Majetek, odpisy, rezervy - strana 20

Jak postupovat v případě provedeného technického zhodnocení u dlouhodobého hmotného majetku, který není v registru DHM společnosti. V areálu společnosti stojí zařízení, které v současné chvíli se může pohybovat kolem 2 mil Kč. Je to zařízení, které slouží pro rozbití vadných odlitků, kde se může materiál zpět použít a vrátit do výroby. Historicky je toto zařízení součástí společnosti. Nyní se provedlo na daném zařízení TZ, kde byly pořízeny nové řetězy atd. v hodnotě cca 200-300 tis. Kč (investice nebyla opravou, změnily se technické podmínky) a dále se i do budoucna počítá s dalšími investicemi. Jak můžeme s takovým majetkem postupovat. Mohu zařízení do registru majetku zavést s hodnotou ocenění s obvyklou cennou současnou, s tím, že je odepsaný a na něm pak provést TZ? Je potřeba, aby ocenění provedl znalec v oboru nebo stačí zkušeností odhad?

Vůz zakoupen, proběhla registrace, pak byla zakoupena dálniční známka a poté byl vůz polepen firemním polepem, vše v tomto pořadí jak píši a vše během jednoho měsíce. Až je vůz polepen firemním polepem, tak jej zaměstnanec dostane do užívání pro firemní účely. Do pořizovací ceny vozu spadá cena nákupu (z faktury), cena polepu (z faktury), správní poplatek za registraci vozu (doklad z úřadu). Spadá do pořizovací ceny vozu i nákup dálniční známky, když byla zakoupena v jednom a tom samém měsíci jako byl pořízen vůz nebo ne? Dálniční známky účtujeme klasicky do nákladů, ale raději bych si to ověřila.

Certifikační autorita nakupuje ke své činnosti drahé publikace, tištěné normy a různé tištěné předpisy - patří to mezi (drobný) nehmotný majetek nebo hmotný majetek? Pokud by to výjimečně bylo nakoupeno na CD, tak je (drobný) nehmotný majetek?

OSVČ (stomatolog) vede daňovou evidenci, neplátce DPH. Je možné, aby lékař vyřadil z obchodního majetku v DE některé položky majetku z důvodu stěhování do nové ordinace (kde tyto položky nebude potřebovat) a následně tento již vyřazený majetek prodal a zisk z jeho prodeje zdanil podle § 10 ZDP (a nikoliv podle § 7)? Jedná se např. o rentgen, zubařské křeslo. Lze v roce vyřazení v takovém případě uplatnit do výdajů poloviční výši odpisu?

Firma má drobný nehmotný majetek (webovky) v evidenci, který v minulosti účtovala rovnou do spotřeby na účet 518.ae. Od roku 2021 má stanovenou hranici pro dlouhodobý nehmotný majetek na 120 000 Kč. V roce 2022 budou probíhat dvě technické zhodnocení tohoto majetku po 70 000 Kč. Musí se tyto dvě technické zhodnocení sečíst a zařadit do dlouhodobého nehmotného majetku? Pokud ano, tak zařazením do dlouhodobého NM vznikne karta, která bude odpovídat účtu 019 jako „TZH starého drobného NM“, nebo to bude přímo účet 013 „nový DNM“?

OSVČ si stanovila hranici odkdy bude evidovat drobný hmotný majetek - od 5.000,- Kč do 80.000,- Kč. Na tento majetek je vedena zvláštní evidence a je každoročně inventarizován. Majetek pod 5.000,- v této evidenci není evidován a jde do výdajů např. jako provozní režie (do okamžité spotřeby). Příklad - koupíme tiskárnu za 4.500,- Kč. Uvádíme ji v daňové evidenci, ale samostatně ji neevidujeme. Můžeme poté uplatňovat papíry do tiskárny a případné opravy tiskárny? Myslíme si, že se nás netýká §25/1/u ZDP, protože definice obchodního majetku dle § 4 odst. 4 ZDP stanoví, že se jedná o část majetku o kterém je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Je naše úvaha správná? Nebo bychom měli i tento majetek vést ve zvláštní evidenci, abychom si následné výdaje týkající se tohoto majetku obhájili?

Lze zahrnout náklady na cestovné (letenky, stravné, ubytování) našich zaměstnanců do pořizovací ceny dlouhodobého majetku? Jedná se o inspekční cestu do zahraničí za účelem kontroly výroby zařízení. Paragraf 47 PVZÚ tyto náklady neuvádí.

