Majetek, odpisy, rezervy - strana 20

V nejnovějších článcích kromě tradičního pokračování aktuálního výběru koordinačních výborů přinášíme také téma svědecká výpověď a procesní pravidla závazná pro správce daně i jednotlivé svědky, dále v praktických příkladech objasníme účtování o daních a kritéria jejich daňové uznatelnosti.

Vymezení hmotného majetku pro účely zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), nalezneme v § 26 odst. 2 ZDP . Zajímavou kategorii hmotného majetku nalezneme pod písmenem f) tohoto ustanovení. Jedná se o tzv. jiný majetek. V článku si přiblížíme tento jiný majetek, který je hmotným majetkem pro účely daně z příjmů.

V praxi účetních jednotek se poměrně často vyskytují problémy se správným účetním postupem ohledně kategorie nehmotného majetku. Jedná se, zejména z právního hlediska, o poměrně složitou kategorii, a proto je pro správný postup nutné znát širší právní a ekonomické souvislosti. Jednoduchá úprava není ani v oblasti daňové.

Investiční činnost firmy je provázána s peněžními toky. Pořízená stálá aktiva využívá firma dlouhodobě. V případě odpisovaných aktiv tím pak rovněž dlouhodobě ovlivňuje své výsledky hospodaření. Odpisy vstupují také do kalkulací výrobních a prodejních cen. Odpisy jsou nezbytnou proměnnou ukazatele EBITDA, kterým lze stanovit orientační hodnotu firmy, ale i celé řady dalších ukazatelů finančního zdraví firmy. Účetní, daňové, ale i controllingové pojetí odpisů tedy významně ovlivňuje ekonomická rozhodování a hodnocení firem.

1. Úvod - Popis problematiky Novelou ZDP (zákonem č. 170/2017 Sb.) byla do ustanovení § 28 odst. 7 ZDP výslovně doplněna možnost odepisovat technické zhodnocení jakýmkoliv oprávněným uživatelem majetku,...

Naši uživatelé s expertní licencí mají nově k dispozici další aktuální články, v nichž se věnujeme tématu investic, odpočtu darů a v oblasti DPH postupu u společníků společnosti a režimu přenesení daňové povinnosti.

Pokud si firma postaví skladiště nebo si nechá externě sestavit výrobní linku, bude moci tuto investici promítnout do nákladů přes odpisy. S nimi může započít, až když dlouhodobý majetek tzv. uvede do užívání. Související náklady naběhlé do tohoto okamžiku jen zvýší ocenění investice, zatímco ty pozdější obvykle mohou být přímo provozními náklady. Kdy ale přesně tento den „D“ nastane, to účetní předpisy jednoznačně neuvádějí.

Tématem tohoto článku je jedna z přeměn – převod jmění na společníka. Nejdříve se zaměříme na samotný převod jmění na společníka a jeho obchodněprávní úpravu, přičemž čerpáme převážně ze zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Věnujeme se také účetnímu zobrazení převodu jmění na společníka. Na převod jmění na společníka se podíváme také z daňového hlediska a na závěr převedeme teoretické poznatky do praxe na komplexním příkladu.

Do dnešního dne vzniklo více jak 1 400 různých kryptoměn a jednoduše lze současný stav kryptoměn nazvat revolucí na poli „platidel“, nehledě na to, co se s nimi v budoucnu stane, zdali dle skeptiků zaniknou či ba naopak jejich význam poroste. S rostoucí popularitou roste také množství otázek, které se týkají jejich právní definice, účtování a zdanění. V poslední době se sice objevily určité indicie, které mohou být v této tematice nápomocné, nicméně skutečností je, že současná česká daňová legislativa tuto problematiku specificky nepokrývá, a tak je každý vlastník digitální měny ponechán v určité nejistotě, jelikož nelze s jistotou říci, jaký bude daňový režim těžby virtuálních měn, směny jedné virtuální měny za jinou nebo směny za konvenční měnu, těžby v poolu, zajištění měny finančními deriváty atd. Opírat se lze maximálně o dílčí vyjádření Generálního finančního ředitelství, podle nichž finanční správa virtuální měny považuje za věc nehmotnou, movitou a zastupitelnou.

