Dovoz, vývoz zboží a clo - strana 4

Jsem fyzická osoba, čtvrtletní plátce DPH, dovezl jsem zboží z Číny (přes společnost DHL), zaplatil jsem clo, poplatky (v období 09/2023), DPH jsem vypořádal v daňovém přiznání za 3.Q/2023. Při stanovení výše cla došlo k chybě na straně celního úřadu, clo bylo stanoveno vyšší. Toto jsem reklamoval a celní úřad v říjnu 2023 reklamaci uznal jako oprávněnou, vydal rozhodnutí o vrácení cla ve výši 3 361 Kč. Nový JSD nebude vystaven, mám pouze rozhodnutí o vrácení částky cla, kde je výpočet částky. Jak mám řešit vratitelný přeplatek cla z pohledu DPH, anebo přeplatek řešit z pohledu DPH nebudu, přeplatek zaúčtuji, a tak dojde k ponížení výdajů (původního cla) pro DPFO?

Řešíte otázky DPH při dovozu zboží ze třetí země na území EU? Potřebujete si ujasnit, co je předmětem daně a kdy vám vzniká povinnost odvést daň ? Projděte si celou problematiku v našem chytrém checklistu, kde si současně můžete připravit i svůj seznam povinností, které se vztahují k vašemu dovozu zboží.

Řešíte otázky DPH při vývozu zboží z území EU do třetí země? Víte, jaké povinnosti jako na vývozce zboží se na vás vztahují? Využijte náš chytrý checklist, který vás provede všemi povinnostmi od registrace u celního úřadu až po otázku prokázání osvobození od DPH.

Potřebovali bychom se ujistit, zda postupujeme správně při vykazování vývozu zboží pokud je zákazníkem firma se sídlem např. v Portugalsku s portugalským DIČ, máme dva případy: 1/ zboží je námi procleno a doprava do třetí země je zajišťována námi, zákazník se stává majitelem zboží v okamžiku dodání do třetí země - v tomto případě to vykazujeme pro DPH jako vývoz / máme dokumenty o vývozu/ 2/ zboží je vyzvednuto přepravcem zákazníka a jím i procleno /dodací podmínka FCA/, zákazník se stává majitelem zboží v okamžiku dodání přepravcem do přístavu v EU - pro DPH to vykazujeme jako dodání do jiného členského státu v EU /máme dokumenty o dodání do Portugalska a zajišťujeme si i dokumenty o vývozu, které předpokládáme, bychom nemuseli mít/ Je náš postup správný? Děkuji

Jsem OSVČ, plátce DPH, vedu daňovou evidenci. Dovážím zboží z Číny, při úhradě zboží bankovní převodem , platím bankovní poplatek za odchozí zahraniční platbu. Je tento bankovní poplatek součástí základu daně pro vyměření cla a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží podle § 38 odst. 1 zákona o DPH, nebo je tento poplatek režijní výdaj v daňové evidenci?

Jsme s. r. o., plátci DPH, dovážíme zboží z Ćíny, proclení se uskutečňuje v ČR, zde také vykážeme dovoz v přiznání k DPH, ale doprava končí až na SLovensku, kam zboží přímo dodáváme obchodnímu partnerovi ( vystavíme na zboží fakturu bez DPH jako dodání zboží do EU - plátci ). Je tento postup z hlediska DPH v pořádku? Druhá otázka se týká vedlejších nákladů k dovozu - partner z Číny nám k dovozu mimo běžné faktury za zboží vystavuje další samostatnou fakturu za náklady na design produktu, poplatky za balení zboží a vizuální design výrobků - lze veškeré tyto služby považovat za vedlejší náklady k dovozu nebo je máme vykázat jako služby dle § 108 zákona o DPH. 

Tuzemská společnost, plátce DPH, chtěla nakoupit automobil z Velké Británie a následně jej prodat švédské společnosti, taky plátci. Platby proběhly, tuzemská společnost zaplatila anglickému dodavateli, a švédský zákazník zaplatil české společnosti. Vozidlo ale nebylo dovezeno do ČR, bylo rovnou procleno z VB do Švédska. Na celních dokumentech je uvedená anglická společnost (od které vozidlo nakoupila tuzemská firma) a švédská společnost. Prosím o pomoc o jaký režim DPH se za těchto okolností jedná pro tuzemskou společnost u nákupu zboží z Anglie a prodeje zboží do Švédska, případně jak napravit vzniklou komplikovanou situaci. 

