DPH - strana 4

Společnost má zálohový koeficient na DPH z důvodu osvobozených plnění bez nároku na odpočet. Osvobozené plnění bez nároku na odpočet jsou úroky z poskytnutých půjček. Nyní společnost pořizuje vozidlo, které bude používat pro svoji ekonomickou činnost. Musí DPH z nákupu vozidla krátit zálohovým koeficientem? 

Jednočlenná s. r. o půjčí vlastníkovi této s. r. o. 1 mil. Kč. Může to být půjčka bezúročná, nebo musí být  úročená a jakou výší úroku?  A jak by tomu bylo naopak, při půjčce vlastníka do své s. r. o., bude bezúročná nebo úročená?

Podnikatel fyzická osoba, plátce DPH, podniká více než 10 let. Předmětem podnikání mimo ostatních má taky "Pronájem a půjčování věcí movitých" Skutečný popis podnikání, resp. výkony: dlouhodobý pronájem nemovitosti, souboru strojů, 6-ti osobních vozidel vyšší cenové kategorie již několik roků. V minulém roce objednal další vozidlo vyšší cenové kategorie (překročení limitu 2 mil. Kč bez DPH) , které bude dodáno až v roce 2024. Má nějakou možnost v rámci podnikání, případně krátkodobějších nájmu na uplatnění odpočtu DPH nad výše uvedený limit a taky možnost uplatnění daňových odpisů ?

Máme majetek na účtu 042 - ke dni registrace není zařazen ani nemůže. Máme možnost při registraci DPH odpočet z přijatých plnění na tuto nemovitost? 

Česká společnost, neplátce DPH má dva typy mincí, které se rozhodla v jednom měsíci prodat. (1) Jedna část mincí jsou zlaté mince, na které se vztahuje osvobození od DPH dle § 92 odst. 2. Na druhou část mincí se vztahuje zvláštní režim dle § 90 ZDPH. Potřebujeme zjistit, co se počítá do obratu pro DPH z důvodu případné registrace. Máme za to, že mince osvobozené dle §92 (1) se do obratu pro registraci k DPH nepočítají vůbec a u sběratelských mincí (2) se do obratu počítá pouze přirážka jako uskutečněné plnění? Příklad: Společnost prodá zlaté mince v hodnotě 2 mi.l Kč (osvobozené dle § 92 - nespadá do obratu) a zároveň prodá sběratelské mince za 2,1 mil., které pořídila za 2 mil. Kč. Přirážka je tedy 100 tis. Kč (dle našeho názoru do obratu vstupuje pouze tato přirážka). Musí se tato společnost registrovat k dani z přidané hodnoty? 

Česká firma plátce DPH uzavřela smlouvu o účinkování českého hosta v TV pořadu v Bratislavě (slovenská firma je plátce DPH. Ve smlouvě je uzavřená odměna ve výši 300 EUR brutto. Jak to bude pro českou firmu s DPH? Máme částku uvést do přiznání DPH na ř. 21 ?

Český daňový rezident, občan Polska, měl kromě zaměstnání v ČR ještě práci na DPP a na smlouvu o dílo v Polsku. Práce byla v oboru IT a fyzicky byla vykonána na dálku z Prahy. Polský zaměstnavatel/klient srazil z těchto příjmů polskou daň. SZDZ mezi ČR a Polskem zjednodušeně říká, že příjmy ze zaměstnání a obdobné příjmy (smlouvu o dílo zařazuji také sem, protože ve smlouvě není jiná bližší kategorie) se zdaňuji tam, kde byla vykonávána práce. Podle všeho nemůžeme použit žádnou z metod zamezení dvojího zdanění, protože v tomto případě zaměstnavatel/klient nesměl podle SZDZ srazit daň v Polsku. To by ale znamenalo, že příjem z Polska se má zdanit v ČR podruhé jako příjem podle § 6 ZDP, s mizivou perspektivou vracení sražené polské dani. Prosím o posouzení, zda tuto situaci hodnotím správně.

Naše společnost na základě § 21 odst. 8 ZDPH v minulosti odvedla daň z přidané hodnoty u dlouhodobé zakázky ke konci roku následujícího po roce, kdy plnění bylo započato. Zakázku jsme jako subdodavatel měli fakturovat na českého plátce daně. Konečným odběratelem byl zákazník z Ukrajiny. Z důvodů válečného konfliktu však byla zakázka ukončena. Dle smluvních podmínek pro naši společnost v tomto případě bohužel neplyne žádné vyrovnání. Dotaz: je možné k okamžiku ukončení kontraktu využít § 42 odst. 1 ZDPH resp. §42 odst. 3 písm. a) a tím opravit základ daně resp. získat daň odvedenou v minulosti zpět?