Pro účely odpisování hmotného majetku zatřídí poplatník v prvním roce odpisování hmotný majetek do odpisových skupin, uvedených v příloze č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Šestá odpisová skupina hmotného majetku vznikla v příloze č. 1 počínaje rokem 2004. Dle bodu 11 přechodných ustanovení zákona č. 669/2004 Sb. se šestá odpisová skupina uvedená v příloze č. 1 k ZDP ve znění zákona č. 438/2003 Sb. nepoužije pro hmotný majetek zaevidovaný u poplatníka do konce zdaňovacího období započatého v roce 2003. Jaký hmotný majetek je zatříděn do 6. odpisové skupiny s dobou odpisování 50 let a jak se tyto skutečnosti promítají do odpisování technického zhodnocení provedeného na tomto hmotném majetku v roce 2018? To si ukážeme v následujícím textu na příkladech z praxe.

V následujícím článku si vymezíme technické zhodnocení hmotného majetku a ukážeme si na příkladech jeho daňové odpisování v různých situacích.

Následující příspěvek na téma obchodní majetek rekapituluje aktuální právní úpravu. V úvodu stručně zmiňuje charakteristiku v obchodním a občanském právu a v dalším textu je již zaměřen na daňové souvislosti – prostřednictvím konkrétních příkladů objasňuje možné vlivy použití obchodního majetku na daň z příjmů fyzických i právnických osob a také na daň z přidané hodnoty.

Dle § 3 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoÚ “), je účetním obdobím nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců a toto účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem. V následujícím článku si ukážeme rozdílné řešení daňového odpisování v případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob a poplatník daně z příjmů právnických osob uplatní hospodářský rok.

V následujícím příspěvku vám přinášíme celkový pohled na pozemky z právního, účetního a daňového pohledu.

V článku si objasníme na použití darovaného a zděděného hmotného majetku k podnikání poplatníka daně z příjmů fyzických osob anebo k použití tohoto majetku k jeho pronájmu. Zejména se zaměříme na daňové odpisování tohoto darovaného nebo zděděného hmotného majetku. Rozebereme si uplatnění daňových odpisů v případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob zdědí hmotný majetek, který zůstavitel daňově odpisoval, resp. ho měl pouze v osobním vlastnictví, přičemž dědic využije tento zděděný majetek ke svému podnikání nebo ho bude pronajímat.

V čísle 9/2018 časopisu Daňová a hospodářská kartotéka jsme se zabývali stanovením vstupní ceny hmotného majetku pro různé způsoby pořízení tohoto majetku. Nyní si ukážeme řešení případů změny vstupní ceny hmotného majetku z následujících příčin: a) na základě uznané reklamace dodavatelem je snížena vstupní cena fakturovaného hmotného majetku; b) dodavatel dodatečně dofakturuje zvýšení vstupní ceny z titulu původně chybné fakturace nebo z důvodu opomenutí zahrnutí určitých položek souvisejících s prodejem hmotného majetku. V obou případech může dojít ke změně vstupní ceny pro daňové odpisování hmotného majetku buď v roce zahájení odpisování, anebo až v následujícím zdaňovacím období.

Článek se zaměřuje na daňové řešení spoluvlastnictví v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “). Především si na příkladech uvedeme, jak postupujeme při odpisování hmotného majetku ve spoluvlastnictví dvou nebo více spoluvlastníků, a ukážeme si, k jakým změnám došlo zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb. “), v souvislosti s odpisováním při zvýšení spoluvlastnického podílu na hmotném majetku.

Pro daňové odpisování hmotného majetku je velmi důležité správné stanovení vstupní ceny majetku. Zásady určení vstupní ceny jsou obsaženy v § 29 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), přičemž postup stanovení vstupní ceny hmotného majetku závisí na tom, jakým způsobem byl odpisovaný hmotný majetek pořízen.

V areálu firmy byl vybudován nový vodovodní řad. Do jaké daňové odpisové skupiny spadá? Je nutné zařadit zvlášť do majetku vodovodní potrubí a zvlášť vodovodní přípojky k jednotlivým budovám v areálu firmy? Bude do pořizovací ceny vstupovat zůstatková cena původního vodovodního řadu, který byl vybourán?

Odpisováním se dle § 26 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku evidovaného u poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. U poplatníka daně z příjmů fyzických osob jsou daňové odpisy součástí daňových výdajů (nákladů), pokud poplatník vykazuje příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP anebo příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP . V textu si uvedeme některé specifické případy uplatnění odpisů hmotného majetku – pořízení hmotného majetku na splátky, podnikání v rámci sdružení společníků ve společnosti, odpisování práva stavby a odpisování hmotného majetku ve spoluvlastnictví.