V článku je nejprve shrnuto vymezení základních pojmů, které se v nových ustanoveních zákona o DPH , která upravují pravidla pro evidenci přeshraničních služeb, využívají. Návazně je vysvětleno, komu a za jakých podmínek vzniká povinnost tuto evidenci vést a předmět této evidence. V dalším textu jsou shrnuty informace o předepsaných údajích o přeshraničních platbách a o způsobu jejich sdělování daňové správě. V závěrečné části textu je upozorněno na změny v souvisejících právních předpisech.

Rozsudek SD EU ve věci C-505/22 „Deco Proteste-Editores Lda“ ze dne 5. 10. 2023, který se zabýval otázkou, zda poskytnutí dárku malé hodnoty ve formě tabletu nebo chytrého telefonu k předplatnému časopisu se musí dodanit.

Jak postupovat z pohledu DPH a účetnictví při dovozu zboží z Číny (nepodléhá spotřební dani)? FP za zboží vystavena i přijata v 10/2023, FP za dopravu vystavena/přijata v 10/2023, zboží bude dodáno vč. JSD ve 12/2023? Dopravu zajišťuje komplet firma z CZ vč. nakládky v Číně, lodní dopravy do Polska, tam přeložení na kamionovou dopravu a vykládky v CZ.

Jsme plátci DPH, vyvezli jsme zboží do Švýcarska, část dodávky vykazuje vady a odběratel nám ji vrátil. Vrácené zboží prošlo celním řízením a bylo propuštěno do režimu 4000 volný oběh. Současně bylo vyměřeno clo. K dispozici máme pouze fakturu pro celní účely. Víc dokladů ani informací zatím nemám. Existuje možnost, že zboží bude námi opraveno a bezplatně zasláno zpět. Jak máme postupovat z hlediska DPH? Máme z uskutečněného dovozu přiznat DPH, i když nemáme klasickou fakturu, ale pouze fakturu pro celní účely? A jak máme postupovat případě bezplatné opravy a opětovného vyvezení do Švýcarska?

Anglická firma nakupuje zboží v EU (Litva, Bulharsko, Rumunsko) i mimo EU (Turecko, Ukrajina). Anglická firma je plátce DPH v Anglii, ale není registrována nikde v EU. Zboží je dovezeno do skladů v EU (mimo jiné i v ČR) poté, co anglická firma zboží zakoupí a uhradí, je tudíž majitelem tohoto zboží. Příjem - uskladnění - vyskladnění - výdej zboží si objednává anglická firma u logistických firem jako komplet službu. Nemá v EU vlastní zaměstnance a ani nemá na vlastní jméno pronajatý sklad v EU. Zboží si od anglické firmy objednávají odběratelé a na základě objednávek je anglickou firmou vystavena faktura, která je hrazena přímo této anglické firmě na její účet. Po uhrazení přepravní firma dodává zboží odběrateli. Pokud toto zboží kupuje česká firma (plátce DPH) od anglické firmy, odvede DPH jako při nákupu zboží ze třetí země a může si následně uplatnit DPH a nemusí ji zajímat, kde a za jakých podmínek anglická firma zboží nakoupila, zda v EU či v jiné třetí zemi? Anglická firma tvrdí, že nemá povinnost se dle EU a anglických předpisů v EU registrovat k DPH.

Dodavatel ze 3. země dodal zboží do tuzemska. Dodací podmínka DAP. Dodavatel hradil náklady na přepravu. Na JSD dokladu je ale uvedena podmínka FCA. Přepravce na JSD uvedl cenu přepravy, kde částku rozdělil na přepravu mimo EU v EU a v tuzemsku. Vstupuje cena přepravy do výpočtu daně, i když byla přeprava hrazena dodavatelem? 

Obdrželi jsme fakturu za nákup domény- služba ze Švýcarska s jejich DIČ ve Švýcarsku. Jak postupovat u DPH- jsme plátci DPH v ČR. V přiznání uvedeme na řádku 12 a 43?

