DPH - strana 4

Dodavatel nám uznal reklamaci skrytých vad odlitků. Na část odlitků nám dodavatel vystaví dobropis s DPH v částce, kterou jsme mu původně uhradili. Jak správně postupovat u vícenákladů? S dodavatelem jsme domluveni, že nám uhradí též v rámci vícenákladů třídění výrobků, posudek, ušlé mzdy a energie, jelikož vada odlitku byla odhalena až v určité části naší výroby. Je toto vše vyjmenované považováno za škodu a našemu dodavateli vystavíme fakturu bez DPH, resp. můžete mi prosím vyspecifikovat, které náklady jsou při reklamacích považovány za škodu a které se naopak fakturují s DPH a jsou považovány za poskytnutí služby? Alternativně bylo by možné, že naše společnost vystaví fakturu vydanou za odlitky pro dodavatele místo dobropisu vystaveného dodavatelem? 

Dle informace GFŘ patří opravy automatických dveří do režimu PDP. V režimu PDP fakturujeme i výměny motorů automatických dveří a vratové techniky (motory vždy měníme, nikdy neopravujeme). Při výměně motoru musí dojít k následnému seřízení dveří (radary, načtení dráhy dveří apod.). Je to takto správně? Není nám jasné, co je myšleno „samostatnou opravou elektromotoru“, která není stavební prací. Je tím myšleno např. převinutí motoru, výměna ložisek apod? 

Musí být ve zprostředkovatelské smlouvě pro prodej nemovitosti s realitní kanceláří uvedeno přesné datum DUZP podle § 21 odst. 3 zákona o DPH? Lze si dohodnout jiné datum DUZP než stanoví zákon? Může realitní kancelář fakturovat provizi formou zálohové faktury ke dni, kdy dojde k předání nemovitosti novému majiteli, k doručení vyrozumění z katastru, nebo k přijetí úplaty, podle toho, co nastane dříve? 

Plátce DPH objednal zboží od čínského dodavatele, platba do Číny. Zboží nejede z Číny, ale ze skladu v Německu. Nebude mít dodané JSD, daňový doklad, na kterém je uvedené DIČ objednatele, vystavil čínský dodavatel. Tracking zásilky má doložený. Jak je to z pohledu DPH, jedná se o dodání z EU? V přiznání DPH uvede řádek 3 / 4 a řádek 43 / 44, kontrolní hlášení oddíl A2 bez DIČ?

OSVČ, plátce DPH, pořídila v roce 2018 osobní automobil pro podnikání i soukromé využití. Při pořízení byl zkrácen nárok na odpočet DPH o 25%. V letech 2018– 022 se prováděla kontrola povinnosti upravit odpočet DPH, povinnost úpravy odpočtu vznikla za rok 2022, kdy poměr využití vozidla pro soukromé využití vzrostl na 55 %. V roce 2025 chce OSVČ automobil vyřadit z obchodního majetku, takže vznikne fiktivní dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) ZDPH s povinností odvést DPH ze základu podle § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH. Bude výše odvodu DPH vycházet ze zjištěného základu bez úpravy nebo lze základ daně nějakým způsobem snížit vzhledem ke krácení nároku na odpočet v průběhu dřívějších období?

Společnost překročila obrat pro DPH a od 26. 8. se stala plátcem DPH. Pokud bude uplatňovat nárok na odpočet DPH za předchozích 12 měsíců, znamená to současně, že se projeví změny v DPPO za rok 2024, kde tyto doklady byly účtované jako daňové v celé výši? Například faktury za elektřinu, telefony byly účtovány včetně DPH do nákladů, pokud bychom uplatnili DPH zpětně v prvním přiznání k DPH, musíme podat znovu přiznání DPPO za rok 2024? Společnost poskytuje pouze služby, tzn. neřeší problém inventarizace zásob a uplatnění DPH při pořízení zásob.

