Majetek, odpisy, rezervy - strana 17

Princip finančního leasingu je dobře znám. Jedná se o dlouhodobou smlouvu o pořízení hmotné movité věci – nejčastěji motorového vozidla, stroje a výrobní linky. Pořizovatel má nejprve několik let jen užívací právo k dané věci, kdy platí poskytovateli (vlastníkovi) v měsíčních splátkách nejen za užívání, ale také postupně hradí pořizovací cenu dané věci i zisk. Posléze dojde k převodu vlastnického práva na uživatele již pouze za poměrně malou zůstatkovou cenu, případně bezúplatně. Daňovým specifikem je nutnost rovnoměrného časového rozlišení výdajů i v případě neúčtujících uživatelů finančního leasingu a jednorázové vypořádání DPH hned na počátku.

V článku se budeme zabývat otázkami souvisejícími s uplatněním paušálních výdajů ve vazbě na obchodní majetek. Ukážeme si, jak postupovat v případě prodeje hmotného majetku při uplatnění paušálních výdajů podnikatelem a jaké je řešení paušálních výdajů v případě pronájmu hmotného majetku.

V článku si ukážeme odlišnosti u daňového řešení nehmotného majetku a jeho technického zhodnocení v roce 2020 a v roce 2021, a to v souvislosti se zákonem č. 609/2020 Sb. , kterým byla s účinností od 1. 1. 2021 zrušena daňová kategorie nehmotného majetku.

Pro podnikání i soukromé účely jsou často využívány movité věci patřící jiné osobě. Nebylo by ostatně rozumné, aby si třeba malá stavební firma kupovala bagr, který využije jen párkrát za rok. Ani kvůli opravě automobilu si obvykle hned neběžíme koupit druhý. Aby se nejednalo o neoprávněné užívání cizí věci, musí mít její dočasný uživatel sjednánu nějakou smlouvu s vlastníkem věci, přičemž nejčastěji jde o smlouvu nájemní. V tomto příspěvku se podíváme na základní právní, účetní a daňové souvislosti provázející nájem movitých věcí.

V českém daňovém systému je řada daňových zákonů, které v rámci svého textu operují s existencí budov. Jedná se zejména o dvě daně, jejichž předmětem jsou právě nemovité věci. Jedná se o daň z nemovitých věcí, která je upravena zákonem č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí (dále jen „DNV“), a daňové opatření senátu č. 340/2013 Sb. , o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen „DNNem“), které bylo zrušeno s účinností k září 2020 zákonem č. 386/2020 Sb. , kterým se zrušuje zákonné opatření senátu č. 340/2013 Sb. , o dani za nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy. Dále se jedná o daně, u nichž jsou nemovité věci předmětem transakcí, jež jsou předmětem daně. Jedná se o daň z příjmů, upravenou zákonem č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Dpříj“), a daň z přidané hodnoty, která je upravená zákonem č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DPHZ“). Předmětem tohoto článku je vymezení pojetí, jakým se k budovám staví daňové zákony, jak je definují a jak na ně pohlížejí. Také se zaměříme na to, nakolik relevantní pro pojetí budov podle daňových zákonů jsou instituty stavebního práva, zejména pak klasifikace budovy z pohledu příslušného stavebního úřadu co do způsobu užívání. Předmětem zkoumání bude také otázka relevance stěžejního správního úkonu, který uvádí veškeré stavby v život, a to kolaudačního souhlasu. Ten je dle § 122 zákona č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „StavZ“) úkonem, kterým je povolen způsob užívání stavby a od jehož účinnosti je možno stavbu ke konkrétnímu účelu z pohledu jejího vlastníka užívat.

Téma, které je uvedeno v nadpisu tohoto příspěvku je nejen rozsáhlé, ale také zajímavé a v mnoha případech nejednoznačné a možná i neprobádané. Kdybychom se chtěli tomuto tématu věnovat vyčerpávajícím způsobem, bylo by to na docela objemnou knihu. Tolik prostoru zde však nemáme, a proto si zejména připomeneme vše, na co bychom neměli u tohoto tématu zapomínat, a podrobněji se budeme věnovat jen některým, vybraným skutečnostem, které považuji za důležité a zajímavé.