Jsme soukromá škola poskytující mezinárodní maturitu IB. Firma z UK, která IB zkoušky poskytuje, nám náklad vyfakturuje s nulovou DPH, jelikož v Anglii tyto zkoušky dani nepodléhají. Škola náklad v plné výši přefakturuje studentům. Jak máme prosím naložit s DPH v Čechách? Podléhají tyto zkoušky v ČR DPH? Má probíhat přefakturace s nebo bez DPH? Má být na faktuře DPH vyčísleno? Jen dodám, že tyto zkoušky jsou nezbytné pro dosažení středoškolního vzdělání.

Klient dodává zboží (nábytek) českému odběrateli pro jeho soukromou potřebu - vybavení jeho domu na Kapverdských ostrovech. Český občan má „zelenou kartu“ na Kapverdských ostrovech, žije střídavě tam a v ČR (50:50). Nábytek si koupí od českého dodavatele s tím, že ho vyveze a chce vystavit fakturu bez české DPH. Zboží bude přepraveno českým kupujícím na jeho náklady do Portugalska a následně lodní přepravou na Kapverdy. Z EU tedy vystoupí v Portugalsku. Celní formality a lodní přepravu zajišťuje pro českého kupujícího společnost MAERSK. Dokumenty o vývozu odběratel následně zašle českému dodavateli. Může český dodavatel vystavit „vývozní fakturu“ bez české DPH? 

Cestovní kancelář - identifikovaná osoba pořádá zájezd (poskytuje cestovní službu) do 3. země. V této zemi tedy předem zakoupí ubytování na hotelu, pronájem autobusu s řidičem a zaplatí průvodce. Musí u některé z těchto služeb jako identifikovaná osoba přiznat daň? 

Do ČR by bylo námi dovezeno zboží ze třetí země, které my bychom proclili a uložili u nás do skladu. Ke zboží bychom měli od dodavatele fakturu pro potřebu clení a toto zboží bychom zavedli do našeho stavu skladu. Dále uvádím, že jsme plátci DPH.Výrobce by si pak toho zboží postupně sám rozprodával svým obchodním partnerům v EU, tzn. fakturoval by jim jej jako taiwanská firma s dodáním ze skladu v EU, oni by mu za ně platili a on by nám vydával pokyny k jeho distribuci zákazníkům. Nám by pak náležela za provedené služby úhrada nákladů dovozu (na dovoz do EU, vyclení, clo) – ta by byla uhrazena hned po dovozu a dále sjednaná smluvní provize a případné náklady na zaslání zboží zákazníkovi po EU (pokud bychom to zajišťovali).Výrobce by si tak v okamžiku prodeje zboží od nás zpět „koupil“ a vzájemně bychom si započetli toto „koupené“ zboží proti části původní faktury z dovozu. My bychom mu pak vystavili fakturu na provedené služby a naši odměnu. Otázkou je, jak bychom v této chvíli měli postupovat s DPH a to v případě, že: - Koncovým příjemcem by byl EU plátce DPH - Koncovým příjemcem by byl EU neplátce DPH Při zpětném „odprodeji“ zboží z našeho skladu výrobci bychom měli, dle výše uvedeného, účtovat fakturu bez DPH či s DPH? Doplňuji popis transakce: Výrobce se sídlem mimo EU a bez zřízené pobočky v EU (dále jen „výrobce“) hledá subjekt, který pro něj zajistí skladování zboží v EU a jeho další distribuci (dále jen „distributor“). Přičemž je záměr s ohledem na administrativní náročnost nevyužít statusu celního skladu a tedy zboží při dovozu do EU přímo vyclít tak, aby bylo zaplaceno clo a DPH nebylo placeno (respektive bylo vráceno protože skladujíci subjekt (distributor) je plátcem DPH. Z této logiky tedy patrně musí být administrativně distributor vlastníkem předmětného zboží, ač fakticky jej nebude výrobci hradit a nebude mít právo s ním samostatně nakládat. Distribuovat jej bude moci jen na pokyn výrobce. 