Jsme střední škola, příspěvková organizace, zřízená Jihomoravským krajem. Do některých tříd jsme zakoupili na 1 z oken rolety, i když tam jsou již žaluzie, protože ty nedostatečně stíní a když se promítá dataprojektorem, tak to vadí. Jak máme prosím tyto rolety zapsat? Jsou sice přidělány ke stěně, ale v případě potřeby by bylo možné je odmontovat a přidělat na jiné okno. Mohli bychom je zapsat jako DDDM s inventárním číslem? Nebo je musíme zapsat jako opravu nebo dokonce jako technické zhodnocení budovy? Jedna roleta stála asi Kč 4 400 Kč bez DPH.  

Občan v roce 2020 koupil automobil za 180 000 Kč, od té doby na něm byly provedeny opravy za 100 000 Kč. Občan podniká jako OSVČ. V roce 2021 využíval paušální daň, v letošním roce přesáhl obrat 1 mil., tudíž se bude muset registrovat k DPH a bude vést daňovou evidenci. Protože auto využívá výhradně pro podnikání, chce toto auto zařadit do majetku OSVČ. 1) Pokud by auto do OSVČ prodával, lze auto prodat za kupní cenu z r. 2020 + náklady na opravy? Nebo je možno cenu obvyklou určit dle nabídky v autobazarech na obdobně vybavený stejně starý vůz, stejného typu? 2) Pokud by auto do podnikání neprodával a chtěl ho do majetku pouze vložit, bylo by možno do majetku vložit a daňově odepisovat z ceny zodpovězené na dotaz č. 1)? 3) Je nutné se v OSVČ registrovat na silniční daň, když se uvažuje o jejím zrušení?

OSVČ podniká ve svém rodinném domě, využívá zde jednu místnost. V jaké ceně může/musí OSVČ vložit rodinný dům do obchodního majetku, pokud rodinný dům začala stavět v letech 2014–2015 a v březnu 2017 jí bylo přiděleno číslo popisné? Žádná kolaudace neproběhla. U malých domků se již prý nedělají. Domku bylo přiděleno v městském registru pouze č. p. Soupis faktur za stavbu OSVČ má, ale nemá zcela jistě všechny, dům se stavěl dodavatelským způsobem. Může tedy např. k 1. 6. 2022 nechat OSVČ nacenit dům znalcem a s touto cenou k tomuto datu dům vložit do obchodního majetku a z této ceny pak spočítat odpisy, nebo jaký je správný postup dle zákona?

Fyzická osoba pořídila v roce 2012 nemovitosti za 1 mil. Kč. Vložila do obchodního majetku a odepisovala. Dne 1. 1. 2019 byla nemovitost z obchodního majetku vyřazena. Od 1. 12. 2021 chce fyzická osoba tento majetek pronajímal dle § 9 ZDP. Jaká bude vstupní cena pro účely odepisování? Může stanovit reprodukční pořizovací cenu znaleckým posudkem (v současnosti by byla cena cca 3,5 mil. Kč.)? Nebo musí pokračoval v odpisování, tak jak bylo původně prováděno v obchodním majetku fyzické osoby z ceny 1 mil. Kč?

Lze použít u dlouhodobého hmotného majetku pořízeného v roce 2022 mimořádné odpisy (24 měsíců)?

V současné době řada občanů volí investování svých volných finančních prostředků do cenných papírů (akcií společností) a do podílových fondů jednotlivých bank. Souvisí to především s nízkým úročením na spořicích účtech bank, které je výrazně nižší než vývoj inflace v současné době. Další skutečností je, že v důsledku omezení výdajů občanů následkem opatření souvisejících s epidemií covid-19 (nemožnost cestování, uzávěrka restaurací, karanténa apod.) došlo k nárůstu volných peněžních prostředků občanů. V článku se podíváme na problematiku zdanění odkupu akcií a podílových listů a na podmínky osvobození těchto příjmů od daně z příjmů u poplatníků daně z příjmů fyzických osob.

Kupní smlouvou ze dne 1. 3. 2017 jsem koupil byt + spoluvlastnický podíl na společných prostorech + spoluvlastnický podíl na pozemku k těmto společným prostorám + spoluvlastnický podíl na nebytové jednotce - gáráž - je to garážové stání v přízemí - velká jedna "místnost", kde parkují auta vedle sebe + spoluvlastnický podíl na té garáži + spoluvlastnický podíl na pozemku související s garáží. Pořizovací cena je 3 100 000 Kč za vše. Nyní bych potřeboval stanovit znalecký posudek pro stanovení odpisů z nájmu a tedy stanovit poměr pro vyloučení pozemku z odpisování. Dne 10. 1. 2018 jsem začal byt pronajímat a do roku 2020 jsem uplatňoval paušální výdaje. Nyní bych chtěl uplatnit skutečné výdaje a odpisy bytu. K jakému datu musí být znalecký posudek udělán. K datu koupě bytu, tj. k datu 1. 3. 2017 nebo je to jedno k jakému datu se znalecký posudek udělá, tj. může být k aktuálnímu datu v roce 2022 - co bude pro finanční úřad dostačující podklad? Může znalec v posudku pouze rozdělit pozemek a byt včetně garážového stání a včetně těch spoluvlastnických podílů? Je to tak, že garážové stání se bude odpisovat s bytem 30 let když je jeho součástí, resp. povazuje se za příslušenství k bytové jednotce ačkoliv to výslovně v kupní smlouvě uvedeno není?

