Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace - strana 2

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 7/2023 ze dne 17. května 2023, který obsahuje sdělení ke smlouvě mezi Českou republikou a Kolumbijskou republikou o zamezení dvojímu zdanění.
Vydáno: 17. 05. 2023
  • Článek
Členské státy EU se dohodly na zavedení minimální efektivní sazby daně a dne 23. 12. 2022 vstoupila v platnost směrnice o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin. Tato směrnice EU, která odpovídá koncepci OECD, musí být proto do konce roku 2023 transponována do vnitrostátního práva jednotlivých členských států.
Vydáno: 26. 04. 2023
  • Článek
Evropská komise představila dne 8. 12. 2022 návrh Směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/16/EU , o správní spolupráci v oblasti daní. Návrh se týká nových pravidel daňové transparentnosti, která se mají vztahovat na všechny poskytovatele služeb zprostředkovávající transakce s kryptoaktivy pro zákazníky v EU. Tato nová aktualizace (označovaná také jako „DAC 8“) by doplnila Nařízení o trzích s kryptoaktivy, upravující podmínky přístupu na trh EU s kryptoaktivy a pravidla proti praní špinavých peněz.
Vydáno: 11. 04. 2023
  • Článek
Daně z příjmů tvoří významnou položku veřejných rozpočtů většiny států. Pokud jsou plátce i příjemce příjmu usazení v jedné zemi, pak je nasnadě, že na jeho zdanění má nárok pouze dotyčný stát. Problém nastává, když platba překročí hranici. Stát plátce příjmu si bude činit nárok na daň, jelikož důvod (zdroj) platby obvykle leží právě tam, například továrna, pronajímaná budova či zákazníci. Ovšem i druhý stát, kde je usazen příjemce, bude chtít tento příjem zdanit, aby všichni jeho rezidenti byli „spravedlivě“ zdaněni ze všech příjmů. Obojí má svou logiku a oba přístupy jsou v praxi většiny států běžné. Aby se tím neomezoval mezinárodní obchod – který je přínosem pro obě země – uzavírají státy smlouvy zamezující dvojímu zdanění. Podíváme se na praktickou stránku věci, jak si mají se zahraničními příjmy poradit naše obchodní korporace v přiznání české daně z příjmů.
Vydáno: 11. 04. 2023
Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 6/2023 ze dne 23. března 2023, který obsahuje sdělení ke Smlouvě mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o zamezení dvojího zdanění.
Vydáno: 23. 03. 2023
Rada Evropské unie v únoru 2023 aktualizovala seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti. Nově k nim (vedle dalších 3 zemí) přibyla i Ruská federace. Ruská federace byla zařazena na seznam poté, co bylo zjištěno, že nesplnila svůj závazek řešit škodlivé aspekty zvláštního daňového režimu pro mezinárodní holdingové společnosti.
Vydáno: 14. 03. 2023
  • Článek
Boj proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužívání daňového režimu je cíl uznaný a podporovaný Směrnicí 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (k tomu rozsudky Soudního dvora EU C-487/01 a C-7/02 Gemeente Leusden a Holin Groep BV či C-255/02 Halifax a mnohé další). Logicky se tento výkladový přístup projevil také v rozsudcích tuzemských správních soudů.
Vydáno: 08. 03. 2023
  • Článek
Záměrem Evropské komise je prostřednictvím DAC 8 rozšířit automatickou výměnu informací i na informace týkající se kryptoměn a elektronických peněz. Vznikem alternativních způsobů placení a investic, jako jsou kryptoaktiva a elektronické peníze, může být ohrožen pokrok dosažený v posledních letech v oblasti daňové transparentnosti a představovat může také značné riziko daňových úniků. Proto se zvyšuje naléhavost a zdůrazňuje nutný význam k zavedení potřebných ustanovení do připravované směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (v souvislosti s připravovaným schválením Nařízení o trzích s kryptoaktivy), která zajistí, aby byly informace týkající se držby kryptoaktiv i transakcí s nimi oznamovány, aby docházelo k jejich výměně mezi členskými státy EU.
Vydáno: 08. 03. 2023
Podnikatel má příjmy z České Republiky i Nizozemska, kam jezdí příležitostně pracovat. Okruh zájmů - rodinu, trvalé bydliště má v ČR, tj. předpokládá, že bude danit veškeré příjmy v ČR. Za jakých podmínek by se musel přihlásit jako plátce daně i v Holandsku? Jak postupovat při zpracování daňového přiznání? U příjmů ze zahraničí použít metodu zamezení dvojího zdanění? Je možné, že mu z těchto příjmů nevychází žádná daň a daní jen příjmy z ČR? Podklad pro výpočet pojistného na zdravotní a sociální pojištění je z celkových příjmů - součet příjmů ze zahraničí i z ČR.
Vydáno: 06. 03. 2023
Česká s. r. o. (matka) vlastní 100% slovenskou s. r. o. (dcera). Dcera vykázala za rok 2022 zisk. Je možné tento zisk (v plné výši nebo např. 50% výši, dle valné hromady, která teprve proběhne) zaslat na účet matce? Pokud ano, na jaká čísla účtů a s jakým datem bude o částce účtováno jak na straně matky, tak na straně dcery? Jelikož je dcera slovenská firma prosím o info, jak by bylo účtováno, pokud by se jednalo o českou dceru?
