Digitalizace, elektronizace - strana 2

Začátek roku 2023 představuje pro řadu daňových subjektů významné rozšíření datových schránek zřízených ze zákona. Podnikající fyzické osoby (například živnostníci, ale i další osoby samostatně výdělečně činné jako lékaři, architekti), ale i nepodnikající právnické osoby (například spolky, sdružení, nadace, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků bytových jednotek) tak budou mít automaticky zřízenou datovou schránku a tuto datovou schránku nebude možné znepřístupnit. Datová schránka je užitečný nástroj v oblasti digitalizace, ale její zřízení také znamená řadu důsledků a povinností v oblasti správy daní, které musí daňový subjekt znát. Zejména se jedná o skutečnost, že správce daně bude doručovat veškeré písemnosti do datové schránky a daňová přiznání bude nezbytné podávat elektronicky. Tento příspěvek upozorňuje na důležitá pravidla pro datové schránky v rámci správy daní a problematika je také vysvětlena na několika praktických příkladech.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2022, čj. 6 Afs 150/2021-55

Nejvyšší správní soud vydal v průběhu loňského roku rozsudek, kterým se od 1. ledna 2023 mění doručení fikcí do datové schránky. Jedná se o příznivější úpravu pro příjemce datových zpráv, tedy běžné občany i daňové poplatníky, jimž se takto prodlouží lhůta automatického doručení datových zpráv, které si uživatel dosud neotevřel.

Oznamovací povinnost provozovatelů digitálních platforem schválena Ing. Bc. Michaela Darebná Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR dne 30. 9. 2022 schválila Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb.,...

Digitální účetnictví je v současné době velmi diskutované téma. Jedná se o komplexní vedení účetnictví výhradně v elektronické formě. Úkolem digitálně vedeného účetnictví je usnadnit a zrychlit zachycení veškerých účetních transakcí, které nastaly v průběhu účetního období a současně zajistit maximální automatizaci veškerých účetních prací, které musí účetní jednotka vykonat na konci účetního období tak, aby mohla ve finální fázi sestavit účetní závěrku za příslušné období. Současně musí platit pravidlo, že takto vedené účetnictví musí být v maximálně možné míře vedeno bezpečně takovým způsobem, aby byla eliminována možnost ztráty dat či jejich zneužití třetí osobou. Hlavním cílem tohoto příspěvku je poskytnout praktická doporučení a rady, které mohou vaší účetní jednotce usnadnit samotnou transformaci účetnictví vedeného v papírové podobě do jeho digitální formy.

Objevují se potvrzení o studiu, které si studenti stahují přes svůj přístup ze stránek školy. Vše je správně vyplněno a je tam poznámka, že doklad je elektronicky zapečetěn a QR kód. Je třeba tento dokument převést do např. prostřednictvím czech pointu do papírové podoby nebo je předané potvrzení pro uplatnění slevy postačující?

Kdo všechno musí mít zřízenou datovou schránku a je už tato zaležitost je uzákoněna? A do kdy musí být zřízena? Je v tom pořád hodně nejasností.

Digitalizace ekonomiky v posledních letech rychle roste a orgány daňové správy členských států EU nemají zpravidla dostatečné informace k tomu, aby mohly správně vyměřit daň v souvislosti s příjmy dosaženými v jejich zemi z obchodních činností prováděných prostřednictvím digitálních platforem. 1) Projednávaná novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní na tyto potřeby reaguje a implementuje tzv. směrnici DAC 7, která přináší oznamovací povinnost provozovatelů internetových platforem prodeje.

Kryptoměny jsou fenoménem dnešní doby. Je možné je charakterizovat jako digitální měny, které byly vytvořeny výhradně elektronickou cestou. Z tohoto důvodu mají pouze nemateriální podobu. Z důvodu eliminace případného rizika jejich zneužití neoprávněnou osobou jsou často zabezpečeny prostřednictvím využití soukromých a veřejných klíčů, jež slouží k podepsání a ověření konkrétní operace s kryptoměnami.