Fyzická osoba, OSVČ, plátce DPH, uplatňoval v roce 2020 paušální výdaje. V tom samém roce (2020) koupil automobil. V roce 2021 se rozhodl jít na výdaje skutečné, protože je to pro něj výhodnější. V roce 2021 bude tedy uplatňovat odpisy i z tohoto nakoupeného automobilu. Uplatní odpis majetku pro 1. nebo 2. rok? Bylo odpisování v roce 2020 zahájeno, či nikoliv?

Tuzemská OSVČ má zároveň podíl ve společnosti fyzických osob ve výši 31%. Nyní odkoupila od společnosti resp. od ostatních účastníků společnosti odepsaný nákladní automobil, který bude nadále využívat ke své podnikatelské činnosti. Může jej odepisovat s tím, že vstupní cenou je cena účtovaná ostatními účastníky, tedy 69% z ocenění automobilu? 

Na jaké účty prosím zaúčtovat zaplacenou zálohu prodejci automobilu v roce 2021? A dále zaúčtování faktury od prodejce V roce 2022, kde je odečtená záloha, poté je faktura opravným daňovým dokladem zrušena a nově je vystaven daňový doklad od leasingové společnosti na mimořádnou splátku (automobil bude financován operativním leasingem). 

Ode dne, kdy nabyly účinnosti právní předpisy implementující do českého právního řádu institut svěřenského fondu, včetně souvisejících daňových předpisů, uplynulo již více než 8 let. Svěřenské fondy se během té doby staly oblíbeným nástrojem při strukturaci majetku a mezigeneračních obměnách. I přesto při zdanění svěřenských fondů či výplat z nich stále vyvstávají otázky, s nimiž se daňoví poplatníci musí vypořádat, ačkoli na ně právní předpisy ani soudní praxe nedávají jednoznačnou odpověď. Výkladovým vodítkem v těchto situacích tak mohou daňovým poplatníkům být alespoň zápisy z Koordinačních výborů s komorou daňových poradců, k nimž je zveřejňováno stanovisko Generálního finančního ředitelství (dále jen GFŘ).

Rezerva na pěstební činnost se vytváří ve výši předpokládaných nákladů potřebných na vypěstování nového lesního porostu. Výši této rezervy si účetní jednotka stanoví tak, že vytvoří rozpočet pěstebních prací na činnosti vyjmenované v příloze zákona č. 593/1992 Sb. Znění § 9 výše uvedeného zákona neuvádí žádné jiné podrobnosti týkající se tvorby a čerpání rezerv na pěstební činnost. Kvůli k rozsahu kůrovcové kalamitní těžby je nutné vytvářet rezervy ve významných částkách a na delší časová období. Vzhledem k aktuálnímu a předpokládanému vývoji inflace zcela určitě vznikne situace, kdy rozpočet nákladů na pěstební činnost a dle něj vytvořená rezerva bude naprosto nedostačující. Je v souladu se zákonem vytvořenou rezervu v průběhu jejího čerpání aktualizovat, tedy zvýšit? Lze případně postupovat tak, že se rezerva zruší a vytvoří se nová podle aktuálního rozpočtu nákladů? Je možné rozložit riziko a finanční prostředky ve výši vytvořené rezervy uložit na více bankovních účtů? Mohou být finanční prostředky k více rezervám uloženy na jednom bankovním účtě?

V roce 2008–2013 OSVČ vedla daňovou evidenci. V této době zařadil do obchodního majetku automobil, který ovšem nezačal odepisovat. Od r. 2014 do r. 2020 byly uplatňovány výdaje paušálem 60 %. V roce 2021 bychom chtěli přejít opět na skutečné výdaje a vést daňovou evidenci. Vztahuje se na automobil § 26 odst. 8 ZDP, když jsme odpisy nezahájili? Předpokládáme, že bychom v roce 2021 zahájili odpisy a začali odepisovat v prvním roce, tzn. že v letech 2014–2020 je nepovedeme evidenčně. Je naše úvaha správná?