Častým případem v praxi bývá skutečnost, že firma kupuje nemovitost s pozemkem za cenu X. V době, kdy byla daň z nabytí majetku, musel být vypracován znalecký posudek na ocenění budovy i pozemku a do účetnictví byla zaúčtována pořizovací cena pozemku a budovy v poměru dle znaleckého posudku. V současné době již účetní nemá posudek k dispozici. Lze pro rozdělení pořizovací ceny použít § 61a odst. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb. ?

Popis problému: Novelou 609/2020 Sb. byl ze zákona o daních z příjmů odstraněno speciální ošetření odpisů nehmotného majetku (§ 32a) a u majetku pořízeného po účinnosti novely zákona budou...

Vymezení sporné otázky Předmětem tohoto příspěvku je vyjasnění otázky, zda a případně za jakých podmínek lze zahájit odpisování nově pořizované budovy, pokud je vydán kolaudační souhlas s užíváním části...

Podle § 30a zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů – Mimořádné odpisy, si hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 a 2 pořízený v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat rovnoměrně bez přerušení ve výši 100% vstupní ceny za 12 měsíců, eventuálně 24 měsíců. Dle výkladu je prvním odpisovatelem poplatník, který si pořídil hmotný majetek dosud neodepisovaný, tzn. nový, nebo který si vyrobil ve vlastní režii. Jde mi o výklad pojmu nový majetek, dosud neodepisovaný. Je takový majetek i majetek zakoupený např. od soukromníka, tzn. že jde již o majetek používaný, ale dosud neodepisovaný, z hlediska nabyvatele o majetek nový? Nebo jde jen o zakoupený majetek dosud nepoužívaný čili z hlediska nabyvatele jde o prvního uživatele?

Popis situace: – dva účastníci sdružení – fyzické osoby, oba plátci DPH, – z prostředků sdružení byla v roce 2009 nakoupena nemovitost, ve které se podniká, – byla pořízena nástavba této nemovitosti (byt), o které nebylo účtováno, tzn. nebyla odpočítávána ani DPH – kolaudováno 2018, – nyní „sdružení“ končí a jeho účastníci se chtějí vypořádat následovně: ten, který bude pokračovat v podnikatelské činnosti, si ponechá původní část nemovitosti (přízemí) a druhý si ponechá patro (tedy byt). Jak danou situaci správně vyřešit z pohledu daně z příjmů fyzických osob a jak z pohledu DPH?

Jednou z nejdůležitějších účetních zásad je zásada opatrnosti upravená v § 25 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, podle kterého účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta. Mezi účetní nástroje pro vyjádření uvedené zásady patří kromě opravných položek a odpisů majetku také rezervy.

Výrobní haly a dílny, obchody, kanceláře, nákupní centra, skladiště, bytové a nebytové jednotky, bytové domy, garáže, bezpočet dalších budov a jiných stavebních děl – zjednodušeně řečeno „stavby“ – jsou specifický majetek firem nejméně ze tří důvodů. Jejich pořizovací cena bývá hodně vysoká, v porovnání s ostatními druhy dlouhodobého hmotného majetku (stroje, auta, počítače…). Zadruhé budou pro daný účel sloužit opravdu velmi dlouho (desítky let). S tím návazně souvisí poslední odlišnost, která nás bude nejvíce zajímat – jsou nejčastěji upravovány, rekonstruovány, měněny a opravovány, protože to je podstatně levnější a rychlejší, než je zbourat a nově postavit. Tyto zásahy do majetku je nutno z účetních a zejména daňových důvodů jednoznačně rozdělit do dvou skupin, což v praxi nebývá snadné a jednoznačné. Prvním typem zásahů jsou opravy a údržba, které jsou provozním nákladem, druhým typem je technické zhodnocení představující investiční náklad ovlivňující odpisy.

