Jak máme nyní postupovat? Stačí vložit do našeho účetnictví správný doklad (faktura na nižší částku, kterou skutečně obdržel odběratel) a podat dodatečné daňové přiznání a následné kontrolní hlášení za říjen 2024, v nichž pouze opravíme základ daně a výši daně u tohoto chybného dokladu? Nebo je nutné celou situaci nějakým způsobem složitě řešit přes opravné daňové doklady - pokud ano, jaký by byl postup? 

Na pracovišti (příspěvková organizace - vyšší odborná škola) využíváme dva typy vstupních lékařských prohlídek. Pedagogy vysíláme ke smluvní lékařce, která náklad fakturuje přímo nám jako zaměstnavateli na základě smlouvy (zdravotní způsobilost je vyžadována zákonem o pedagogických pracovnících, proto smluvní lékařka) a nepedagog většinou vstupní prohlídku absolvuje u svého praktického lékaře. Pedagog musí ke smluvní lékařce donést výpis od svého praktika, který musí uhradit. Měli bychom ho pedagogovi proplatit na základě účtenky? A je důležité, zda na účtence je jméno pedagoga, nebo máme trvat na vystavení účtenky se jménem zaměstnavatele? Stejně tak, pokud nepedagog přinese doklad o úhradě vstupní prohlídky u svého praktika, můžeme prohlídku uhradit, i když na dokladu nefiguruje název zaměstnavatele? Je to i tak pro zaměstnavatele daňově uznatelný náklad? 

Podle znění § 35a odst. 3 zákona o DPH musí být při uchovávání daňových dokladů prostřednictvím elektronických prostředků uchovávána elektronicky i data zaručující věrohodnost původu daňových dokladů a neporušenost jejich obsahu. Jak tuto podmínku v praxi splnit a zajistit?

Prosincová vydaná faktura obsahovala i technologii, která do konce roku měla přijít, ale nepřišla. Tato technologie přišla až v lednu 2025 a dodavatelská faktura je také v 2025. Výnos tedy máme v 2024. Můžeme si vytvořit náklad jako dohadnou položku, nebo interním dokladem udělat náklad v roce 2024 a evidovat ho jako výdaj příštích období? Výši částky přesně známe. 

Jak je u elektroinstalačních prací v přenesené povinnosti? 1) Odpovědnost za stanovení sazby: Ze zákona je mi zřejmé, že vystavovatel faktury není povinen sazbu daně uvádět. Některé fakturační programy jsou však nastaveny tak, že tuto náležitost požadují. Měl by příjemce takové faktury požadovat nějaký důkazní prostředek prokazující stanovení sazby? Kdo má v tomto případě klíčovou odpovědnost? Co je zde zásadní – zápis v KN? A jak je to u projektů ve výstavbě? Pokud příjemce přizná daň ve vyšší sazbě dle faktury, jaké by to mohlo mít dopady? 2) Revize – konkrétní příklad: Na dodávku revizí je najímán pán, který fakturuje souhrnně např. 15 revizí za určité období. Fakturu většinou položkuje podle obecných adres objektů. Sazba na dokladech není uvedena. Jako příjemce a zpracovatel dokladu bych tedy měla řešit, ke kterému objektu revize náležely? A podle toho by měly mít položky faktury rozdílné sazby? 3) Elektroinstalační práce mimo přenesenou daňovou povinnost: Je třeba si v rámci elektroinstalací dát pozor na nějaké výjimky, kdy se přenesená daňová povinnosti mezi plátci neaplikuje?

Máme nového klienta, který je veřejně prospěšným poplatníkem a který kromě hlavní činnosti jako vedlejší činnost prodává merchandising na pořádaných akcích nebo skrze zřízený eshop. Klient je plátcem DPH a veškerý prodaný merchandising si kupují fyzické osoby, neplátci DPH - spotřebitelé. Při prodeji na akcích na místě klient prodává zboží zkrze platební terminál (hotovost není možná) a zkrze eshop přes platební bránu (jiná varianta není možná). Doposud byla praxe taková, že subjekt nevydával žádné daňové doklady, protože odběratelé je nechtěli/nepotřebovali a vše evidoval a přiznával podle výpisu z platebního terminálu nebo z platební brány. Reálně tedy vždy odvedl DPH z transakcí ve správné výši a vše bylo evidováno jak v přiznání k DPH, tak v kontrolním hlášení v oddílu A5 do 10.000 Kč. Dotaz zní, zda je možné takto pokračovat nebo je subjekt povinnen vydávat daňový doklad ke každé jednotlivé transakci, i když si ho spotřebitel nevyžádá? 

Je účinně doručen ODD vystavený věřitelem [§ 46f odst. 1 písm. a) ZDPH] do datové schránky dlužníka (odběratele), který se nachází v insolvenčnim řízení? Nebo musi být ODD doručen insolvenčnímu správci do jeho datové schránky, aby si mohl věřitel snížit základ daně a daň? 