Klient zasílá doklady v pdf (každý doklad v samostatném pdf souboru), externí účetní je zaúčtuje, klient požaduje, aby zaúčtované elektronické doklady v návaznosti na legislativu opatřila časovým razítkem. Není nám ale jasné, jak toto provést. Varianty: 1) pdf soubory opatřit elektronickým razítkem - na každém souboru samostatné razítko 2) pdf soubory za určité období pomocí nějakého SW sloučit do jednoho pdf a tento soubor obsahující např. doklady za měsíc či 1/4 letí (podle četnosti zasílání dokladů klientem) označit jedním razítkem 3) po zpracování daňového přiznání sloučit všechny pdf soubory do jednoho pdf souboru a tento jediný označit razítkem

Elektronický podpis není v digitálním světě žádnou novinkou, obzvláště měřeno IT časem, kde je nutno dva roky považovat za jednu celou generaci, během níž dochází ke zdvojnásobení výkonu ve vztahu ke spotřebě.1) V České republice byl legislativně ukotven v zákonu č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, který nabyl účinnosti již v roce 2000. Od té doby došlo k zásadním změnám legislativy jak evropské, tak i národní, o vývoji informačních technologií to platí bezpochyby také. Změnilo se nějak nazíraní na elektronický podpis z hlediska jeho použití ve veřejnoprávní nebo soukromoprávní oblasti? Jaké možnosti dnes skýtá a které oblasti jsou naopak problematické? Kde může nahradit zcela materiální podobu vlastnoručního podpisu a kde nikoli a jak je to v případě požadavku na úředně ověřený podpis? Těmito otázkami se budeme zabývat na následujících řádcích.

Od 1. 1. 2022 nabývá účinnosti novelizace zákona č. 300/2008 Sb. , o elektronických komunikacích a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), který v souvislosti s dlouhodobou snahou státu o větší digitalizaci státní správy a také digitalizaci komunikace mezi soukromoprávními subjekty přináší zásadní změny pro uživatele datových schránek.

Zavést bezpečnostní opatření a osobní údaje důsledně chránit patří mezi nejdůležitější a základní povinnosti každého správce a zpracovatele. Jak vyplývá ze zkušeností i z judikatury soudů, obecně je možné říct, že ze zpracování osobních údajů za použití výpočetní techniky plynou vyšší rizika úniku osobních údajů, jejich neoprávněné změny, zničení, ztráty, zpracování či jiného zneužití. Je tomu proto, že výpočetní technika umožňuje rychlé a detailní zpracování velkého množství dat. Odpovědnost správce není limitována tím, že používá informační systém od dodavatele. Naopak využíváním takového systému přebírá odpovědnost i za něj.

Cílem tohoto článku je především vzbudit zájem odborné (či dokonce široké) veřejnosti o paragrafové znění nového zákona tím, že zde budou naznačeny směry, kterými se pracovní verze paragrafového znění nového zákona o účetnictví ubírá – a mnohdy to jsou zajímavé „koncepční posuny“.

Provoz původní daňové informační schránky bude dle zákona ukončen 28. 2. 2022. Finanční správa však reaguje na podněty ze strany veřejnosti a profesních skupin a v rámci služby Nahlížení na vybrané údaje umožní po přechodnou dobu přistupovat k vybraným informacím z osobních daňových účtů a spisu daňového subjektu vedeného finančním úřadem. Služba Nahlížení na vybrané údaje bude dostupná po přechodnou dobu, aby dotčené subjekty měly dostatek času například na přihlášení do modernizované Daňové informační schránky plus.

Ve světě digitálních technologií není nouze o překotné změny a rychlý vývoj, v poslední době se takový proces dá mimo jiné pozorovat ve způsobech a prostředcích pro distanční, vzdálenou identifikaci. Tím je umožněno provádění úkonů právního jednání „na dálku“, bez fyzické přítomnosti dané fyzické osoby. Události spojené s opatřeními proti pandemii koronaviru SARS-Cov-2 takové procesy ještě dále akcelerovaly a urychlily praktické zavedení elektronické identifikace v řadě životních situací a procesů. Jaké jsou možnosti dnes a jak by mohl vypadat budoucí vývoj? Tím se budeme zaobírat na následujících řádcích.