Vydáno: 15. 02. 2023
OSVČ, plátce DPH v tuzemsku, dělá subdodavatelské práce pro tuzemskou firmu(plátce DPH v tuzemsku, má tuzemské a snad i zahraniční DIČ), ale místo plnění je v DE (montáž LPG stanice). Jak to bude s DPH a případnými povinnostmi? On fakturuje pouze české firmě, zahraničního objednatele nezná.
Vydáno: 13. 02. 2023
Český podnikatel, neplátce DPH, svářeč kovů (dále „Jiří“), bude pracovat v Německu. Podepsal smlouvu o dílo s českou firmou, plátcem DPH (dále „Firma“), která tyto práce fakturuje německému odběrateli. Ve smlouvě je uvedeno, že: - předmětem díla je provedení svářečských prací, DE 75 % + ČR 25 %, dále následuje adresa stavby v Německu, - smlouva platí od 31. 1. 2023 do 31. 12. 2024, - hodinová sazba je XX € za hodinu, - Jiří bude Firmě fakturovat, - ubytování plně hradí Firma, - Jiří zhotoví dílo samostatně a na vlastní zodpovědnost, - Jiří je povinen uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu třetí osobě, - dílo bude Jiří předávat Firmě. Dle mých informací se jedná o práci na konkrétní stavbě. Po skončení prací na této stavbě může být Jiří převelen na jinou stavbu, příp. i do konkrétního podniku, kde bude vyrábět zboží (stále svářečské práce). Nevím však, zda by se na to uzavírala jiná smlouva. Pan Jiří v ČR zdaňuje své příjmy v režimu paušálních výdajů a kromě práce v Německu bude provádět svářečské práce i v Česku, již ne přes Firmu. Může pan Jiří i nadále zdaňovat příjmy v ČR v režimu paušálních výdajů? Je zde nějaký problém z hlediska DPH? Limit 2 mil. Kč nebude překročen. Může být stále pojištěncem sociálního pojištění v ČR?
Vydáno: 08. 02. 2023
Je možné zaměstnat na DPP občana - studenta Slovenska, který nemá trvalý pobyt v ČR? Jedná se o spolupráci na projektu, který nevyžaduje, aby byl tento člověk přítomný v ČR. Takže práci bude vykonávat ze Slovenska a my bychom mu platili odměnu z ČR. Jednalo by se o částku do 10 000 Kč hrubého, takže bez odvodu sociálního a zdravotního pojištění, sleva na poplatníka by byla podepsaná, takže i bez odvodu srážkové daně. Je možno uzavřít DPP s místem výkonu na Slovensku?
Vydáno: 07. 02. 2023
  • Článek
Směrnice Rady (EU) 2021/514 ze dne 22. 3. 2021, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (dále jen ,,DAC 7“), upravuje pravidla pro posílení transparentnosti ve vztahu k digitálním platformám, které se nacházejí uvnitř EU i mimo její působnost. Jejím cílem zejména bude, aby příjmy získané jejich prostřednictvím nezůstaly nenahlášeny a nezdaněny. Poskytovatelé těchto platforem působící ve více zemích zde vytváří tzv. virtuální tržiště, která se řídí jejich pravidly a jejichž prostřednictvím nabízejí své zboží a služby dalším subjektům. Je proto nezbytné stanovení oznamovací povinnosti, na jejímž základě budou tyto digitální platformy oznamovat jak příjmy podniků, tak jednotlivců získané prostřednictvím těchto platforem.
Vydáno: 07. 02. 2023
Následující příspěvky vás provedou problematikou převodních cen, od základních pojmů až po metodiku analýz a samozřejmě i daňové souvislosti tvorby transferových cen.
Vydáno: 20. 01. 2023
  • Článek
Financující transakce stejně jako ostatní transakce realizované mezi spojenými osobami podléhají pravidlu cen obvyklých dle § 23 odst. 7 ZDP , přičemž v tomto specifickém případě je v rámci obvyklého tržního rozpětí stanovována cena peněz, resp. finančních prostředků poskytovaných mezi spřízněnými entitami v souvislosti s poskytnutým uvěrovým finančním nástrojem. Mezi úvěrové finanční nástroje lze s ohledem na dikci zákona o daních z příjmů zařadit zejména úvěry či zápůjčky, dluhopisy, vkladní listy/vkladové certifikáty, popř. směnky. V rámci vztahů mezi spojenými osobami se pak lze setkat rovněž s případy poskytovaného ručení ve skupině (např. ručení dceřiné společnosti za závazky mateřské společnosti prostřednictvím vlastněných nemovitostí či cenných papírů), stejně tak nabývá v posledních letech na významu cash poolingové financování. U popisovaného typu financujících transakcí přitom s ohledem na charakter transakce bývá posuzována obvyklá úroková sazba, potažmo sazba ručení.
Vydáno: 20. 01. 2023
  • Článek
Cílem směrnice DAC VI je zpřístupnění informací daňovým orgánům EU o používaných přeshraničních daňově-optimalizačních schématech s rizikovým prvkem z hlediska obcházení daných daňových povinností. Směrnice zavádí automatickou výměnu, tzv. výměnu informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání. Oznamovací povinnost se týká přeshraničních uspořádání, která mohou být nástrojem agresivního daňového plánování.
Vydáno: 14. 01. 2023