DPH - strana 498

Obchodní společnost neplátce DPH překročila v listopadu 2012 obrat 1 mil. Kč. Do 15. 12. 2012 bude podaná povinná přihláška k registraci plátce DPH a plátcem by se měla stát podle dosud platných právních předpisů od 1. 2. 2013, anebo bude již podle novely zákona o DPH účinné od 1. 1. 2013 (§ 98) bude plátcem DPH od 1. dne druhého měsíce v tomto případě od 1. 1. 2013? A také zda bude v tomto případě pro plátce DPH zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí anebo také již podle novely účinné od 1. 1. 2013 (§ 99 odst. 1) kalendářní měsíc?

Společnost s r. o. plátce DPH obdržela fakturu od dodavatele (plátce DPH) na topenářské práce v rodinném domě. U topenářských prací předepsal DPH 14 %, ale u dopravy 20 %. Myslím, že by měla být DPH u dopravy také 14 %. Můžete mi napsat správný postup?

Jsme český plátce DPH, v EU poskytovatel služby je také plátce DPH. Převezli jsme do Rakouska mošt v sudech a rakouská firma nám mošt naplnila (do jejich) lahví, láhve zazátkovala a opatřila vinětami. Takto naplněné láhve jsme si pak převezli zpět do České republiky a v České republice je prodáváme. Poskytla nám rakouská firma službu dle § 9 odst. 1)? Měli jsme nějakou povinnost vůči zákonu o DPH v důsledku převezení zboží do EU za účelem naplnění do lahví? Máme povinnost prokazovat, že materiál od nás rakouská firma převzala?

S. r. o. plátce DPH přijalo fakturu od jiného plátce DPH. Na faktuře bylo místo DUZP uvedeno „den zhotovení“. Může být na faktuře místo DUZP uveden „den zhotovení“?

Ke dni 1. 7. 2013 se připravuje vstup Chorvatska do Evropské unie. Naše cestovní kancelář se zbývá prodejem pobytů v Chorvatsku, proto bych potřebovala vyjádření k problematice vyúčtování těchto pobytů po vstupu Chorvatska do EU. Mimo nákladů na pobyt jako je doprava, ubytování, pobytová taxa, parkovné v kempu, atd.. jsou dalšími náklady celoročně hrazené nájmy míst v kempech. Bude možno po vstupu Chorvatska do EU použít § 89 pro cestovní službu? Jakým způsobem se zohlední v jednotlivých turnusech celoroční poplatky. Případně, jaký postup pro vyúčtování by byl nejvhodnější? Pokud bychom uvažovali o registraci k DPH v Chorvatsku, jak bychom postupovali při vyúčtování a co všechno by to pro českou cestovní kancelář znamenalo v účetnictví (jak by se zachytilo účtování tržeb a nákladů na jednotlivé zájezdy v účetnictví)?

Jsme a. s. plátce DPH. Prosíme o stanovení sazby DPH u těchto našich výroků, které máme zatím zařazené takto: 1) 88751 EXTRAKT Z KOŘENE KOSTIVALU LÉKAŘSKÉHO Současné zařazení I.: 1302198000, sazba DPH snížená. Současné zařazení II.: 3301903000, sazba DPH základní. Jedná se o rostlinný výtažek (extrakt) používaný do kosmetických výrobků, extrakční činidlo denaturovaný líh, není určeno do potravin. 2) 512037 MÁTA KADEŘAVÁ EXTRAKT L Současné zařazení I.: 1302198000, sazba DPH snížená. Jedná se o rostlinný výtažek (extrakt) používaný do kosmetických výrobků i do potravin.

Společnost s. r. o., plátce daně, provozuje sportovní a kulturní zařízení, kde jsou instalovány klimatizace. S. r. o. si nechává uvedené klimatizace opravovat od několika servisních firem. Některé z nich fakturují v režimu přenesení daňové povinnosti, jiné v běžném režimu, tj. s daní na výstupu. Dodavatelé, kteří uplatňují daň na výstupu (tj mimo režim PDP) se odkazují na CZ-CPA 33.12.18) s tím že tak mají údajně zařazeno od společnosti zabývající se zatřiďováním do skupin CZ-CPA. Pokud čtu stanovisko GFŘ z 9. 11. 2012 – str. 3-4, je zde vysvětleno, že pojem „průmyslový“ je nutné chápat pouze v souvislosti s výrobním procesem. V našich prostorech rozhodně k žádnému výrobnímu procesu nedochází, jsou to prostory v rámci obchodních center. Otázka: je správné zařazení opravy klimatizací do běžného režimu s daní na výstupu, nebo v režimu přenesení daňové povinnosti?

