Majetek, odpisy, rezervy - strana 2

Společnost koupila nemovitost, součástí jsou i samostatné pozemky. Je pochopitelné, že pozemky se musí vyloučit z kupní ceny aby se stanovila hodnota pro odepisování, otázka co s pozemkem zastavěným, na kterém nemovitost stojí, je také nutné ho vyloučit z kupní ceny? Jelikož kupní smlouva se položkově tímto nezabývá je nutný odhad.  Musí se jednat o znalecký posudek, nebo si vystačíme s cenovou mapou pozemků, případně posudkem realitní kanceláře?

Obecně prospěšná společnost - základní umělecká škola je účetní jednotkou, která účtuje podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., pro nevýdělečné organizace. S účinností Od 1. 1. 2021 došlo ke zvýšení limitu dlouhodobého hmotného majetku ze 40 tis. na 80tis. Kč a ke zrušení kategorie nehmotného majetku. Tato změna se týká pouze podnikatelských subjektů, jež se řídí prováděcí vyhláškou k účetnictví č. 500/2002 Sb.? Nebo se tyto změny týkají i účetních jednotek, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání?

Firma, plátce DPH, v 11/2022 zaplatila zálohu na nové auto (nárokovala si DPH v 11/2022), na zbytek kupní ceny si vzala v 12/2022 úvěr (smlouva o výpůjčce, 1. splátka v lednu), auto bylo v 12/2022 zaregistrováno a začalo se používat. Konečná faktura byla sice vystavena prodejcem také v 12/2022, ale faktura se ve firmě někam "zatoulala" a byla předána zpracovateli účetnictví až v únoru 2023 (DPH bylo nárokováno za 1/2023). 1) Můžeme uplatnit daňový odpis v roce 2022 – auto bylo způsobilé a používalo se? 2) Je správné účtování: 2022 dohad na doplatek auta dle konečné faktury (tím dostaneme kupní cenu do majetku), úvěr zaúčtovat až v roce 2023 a „uhradit“ úvěrem konečnou fakturu (vystavená a doručená prodejcem již v 12/2022)? Nebo je nějaké jiné řešení?

OSVČ chce v roce 2023 začít podnikat ve svém malinkém domečku se zahradou. Tento domek koupila v roce 2013 a nevyužívala ho. Pro svou podnikatelskou činnost využívá ke zdanitelným příjmům daňové skutečné výdaje (materiál, spotřeba atd.). Nyní by OSVČ chtěla začít ve svém domku podnikat a využívat tento prostor ke svému podnikání včetně přilehlého pozemku, a proto musí nechat domek a pozemek ocenit znalcem pro správné stanovení odpisů. Je nutné ve znaleckém posudku rozdělit nacenění na samotný pozemek (dle katastrálního úřadu se jedná o zastavěnou plochu a nádvoří a zahradu) a stavbu, tj. stavbu domku včetně pozemku pod ním (je jeden vlastník a byť tedy stavba dle NOZ splynula s pozemkem), tj. ve znaleckém posudku budou dvě nacenění a nacenění stavby včetně pozemku pod ním bude OSVČ odpisovat? Nebo se musí nacenit tři věci zvlášť, tj. pozemek okolo domu, samotná stavba - domek a pozemek pod domkem, tj. v nacenění by byly tři položky? Kde v zákoně nejdeme oporu, aby daňové odpisy byly stanoveny správně?

Nákup rekreační chaty v r. 2022 pro ubytování, chata je zděná, menší cca pro 4-6 osob s jednou kuchyní a příslušenstvím. Odhad je rozdělen na chatu včetně terasy, zahradní altán, který je dřevěný (pergola) a 3 pozemky. Do jaké odpisové skupiny mám zařadit chatu 5. odpis. skupina nebo 6. odpis. skupina? Kód CZ-CC bude 111022-chata pro rekreaci jednobytová nebo CZ-CC 121111-budovy ostatní pro krátkodobé ubytování? Zahradní altán bude zařazený v 2. odpis. skupině? Mám také zařadit oplocení (drátěný plot), který není nikde uvedený, ani v odhadu, ani v kupní smlouvě?