Jsme česká s. r. o., která má vlastní e-shop se zbožím, ale mimo to začala letos prodávat i zboží přes Amazon. Společnost je již od prvopočátku zaregistrována k OSS. Amazon vystavuje za nás naším jménem faktury za zboží, a to následovně: 1) klientům (firmám) registrovaným s platným VATvystavuje faktury s 0% DPH (režim přenesení daňové povinnosti), 2) klientům (firmám) registrovaným majícím IČ, ale nikoliv platné VAT (jsou to neplátci DPH) vystavuje faktury naši tuzemskou DPH, tedy s 21% DPH, 3) klientům neregistrovaným, bežným občanům nakupujícím přes portál Amazon vystavuje faktury dle režimu OSS, tedy s příslušnou sazbou DPH daného státu (např. Itálie s 22% DPH). Je to takto správně?U bodu 2 se totiž domnívám, že pokud klient nemá platné VAT, vždy mu musíme vystavit fakturu v režimu OSS,tedy s příslušnou sazbou DPH daného státu. 

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, obdržel v roce 2021 dotaci na investiční majetek. V roce 2025 byl tento majetek poškozen a muselo dojít k velké opravě. Jak je to prosím s daňovou uznatelností nákladů na opravu z pohledu DPH i DPFO? Náklady spojené s provozem majetku jsou předpokládám daňově účinné s možností odpočtu DPH. 

Na základě rozhodnutí Celní správy ČR dochází ke změně termínu pro nasazení (zprovoznění) modernizovaného vnitrostátního systému dovozu podle kodexu (tzv. e-Dovoz). Nasazení tohoto systému bude oproti dosud plánovanému datu, kterým bylo 15. 12. 2025, odloženo o cca šest měsíců, a to konkrétně na 18. 5. 2026.

Co znamená „nový dopravní prostředek“ pro DPH? Jak se daň řeší při dodání do jiného členského státu plátcem i neplátcem? Jaká jsou pravidla pro pořízení vozidla z EU a jaké platí lhůty? Všechny klíčové informace podle § 19 až § 19d zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, najdete v tomto přehledném příspěvku.

Společnost nakoupila zboží v Kanadě. Proclení zboží zajistila společnost poskytující tyto služby. Dodatečně došlo k zjištění, že část zboží proclena nebyla. Neproclené nakoupené zboží bylo dodatečně procleno a celní úřad vyměřil pokutu a DPH na proclené zboží. Vše vyměřil společnosti, která prováděla proclení a ta vše přefakturovala odběrateli. Platba DPH tak byla provedena celní úřad. Odběratel uhradil celnímu deklarantovi a ten uhradil na celní správu. Je možné vyměřenou DPH nárokovat zpět formou dodatečného přiznání, kde bude použit reverse charge jako při běžném dovozu? Zboží je určeno k dalšímu prodeji v rámci ekonomické činnosti odběratele. O vrácení DPH by měl odběratel FÚ požádat na základě odvodu DPH, které při běžném dovozu zboží ze třetích zemí odběratel nehradí. Nebo je potřeba vyrovnání provést ve dvou krocích: nejprve odvod DPH a ve druhém kroku nárokovat odpočet? Není problém, že DPH je odvedena na celní úřad? Dle mého názoru je postup dodatečného přiznání v systému reverse charge v pořádku s tím, že o vrácení DPH je potřeba požádat. Neproclení zboží bylo neúmyslné – pracovnice odběratele v komunikaci s deklarantem otevřela špatnou fakturu a potvrdila deklarantovi jiný počet kusů – odběratel nakupuje z Kanady zboží opakovaně. Řízení o dodatečném proclení zahájil odběratel sám na základě správné dodavatelské faktury. Dle některých odborných pracovníků je vyměřená DPH včetně sankce nedaňovým nákladem odběratele a škodu má společnost uplatnit u zaměstnance, který problém způsobil. S ohledem na výše popsané se domnívám, že nedaňovým nákladem bude pouze penále za pozdní odvod DPH, které již bylo vyměřena, DPH není nákladem a odběratel by měl mít nárok na její vrácení. Služba fakturovaná celním deklarantem je daňovým nákladem.

Pokud firma, plátce DPH, dlouhodobě pronajímá nemovitost fyzické osobě, neplátci DPH, má firma povinnost u těchto vydaných faktur přidat sníženou sazbu daně. Stejně jako u krátkodobých pronájmů, je to tak? Přijde mi to logické. Je to takto správně?

