Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace - strana 20

Společnost s. r. o. se sídlem v ČR se zabývá organizováním konferencí v různých zemích EU. V africké Ugandě si společnost najala zprostředkovatele - v jednom případě fyzickou osobu - nepodnikatele a ve druhém případě fyzickou osobu -podnikatele, kteří pro tuto společnost sjednávají kontrakty formou telefonátů různým firmám z EU. Konference se konají většinou v Německu a klienty jsou firmy z různých zemí EU (pouze v jednom případě šlo o českou firmu). Telefonáty realizují přímo z Ugandy. Je česká společnost s. r. o. v prvém případě, kdy uzavřela smlouvu s fyzickou osobou - nepodnikatelem, povinna zdanit příjem této fyzické osoby jako mzdu dle českých předpisů? A je ve druhém případě, kdy společnost uzavřela smlouvu s fyzickou osobou - podnikatelem, a ten své služby fakturoval, česká s. r. o. povinna při úhradě faktury na ugandský účet srazit srážkovou daň, resp. zajištění daně?  Domníváme se, že ne, neboť práce není vykonávána na území ČR, ale v Ugandě a klienty nejsou žádné české firmy, pouze firmy v jiných státech EU.   

1. ÚVOD V praxi nejsou sjednoceny názory na daňovou uznatelnost daně sražené v zahraničí nad rámec smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Tento příspěvek má za cíl sjednotit odborné názory...

Množinu dosavadních smluv o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, které má Česká republika uzavřené, doplnila nová smlouva s jihoamerickým státem Chilskou republikou. V následujícím příspěvku se budeme věnovat vybraným částem této smlouvy.

Naše firma vyrobila čisticí stroj pro indického objednatele (firmu, PO). Tento stroj odeslala po dokončení do Indie s tím, že tam přijedou naši technici na předání stroje a technickou pomoc při zaškolení, zahájení činnosti stroje atp. Dle požadavků indické strany byl stroj fakturován zvlášť a následná služba našich techniků také zvlášť. Indická strana nám bez problémů zaplatila naši fakturu za stroj v plné výši, ale z faktury za práci techniků si srazila 20 %, které odvedla na indický FÚ (údajně dle jejich zákonů). Teď nám poslali oficiální dokument z jejich FÚ s vyčíslenou částkou sražené daně, ovšem v indických rupiích (fa byla v €), není tam uveden žádný kurz z € (i celková částka faktury je na dokumentu v rupiích). Rádi bychom se zeptali: 1. Můžeme tento dokument použít při výpočtu naší české daně z příjmů? 2. Pokud ano, bude se jednat o zápočet zaplacené daně na naši daňovou povinnost (postup výpočtu známe), nebo o vyloučení příjmů z této faktury za službu ze zdanění? 3. Jaký kurz máme použít pro bod 2 pro přepočet sražené daně (ta je v rupiích) nebo pro vyloučení celé faktury (ta je v €)? Kurz ČNB k 31. 12. 2016?

S rozvojem mezinárodního obchodu a pohybem pracovních sil do zahraničí si čeští zaměstnavatelé kladou otázku, zda mají vždy povinnost srážet a odvádět finančnímu úřadu v České republice zálohy na daň z příjmů ze mzdy zaměstnanců pracujících zcela nebo částečně v zahraničí. Cílem tohoto článku je proto upozornit na nejčastější situace, se kterými se mohou čeští zaměstnavatelé setkat, a popsat jejich řešení. Závěry uvedené v textu byly autorkám tohoto článku potvrzeny i Generálním finančním ředitelstvím při jednání koordinačního výboru mezi Komorou daňových poradců ČR a zástupci Generálního finančního ředitelství dne 14. 12. 2016 (detailní zápis z jednání č. 489 je dostupný na stránkách www.financnisprava.cz).