Osoba neusazená k dani v tuzemsku (má sídlo v třetí zemi) by ráda do ČR dovezla svůj majetek (osoba v ČR není registrována k DPH), majetek je v dalším kroku vyvezen do třetí země, v některých případech majetek bude úplatně dodán a v některých případech do třetí země bude dodán bezúplatně. Slyšeli jsme, že při dovozu si musí tato společnost ze třetí země zvolit zástupce, který za ni podá celní prohlášení. Jak to v praxi probíhá? Zástupce zaplatí clo a DPH a následně obě položky přeúčtuje společnosti? Změní se situace nějak, pokud by se osoba neusazená k dani zaregistrovala k DPH v ČR? 

Společnost s r. o., plátce DPH, doveze zboží z Číny. Chce použít denní kurz ČNB. Na faktuře je datum vystavení 2.10., na JSD je datum 12. 10., zboží dorazilo na sklad 17. 10. 2023. Jaký je správný kurz, kterým mám zaúčtovat fakturu do účetnictví? Které datum je pro mne rozhodné - vystavení, na JSD nebo dodání? Kurz dle předchozí otázky je shodný pro DPH i účetnictví? 

Jaký kurz pro účely DPH použít při vývozu zboží do třetí země dle § 66 zákona o DPH, celní kurz daného měsíce nebo kurz ČNB ke dni vystavení daňového dokladu? Jak je tomu v případě dovozu zboží dle § 20 zákona o DPH – použije se celní kurz, nebo kurz ČNB ke dni rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu?

OSVČ, plátce DPH zprostředkovává pro svého objednavatele A (plátce DPH ve Velké Británii) dopravu různého zboží (doprava se koná např. Itálie -->VB, Německo --> ČR atd.). Tuto dopravu objedná u svého přepravce B (někdy je to plátce v ČR, jindy ORD z Německa atd.). Plátce dostane fakturu např. s datem DUZP 25.08. datum vystavení 02.09. Tuto fakturu obdrží a zaplatí ze svého účtu 10.09. - např. zadá platbu 1 000 EUR a z jeho účtu odejde 26 200 Kč. Bez ohledu na zaplacenou částku z účtu musí přepočítat platbu 1000 EUR správným kurzem k DUZP? 1) Může všechny své transakce přepočítávat jednotným kurzem k 1.1. (ale není účetní jednotkou, vede daňovou evidenci) nebo pokaždé jiným denním kurzem k DUZP? Fakturu pro svého objednavatele ve Velké Británii vystavuje bez DPH. 2) Je povinen na faktuře uvést "daň odvede zákazník" pokud je faktura vystavena do VB? 3) Jaké datum DUZP uvede na faktuře – může/musí být uvedeno datum DUZP, kdy se o částce dozvěděl, resp. o skutečné spotřebě, tj. kdy mu faktura od přepravce dorazila nebo na faktuře musí být původní DUZP od přepravce (v tom případě by někdy nemusel stihnout přiznat plnění ve správném měsíci) - jaké ustanovení zákona pro tuto situaci platí? 4) OSVČ s objednavatel A nemá žádnou smlouvu, vše funguje přes e-mail, objednavatel je také spediční firma, a proto neosvobozuje v případě dovozu/vývozu tyto služby, vždy je to zdaněná transakce, resp. v reverse charge. V případě vývozu je to jasné, není zde splněna podmínka vazby na vývozce (OSVČ není přímý dodavatel služby vývozci). V případě dovozu však nemá přístup k žádným dokladům, potvrzením, že by dovozce (dovozce ani nezná, nekomunikuje s ním, komunikuje pouze se spediční firmou z VB) zahrnul cenu dopravu do základu dováženého zboží, a proto daň přiznává – je tento postup správný?

V říjnu 2023 začalo přechodné období, kdy společnosti dovážející do České republiky suroviny a výrobky, jejichž výroba je spojena s emisí velkého množství skleníkových plynů, budou evidovat a následně oznamovat jejich dovoz. Přechodné období skončí v roce 2025 a od ledna 2026 se k oznamování dovozu vybraných surovin a výrobků přidá ještě povinnost dovozce hradit poplatek.