Společnost vyrábí zdravotnické prostředky (Petriho misky, zkumavky na odběr moče, biochemických a hematologických parametrů). Dle prohlášení o shodě jsou tyto výrobky zařazeny do 1. třídy neinvazivních zdravotnických prostředků, které jsou tak zařazeny v příloze č. 1 k zákonu o DPH a zdaňovány tak ve snížené sazbě. Společnost dodává tyto výrobky dealerům, nemocnicím a laboratořím. Může být uplatněna snížená sazba daně i u dodávek veterinárním zařízením a laboratořím, které slouží výzkumu? Jaká bude situace po připravované novele zákona o DPH. Četla jsem, že sníženou sazbu bude možné uplatnit jen na prostředky určené pro osobní potřebu nemocného. Znamená to, že všechny nemocnice, dealeři budou nakupovat tyto prostředky v základní sazbě?

Společnost s. r. o., plátce DPH: pokud si společnost plátce DPH při nákupu zboží na vstupu neuplatní odpočet DPH (ne že nesmí, ale prostě neuplatní) může následný prodej tohoto zboží provést rovněž bez DPH a o co se může v zákoně opřít? Dále, pokud společnost projde fúzí a do majetku ji přibude majetek zanikající společnosti (sloučením), která nebyla plátcem DPH, tak při následném prodeji takovéhoto majetku musíme nebo nemusíme odvádět DPH? Jak by se postupovalo, pokud by se jednalo o osobní automobil, který zaniklá společnost (neplátce) nakoupila v r. 2002 od fyzické osoby neplátce a prodává jej nyní nástupnická společnost plátce DPH? V zákoně jsem zatím našla jen § 62, který se takovýchto situací netýká.

Pokud nakoupím ve sběrných surovinách např. železo nebo jiný mat. a použiji toto např. na výrobu náhradních dílů nebo na různé opravy - má být v tomto případě uplatněn režim § 92, tzn., že nakupuji bez daně nebo s daní? Mám 2 faktury od různých dodavatelů a je to pokaždé jinak.

Fyzická osoba vede daňovou evidenci. FÚ zjistil překročení obratu v lednu 2010 (1 mil Kč za posl. 12 měsíců). Rozhodnutí o registraci k DPH dosud nebylo doručeno. V souvislosti s dotazem ID 677/12: Jaké sankce a v jaké výši tomuto podnikateli budou stanoveny za jednotlivé roky 2010, 2011, 2012? Je možné tyto částky za porušení § 95, § 98 v případě zaplacení uplatnit jako daňově uznatelné? Z důvodu, že se bude jednat o velkou částku - likvidační pro tuto fyzickou osobu, je možné uplatnit snížení, příp. prominutí dle § 259 a násl. daňového řádu?

Tuzemská právnická osoba, plátce DPH uzavřela smlouvu o dodání zboží a služeb s právnickou osobou z 3Z. Podpisu smlouvy předcházelo uzavření smlouvy o zprostředkování s fyzickou osobou taktéž z 3Z, a je smluveno, že této fyzické osobě bude vyplácena provize za zprostředkování obchodu ve výši, která je vypočtena procentem z objemu dodávky pro právnickou osobu z 3Z. Tato provize bude vyplácena ve vazbě na zaplacené dílčí plnění smlouvy právnické osoby z 3Z až do roku 2015 jen na základě smlouvy ‒ žádný další doklad v listové podobě nebude fyzické osobě z 3Z vystavován. • Je výplata provize pro fyzickou osobu z 3Z předmětem DPH na území ČR a do DP k DPH tuzemské právnické osobě bude uvedena na ř. 12 a 43? • Je nutno zkoumat, zda je fyzická osoba z 3Z plátcem DPH v 3Z?

Jsem OSVČ, plátce DPH, vedu daň. evidenci, předmět činnosti - provozování penzionu. Prosím o potvrzení správného odvodu DPH: 1. Cena za noc je 500 Kč vč DPH + 5 Kč poplatek obci. Na dokladu vyznačím sazbu 14 % DPH, kterou vypočítám z částky 500 Kč a 5 Kč bude v 0% sazbě? 2. Cena za noc se snídaní je 580 Kč + 5 Kč poplatek obci. 5 Kč bude opět v sazbě 0 % DPH, z částky 580 Kč je možné provést odvod v sazbě 14 % DPH nebo je nutné odvést 14 % DPH z 500 Kč za ubytování a 20 % z částky 80 Kč za snídani?