Zpracovávám daňové přiznání zaměstnankyni (rezident ČR - Češka), která pracovala 1 měsíc mimo ČR (Izrael). Z výplatní pásky, kterou předložila ke zpracování, jsou částky patrné. Musí se tento příjem do jejího daňového přiznání za rok 2016 udávat? Předložila dále i smlouvu mezi českou a izraelskou společností. Je pouze zaměstnanec. Zaměstnanec je již od 8/2016 rezident ČR (mám vystavený od FÚ daňový domicil - jinak Slovák). Do 31. 5. 2016 byl v Anglii, poté 2 měsíce nepracoval a poté již nastoupil od 1. 8. 2016 do české firmy (k nám, kde je dosud). Vím, že tedy bude oznamovat všechny své zaměstnanecké příjmy, včetně Anglie, ale jak postupovat, když v Anglii nemají zdaňovací období rok leden-prosinec, ale červen-květen? Mám veškeré jeho výplatní pásky, včetně potvrzení, ale v tom celkovém je kumulace 6/2015 - 5/2016. Chci vytáhnout příjmy jen za 1-5/2016, postupuji tak správně? A mohu tomuto zaměstnanci uplatnit cely rok slevu na 2 děti? Slevu na poplatníka lze uplatnit, že?  

OSVČ k 31. 5. 2016 přerušila živnost a odjela do Kanady, kde pracuje jako zaměstnanec a odvádí daň (má roční pracovní vízum). V ČR podává daňové přiznání za rok 2016. Musí být v daňovém přiznání v ČR nějak zohledněny příjmy z Kanady?

Občan české národnosti, trvale žijící v ČR v roce 2016 pracoval jako řidič, a to 9 měsíců v české firmě a 3 měsíce pro firmu německou. Každý rok podává samostatně daňové přiznání, ve kterém uplatňuje navíc úroky z hypotečního úvěru. Jak má za rok 2016 v daňovém přiznání vyúčtovat příjmy a z nich plynoucí daně z příjmu vyplacené z Německa? Zatím máme k dispozici jen výplatní pásky, kde souhrnný hrubý příjem je 7.170,26 EUR. Je možné tyto příjmy do daňového přiznání nezahrnovat? Jak by se v tom případě uplatnila základní sleva na poplatníka?

Fyzická osoba má příjmy ze závislé činnosti za rok 2016, kdy byla zaměstnána u české firmy v roce 2016 celkem 8 měsíců, a z toho 4 měsíce ( leden-duben) pracoval v ČR a další 4 měsíce u této stejné firmy pracoval v Rakousku. Uplatňoval si daňové zvýhodnění na 2 děti. Ke konci srpna 2016 v české firmě ukončil pracovní poměr. Další 4 měsíce tj. září-prosinec 2016 byl zaměstnán u Rakouské firmy v Rakousku. Má tedy potvrzení o příjmech z ČR za leden - duben 2016, pak má potvrzení od české firmy o odvedení daně v Rakousku za květen-srpen 2016. Dále má potvrzení od rakouské firmy za září - prosinec 2016. Jak má podat daňové přiznání v ČR? Zahrne do něj všechny příjmy ze závislé činnosti z ČR i Rakouska a uplatní si za celý rok děti a manželku, která nemá příjem, nebo bude podávat dvě daňová přiznání v ČR i v Rakousku? Pokud ano, lze v Rakousku uplatnit děti a manželku za 4 měsíce, kdy pracoval u rakouské firmy?

V naší společnosti (česká s. r. o.) pracuje jako řidič nákladního automobilu zaměstnanec - Bulhar. Vzhledem ke skutečnosti, že má trvalé bydliště v Bulharsku a žije zde i jeho rodina a děti, se domnívám, že je daňový nerezident ČR a je daňový rezident v Bulharsku (v ČR bydlení nemá, jezdí zde jen za prací). 1) Pokud nám tento zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka, může u nás uplatnit základní slevu na poplatníka? Budeme odvádět zálohovou daň - je to správně? 2) Má povinnosti podat po skončení roku daňové přiznání v ČR nebo v Bulharsku?

V červenci roku 2015 Evropská komise ve svém Akčním plánu pro férové a efektivní korporátní zdanění představila záměr znovu uvést na scénu návrh společného konsolidovaného základu daně. Tentokráte ovšem ve dvou fázích. V první fázi v podobě směrnice o společném základu daně (CCTB), tj. zavedení společných pravidel pro konstrukci základu daně. V druhé fázi pak v podobě společného konsolidovaného základu daně (CCCTB), tj. s konsolidačním elementem.

