Inventarizace - strana 2

  • Článek
Při sestavování účetní uzávěrky účetní jednotka zohledňuje zásadu opatrnosti – v účetní závěrce je třeba zohlednit i případná rizika snižující hodnotu majetku vykázaného v závěrce. K vyjádření přechodného snížení účetní hodnoty majetku slouží opravné položky. V určitých případech může být tvorba opravných položek pro daňový subjekt též daňově uznatelným nákladem. V článku se seznámíme jak s pravidly pro tvorbu zákonných opravných položek, tak s tím kdy se tvoří ostatní opravné položky.
Vydáno: 29. 07. 2020
  • Článek
Firma provádí inventuru zásob 1x ročně. Neprovádí ji však 31. 12. ale vždy v lednu. Myslím, že to neodpovídá zákonu č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a fyzická inventura by se měla dělat nejdříve čtyři měsíce před 31. 12. ke dni, který předchází 31. 12. (rozhodný den) a následně je možné vypořádávat dva měsíce inventarizační rozdíly. Jaké postihy firmě hrozí, pokud inventuru provádí až v lednu a stav k 31. 12. dopočítává dle prodaného zboží za období 31. 12. až lednový termín inventury?
Vydáno: 22. 05. 2020
  • Článek
Velkou skupinou na straně aktiv v rozvaze jsou oběžná aktiva. V rámci oběžných aktiv jsou na prvním místě zásoby. Zaměříme se nejprve na umístění zásob v rozvaze na straně aktiv a následně na první položku zásob, kterou je materiál.
Vydáno: 01. 04. 2020
  • Článek
Účtování cenných papírů a podílů u podnikatelů – 1. část Ing. Pavla Strakošová, Ing. Dagmar Procházková V současné době se můžeme v účtárnách obchodních korporací a družstev setkat s...
Vydáno: 28. 12. 2019
  • Článek
Plán inventur a jeho sestavení u některých vybraných účetních jednotek Jaroslava Svobodová Inventarizace majetku a závazků v souladu s ustanoveními zákona o účetnictví Při přípravách, organizaci a rozhodování v...
Vydáno: 03. 09. 2019
  • Článek
Největším nepřítelem účetních nováčků je realita, která bývá hodně vzdálená teoretické idyle, v níž se obvykle nese výuka účetnictví. Tolik zmatků, nepřesností, neúplných údajů nebo naopak zcela nadbytečných dat, to se na škole věru nezažije, to najdeme – neradi – teprve v praxi. S čímž souvisí řada chyb, nejistot a pomalost jejich práce. Ostřílení účetní sice vědí, kde hledat to podstatné pro účtování a jak správně chápat podnikatelský slang, ale ani oni si nejsou jisti, zda účetní podklady, které se k nim hrnou, vždy přesně odpovídají skutečné situaci v účetní jednotce. A právě pro to, aby se neúčtovalo jen o domnělých změnách majetku a dluhů, ale o reálných datech, slouží inventarizace. Přičemž se zaměříme hlavně na oblast zásob a dlouhodobého majetku.
Vydáno: 12. 08. 2019
  • Článek
Podle § 25 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví “), účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta (zásada opatrnosti). Podle § 26 odst. 3 zákona o účetnictví pak jedním z nástrojů dodržení a naplnění této zásady jsou opravné položky. Pokud účetní jednotky opravné položky nepoužijí, účetnictví není, resp. nemusí být věrné a poctivé, tzn. aktiva jsou (mohou být) nadhodnocena.
Vydáno: 06. 05. 2019
  • Článek
Vnitropodnikové směrnice mají při pochopení jejich významu pro účetní jednotku nepostradatelnou funkci, jejich tvorba však bývá bohužel často podceňována. Vnitropodnikové směrnice mohou být komplexním nástrojem pro zkvalitnění řízení a organizaci veškerých účetních operací konkrétní účetní jednotky. Účetní jednotky mohou označit vnitropodnikové směrnice různými názvy (směrnice, rozhodnutí, metodický pokyn, pokyn nebo příkaz ředitele či hlavního účetního, oběžník apod.), přičemž se vždy jedná o závazný dokument se stanovenými postupy a metodami, kterým se účetní jednotka v průběhu svého hospodaření musí řídit. Jednotlivé směrnice mohou být seskupeny do jednoho velkého souboru směrnic, ale mohou být vydávány i samostatně.
