Majetek, odpisy, rezervy - strana 17

Firma zakoupila starší vozidlo na úvěr. K vozidlu byla vystavena také faktura s položkami: 1. pojistné - prodloužená záruka DasWeltAuto Gold+ na 12 měsíců, 2. náklady spojené s registrací vozu. Budou tyto dvě položky vstupovat do pořizovací ceny vozidla pro zařazení do majetku? Zaměstnanec bude auto používat pro soukromé účely - z jaké hodnoty se bude vycházet pro stanovení 1% do mzdy zaměstnance?

Společnsot s r. o. má v obchodním majetku počítač. Nyní byl zakoupen nový monitor za 20 000 Kč. Jaké je správné zaúčtování? Bude se účtovat na 501 jako drobný hmotný majetek, 511 oprava počítače nebo jako malé technické zhodnocení na 548?

Právnická osoba (s. r. o.) provedla v roce 2020 a 2021 několik technických zhodnocení na svých nemovitostech. Pro účely daně z příjmů za rok 2020 použila limit 40 000 Kč (tj. v řádném DAP DPPO 2020). Výdaje v roce 2021 charakterem technickým zhodnocením do limitu 80 000 Kč byly dobrovolně považovány také za technické zhodnocení (viz § 33 odst. 1 ZDP), tj. nebyly uplatněny do nákladů. Společnost by aktuálně svůj postup ráda přehodnotila a zvažuje podat dodatečná daňová přiznání za roky 2020 a 2021, kde by výdaje na technické zhodnocení do 80 000 Kč považovala za daňový náklad. Tzn. za oba roky by tak snížila základ daně a výslednou daň. Otázka je, zda je tento postup možný, resp. zda není zakázaný.

Společnost s r. o. vlastní nemovitost, kterou pronajímá. Nemovitost je odpisována a pro účely daně z příjmů je využita metoda rovnoměrného odpisování. Protože se společnost obává, že za současné situace by mohlo dojít k přerušení dodávek plynu (nemovitost je vytápěna plynovými kotly) a nebyla by schopna naplnit podmínky nájemní smlouvy, pořídila nově také dvě tepelná čerpadla, jako záložní (doplňkový) zdroj vytápění v případě nedostupnosti plynu nebo jeho vysoké ceny. Tepelná čerpadla tedy doplňují stávající plynové kotle. Mezi oběma zdroji vytápění je možnost libovolného přepínání. Za účelem napojení čerpadel na systém vytápění bylo nutno provést menší stavebně technické úpravy. Je pořízení tepelných čerpadel nutno považovat za technické zhodnocení budovy nebo se může jednat o samostatně evidovaný dlouhodobý majetek zařazený do druhé odpisové skupiny?

OSVČ, plátce DPH, která nakupuje a prodává automobily, koupila v roce 2021 vozidlo, které je v současnosti v evidenci zásob zboží (koupeno bylo s úmyslem dalšího prodeje), v roce 2021 si výdaj na nákup vozidla plně uplatnila do daňových výdajů a uplatnila si plný nárok na odpočet DPH. Nyní uvažuje o tom, že vozidlo začne používat jako služební a zařadí ho do obchodního majetku. Bude ho využívat částečně i pro soukromé účely (odhad 20 %). Jak má postupovat z hlediska daně z příjmů (zařazení do dlouhodobého hmotného majetku, ocenění, odpisy) a DPH (změna nároku na odpočet)? 

Účetní jednotka vytváří z důvodu pokrytí rizika tyto účetní rezervy:  - rezerva na růst cen energií, - rezerva na pozastavení kontraktů s ohledem na válku, - rezerva na opravu nemovitosti (účetní, nejsou složeny peníze u banky). Jedná se o vhodné tituly pro tvorbu účetních rezerv a vyplývá z těchto účetních rezerv odložená daň? Jakými dalšími tituly z pohledu účetních rezerv by se měla účetní jednotka zabývat?

OSVČ koupil v 05/2018 osobní automobil. Uplatnil DPH 100% i odpisy 2018–2021. Koncem roku 2022 by chtěl vůz prodat. Musí provést úpravu odpočtu, když ještě neuběhlo 5 let? Může vůz nejdříve vyřadit a potom prodat? Jak správně postupovat?

