FKSP, cestovní náhrady - strana 36

Chápu správně použití kurzu pro výpočet a zaúčtování cestovních náhrad při zahraniční služební cestě? 1) Pro výpočet nároku zaměstnance na cestovní náhrady v cizí měně použiji kurz ČNB dne poskytnutí zálohy na služební cestu, popř. kurz směny, pokud nebyla záloha zaměstnanci poskytnuta a on směnu provedl mimo ČR. 2) Pro zaúčtování cestovních nákladů v pokladně použiji kurz dle ZÚ (resp. interní směrnice) v našem případě denní kurz ČNB? Ptám se z toho důvodu, že na některých seminářích je nám prezentován názor, že i zaúčtování do nákladů by se mělo dít kurzem vyplacení zálohy dle bodu 1.

Jedná se o firmu provozující autodopravu. Získání podkladů pro mzdy u řidičů (získání počtu hodin přesčasů, práce v So + Ne, či práce v noci, získání podkladů pro stravné) je úmorná mnohahodinová práce, neboť vše musíme získat ze stazek, kde jsou uvedeny jednotlivé jízdy. Řidiči navíc jezdí i v zahraničí. Ptáme se proto, zda by se příplatky za přesčas, práci v noci, práci v So + Ne a hlavně stravné tuzemské i zahraniční nedalo nějak paušalizovat, abychom se zbavili té zbytečné a úmorné práce. Jak se toto provádí, aby se minimalizovaly nároky na získání podkladů?

Naše firma často vysílá pracovníky na zahraniční pracovní cestu. Dle zákona je firma povinna vybavit pracovníka před zahraniční pracovní cestou potřebnými finančními prostředky a to: - v hotovosti - šekem - poskytnutím platební karty. Je možné tyto potřebné prostředky převést bezhotovostně na účet zaměstnance, na který je mu zasílána mzda? Došlo by tak ke značné úspoře administrativně náročných kroků spojených s výběrem, přípravou a výplatou těchto prostředků.

Jsme zájmové sdružení právnických osob, plátci DPH, vedeme daňové účetnictví. Zaměstnanec použil k pracovní cestě automobil z půjčovny a k cestovnímu příkazu při vyúčtování přiložil všechny potřebné doklady (vč. smlouvy s půjčovnou a technické údaje o automobilu). Mám mu proplatit pouze nakoupené pohonné hmoty, dle přiložených účtenek nebo postupovat jako by jel vozidlem vlastním, příp. půjčeným od fyzické osoby, tj. (průměrná spotřeba x cena benzinu) + náhrada za použití automobilu x ujeté kilometry = získá tak více peněz než kolik skutečně utratil za pohonné hmoty?

Má zaměstnanec nárok na stravné za první den služební cesty, pokud odjíždí z místa pravidelného pracoviště na dvoudenní služební cestu ve 13 hodin (pracoval od 7 hodin) a před tím byl na obědě v závodní jídelně (55 % příspěvek od zaměstnavatele)? Určená pracovní doba je od 6 - 14 hodin.

Mám vozidlo ve svém podnikání. Je již odepsané, ale jezdím s ním i pro jiné subjekty. Tyto jízdy mám v knize jízd označeny jako soukromé a alikvotně krátím všechny náklady na automobil. Je možné si při uplatnění cestovného pro jiný subjekt započítat i náhradu 3,80 Kč?

Zaměstnanec, který byl jmenován do funkce zástupce statutárního zástupce na ZUŠ (bez snížení svého pedagogického úvazku) si zvyšuje kvalifikaci studiem Školský MANAGEMENT na UK v Praze. Organizace s ním sepsala dohodu o zvýšení kvalifikace a setrvání v pracovním poměru po dobu 5ti let po té, co úspěšně ukončí zvýšení kvalifikace. Organizace na základě této smlouvy hradí studium v plné výši. Má zaměstnanec nárok i na proplacení cestovného?

Podnikatel - fyzická osoba, neplátce DPH, daňová evidence, nemá osobní automobil v majetku firmy. Jsou tyto náklady v tomto případě daňově uznatelné, nebo alespoň zčásti? - mytí automobilu - parkovné - povinné ručení

Může si podnikatel, plátce DPH, odečíst DPH z pohonných hmot u služebních cest u automobilu nezařazeného do majetku a náklady na automobil odpisuje paušálem 3,80 Kč na km. Samozřejmě z daňového dokladu o koupi PHM.