Fyzická osoba mající příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP si na střeše rodinného domu, který v plné míře slouží k příjmům z pronájmu, nechala postavit v roce 2022 FVE. Fyzická osoba má nemovitost v obchodním majetku již léta a uplatňuje z ní roční odpisy. Současně uplatňuje u příjmů z pronájmu skutečné výdaje. Solární elektrárna slouží primárně ke snížení spotřeby elektřiny v domě (nájemníci platí pronajímateli nájem i výdaje na energie paušálem, a tak je snížení spotřeby elektřiny v zájmu pronajímatele). Současně ale vznikají při provozu FVE přebytky elektřiny, které jsou prodávány dál. Pronajímatel za prodeje přebytků inkasuje příjmy.  Dotazy vzniklé v této souvislostí zní: - Rozdělí se pořízení FVE rozdělí na technologickou část, která se bude odpisovat samostatně 240 měsíců (panely, střídač) a konstrukce, rozvaděč, elektromateriál bude součástí technického zhodnocení budovy vložené do obchodního majetku? - Baterie (pořizovací hodnota baterie je cca 113 000 Kč) je součástí technologie FVE (tedy odpis 240 měsíců), nebo zařízení budovy, nebo se odpisuje samostatně v jiné odpisová skupině? - V případě, kdy následně dostane FO dotaci 205 000 Kč na vytvořenou FVE, sníží se o poskytnutou dotaci cena celkové FVE? Jak zaúčtovat výdaje na pořízení FVE, když poplatník dokončil FVE v roce 2022 (zprovozněná do sítě) ale dotace mu fyzicky došla až v roce 2023? Ve kterém roce snížím hodnotu majetku, tedy jednotlivých částí FVE? Následně vzniká zajímavá situace při prodeji přebytků, na kterou bych se chtěl zeptat: FO na prodej elektřiny nemá licenci (výkon FVE je 10 KWp). Podle mě dostupných informací by tedy příjmy z prodeje elektřiny měl zdaňovat v rámci příjmů dle § 10 ZDP – Ostatní příjmy. Je tomu tak i v tomto případě, kdy primárně FVE je v obchodním majetku dle § 9 ZDP a sloužila ke snížení výdajů FO dle § 9 ZDP. Neměl by tedy i příjem z prodeje přebytků být součástí příjmů dle § 9 ZDP? Pokud ne, tak jak prakticky nebude FO ošizena o část výdajů v případě, kdy příjmy z prodeje přebytků by zdanila v rámci § 10 ZDP, ale k těmto nelze uznat odpisy? Tedy výdaje na odpisy FVE by nemohla uplatnit vůbec, nebo by všechny výdaje na odpis FVE uplatnila v rámci skutečných výdajů dle § 9 ZDP (přeci jen mu FVE snižuje náklady dle § 9 ZDP) a v rámci § 10 ZDP by tedy zdanil příjmy z prodej přebytků, ale neuplatnil žádné výdaje? Koneckonců stejně pak dílčí základ daně dle § 9 i dle § 10 ZDP se pak sčítají v celkovém základu daně v daňovém přiznání. Jak je to v současnosti s tím, že dle původních starších článků šlo odpisovat FVE až 6 rokem (5 + 1) – platí to pořád, nebo už mohu začat odepisovat FVE hned po uvedení do provozu (připojení k síti)?

Každá obchodní společnost vstupuje do smluvních vztahů se svými obchodními partnery. Z těchto vztahů vznikají pohledávky na jedné straně a závazky na straně druhé. Při dodání výkonů (materiál, zboží nebo služba) odběratelům vzniká dodavateli pohledávka s určitou předem stanovenou dobou splatnosti. Po tuto dobu poskytuje dodavatel odběrateli tzv. obchodní úvěr. Odběratel a dodavatel jsou obchodní partneři, kteří by měli dodržovat zásady poctivého obchodního vztahu, čímž je mj. řádné a včasné plnění. Odběratelé se obecně snaží co nejvíce protahovat termíny splatnosti svých závazků, a dodavatelé ve snaze zajistit si odbyt a udržet si partnera se snaží jim vyhovět. Ovšem takový styl řízení pohledávek mohou praktikovat jen do určité míry, jinak ohrozí i svou vlastní existenci. Neplacení pohledávek má pro věřitele i daňové dopady, protože účetní jednotka musí zdanit svůj výnos a u plátců odvést i DPH, a to bez ohledu na to, zda dostane či nedostane zaplaceno od svého odběratele. Každý dodavatel se musí řádně starat o své pohledávky, které se stávají předmětem řízení s cílem omezit nebezpečí vzniku jejich nedobytnosti. Řízení problematických či přímo nedobytných pohledávek je časově i finančně velice náročné, a samozřejmě nepřináší takové užitky, které by přineslo jejich včasné uhrazení. V první řadě je důležité včas se zaměřit na prevenci vzniku problémů při hrazení faktur od odběratelů. Před uzavřením obchodního vztahu je třeba prověřit důvěryhodnost odběratele, monitorovat jeho platební morálku a následně uzavřít podrobnou obchodní smlouvu s navrženými dodacími a platebními podmínkami. Způsob placení by měl být nastaven tak, aby poskytl dodavateli maximální možnou záruku uhrazení jeho pohledávky. Avšak i sebelépe zajištěná pohledávka ještě zdaleka nedává dodavateli stoprocentní jistotu, že dostane řádně a včas zaplaceno. Významným nástrojem prevence nezaplacení pohledávek jsou zajišťovací instrumenty.