Pokud mezi sebou spojené daňové subjekty uskutečňují obchodní transakce za neobvykle nízké či neobvykle vysoké ceny, hrozí jim „dodanění“ do obvyklých cen. Sporům se správci daně v této oblasti je věnován dnešní výběr z judikatury správních soudů.

Občanka Slovenska, která pobývá téměř celý rok v ČR, má příjmy - v ČR je zaměstnaná a na Slovensku má příjem z pronájmu. Jakým způsobem má podat daňové přiznání? Za všechny příjmy najednou? Na Slovensku nebo v ČR? 

Ať už se českému podnikateli – právnické nebo fyzické osobě – u nás daří anebo ne, může být pro něj výhodné zkusit štěstí v zahraničí. Kromě ekonomických, sociálních a právních problémů s tím spojených bude ale muset řešit také otázku zdanění těchto příjmů. Většina států přitom uplatňuje jednak právo na zdanění příjmů, které mají zdroj na jejich území, ať už plynou komukoli (jurisdikce zdroje), a jednak také právo na zdanění veškerých příjmů (i ze zahraničních zdrojů) plynoucích jejich daňovým rezidentům (jurisdikce rezidence). Což má ale logicky za následek, že příjem z podnikání v zahraničí je zdaněn dvakrát, poprvé v zahraničí z titulu tamního zdroje příjmu, a podruhé ještě „doma“, ve státě rezidence poplatníka. Takovéto mezinárodní dvojí zdanění ovšem nevyhovuje nikomu, nejen samotnému podnikateli a jeho zákazníkům, ale ani oběma dotčeným státům, protože významně narušuje, tlumí a znevýhodňuje podnikání v zahraničí, které je s ohledem na komparativní výhody jednotlivých států obecně prospěšné všem. Jak z toho ven. Žádný stát v tomto směru nepůjde příkladem, aby se hrdě jako první vzdal práva na zdanění příjmů z jeho zdrojů či příjmů jeho rezidentů. Znamenalo by to totiž citelný výpadek příjmů z daní a otevřely by se dveře mezinárodnímu daňovému plánování zneužívajícímu tuto výhodu. Jedinou možností je proto dohoda s ostatními podobně smýšlejícími státy. Za tímto účelem má Česká republika uzavřeno více než 80 smluv o zamezení dvojího zdanění (dále jen „Smlouva“).

V tomto čísle DHK završujeme sérii článků zaměřených na problematiku mezinárodního zdaňování dividend (DHK č. 22 a 23/2016), které mají zdroj na území ČR, vyplacených daňovému rezidentu jiného státu - tedy na zdaňování příjmů z dividend plynoucích daňovému nerezidentu ČR. V článku zveřejněném v časopisu DHK č. 22/2016 jde o varianty označené B, C a D.

Daňoví rezidenti České republiky mají v souladu se zněním zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), daňovou povinnost z celosvětových příjmů (tzv. neomezenou daňovou povinnost). Na druhé straně však z příjmů, které dosahují ze zdrojů v zahraničí, mohou být podle tamní legislativy také zdaněni. V praxi tak dochází ke zdanění jednoho příjmu dvakrát. Tuto kolizi mezi domácí a zahraniční legislativou potom řeší smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, jimiž je Česká republika vázána. Jejich aktuální přehled uvádí Ministerstvo financí na svých webových stránkách. Praktické vyloučení dvojího zdanění probíhá prostřednictvím příslušných metod, které uvádí následující příspěvek.

Množinu smluv o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, které má Česká republika (dále jen „ČR“) dosud uzavřené, doplnila nová smlouva s Lichtenštejnskem. Zároveň je tento stát součástí tzv. Evropského hospodářského prostoru.

Předkládají: Ing. Radek Novotný, daňový poradce, č. osvědčení 2986 Ing. Michal Dušek, daňový poradce, č. osvědčení 4056 1. Úvod V praxi se vyskytují dva protichůdné názory na daňový režim...