Pokud aktuálně nezaplatím fakturu do 6 měsíců od její splatnosti, mám povinnost jako odběratel vrátit DPH, ale když jsem dodavatel, mohu si tuto DPH stejným způsobem v daňovém přiznání k DPH po 6 měsících od splatnosti nárokovat zpět?

Česká s. r. o., plátce DPH, zprostředkovává nákup nemovitosti na Slovensku pro českého občana. Nemovitost se nachází na Slovensku. Fakturu za zprostředkování (provizi) vystavuje na slovenského plátce DPH, který tuto nemovitost prodává. Vystavujeme fakturu bez české DPH?

OSVČ působící v oblasti zprostředkování obchodu a služeb, projektového poradenství atp. má v dohodě o spolupráci sjednánu se svým zákazníkem odměnu v podobě finanční odměny + použití osobního automobilu ve vlastnictví odběratele. Z důvodu zamezení zneužití vzhledem ke konkurenci je zde dojednána i pasáž o tom, že dodavatel služeb nebude svoje služby poskytovat konkurenčním firmám. Jak daňově vyřešit nepeněžní příjem v podobě využívání automobilu? A není uvedené protikonkureční ustanovení švarcsystém? 

Firma A má smlouvu s odběratelem, že mu bude plánovat reklamní kampaně a současně nakupovat reklamní prostor pro tyto kampaně. Od roku 2026 přistoupí k této smlouvě formou trojstranné dohody Firma B s tím, že od roku 2026 bude Firma A pouze plánovat reklamní kampaně a Firma B nakupovat reklamní prostor, přičemž každá bude odběrateli vystavovat daňové doklady za své služby samostatně. Firma B bude za toto přistoupení platit Firmě A roční poplatek, jehož výše bude stanovována vždy k 31. 12. na základě výpočtu, který bude vycházet z množství poskytnutých služeb v tom roce, platební kázně odběratele, objemu nakoupeného reklamního prostoru a případných bonusů od dodavatelů (televize, časopisy atp.). Kdy má Firma A povinnost odvést DPH z tohoto plnění vůči Firmě B. Pokud by DUZP mělo nastat dříve než k 31. 12., jak v tomto případě neurčitosti hodnoty plnění stanovit základ daně?

Český plátce DPH, fyzická osoba, poskytl vodoinstalatérské práce na nemovitosti v Polsku, jednalo se o budovu obecního úřadu v Polsku, který není v Polsku registrován k plátcovství DPH. Jak to bude s odvodem DPH? Má povinnost se Čech registrovat v Polsku? Nebo má povinnost se registrovat polský obecní úřad jako indentifikovaná osoba z titulu přijetí služby?

Tuzemská společnost-odběratel pořizuje materiál (zboží) od dodavatele z EU (Německa). Obě společnosti jsou plátci DPH. Dodavatel vystavil fakturu s datem 27. 08. 2025, odběratel materiál přijal ve firmě dne 1. 9. 2025. Do kterého období má odběratel povinnost vykázat v řádku 3 DAP? 

Jak to bude s DPH a daní z příjmů fyzických osob, když fyzická osoba, neplátce DPH, nakoupila soukromě pozemky (stavební i nestavební) a chce je nyní prodat? Jak by to bylo v případě plátce DPH, který pozemky nemá v obchodním majetku? 

Poskytuji zaměstnancům obědy zdarma formou stravování v závodní jídelně, zaměstnanci si nijak nepřispívají. Obědy nakupuji od dodavatele za cenu 112 Kč + 12% DPH, přičemž si nárokuji DPH přijaté faktury v plné výši (zajištění stravování zaměstnanců je pro účely zajištění mé ekonomické činnosti). Je potřeba zaměstnanci přidanit rozdíl mezi cenou oběda včetně DPH v částce 125,44 Kč a limitem dle § 6 dost. 9 písm. b) ZDP, tedy pro rok 2024 v částce 123,90 Kč, anebo vycházím z ceny oběda bez DPH a přidaňovat nic nemusím? Z hlediska nároku na odpočet DPH uplatňuji správně plný nárok na odpočet bez ohledu na cenu oběda?