V únoru dovezla s. r. o., plátce DPH, zboží z Turecka. Propuštěno do volného oběhu 26. 2. JSD vystaven na základě faktury na 10 000 USD. Dne 1. 3. dodavatel z Turecka zaslal opravenou fakturu na vyšší částku 10300 USD. Následně byla podána na celní úřad žádost o opravu JSD na novou fakturu 10 300 USD. Oprava JSD celním úřadem bude provedena zřejmě v březnu. Jak máme postupovat ohledně přiznání DPH za měsíc únor a březen? 1. Máme v únoru přiznat DPH na základě JSD z 26. 2. a následně v přiznání DPH za březen přiznat základ daně a daň pouze z rozdílu, tj. navýšení o cca 300 USD (+poplatky celnímu deklarantovi, clo z tohoto rozdílu)? 2. Nebo máme po získání opraveného JSD podat dodatečné přiznání DPH za únor a zvýšit základ daně a daň? 

Dodavatel z EU vyslal svého zaměstnance - servisního technika z EU k našemu CZ zákazníkovi. Díly potřebné pro opravu si přivezl s sebou - nám vystavil fakturu na všechny díly, které k zákazníkovi vezl. Nemáme tedy žádný důkaz o přepravě do ČR. Je to takto v pořádku? Musíme si sehnat důkazní prostředky od dodavatele? Případně jaké? Díly, které při opravě neupotřebil, přivezl zpět dodavateli do EU. Dodavatel nám vystavil dobropis na tyto nepoužité díly. Požaduje od nás vystavení dodacího listu na tyto díly. Můžeme přijmout dobropis, kde opět nemáme žádný důkazní prostředek, o přepravě vrácených dílů dodavateli do EU? Je nutné mít důkazní prostředek?

Mám povinnost stát se identifikovanou osobou, pokud poskytuji služby dentální hygieny pro polskou zubní ambulanci (i když činnost dentální hygieny je v ČR osvobozena od DPH)? 

Od 1. 1. 2024 platí nově dle  § 21 odst. 4 písm. b) zákona o DPH, že dnem uskutečnění plnění je zároveň i datum vystavení faktury u energií. Jak to bude za měsíc 12/2024, když faktury od čezu za elektřinu,plyn a teplo budou mít DUZP např. 10. 1. 2025, tak chápu, že DPH se uplatní v 1/2025, ale jde mně o náklady vzniklé za 12/2024, dříve DUZP bylo např. 31. 12., takže náklady se účtovaly do daného roku. Za mě náklady vzniklé v prosinci dle časové a věcné souvislosti, by se měly účtovat do r. 2024, kdy vznikly, ale vůbec si tím novým zněním zákona nejsem jistá. Protože se u nás jedná o poměrně velké náklady a ovlivní se tím výsledek hospodaření,proto mě to zajímá. A jak budeme my fakturovat nájemcům energie za 12/2024? DUZP a vystavení faktury za energie budou např. 10. 1. 2025, ale datum účetního případu bude 31. 12. 2024, tak aby výnosy vzniklé za prosinec šly do r. 2024 nebo až do r. 2025?

V rámci ubytování je možnost si na pokoji zakoupit drobné občerstvení (brambůrky, oříšky, čokoládu, paštiku, sušenky). Jaká sazba DPH se na tyto potraviny vztahuje? Bude stejná sazba DPH použita i v restauraci, která toto drobné občerstvení prodává např. k pivu?

Společnost s r. o. uhradila fakturu za službu přijatou z EU vystavenou v USD, jedná se o přenesenou daňovou povinnost. Společnost používá pro přepočet denní kurz ČNB. Tuto fakturu uhradila z českého účtu, kde je uveden kurz, který použila banka. Jaký kurz mámě použít pro přepočet (denní kurz nebo kurz, který použila banka)? Pokud platíme přijaté faktury z EU v EUR, tak používáme účet vedený v EUR. 

Provozuji e-shop v ČR jako neplátce DPH, občas na tomto e-shopu nakupují i Poláci. Mám povinnost stát se identifikovanou osobou? Děkuji.

Společnost s r. o., český plátce DPH, koupil regály z Polska od plátce. Ten fakturu vystavil bez polského DPH. Cenu za zboží uvedl v polských zlotých, ale i v Kč podle přepočtu polské národní banky. Fakturu česká s. r. o. zaplatila dle částky uvedené na faktuře v Kč. Jak má postupovat česká s. r. o., když je na faktuře vyčíslená částka i v Kč, a ne jen ve zlotých? Má přesto přepočítávat částku dle kurzu ČNB platného pro daný den, nebo může vycházet z částky, která je vyčíslena na této polské faktuře i v Kč? Pokud by se musel použít kurz ČNB pro přepočet a reverse charge, rozdílná zaplacená částka se zaúčtuje jako kurzový rozdíl?