Objem peněz, které jsou rozpuštěny v kryptoměnách, neustále roste. Doslova boom zažily kryptoměny v lockdownu doby koronavirové, kdy hodnoty kryptoměn pravidelně atakovaly svá maxima. Kryptoměny mají své principy, své zákonitosti, dá se na nich slušně vydělat, ale i nemálo prodělat. S otázkou snadných zisků, které jsou nezřídka ve stovkách procent, jde ale i ruku v ruce otázka jejich zdanění a celkové regulace, jež neodbytně klepe na dveře všem zemím. Cílem článku je vysvětlit podstatu kryptoměn, zmapovat relevantní souvislosti a v konečné fázi analyzovat zdanění kryptoměn v České republice. V kryptoměnách je dle autorova názoru potenciál co do platebního média. Stále více lidí platí v obchodech platební kartou. Hotovost je na ústupu. Kryptoměna a kryptoplatby jsou další fází. Ruku na srdce – kdo používá více hotovost než platbu kartou? 1)

Nejvyšší správní soud však již v citovaném rozsudku uvedl, že § 56 odst. 1 písm. b) daňového řádu neumožňuje správci daně vyloučit přijímání e-mailových datových zpráv, a vyložil, že na finanční správu se vztahují obecné předpisy o příjmu podání v podatelně. Nemůže tak sama bez zákonného zmocnění rozhodnout, že podání učiněná prostřednictvím e-mailu nebude přijímat. Výše uvedený závěr Nejvyššího správního soudu zároveň neznamená, že by bylo znemožněno využívat jiné systémy pro dálkovou komunikaci (jako aplikace EPO). Finanční správě nic nebrání v tom, aby systém EPO nabídla adresátům svých služeb, ovšem v případě, kdy se osoba rozhodne využít pro komunikaci s finanční správou namísto tohoto systému e-mail se zaručeným elektronickým podpisem, je správce daně jako veřejnoprávní původce podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona o archivnictví ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 456/2011 Sb. , o Finanční správě České republiky, povinen takové podání přijmout jako podání dle § 71 odst. 1 daňového řádu . Z výše uvedeného shrnutí daňového řízení je zřejmé, že ačkoliv správce daně nesprávně tvrdil, že stěžovatelkou učiněná podání je třeba považovat za neúčinná, na zaslané e-maily, vyjádření a stížnosti vždy reagoval, a to nejen upozorněním na nutnost podání opakovat, ale i na jejich obsah. Nejasnosti vyplývající z jejich obsahu projednal během ústních jednání. Lze tak shrnout, že v projednávané věci neexistuje podání, které by stěžovatelka zaslala e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem, kterým by se správce daně věcně nezabýval. Stěžovatelka tak nebyla nijak zkrácena na svých právech, protože obsahově se správní orgány s jejími podáními vypořádaly. Není tak důvod ke zrušení jimi vydaných rozhodnutí.

V červnu tohoto roku byla Parlamentem České republiky schválena rozsáhlá novela daňového řádu , jež byla ve Sbírce zákonů zveřejněna jako zákon č. 283/2020 Sb. Cílem tohoto příspěvku je seznámit čtenáře s hlavními okruhy změn, a podat jim tak základní informaci o novele. K jednotlivým zásadním změnám, zejména ke zjednodušení kontrolních postupů a zálohám na daňový odpočet, se vrátíme podrobněji v dalších číslech expertních příspěvků spolu se zástupci Finanční správy České republiky.

Cloud computing je velmi často využívaná služba, která uživateli umožňuje využívat servery s větším výpočetním výkonem a úložný prostor na internetu. V rámci cloud computingu dochází k poskytování sdílených IT prostředí formou služby dostupné obvykle pomocí zabezpečeného přístupu přes internet apod. Bez této služby se dnes obejde jen málokdo; úřady, města či obce mezi takové uživatele obvykle nepatří. Zvažuje-li úřad, město či obec využívání služeb cloud computingu, je nutné pečlivě zvážit všechny parametry smlouvy, včetně bezpečnostních požadavků.