Manžel vede daňovou evidenci a je čtvrtletní plátce DPH. V roce 2024 zakoupil vybavení dílny 3 ks, 2 ks vybavení do 80 000 Kč a 1 ks nad 80 000 Kč. Toto vybavení je zakoupeno na splátky s poskytnutím finančního bonusu a bude splaceno v roce 2027. Je mi jasné, že vybavení s hodnotou nad 80 000 Kč, budu odpisovat až po splacení, protože ve smlouvě je řečeno, že zboží odběratel nabyde až úplným zaplacením. Jak mám dát do nákladů zboží do 80 000 Kč: až v roce 2027 do nákladů, nebo by byla velká chyba začít po zaplacení odpisovat?

Odběratel nám neustále hradí na účet, který není uveden na faktuře. Společnost-dodavatel má jako plátce DPH vícero účtů, které jsou zveřejněné. Odběratel tvrdí, že může platit na který chce, když ho máme oficiálně zveřejněný. Platba sice firmě dorazí, ale účet, na který odběratel platí,  je používaný na jiné platby společnosti a na fakturách se neuvádí. Má odběratel pravdu a skutečně si může platit na jaký účet chce? Je nějaký postih na odběratele? Peníze společnosti dorazí, ale jde spíše o systém, který firma má, a rychlé spárování platby.

Pronajímatel vystaví nájemci jednu celkovou zálohu za všechna média (v této celkové záloze je záloha za teplo, chlad, vodné, stočné, elektrickou energii, služby) - zaplacením se vystaví daňový doklad na přijatou platbu. Tato média se vyúčtovávají v různou dobu (např. elektrická energie 1x měsíčně, služby 1x ročně). Pokud nájemce do vyúčtování prvního média např. elektrické energie nezaplatí zálohu má se částečně záloha "vystornovat" a zbytek požadovat zaplatit, protože zbytek není vyúčtováno? Vystornovat částečně i proto, abychom nebyli povinni po vyúčtování tuto zálohu vracet?

Musí OSVČ, neplátce DPH, masérka dávat klientům doklad o zaplacení a evidovat ho? Měla by evidovat všechny své příjmové doklady, paragony nebo nějaké účtenky o zaplacení nebo postačí zapisovat, evidovat denní tržbu. V denní tržbě má pak jednotlivě zapsány příjmy, které dostala v hotovosti od svých klientů. Jestliže dostane zaplaceno na účet např. tím, že klienti platí QR kódem nebo přímo na bankovní účet, který jim OSVČ sdělí musí k těmto platbám vystavovat daňové doklady nebo faktury? Prosím z jakého zákona to plyne?

Ke konci roku 2024 jsem obdržela od jednatele firmy faktury ze zahraničí (reverse charge), které nebyly zahrnuty ve správném účetním měsíci, v hodnotě po přepočtu EUR/CZK do 10 000 Kč. Lze tyto faktury zaúčtovat v účtovaném měsíci s tím, že uvedu do DUZP datum dle přijaté faktury? U přijatých faktur ze zahraničí v přepočtu nad 10 000 Kč musím udělat opravné přiznání k DPH a kontrolní hlášení?

Fyzická osoba, plátce DPH, uplatňující paušální výdaje a fyzická osoba, neplátce DPH, který je poplatníkem v paušálním režimu, chtějí vytvořit společnost za účelem pořízení těžebního stroje (harwestor) a násleného poskytování služeb těžby dřeva (50 :50). Jak budou fakturovat službu: plátce DPH 50 % + DPH a neplátce 50 % ceny? Nebo je možné, aby jeden pověřil druhého k vystavení faktury? Jak ale řešit zdanění DPH? Jakým způsobem nárokovat odpočet z pořízení stroje, pohoných hmot, náhradních dílů a jiných služeb? Plátce zaeviduje doklad do své evidence a uplatní si poměrnou část (50%) DPH? Při nákupu jim asi nebudou rozdělovat cenu na dva odběratele. Z naší strany bylo raději doporučeno založení s. r. o.

Je špatně daňový doklad, který obsahuje v označení odběratele před/nad názvem společnosti (podle názvu v OR), navíc ještě jméno technika (to v OR samozřejmě není), který u našeho dodavatele objednal zboží? Na faktuře je uvedeno jinak vše tak jak má (IČ, DIČ, sídlo a i odebrané zboží je prokazatelným nákladem pro ekonomickou činnost), jen před/nad názvem společnosti, je uvedeno jméno technika. Dříve jsme měli tak jeden dva doklady ročně a vždy jsem požádala o opravu dodavatele, ale z dobou přibývajících eshopů je to celkem častá záležitost, tak se chci zeptat jestli je takový doklad vlastně špatně a musím požadovat opravu na dodavateli nebo mohu nechat v účetnictví? 

