Majetek, odpisy, rezervy - strana 17

Z ekonomického hlediska prožíváme v České republice „zlatá léta“. Příznivý je přitom nejen nebývale rostoucí spotřebitelský apetit, ale hlavně povzbudivý investiční rozvoj většiny firem. Ať už jde o nově budované prostory, modernější výrobní linky, plnou automatizaci a robotizaci umožňující bez potíží s „lidským faktorem“ bezvadnou nonstop produkci, nebo o bezpočet „pouhých“ dílčích technických vylepšení, je těmto velkým až obrovským investicím společné jedno. Účetně se jedná o dlouhodobý hmotný majetek, kterým se ale s ohledem na rozsáhlost a komplexnost technologií nestane hned, ale až po určitém čase. Přičemž přesné vymezení dne „D“, kdy se z investičních nákladů stane stálé aktivum, má zásadní dopad nejen na účetnictví, ale i do daní z příjmů. Je totiž možno, resp. nutno, začít rozpouštět hodnotu investice do provozních nákladů formou odpisů.

1. Situace V praxi se objevují situace, kdy výrobce vyrábí určitý typ stroje (např. počítačová tiskárna, obráběcí stroje, osobní a nákladní automobily), který je z hlediska použitých součástek shodný,...

Jednou z častých forem přeměn jsou fúze. Fúze obchodních korporací jsou multidisciplinárním procesem, který zasahuje výrazně také do oblasti daňové. Při úvahách o jejím provedení je problematika zdanění pro společnosti jednou z klíčových oblastí, protože výše daňového zatížení hraje jeden z významných faktorů při samotném rozhodování, zda přeměnu uskutečnit. Největší dopad na zúčastněné společnosti má zajisté daň z příjmů právnických osob, nicméně i dopady ostatních daní nejsou zanedbatelné. Příspěvek však bude zaměřen pouze na daňové povinnosti zúčastněných korporací na přeměně z pohledu daně z příjmů právnických osob.

Zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb. “), došlo s účinností od 1. 7. 2017 ke změnám také v ustanoveních zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), upravujících pro účely tohoto zákona finanční leasing. Podle bodu 4 přechodných ustanovení v čl. II zákona č. 170/2017 Sb. se na smlouvy o finančním leasingu, u kterých byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 170/2017 Sb. , použijí ustanovení o finančním leasingu podle ZDP , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 170/2017 Sb.

V následujícím příspěvku bych chtěl upozornit na změny v oblasti zdanění veřejně prospěných poplatníků, které přinesl zákon č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Tento zákon nabyl účinnosti k 1. 7. 2017 a do zdanění veřejně prospěšných poplatníků přinesl některé významné změny, které jsou ale většinou aktuální až pro zdaňovací období roku 2018, resp. přesněji pro zdaňovací období započaté po 30. 6. 2017.

1. Popis problému V souvislosti s technickým zhodnocením hrazeným nájemcem je otázkou, jak postupovat v případě, kdy dojde k cesi nájemní smlouvy a v rámci této cese se první...

Tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku [ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 písm. i) ZDP ] upravuje § 7 zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále jen zákon o rezervách). V následujícím textu se zaměřím především na praktické postupy poplatníků.

V letošním roce došlo k přijetí „balíčku“ novel daňových zákonů zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „novela“). Jednou z významných změn v zákonu o daních z příjmů je přístup k technickému zhodnocení hmotného majetku, konkrétně k technickému zhodnocení u podnájmu, podpachtu a výpůjčky. Změny se týkají podmínek odpisování technického zhodnocení, nepeněžních příjmů v souvislosti s technickým zhodnocením a podmínek při přeúčtování technického zhodnocení.

K úbytkům zboží dochází například jejich prodejem, vkladem do jiné obchodní společnosti či družstva, darováním, v důsledku manka, škody anebo také likvidací. K likvidaci zboží dochází například z důvodu jeho nepoužitelnosti, v důsledku prošlé lhůty použití, případně v důsledku poškození, kdy zboží nelze již opravit. Likvidací zboží v účetnictví rozumíme fyzické znehodnocení a současně vyřazení zboží z evidence. Při likvidaci zboží je kladen důraz zejména na prokázání likvidace.

V následujícím příspěvku se zaměříme na problematiku zničeného majetku zejména z pohledu daně z příjmů. V praxi je nutné řešit nejen následky poškození, zničení či případného odcizení majetku, ale také zajištění náhrady tohoto majetku. Navíc škoda na majetku a jeho případné vyřazení mají důležitý daňový a účetní dopad, který je nutné dobře posoudit. Jak jsem uvedl, zaměříme se proto zejména na daňové dopady.

