Dovoz, vývoz zboží a clo - strana 14

Jsme firma registrovaná k DPH v tuzemsku. Fakturujeme zboží do EU plátci DPH, ale zboží zasíláme přímo do třetí země – USA. Máme vývozní doklad od celníků a potvrzení od dopravce (DHL). Jaké bude členění DPH – vývoz zboží? Osvobozeno od DPH dle § 66 zákona o DPH ?

Problematika uplatnění daně z přidané hodnoty při přepravě zboží a při dovozu zboží je upravena v § 69 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Problematika uplatňování daně z přidané hodnoty při poskytnutí přepravy a služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží byla předmětem jednání Komory daňových poradců ČR a Generálního finančního ředitelství. Závěry jsou uvedeny v zápisu č. 522/02.05.18, který byl uzavřen na jednání dne 20. 6. 2018. Z tohoto důvodu opět tuto problematiku uveřejňujeme.

Dodání zboží s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku je z hlediska DPH transakcí, pro niž platí podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), specifická pravidla. Přiznat daň při dodání zboží s místem plnění v tuzemsku musí obecně plátce, který zboží dodává, a to i v případě, že dodavatelem zboží je osoba neusazená v tuzemsku. Za stanovených podmínek však vzniká při dodání zboží s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku povinnost přiznat daň plátci jako odběrateli zboží. V úvodní části článku jsou vysvětlena s využitím příkladů pravidla pro registraci osob neusazených v tuzemsku, jak je definuje zákon o DPH , jako plátců daně. V dalších částech textu jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro uplatňování DPH při dodání zboží s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku.

Český dopravce, plátce DPH, uskutečňuje přepravy související s vývozem a dovozem zboží (nejčastěji CZ–CH, CH–CZ). Tyto přepravy dosud fakturoval v režimu osvobození podle § 69 zákona o DPH a uváděl na řádek 26 přiznání k DPH. Od 1. 3. 2018 musí dopravce respektovat nový výklad tohoto zákona, který je zveřejněný na stránkách Finanční správy. Jak má správně český dopravce fakturovat přepravu z CZ do CH spediční firmě - plátce DPH se sídlem v Německu? Spedice není vývozce, dovozce, odesílatel ani příjemce zboží. Jak má správně český dopravce fakturovat přepravu z CH do CZ spediční firmě – plátci DPH, která má sídlo v Rakousku? Tato spedice rovněž není vývozce, dovozce, odesílatel ani příjemce zboží.

Přijatá faktura ze třetích zemí nebývá příliš oblíbeným dokladem ve finanční účtárně. Jednak z pohledu větší či menší jazykové bariéry, a také kvůli velmi odlišným účetním a daňovým předpisům v zemi původu faktury, tj. v zemi dodavatele ze třetí země. Pokud bychom se na přijatou fakturu ze třetí země podívali optikou obchodní či manažerskou, tak je zřejmé, že tuzemské firmě bylo buď dodáno zboží ze třetí země, anebo jí odtamtud byla poskytnuta služba. Obě tyto transakce dobře rozeznává zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), který zbožovou transakci nazývá dovozem a objednanou službu přijetím služby ze třetí země.

Jsme spol. s r.o. chceme dovézt z Norska skládací kryt na automobil VW Amarok, v ceně cca 30 000 norských korun, který jsme našli při pátrání na internetu to u jeho výrobce v Norsku, Jinde v Česku ani v EU nic takového nebylo. Varianta 1. přijedu do Norska, zboží bude na skladě, vyzkouším, zaplatím (s DPH?), odjedu s krytem. Varianta 2.  zboží bude vyhovovat, ale nebude na skladě, tudíž objednám a přijede mi jako zásilka. Jak je to s DPH a případně proclením? Co je třeba mít s sebou za doklady (registraci k DPH?) a co musím vyplnit a to při obou dvou variantách? 

U vývozu zboží a služeb přímo vázaných na vývoz zboží se za splnění podmínek uvedených v § 66 a § 69 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) uplatní osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, a to v návaznosti na příslušné články směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “). Koncem roku 2017 zveřejnilo Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) podrobnější výklad k § 66 zákona o DPH ve formě Informace o uplatňování zákona o DPH u vývozu zboží a začátkem ledna 2018 výklad k § 69 zákona o DPH ve formě Informace o uplatňování zákona o DPH u služeb přímo vázaných na dovoz a vývoz zboží, která reaguje také na aktuální rozsudek Soudního dvora EU C-288/16 , který se týká rozsahu osvobození od daně u služeb přímo vázaných na dovoz a vývoz zboží. V první části článku jsou s využitím příkladů vysvětlena aktuálně platná pravidla pro osvobození od daně při vývozu zboží a ve druhé části jsou s využitím příkladů vysvětleny aktuálně platné podmínky pro osvobození od daně s nárokem na odpočet daně u přepravy a služeb přímo vázaných na vývoz zboží.

OSVČ, plátce DPH nakoupí zboží k podnikání v Číně u obchodníka. Nákup zboží je na celkovou částku, uvedu celkovou částku za zboží přepočítanou aktuálním kurzem jen do základu daně za nákup zboží, na jakém řádku v daňovém přiznání bude uvedeno? Když však zaplatím při proclení DPH z nákupu zboží, jak správně má být uvedeno v daňovém přiznání, na jakém řádku?