Podnikající fyzické osoby alias osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zpravidla nevedou pracné účetnictví, ale daleko snazší daňovou evidenci upravenou pěti odstavci § 7b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Tato je postavena na „hotovostním principu“, kdy příjmy a výdaje ovlivní základ daně při úhradě, až na výjimky, jako je odpisovaný hmotný majetek a finanční leasing. Ohledně obsahového vymezení složek majetku v daňové evidenci se však použijí účetní předpisy, nestanoví-li ZDP speciálně jinak. Proto i v daňové evidenci mohou být zbožím (zásobou) pozemky, pokud je předmětem činnosti dotyčné OSVČ nákup a prodej nemovitých věcí. Na rozdíl od účetních jednotek však OSVČ s daňovou evidencí jsou podle zmíněného „hotovostního principu“ výdaje za zboží daňově uznatelné již při úhradě. Dnešní soudnička ale vyjeví, že i z tohoto pravidla existuje významná výjimka. I v daňové evidenci se totiž daňový účinek výdajů za zásoby pozemků (zboží) odkládá až do okamžiku jejich prodeje, a navíc je omezen výší příjmů.

Rodinný dům vlastní již několik let (9 let) dvě osoby - maminka a dcera (každá má polovinu rodinného domu). Nyní se rozhodli, že celý dům pronajmou. Ve smlouvě je uveden jako pronajímatel maminka i dcera. Datum zahájení nájmu je k 1. 5. 2023. 1) Je možné nechat nacenit RD k 1. 4. a využít tak odpisy (odpisy na 30 let)? 2) Ve smlouvě je uveden účet maminky, tj. na něj budou chodit peníze z nájmu, ale všechny peníze by chtěla zdanit ve svém přiznání dcera - je to možné (maminka dceři peníze za nájem předá)? 3) Je možné využít ke zdanění pouze přijatý nájem a k tomu do výdajů pouze odpisy (jiný náklady jako energie - ty budou zúčtovány) nebudou, možná až v budoucnu malé opravy, vymalování atd.? 4) Pokud by odpisy přesáhly příjmy, pak se využije nižší sazba u rovnoměrných odpisů, tj. dcera by nechtěla jít do daňové ztráty a bude minimalizovat svůj základ daně z nájmu - je toto v pořádku?

V roce 2022 jsem koupil lázeňský dům, který je zároveň kulturní památkou. Do jakéodpisové skupiny ho mám zatřídit, když lázeňský dům je v 5. odpisové skupině a kulturní památka v 6. V § 30 odst. 1 se konstatuje, že stavební dílo se zařazuje do odpisové skupiny podle jeho hlavního užívání v souladu se zvláštním předpisem.

Fyzická osoba pořídila v roce 2022 budovu, která je v katastru nemovitostí vedena jako objekt občanské vybavenosti. Budovu FO dlouhodobě pronajímá ostatním subjektům dle par. 9 ZDP. V objektu v současné době provozují ekonomickou činnost 3 podnikatelské subjekty s různými předměty činnosti - restaurační zařízení, sportovní centrum (squash, stolní tenis, wellness) a společnost poskytující krátkodobé ubytovací služby prostřednictvím aplikace booking.com. Podlahová plocha je rozložena téměř rovnoměrně mezi všechny 3 subjekty. Lze tuto budovu zatřídit do 5. odpisové skupiny dle přílohy č. 1 ZDP?

Penzion do kuchyně pořídil nový sporák za 40 000 Kč a nerezovou podestavbu pod sporák za 9 000 Kč (podestavba byla přišroubována k zemi). Mohu obě tyto věci brát dle pokynu D-22 k § 26 jako samostatné movité věci (zařízení kuchyní pro veřejné stravování), a dát do nákladů? 

Do jaké odpisové skupiny prosím zařadit majetek s CZ CPA 26.51.62 ? Je logika v zákoně, že u 1. odpisové skupiny se myslí 26.51 a všechny následující třetí dvojčíslí? 2. A nebo pokud tam poslední dvojčíslí nejsou uvedena, tak je to 2. odpisová skupina, která je zvolena, když nenajdeme něco jiného? (1. odpisová skupina - (1-21)26.51Měřicí, kontrolní, zkušební, navigační a jiné přístroje a zařízení pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy. 2. odpisová skupina - příloha: (2-23)26.51.3 Jen: přesné váhy, kreslicí a rýsovací nástroje a nástroje pro měření délky.)