1. FO, ve firmě mám autojeřáb (na úvěr) a někdy ho nechávám na stavbě, pak pro mne někdo dojede osobním automobilem, který též používám ve firmě, pak uplatňuji cestovné na (u osobního) obě cesty i když řídím jen jednu cestu. Vše je doloženo záznamem o provozu nákladního vozidla a knihou jízd. Můžu takto postupovat? 2. Je možné tento jeřáb vlastnit soukromě (po splacení úvěru nebo v jiném případě, když nebude na úvěr) a používat ho na podnikání za náklady jako osobní auto, kolik je sazba? 3. Jaké mám možnosti dát do nákladů pracovní oděvy, boty, čistící a prací prostředky?

Jsme právnická osoba (s. r. o.), plátce daně a vedeme účetnictví podle vyhlášky pro podnikatele. S platností od 1. 1. 2007 upravuje vyplácení cestovních náhrad nový zákoník práce místo dosud platného zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách. Z textu nového zákoníku práce a na něj navazujících ustanovení některých dalších zákonů vyplývá několik podstatných změn nebo nejasností. 1. Z textu § 166 zákoníku práce vyplývá, že zaměstnanec zaměstnavatele, který není státem apod., má po dobu pobytu v zahraničí nárok jak na stravné v Kč tak na zahraniční stravné v cizí měně. V zákoníku práce není nikde řečeno, že se stravné týká jen pracovní cesty v tuzemsku. Důvodová zpráva v textu k § 163 v prvém odstavci sice hovoří o stravném \"na území České republiky\", ale ve čtvrtém odstavci k témuž paragrafu uvádí, že \"stravné se v zásadě poskytuje po celou dobu trvaní pracovní cesty\". Pracovní cestou je dle formulace zákoníku práce i zahraniční pracovní cesta. Byla tato změna skutečně záměrem zákonodárce, např. jako náhrada za zrušené kapesné u zaměstnanců podnikatelské sféry, nebo jde jen o nepřesnost v zákonném ustanovení? 2. Zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, v části čtyřicáté druhé týkající se změn zákona o daních z příjmů, stanoví text § 24 odst. 2 písm. j) bod 5., kterým se definují výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, tedy daňově uznatelné náklady, takto: \"5. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak,\". Je u zaměstnavatelů, kteří nejsou státem apod. pro zaměstnavatele daňově uznatelné stravné jen 58 Kč, resp. 88 Kč nebo 138 Kč nebo i vyšší v případě, že toto vyšší stravné je stanoveno vnitřním předpisem zaměstnavatele, pracovní nebo jinou smlouvou, případně jak vysoké stravné je ještě u zaměstnavatele, který není státem apod., daňově uznatelné? 3. Je daňově uznatelné stravné při pracovních cestách zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří nejsou státem apod., kratších než 5 hodin a kapesné, pokud by tyto náhrady byly zahrnuty do vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy? 4. Může zaměstnavatel, který není státem apod., stanovit vnitřním předpisem výši stravného a zahraničního stravného a nezávisle na něm s některými zaměstnanci sjednávat individuální výši stravného a zahraničního stravného? Je takto sjednaná individuální výše stravného a zahraničního stravného daňově uznatelná, případně do jaké výše? 5. Týká se ustanovení o zdaňování příjmů fyzických osob zařazené zákonem č. 264/2006 Sb. do § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů ve znění platném od 1. 1. 2007 \"jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1,\" též zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří nejsou státem apod.? V kladném případě by se mohlo vztahovat na stravné za pracovní cestu kratší než 5 hodin, částky stravného převyšující základní stravné (58 Kč, resp. 88 Kč nebo 138 Kč) a základní zahraniční stravné a případně i kapesného při zahraničních pracovních cestách. 6. Jsou příjmy zaměstnanců podle dotazu č. 5 důvodem k tomu, že daňové přiznání k dani z příjmu nemůže za zaměstnance předkládat zaměstnavatel, že daňové přiznání k dani z příjmů musí předkládat vždy jen zaměstnanec?

Jsem fyzická osoba, vlastním autojeřáb a zajímám se o možnost stravného. Adresa podnikání je v místě bydliště a vím, že FO má nárok až po více než 12ti hodinách (88-106). Potřebuji upřesnit, zda též rozhoduje vzdálenost. Jsem z Českých Budějovic a pokud budu pracovat ve svém městě déle než 12 hodin mám nárok na stravné?

Naše firma poskytuje zaměstnancům stravenky. Na kolik stravenek má zaměstnanec nárok, když odjede na pracovní cestu na několik dní?