V následujícím příspěvku se budeme věnovat oblasti dlouhodobého hmotného majetku v účetnictví podnikatelů, tedy účetních jednotek účtujících podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“) a Českých účetních standardů pro podnikatele č. 001 až 023. Protože problematika je velmi široká, budeme se věnovat pouze vybraným problémům.

Přinášíme informace k projednávané novele ZDP - změny týkající se majetku. V rámci poslaneckých pozměňovacích návrhů byly načteny také návrhy podporující podnikatele, a to formou zrychlení uplatňování výdajů na pořízení majetku do nákladů. Některé z nich jsou podporovány i ze strany MF.

Svěřenský fond můžeme zřídit na dobu neurčitou. A přestože občanský zákoník tuto dobu částečně omezuje, svěřenský fond může existovat po velice dlouhou dobu. V průběhu této doby samozřejmě mohou vzniknout transakce s případným vznikem daňové povinnosti. Abychom mohli tyto transakce správně daňově ošetřit, potřebujeme mít zejména jasnou daňovou legislativu neumožňující různé výklady. V oblasti svěřenských fondů nejdříve panovala obrovská panika, která se v průběhu času trochu zklidnila, nicméně stále nemáme jasnou daňovou legislativu, která by neumožňovala více různých výkladů. Jednou z velmi palčivých otázek bylo, jakým způsobem může svěřenský fond daňově odepisovat hmotný majetek. Stejně jako lidstvo dříve bylo přesvědčeno, že planeta Země je placatá a až postupem času se zjistilo, že tento výklad byl nesprávný, oblast daňového odepisování hmotného majetku u svěřenských fondů se také vyvíjela.

Pro všechny naše uživatele jsme právě zpřístupnili zdarma výběr článků a odpovědí z poradny na aktuální daňová a účetní témata, která se týkají nejen zákonných opravných položek u pohledávek a likvidace technického zhodnocení, ale také prodloužení leasingu v souvislosti s epidemií koronaviru Covid-19 či dobropisu obdrženého po vyskladnění.

V minulé části jsme se seznámili s věcným vymezením účetní kategorie stálých aktiv – dlouhodobého nehmotného majetku („DNM“), které je mimochodem relevantní rovněž pro účely daní z příjmů. V běžné firemní praxi jde zejména o programové vybavení, přičemž na rozdíl od daní z příjmů si účetně významný hodnotový limit stanoví individuálně každá účetní jednotka. Dále jsme probrali otázku, v jakém okamžiku vzniká příslušné účetní aktivum, což přirozeně hraje roli hlavně při jeho dlouhodobějším pořizování. Na tento účetní základ nyní navážeme podrobnostmi týkajícími se technického zhodnocení DNM a v praxi asi nejnáročnějšího zástupce této účetní položky – nehmotných výsledků vývoje.

Při návštěvě malých i velkých firem vidíme zejména hmotné investice, v nichž působí (kanceláře, dílny, sklady, prodejny…), nebo které slouží jejich provozní činnosti (stroje, auta, počítače…). Ale již v Malém princi se moudře praví, že nejdůležitější bývá to, co není přímo vidět, třeba na poušti někde ukrytá studna. Obdobně podnikatelé využívají více či méně také určitý neviditelný majetek, na který si nemůžeme sáhnout, protože nemá hmotnou povahu, a tak je příhodně označován jako nehmotný majetek. Nejčastěji se jedná o programové vybavení počítačů (software), dále to může být třeba ochranná známka, licence (svolení k využití) na vynález, projekt typové stavby, znalosti alias know-how, „dobré jméno/pověst“ alias goodwill. Z těchto neviditelných pomocníků se zaměříme především na větší investice spadající mezi stálá aktiva v kategorii dlouhodobý nehmotný majetek.

Cílem příspěvku je zvýšit právní jistotu ohledně obchodního majetku u fyzických osob, které uplatňují výdaje v paušální výši a příjmů s ním souvisejících. Tento příspěvek se týká pouze fyzických...