Vydáno: 03. 10. 2018
  • Článek
Vzhledem k tomu, že k níže uvedené složité problematice nelze získat žádný relevantní podklad a v různých diskuzích na internetu se vyskytují různé protichůdné názory, obracím se na vás se žádostí o zodpovězení následujících otázek, případně, zdali by nebylo možné na stránkách Finančního, daňového a účetního bulletinu srozumitelně a jasně tuto problematiku vysvětlit i pro ostatní čtenáře, popř. uvést vzorový příklad. Fyzická osoba: – vedoucí daňovou evidenci, – uplatňuje náklady ve skutečné výši, – měsíční plátce DPH, – podniká v maloobchodním prodeji s velkým množstvím druhových položek, – skladovou evidenci vede v prodejních cenách včetně DPH a provádí tzv. kontrolu korunou (máme pouze jednu skladovou kartu, na které je evidováno veškeré zboží společně ve všech sazbách DPH, vratné obaly nemáme), – zboží je naskladněno tak, že nákupní cenu včetně DPH zatížíme příslušnou marží a v této prodejní ceně včetně DPH zaevidujeme, – marže je značně rozličná a řídí se různými aspekty trhu (nákupní cena, poptávka, konkurence apod.), – nelze tedy jednoduše stanovit průměrnou marži – lze pouze stanovit roční přepočítávací koeficient (k) jako podíl počátečních stavů a nákupů v prodejních cenách s DPH a počátečních stavů a nákupů v nákupních cenách bez daně, samozřejmě bez odlišení skupin DPH, to znamená obě skupiny DPH dohromady, – v prodejních cenách také zohledňujeme ve skladové evidenci přecenění zboží, slevy, odpis zboží apod. 1. Lze způsob kontroly korunou z hlediska platných zákonů používat? 2. Na základě jakých zákonných ustanovení se při kontrole korunou a jakým způsobem řeší inventarizační manko z hlediska daně z příjmů a z hlediska daně z přidané hodnoty, potažmo z hlediska Kontrolního hlášení DPH? 3. Na základě jakých zákonných ustanovení se při kontrole korunou a jakým způsobem řeší inventarizační přebytek z hlediska daně z příjmů a z hlediska daně z přidané hodnoty, potažmo z hlediska Kontrolního hlášení DPH? 4. Předpokládám, že o inventarizační manko se zvyšuje daňový základ, a v tom případě se tato částka uvádí v nákupní ceně bez DPH v daňového přiznání v tabulce „E. Úpravy podle § 5, § 23 zákona“? Jakým způsobem se pak přepočítává manko z prodejních cen včetně DPH na nákupní ceny bez DPH? Lze použít roční přepočítávací koeficient (k)? Bude tento přepočet finanční správa akceptovat? Nebo jakým jiným způsobem tento přepočet technicky provést, když neznám průměrnou marži? 5. V případě inventarizačního přebytku se názory na internetu značně různí. Někdo uvádí, že se musí dodanit stejně jako inventarizační manko, jiní uvádějí, že se vůbec neřeší. Jak je to správně z hlediska daní? 6. V případě, že se musí z inventarizačního manka nebo přebytku odvést DPH vzniká zde obdobný problém, jako u daně z příjmů, navíc zatížený různými skupinami DPH. Jakým způsobem přepočíst inventarizační rozdíl z prodejních cen včetně DPH na nákupní bez DPH a jakým způsobem vypočítat příslušnou výši DPH? Zdali z ceny bez daně nebo z ceny s daní. A kam do daňového přiznání, případně do Kontrolního hlášení se tyto částky zapisují? 7. Jakým způsobem se vypořádat s následujícím problémem. Inventuru sice můžeme udělat po daňových skupinách DPH, ale evidenční stav v prodejních cenách včetně DPH je veden pouze jedním číslem pro všechny daňové skupiny dohromady. Inventarizační rozdíl se pak zjišťuje tak, že se celkový fyzický stav na prodejně sečte také do jednoho čísla a tyto dvě čísla se spolu porovnají. Nedá se tedy přesně zjistit, jak veliké je manko v té které skupině DPH.
Vydáno: 22. 05. 2018
  • Článek
V úvodu tohoto článku bych uvedla některé podstatné skutečnosti týkající se vedení účetnictví příspěvkových organizací.
Vydáno: 22. 05. 2018
  • Článek
Inventurní soupisy, dodatečné inventurní soupisy – průkazné účetní záznamy Jaroslava Svobodová V tomto příspěvku se zabývám inventurními soupisy a dodatečnými inventurními soupisy, tj. průkaznými účetními záznamy a jejich obsahem...
Vydáno: 25. 05. 2017
  • Článek
Zákon o účetnictví v § 29 odst. 1 ukládá účetním jednotkám povinnost zjistit inventarizací skutečný stav veškerého majetku a závazků, a to k okamžiku, ke kterému sestavují řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku. Vzhledem k tomu, že pro většinu účetních jednotek je účetním obdobím kalendářní rok, sestavují účetní závěrku a zjišťují skutečný stav majetku a závazků za uplynulý rok k 31. 12. 2016.
Vydáno: 15. 03. 2017
  • Článek
Co mají účetní profesně nejradši? To by asi byla obsáhlá a pestrá paleta, zřejmě převážně jednoduchých až rutinních prací, kde snad ani chybu udělat nelze. Naopak zřejmě unisono by z úst účetních zněla nejméně oblíbená činnost – účetní uzávěrka. Je s ní hodně práce (únava), podílí se na ní více lidí (zmatek), zahrnuje celý balík činností (chaos), je náročná odborně (nejistota), vedení má přehnaná očekávání (zklamání), výsledek je hodně a dlouho vidět (stres) a chyby již nepůjde opravit (ostuda). Žel, bez ní to v praxi nejde, navíc na její výsledek netrpělivě čekají daně z příjmů. Přeneseně lze říci, že jde o takovou každoroční maturitu účetních. Že Vám tam nějak nadbývá písmeno – U – vždyť přece jde o „účetní závěrku“ – nemylte se, oba pojmy jsou plně namístě, přičemž jeden se bez druhého neobejde. Známější – účetní závěrku – tvoří jen standardizované účetní výkazy, zejména o stavu majetku a závazků (Rozvaha neboli Bilance, jak se z historicky daných důvodů také v praxi ještě označuje), výnosů a nákladů (Výsledovka) a upřesňující Příloha. Naproti tomu – účetní uzávěrka – zahrnuje celý komplex účetních a souvisejících aktivit sloužících k uzavření účetního období, jako je především ověření reálnosti účetních stavů (inventarizace), aktualizace účetního ocenění (reálná hodnota, přepočet cizoměnových položek), přiřazení nákladů a výnosů příslušnému účetnímu období (časové rozlišení), vyjádření rizik (opravné položky, rezervy). Sestavení účetní závěrky je pak už spíše jen technickou záležitostí, která je ale zároveň nejviditelnější součástí, resp. výsledkem účetní uzávěrky.
Vydáno: 13. 01. 2017