Je možné zaměstnanci, který má přiděleno služební vozidlo i pro soukromé účely, povolit zároveň využití jeho vlastního vozidla pro služební účely? Je potom cestovné vyplácené za použití soukromého vozidla pro služební účely daňově uznatelným nákladem v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. k) bodu 3.?

Zaměstnanec byl vyslán na služební cestu do zahraničí. Po jejím ukončení předložil doklad, že před služební cestou uzavřel pojistnou smlouvu na pojištění léčebných výloh pro dobu trvání této cesty. Pojistnou smlouvu uzavřel jako fyzická osoba. Nyní žádá o proplacení částky pojistného v souvislosti s vyúčtováním služební cesty. Bude pojistné pro firmu daňovým nákladem?

Na školní výlet (či školu v přírodě) jede skupina žáků v doprovodu 2 vyučujících na jednu skupinovou jízdenku (pro skupinu ČD poskytují slevu). Pro výdej z pokladny mám vystaveny 2 výdajové doklady a každé vyučující v jiný den proplácím cestovní příkaz (stravné a jízdné). Protože mám pouze jednu jízdenku u jednoho cestovního příkazu nechávám originál a u druhého cestovního příkazu jsem přiložila fotokopii této jízdenky s odkazem, že originál je u tohoto čísla pokladního dokladu. Kontrola zřizovatele mi vytkla porušení zákona č. 563/1991 Sb. § 33a), že účtuji na základě kopie. Jak mám postupovat? Při proplácení cestovního příkazu musí být podpis příjemce a pokladní na cestovním příkazu, musí se duplicitně vypisovat pokladní doklad a opět podepisovat příjemce a pokladní a schválení. Číselná řada je zachována a číslo pokladního dokladu je na cestovním příkazu. Je nutná tato duplicita? Pro výpočet stravného se počátek služební cesty považuje doba odjezdu vlaku nebo doba odchodu z bydliště? Pracoviště a nádraží je každé v jiné obci.

Lze zaměstnancům organizace přiznat kapesné dodatečně až po ukončení zahraniční pracovní cesty, nebo musí být dohodnuté před jejím uskutečněním?

Co se týká cestovních náhrad je nám jasné, ale ve vykazování pro odměňování máme neustále spory. Pracovníci jedou na pracovní cestu - začátek cesty ve 3 hod., konec cesty ve 23 hod. téhož dne, pravidelná pracovní doba od 6 do 14,30 hod. Cesta na místo výkonu trvá 3 hod. a zpět rovněž. Řidič se podílí i na vlastním výkonu práce stejně jako ostatní pracovníci. Jde mi o čas strávený cestou, tzn. „jinak“, před začátkem výkonu a po skončení, tj. 3 až 6 hod. ráno a 20 až 23 hod. u ostatních pracovníků, kteří se „vezou“. Jsou vyslání organizací a práci provádějí na příkaz organizace. Je to práce přesčas?

Stavební a montážní firma má zakázky po celém území ČR. Naši zaměstnanci každodenně vyjíždějí na pracovní místa jiná než je sídlo firmy čímž jim vzniká nárok na cestovní náhrady. Dle zákona č. 119/1992 Sb. § 2 odst. 3 o cestovních náhradách se píše, že u zaměstnanců, u nichž častá změna pracoviště vyplývá ze zvláštní povahy povolání (což naše firma splňuje), je možno jako pravidelné pracoviště dohodnout i místo pobytu. Jakým způsobem by tato místa měla být vyjádřena a ošetřena v pracovní smlouvě zaměstnance pro co nejsnadnější následný výpočet cestovních náhrad? V současné době dostávají stravenky za každý odpracovaný den.

Zaměstnanec ZŠ odpracuje 4 hod. z pracovního dne na svém pracovišti ZŠ a je mu poskytnut oběd ve vlastním stravovacím zařízení - ŠJ a např. od 14 hod. absolvuje čtyřhodinový seminář (s dobou na cestě celkem 6 hodin), je tedy vyslán na pracovní cestu mimo pracoviště. V měsíčním pracovním výkazu ale uvede pouze 8 pracovních hodin v uvedeném dni. Ve školství se v tomto případě nevykazují přesčasové hodiny. Na tuto pracovní cestu má zaměstnanec povinnost si vystavit pracovní příkaz - náhrada cestovních výdajů. Má v tomto případě zaměstnanec rovněž nárok na stravné na pracovní cestě, když vezmeme v úvahu všechny uvedené skutečnosti?