OSVČ zakoupila v Číně pájku, kterou potřebuje pro opravy (nejedná se tedy o zboží). Pájka byla doručena firmou DHL, která nám vystavila doklad o přeúčtování celních poplatků. Clo jsme tedy uhradili přímo firmě DHL. Jak je to s DPH? Musím z částky cena pájky + clo vypočítat DPH (asi 20 %?) a toto uvést v daňovém přiznání, pokud ano, na jakých řádcích se toto objeví? Jedná se o nárok i povinnost? Jak by to bylo v případě, že si pořídím přístroj pro soukromé užití (tedy ne jako OSVČ) a po nějaké době se rozhodnu vložit toto do firmy?

Fyzická osoba neplátce v ČR, dovoz časopisů z Velké Británie, kde je toto zboží s nulovou DPH. Co bude muset dovozce platit, a zda se bude muset někde registrovat k DPH?

Prodávali jsme v říjnu (9. 10) brambory do Rakouska. Doklad o prodeji nám přišel až 19. 11. Fakturu jsem zaúčtovala do října podle DUZP. Za který měsíc mám podat souhrnné hlášení, pokud doklad přišel tak pozdě. Za říjen nebo za listopad?

Odstupné budu počítat poprvé, obecné výklady jsem našla, ale mám konkrétní dotaz. Rozv. prac. poměru bude k 30. 11. průměrný výdělek bude tedy stanoven k 1. 10. Měsíční mzda je 10 000 Kč osobní ohodnocení 1 000 Kč a prémie 500 Kč. 1) Do průměrného výdělku budu jako hrubý příjem počítat 10 000 Kč, nebo, jak se domnívám určitě 11 500 Kč? 2) Pak si spočítám hrubý příjem (vyloučím dobu dovolené a náhradu za dovolenou) a tento hrubý příjem za tři měsíce, to je červenec až září vydělím počtem odpracovaných hodin. Vyjde mi hrubý hodinový výdělek. Zam. pracují 40 hodin týdně, proto tento hrubý hodinový výdělek vynásobím x 173,92. Mají nárok na tříměsíční odstupné, tak tuto částku vynásobím třemi. Jiné složitosti v těchto mzdách nemám. Sociální a zdravotní se z odstupného neodvádí a záloha na daň ze z. č. se stanoví včetně mzdy za listopad. Uvažuji správně? Účetnictví dělám 21 let, ale odstupné jsem ještě nepočítala.

1. s. r. o. plátce DPH má nárok na odpočet daně až ve chvíli, kdy vlastní daňový doklad. tzn. nastává běžně situace, kdy datum uskutečnění případu (nákup zboží), proběhne např. 5. 2., ovšem daňový doklad obdrží s. r. o. až 10. 2. v této situaci, se pro účetnictví použije, jako datum uskutečnění účetního případu den 5. 2., ovšem pro účely DPH 10. 2. Je možné aby si účetní jednotka vnitřním předpisem stanovila, že datum uskutečnění účetního případu bude shodný s datem pro účely DPH? Tedy, že datum uskutečnění účetního případu nastane ve chvíli, kdy obdrží daňový doklad ‒ tedy 10. 2.? 2. Máte nějaké doporučení z praxe, jak nejlépe tento časový nesoulad řešit?

Společnost s. r. o., plátce DPH: jak má být v účetnictví správně zachycen doklad o nákupu např. na kartu na němž figurují dva dodavatelé? Je to častý jev zejména u čerpacích stanic, že zejména pohonné hmoty prodávají jménem dodavatele pohonných hmot a ostatní produkty jsou prodávány jménem pronájemce čerpací stanice. Na vše je vystaven jeden jediný doklad, např. pod hlavičkou SHELL s odvolávkou na to, že např. produkt typu \\\"B\\\" je prodáván jménem firmy SHELL a produkt typu \\\"E\\\" je prodáván jménem firmy XY. Zároveň je i rozpis DPH rozdělen na dvě položky a to rozpis vztahující se k dodavateli produktů \\\"B\\\" a rozpis vztahující se k produktům \\\"E\\\". Ale jinak máme jeden doklad, který platíme jednou částkou. Jak jej správně zaevidovat do účetnictví společnosti, aby odpovídala evidence požadavkům zákona o DPH i účetnictví?

Jsme s. r. o. plátci DPH a podnikáme v mezinárodní dopravě. Zaměstnanci se v Německu porouchal automobil a musel jej nechat v Německu opravit. Bohužel servisu nesdělil české DIČ ani název naší společnosti, ale jen pouze své jméno. Oprava dokladu není již možná. a) Přenáší se i v tomto případě místo plnění do tuzemska? b) Pokud ano, vznikne nám povinnost přiznat DPH z poskytnuté služby a zároveň budeme mít i nárok na odpočet DPH, pokud na dokladu chybí údaje o odběrateli? c) Přichází v tomto případě v úvahu nárok na vrácení DPH z EU?