Společnost s r. o. zřizuje novou pobočku v ČR. Do pronajatých prostor nakupuje nový nábytek, reklamní bannery, výzdobu dle projektu bytové návrhářky. Je možno všechny tyto náklady (nejedná se o stavební úpravy) uplatnit v roce pořízení? Jedná se o cca 200 000 Kč.

Firma pořizuje stroj od mateřské společnosti. Demontáž a montáž je zajištěna vlastními zaměstnanci. Je potřeba mít znalecký posudek na cenu stroje od spojené osoby? Budou cestovní náhrady zaměstnanců součástí pořizovací ceny stroje? Z důvodu pořízení tohoto stroje dojde k přesunu dvou stávajících strojů v hale. Jsou náklady na přesun těchto strojů náklady daného účetního období (mimo rozvody plynu, elektřiny, základy ke stroji apod.). Jde hlavně o nájem jeřábu, práce technika externí firmy pro znovu zprovoznění,elektroinstalace, stavební úpravy (betonová patka jeřábu), montáž a demontáž vlastními i externími zaměstnanci atd. Původní elektroinstalace od rozvaděče ke stroji byla součástí poř.ceny. Ta byla nyní odstraněna a je udělána nová, jak v tomto případě postupovat? Pokud vzniklo v minulosti technické zhodnocení, např. přístavek v rohu hal, který je nyní odstraněn, jaký je správný postup. Zůstává toto technické zhodnocení nadále v majetku? Shrnutí: Které náklady při přesunu již zařazeného majetku na jiné místo lze považovat za daňové náklady běžného účetního období a které by měly být popř. zohledněny jako technické zhodnocení? Jaký je postup při pořízení majetku od spojené osoby, jsou nějaká omezení? Vstupují cestovní náhrady do pořizovací ceny majetku? Jak postupovat u technického zhodnocení (najatého majetku budovy), pokud je odepisováno a dojde ke změně a toto technické zhodnocení je odstraněno?

V jaké výši uplatní OSVČ daňové odpisy z majetku, který má v podnikání, a přeruší živnost v daném zdaňovacím období na 3 měsíce (únor–duben)? Má nárok na 100 % odpisů?

OSVČ, plátce DPH, nakoupil v lednu osobní automobil v Německu ve zvláštním režimu, a nemá tak nárok na odpočet. Cena automobilu 300 000 Kč, faktura za přepravu automobilu 15 000 Kč. Dále v lednu před registrací a před technickou prohlídkou pořídil náhradní díly na opravu automobilu, kterou provedl svépomocí, ve výši 7 000 Kč. Za technickou prohlídku a emise zaplatil 2 100 Kč. Dne 3. 2. došlo k registraci vozidla a k zařazení do užívání. Co vše se zahrne do pořizovací ceny majetku pro účely odpisování?

Osoba 1 potřebuje vyměnit nebo prodat pole osobě 2. U osoby 1 došlo v obci k pozemkové úpravě - toto pole dostal přidělené letos v rámci pozemkové úpravy (předtím vlastnil jiná pole 40 let - ale ne toto). Osoba 2 vlastní pole 20 let. Osoba 1 a osoba 2 se domluvily na výměně těchto polí. Z hlediska daně z příjmů je výhodnější udělat směnnou smlouvu nebo dvě kupní smlouvy? Výměna polí by byla bez doplatku. Musí být odhad polí? Osoba 1 by musela nově nabytý prodej nebo směnu zdanit daní z příjmů? Může si uplatnit nějakou částku do nákladů? V případě směny - jaká částka by šla do příjmů ke zdanění a jaká do nákladů? Osoba 2 by byla od daně z příjmů osvobozená - jelikož vlastní pole 20 let?

Klient koupil bytovou jednotku za 1 200 000 Kč. Jeho podíl v SVJ je 7,1 %. Tento byt pronajímá - § 9. Na domě byla provedena revitalizace v hodnotě 4 000 000 Kč. Je možno zahrnout tuto částku v hodnotě 7,1 % do technického zhodnocení bytu?

Společnosti vznikla pojistná událost na rozestavěné nemovitosti, která ještě není zkolaudována a zařazena do dlouhodobého majetku. Mají se náklady na opravu v souvislosti s touto pojistnou událostí účtovat přímo do nákladů (účet 511) nebo do ceny pořízení této budovy (účet 042)? Plnění od pojišťovny v souvislosti s opravou účtovat na účet 648?