Dne 1. prosince loňského roku nabyl účinnosti zákon č. 321/2016 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku (dále jen „zákon“). Dlužno dodat, že jde o zákon dlouho očekávaný, jehož návrh byl odbornou i neodbornou veřejností diskutovaný a hojně kritizovaný. O tom, zda tato kritika, které předkladatel návrhu zákona z větší části nevyhověl a která má i ústavněprávní rozměr, byla či nebyla oprávněná, nepochybně rozhodnou až soudy. Přestože se chci dále věnovat zejména dosud opomíjené problematice praktické realizace tohoto zákona, dovolím si připomenout alespoň dvě zásadní námitky jeho kritiků.

V následujícím textu upozorním na změny a upřesnění, které přinesl do problematiky finančního leasingu zákon č. 170/2017 Sb. s účinností od 1. 7. 2017. Podle bodu č. 1 přechodných ustanovení k části první (změna zákona o daních z příjmů ) platí, že pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

V příspěvku si ukážeme postup při daňovém odpisování nehmotného majetku a při provedení technického zhodnocení na nehmotném majetku a uvedeme si změnu v odpisování nehmotného majetku na základě zákona č. 170/2017 Sb. Níže uvedené se vztahuje na poplatníka, který vede účetnictví. Pokud podnikatel (fyzická osoba) není ze zákona o účetnictví povinen vést účetnictví (podvojné), ani je nevede dobrovolně, a vede tudíž daňovou evidenci pro zjištění základu daně z příjmů, může veškeré výdaje na pořízení nehmotného majetku zahrnout do daňově uznatelných výdajů při jejich zaplacení, a to bez ohledu na jejich výši.

Cíl příspěvku Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění správného postupu v případě přeměny právnické osoby, při níž dochází k převodu nemovitosti, případně movité věci, za situace, kdy rozhodný den přeměny...

Zákon č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní, změnil mimo jiné 204 body zákon o daních z příjmů , přičemž v dalším textu se zaměřím na bod 128, který vkládá do ZDP zcela nové ustanovení § 30c „Odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu“.

Zápůjčka je vymezena v § 2390 až § 2394 občanského zákoníku . Půjde o situaci, kdy zapůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Zápůjčka může být peněžitá, nebo nepeněžitá. Při peněžité zápůjčce a při zápůjčce poskytnuté v cenných papírech lze ujednat úroky. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.

Opravné položky slouží k opravě, resp. snížení, účetní hodnoty problémového majetku, jehož aktuální hodnota je z nejrůznějších důvodů dočasně nižší. Pokud se po čase ukáže předpoklad o pouhé dočasnosti snížené hodnoty majetku jako správný, dojde zrušením opravné položky k obnovení původní hodnoty majetku. Jestliže však budoucnost bude ještě temnější, než jsme očekávali, můžeme podle okolností buď opravnou položku dále zvýšit, anebo předmětný majetek zcela odepsat, případně zlikvidovat. V podnikatelské praxi přitom převažují opravné položky k pohledávkám, což je dáno nejen trvalou nejistotou, zda dlužník nakonec skutečně dostojí svému závazku a plně je uhradí, ale hlavně tím, že pouze tyto mohou být za určitých podmínek daňově účinné.

Nemovité věci zařazené v obchodním majetku podnikatele z pohledu daně z nemovitých věcí Ing. Jan Koreček Od 1.1.2016 došlo na základě zákona č. 23/2015 Sb., kterým se mění zákon...

Problematika technického zhodnocení majetku, které není ve vlastnictví toho, kdo technické zhodnocení provedl (nejčastěji nájemce), se vyskytuje v podnikatelském prostředí velmi často. Otázky s tím spojené řeší nájemci i pronajímatelé, podnájemci či jiní uživatelé cizího majetku, přičemž společným rysem obou stran je častý výskyt chyb, přehlédnutí a nepochopení, což je zdrojem daňových doměrků na obou stranách. Tento článek má přispět nejen ke shrnutí této problematiky, ale také osvětlit nové možnosti, které se v této oblasti otvírají přijetím daňového balíčku změn (zákon č. 170/2017 Sb. ). Zaměříme se především na dopady z hlediska daně z příjmů.

Základem tvorby rezerv a opravných položek je zásada opatrnosti. Obecně můžeme říci, že zásada opatrnosti je splněna, pokud jsme v účetní závěrce vykázali nejen skutečně dosažené zisky, ale i všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které jsou do okamžiku sestavení účetní závěrky známé i v případě, že neznáme jejich přesnou výši, a to bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření zisk, nebo ztráta. Instrumenty zásady opatrnosti jsou kromě rezerv a opravných položek také odpisy majetku.