E-shop prodává produkty vyráběné na zakázku. Zákazník zasílá úhradu vždy předem, a to buď bankovním převodem, nebo platební kartou. Zákazník nakoupí a uhradí 2. ledna. V tento den e-shop vystaví fakturu s DUZP 2. ledna a fakturu odešle zákazníkovi, ale až 7. ledna. Může takto postupovat? Možná by měl být 2. ledna vystaven doklad k přijaté úplatě a v den odeslání vystavena konečná faktura. Tuto variantu však e-shop neumožňuje. Je možné postupovat dle popisu výše, tj. že konečná faktura bude vystavena s DUZP k datu přijetí platby?

Potřebujete si ověřit, jaké náležitosti má mít váš daňový doklad či na jaká pravidla při vystavování dokladů nesmíte zapomenout? Neztrácejte čas hledáním informací, máme pro vás chytrý checklist, který vás provede veškerými potřebnými náležitostmi. Nezapomeňte, že vlastnictví daňového dokladu se všemi náležitostmi je základní podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet DPH . Vyzkoušejte náš chytrý checklist ještě dnes!

Česká firma (plátce DPH), používá denní kurz ČNB. Doklad ze Slovenska: Potvrzení o přijetí platby, faktura č..., popis: Navýšení mýta, na dokladu jsou tři stejné datumy 24.06.2024: vyhotovení, dodání, úhrady. Účtujeme kurzem ČNB 24. 6. 2024. Jakým kurzem zaúčtovat doklad: Potvrzení o vrácení platby, dobropis č..., popis: Vrácení nespotřebovaného zůstatku mýta, dobropis k faktuře č...., na dokladu opět tři stejné datumy 27. 6. 2024? Doklady nejsou součástí vyúčtování pracovní cesty. Doklady ze Slovenska na vydanou a přijatou zálohu v hotovosti na palubní jednotku účtujeme kurzem vydání zálohy.

Kupující reklamoval zboží po 4 letech (5 let záruční doba). Dodavatel reklamaci uznal. Reklamované zboží převzal a dodal nové. Dodavatel vystavil účetní doklad – dobropis bez DPH a zároveň účetní doklad – fakturu bez DPH na stejnou částku. Částky započetl. Je to správně? Jak se máme zachovat k našemu zákazníkovi? Stejně? Domnívali jsme se , že se jedná o dva účetní případy. Dobropis po 3 letech bez DPH a nový daňový doklad na nové zboží s DPH. 

Máme pronajatou nemovitost k podnikání. Smlouva o pronájmu uvádí platební kalendář na nájem včetně DPH a na služby (voda, energie) bez DPH. Účetní společnost majitele v roce 2023 tyto zálohy na služby, bez rozlišení sazeb pro vodu a energie, účtovala a dala do KH v základní sazbě bez toho, že by vytvořila daňové doklady k přijatým platbám. Účtovali na základě toho, co považovali za platební kalendář, který ale neměl náležitosti platebního kalendáře z pohledu DPH a na co byli v lednu 2023 upozorněni a souhlasili s tím, že platební kalendář je pouze na nájem, ne na služby. Přesto v roce 2023 účtovali zálohy včetně DPH. My jsme účtovali celou zálohu na 314999 . V září 2024 jsme obdrželi od majitele vyúčtování služeb za rok 2023 a část roku 2024, včetně DPH rozděleného podle sazeb. To jsem dali do KH a FÚ nás upozornil na to, že majitel ve svém KH toto vyúčtování neuvádí ve stejné výši. Tak jsme zjistili, že účetní společnost v roce 203 DPH z přijatých faktur za vodu a energie uplatnila a současně účtovala o zálohách chybně včetně DPH 21 %. Účetní společnost odmítá opravit své chybné KH za rok 2023. Část vyúčtování vztahující se k roku 2024 odmítá účtovat s DPH, protože podle jejího tvrzení neuplatňovali DPH z přijatých faktur za vodu a energie v roce 2024 (bylo to rozhodnutí účetní kanceláře ne majitele nemovitosti) a proto i na konečném vyúčtování odmítají DPH. Jestliže se plátce (respektive jeho účetní kancelář) rozhodne neuplatňovat DPH na přijaté faktuře za vodu, vystaví nám konečnou fakturu za spotřebované služby bez DPH a nás v tomto okamžiku DPH nezajímá? Vzhledem k výši záloh má rozhodnutí účetní kanceláře neuplatňovat DPH na přijatých fakturách za vodu a energie významný dopad na naše cashflow a nesouhlasíme s takovým postupem. Jak máme na straně nájemce postupovat? Vyúčtovat zálohy za rok 2023 do roku 2024 interním dokladem, ve kterém bude uvedena 21 % DPH, aby došlo k souladu s KH účetní kanceláře, konečné vyúčtování nechat bez DPH a podat znovu přiznání k DPH a KH?