Klient koupil 25. 2. 2022 tahač na finanční leasing (60 měsíců), za 965 129 Kč + DPH, ale pak předčasně ukončil finanční leasing a tahač odkoupil za 848 677 Kč dne 8. 8. 2022. Dle § 24 odst. 5 písm. a) nesmí být kupní cena finančního leasingu nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrnými odpisy, aby byly leasingové splátky daňově uznatelným nákladem. Vzhledem k tomu, že pořizovací cena je 965 129 Kč a roční odpis je 106 165 Kč, 965 129 – 106 165 = 858 964 Kč, je fiktivní zůstatková cena po odečtení odpisů vyšší než prodejní cena, takže leasingové splátky nejsou daňově uznatelné? Je to tak správně? Je možné pak daňově neuznatelné leasingové splátky přičíst do daňové pořizovací ceny leasingu 848 677 + 80 428 podle § 29 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů?  

Společnost koupila v roce 2006 starší budovu, kterou stále odepisuje. Budova je ale ve špatném stavu, tak se uvažuje o její částečné demolici, část budovy zůstane zachována. Zůstatková cena budovy je nyní cca 200.000 Kč, demolice by měla stát cca 800.000 Kč. Jak tento případ účtovat? Děkuji

U společnosti s ručením omezeným byla část základního kapitálu vložena formou nemovitosti. Nemovitost byla při jejím vložení ohodnocena soudním znalcem. Nyní cca po roce se vedení rozhodlo nemovitosti prodat, a to za cenu obvyklou (tržní). Původním posudkem byla nemovitost ohodnocena na cca 60 mil. Kč (metodou hodnotovou podle její velikosti, zastavěné plochy atd.). Nyní byl ale zpracován znalecký posudek odhadcem podle zákona o oceňování majetku (metodou výnosově-tržní). Dle tohoto aktuálního posudku činí ale aktuální tržní hodnota pouze cca 22 mil. Kč. Je ztráta způsobená prodejem nemovitosti (jakožto rozdíl mezi výnosem z prodeje 22 mil. Kč a cenou, za kterou byla nemovitost vedená v majetku s. r. o., tedy 60 mil. Kč) daňově uznatelná?

Skládka, s. r. o., koupila za 130 000 Kč kalové čerpadlo. Kalové čerpadlo odsává vodu a jiné nečistoty z nádrže, která je nedílnou součástí skládky. Skládku odpisujeme v 5. odpisové skupině. V roce 2021 bylo také zakoupeno čerpadlo, ale to již výkonově nestačí a proto bylo koupeno letos toto nové jako posila k němu. Čerpadla jsou napevno zabudovány. Jedná se o technické zhodnocení skládky, o její nedílnou součást tvořící jeden funkční celek? Nebo se jedná o samostatný movitý majetek se zařazením do druhé odpisové skupiny? V roce 2021 jsme čerpadlo odpisovali jako technické zhodnocení skládky.

OSVČ má v obchodním majetku nemovitost. V této nemovitosti je provozovna a 2 byty, které se pronajímají. Od 10/2022 probíhá v jednom bytě technické zhodnocení: podhledy, elektrikářské práce, příčky, nový vchod. Celková hodnota v r. 2022 bude do 80 000 Kč. V roce 2023 bude probíhat další technické zhodnocení, a sice výměna podlah. Celková hodnota bude opět do 80 000 Kč. Na celou rekonstrukci nebude stavební povolení. Jedná se o jedno technické zhodnocení, které budeme v roce 2023 odpisovat spolu s nemovitostí? Nebo můžeme vzít, že se jedná o dvě technické zhodnocení, které budou výdajem dle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP v každém roce? Jak to bude v případě, že by se 1. technické zhodnocení dělalo v 1. bytě v roce 2022 a druhé technické zhodnocení v 2. bytě v roce 2023? Bude se jednat o dvě investiční akce se samostatným řešením?

V roce 2015 jsme pořídili trolejbusy s investiční dotací, trolejbusy jsme zařadili v pořizovací ceně po odečtení dotace. V roce 2021 jsme ukončili daňový odpis trolejbusů. V roce 2022 nám byl vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně (trvalo to tak dlouho, protože jsme se odvolávali). Máme možnost daňově doodepsat odvod té dotace, anebo to již nelze? Účetně stále odepisujeme, tudíž provedeme navýšení ceny k datu platnosti rozhodnutí o odvodu a účetně odepíše navýšenou zůstatkovou cenu.  

Podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), je pozemek nemovitou věcí. Podle uvedeného zákona je součástí pozemku prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných (tj. staveb, u kterých stavební úřad předem omezil dobu jejich trvání), včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Součástí pozemku je i rostlinstvo na něm vzešlé (tj. tráva, keře, stromy).

Článek navazuje na příspěvek zveřejněný v předchozím čísle časopisu, který byl zaměřený na průmyslová práva z pohledu právních předpisů. Tento se ve své první části věnuje vykazování, oceňování, inventarizaci, odpisování a zveřejnění průmyslových práv pohledem českých účetních předpisů vč. příkladů souvisejících účetních operací. Dále je zmíněna novela zákona o daních z příjmů v oblasti dlouhodobých nehmotných aktiv účinná od 1. 1. 2021.

V příspěvku se zaměříme na řešení daňového odpisování v případě nájmu nemovité věci, kterou fyzická osoba získala jednak darováním a jednak zděděním.

Společnost koupila pro účely své ekonomické činnosti (konkrétně k nájmu) objekt rodinného domu vč. 2 garáží a přilehlých pozemků oceněný znalcem na celkovou hodnotu 60 mil. Kč (z toho pozemky jako neodpisovaný majetek byly oceněny na částku 13 mil. Kč, zbytek je tvořen stavbou rodinného domu a garážemi), objekt byl zakoupen zároveň s nájemcem, který na tomto objektu aktuálně dokončil stavební úpravy v celkové hodnotě 27 mil. Kč, které na své náklady uhradil a se souhlasem dosavadního pronajímatele (zároveň teď prodávajícího) tyto úpravy odepisuje. Kupní cena byla dohodnuta tak, že vychází ze znalecké ceny 60 mil. Kč a je ponížena o cenu aktuálně dokončeného technického zhodnocení, které bude novým vlastníkem odkoupeno za zůstatkovou cenu ke dni ukončení nájmu od stávajícího nájemce. I přes prodej této nemovitosti nájemní smlouva běží dál bez ohledu na změnu pronajímatele a je uzavřena na 5 let. Jaká je pořizovací (účetní) cena staveb a pozemků u nového majitele (zároveň nového pronajímatele domu) pro účely výpočtu daňového a účetního odpisu? Je rovna kupní ceně nebo je účetní cena staveb rovna ceně dle znalce, který tam musel nacenit aktuální stav, tj. vč. toho dokončeného technického zhodnocení nájemce, který si to aktuálně odepisuje a za 5 let to odprodá pronajímateli?

Podnikatel, fyzická osoba, neplátce DPH, ukončil v roce k 31. 12. 2021 podnikání (§ 7 ZDP). V rámci podnikání měl v majetku budovu. Zůstatková cena budovy byla 500 000 Kč. V roce 2022 chce tuto budovu pronajímat a bude mít příjmy v § 9 ZDP. Pokud by v § 9 ZDP uplatňoval skutečné výdaje, může uplatnit v roce odpis této budovy, kterou měl v § 7 ZDP? Může pokračovat v původních odpisech?

Společnost (nájemce) po předchozím souhlasu pronajímatele provedla na stávajícím objektu (rodinném domě, který využívá pro svoji ekonomickou činnost) na svůj náklad rekonstrukci ve výši 26,8 mil. Kč. Toto technické zhodnocení bude nájemce po dobu nájemní smlouvy, tj. 5 let, odpisovat a po skončení nájemní smlouvy bude prodáno pronajímateli za daňovou zůstatkovou cenu při rovnoměrném odpisování. Daňově musí nájemce odpisovat 30 let, protože rodinný dům je zařazen v 5. odpisové skupině. Jaké má v tomto konkrétním případě možnosti, co se týče účetního odepisování? 1. Můžeme zvolit lineární odpisování po dobu 30 let, protože pokud bychom zvolili možnost podle délky nájemní smlouvy byly by účetní odpisy hodně vysoké? 2. Pokud využijeme účetní odpisování se zbytkovou hodnotou (v našem případě bude prodejní cena = DZC při rovnoměrném odpisování) bude výpočet ročního odpisu následující PC: zbytková hodnota (= prodejní cena po ukončení nájmu)/5 (délka nájemní smlouvy)?