Vývoz zboží na Ukrajinu dávám do ř. 26 v přiznání k DPH. K vývozu muselo dojít k proclení a celníci nám poslali fakturu bez DPH. Je správné u takové přijaté faktury nevyměřovat DPH, když se vztahuje k vývozu a ne k dovozu? 

Kam správně zaúčtovat úhradu celního dluhu, nebo zpracování celního prohlášení na dovoz, v případě, že se nejedná o celní dokument JSD jako takový, nýbrž o fakturu na zpracování celního prohlášení osvobozenou od daně anebo úhradu celního dluhu mimo předmět DPH?

Jak se z celního sazebníku dá určit, kdy je sazba DPH 21 % a kdy 15 %?

Jaké použít VAT (na koho hlásit do daňového přiznání) u dále popsaného obchodu. Vystavili jsme fakturu s CZ DIČ, na kupující firmu v Itálii, dodali jsme fyzicky jiné firmě do Polska. Jak je to s Intrastatem, na jaké DIČ hlásíme? 

Generální finanční ředitelství vydalo 2. ledna 2018 informaci k jednotnému přístupu k uplatňování DPH při osvobození poskytnutí služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží ve smyslu § 69 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) a v souvislosti s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 29. června 2017 ve věci C-288/16 L. Č.

Jsme plátce DPH, dovážíme z nečlenské země zboží do jiné země EU a poté do České republiky, zboží přišlo do Německa, kde náš německý partner - zástupce proclil dne 28. 11. 2017. Poté nám vyfakturuje fakturu ze dne 4. 12. 2017, kde uvedl clo EC duty osvobozené od daně a jiné náklady spojené s tím v nulové sazbě DPH, nemuseli jsme zaplatit DPH za dovoz i náklady spojené. Podle dostupných informací je nutné zaplatit clo a DPH prostřednictvím zástupce v první zemi EU. Komu by se v takovém případě platilo a jak by se vracelo DPH? Podle našich partnerů v EU se na první hranici platí pouze clo (komu se platí?), DPH odvádí až konečný příjemce v EU podle své domácí sazby. Jak se odvádí DPH? A v jakém měsíci mám přiznat DPH, zda v listopadu, když zboží propustili do země EU v Německu 28. 11. 2017 nebo v prosinci, když náš partner fakturuje clo? Máme vůbec povinnost podávat přiznání?  

Česká společnost zakoupí zboží (ovoce a zeleniny) z 3. země, zboží ale nepřekročí české hranice. Ze 3. země je dovezeno do jiného členského státu EU (Německo) a odtud je prodáváno dalším odběratelům v EU. Protože ovoce a zelenina se rychle kazí, když se dopravuje do ČR, a potom jde zpět do Německa, abychom prodávali Němcům - plátcům DPH, vznikne velká škoda. Jak se tyto operace budou promítat do přiznání k DPH? Má tato česká firma povinnost se registrovat k DPH v členském státě EU (Německo)?

Jsme česká firma, která dováží zboží z Ukrajiny. Jsme plátci DPH v ČR. Zboží z Ukrajiny dovážíme na Slovensko, kde je propuštěno do volného oběhu a předáno rovnou zákazníkovi. Slovenský celní úřad nám vyměřil clo + DPH (20 %). Máme nějaký nárok na vrácení tohoto DPH, které jsme zaplatili slovenskému celnímu úřadu? Plátci DPH na Slovensku nejsme. Budeme tuto transakci uvádět někde do přiznání k DPH?

K dani z přidané hodnoty Ing. Václav Benda 1. Přepravujeme pro osobu registrovanou k DPH v Rakousku zboží z ČR do 3. země. Zboží je majetkem osoby registrované k...

Dodali jsme vzorky nebo prezentační kufr našich výrobků mimo EU. Za tyto "propagační" výrobky nepožadujeme úhradu, nicméně aby mohly výrobky opustit EU, vystavili jsme zálohovou fakturu. Na základě této zálohové faktury byly vzorky procleny a vývoz byl ukončen, tj. měl by být součástí vývozu zboží z pohledu DPH na ř. 22 DaP k DPH. Jak zaúčtuji tuto transakci? Předpokládám účtování v rámci interních dokladů (nepožaduji úhradu, tj. netvořím fakturu). Budu účtovat o výnosech?

Nesrovnalosti mezi obchodními partnery, kdy například odběratel neobdrží majetek v ujednaném množství, kvalitě, ceně nebo majetek chybí, případně byl zničen, se řeší zpravidla formou reklamací. Nesrovnalosti ve vztazích mezi odběrateli (kupujícími) a dodavateli (prodávajícími) jsou řešeny v různých právních předpisech.

Jsme česká společnost, která nakoupí pro běloruskou dceřinou společnost zařízení z Kanady. Celý obchodní případ proběhne tímto způsobem. Kanadská společnost vystaví fakturu na českou společnost a zboží bude odesláno přímo z Kanady do Běloruska (bude přepraveno z Kanady do přístavu v Lotyšsku a poté přepraveno lodí do Běloruska ). Následně česká společnost vystaví fakturu na běloruskou společnost. Jak postupovat v případě celního řízení (kdo, kde musí proclít ). A dále prosím o posouzení celé situace z pohledu DPH. Jedná se skutečně o dovoz a následně vývoz nebo tento obchodní případ vůbec není předmětem daně? Zboží je dopraveno přímo do Běloruska, ale je překládáno v evropské unii, nevyplývají z toho pro nás nějaké povinnosti ohledně DPH (registrace v jiném státě apod.)?