Místo plnění, pořízení a dodání zboží, služeb - strana 1

OSVČ, neplátce bude fakturovat zpracování grafického a webového designu Rumunskému kulturnímu centru. Tento institut nemá EU VAT registraci. Stane se tímto plněním fyzická osoba osobou identifikovanou k dani z přidané hodnoty nebo jí v tomto případě nevyplývají ohledně této daně žádné povinnosti?

Dotaz se týká fakturace od polského dodavatele služby ( plátce DPH v Polsku, na území ČR nemá stálou provozovnu ani zde není registrován k DPH), který poskytne pouze službu - dodání vyrobených protihlukových panelů ( v metrech ) s tím, že česká firma mu poskytne výrobní halu s výrobní linkou a materiálem. Je nutné, aby se polský dodavatel registroval k české DIČ? 

Když česká s. r. o. koupí zboží v Čině, doveze na sklad do Polska, pak zboží prodá na Ukrajinu. 1. Společnost není plátce DPH. 2. Společnost je identifikovaná osoba. Vznikne povinnost zaplatit DPH, nebo ne? 

Jsme česká společnost - plátce DPH. Exportujeme své výrobky do mnoha zemí EU a také do Švýcarska. Nyní nám jeden český automobilový dopravce (plátce DPH) vezl zároveň dvě zakázky. A to jednu pro zákazníka v Německu (plátce DPH), kterou tam také vyložil a následně pokračoval dále do Švýcarska, kde švýcarskému zákazníkovi vyložil zbytek nákladu-druhou zakázku. Dopravce nám za tuto dopravu vystavil jednu fakturu s "českou" DPH. Jaký by měl být v tomto případě správný postup stanovení DPH, když část dopravy spadá pod základní pravidla § 9 odst. 1 ZDP a část je služba spojená s vývozem osvobozená dle § 69 ZDP? 

Firma A, která má sídlo v ČR a je plátcem DPH poskytuje službu do EU. Službu poskytuje firmě B, která je plátcem DPH a má slovenské DIČ. Služba obsahuje vykládku, balení a nakládku zboží. Firma B SK pošle firmě A CZ své zboží. Firma A CZ zboží vyloží z transportu, zabalí do patřičných beden a naloží zboží do dalšího transportu ke konečnému zákazníkovi, který je na území ČR. Bude tato služba balení pro slovenskou firmu s místem plění podle § 9 ZDP nebo bude místo plnění v tuzemskou a faktura za službu balení by se vystavovala s tuzemkou daní? Je podmínkou pro PDP aby se zboží vrátilo zpět na území EU? 

Česká firma plátce DPH uzavřela smlouvu o účinkování českého hosta v TV pořadu v Bratislavě (slovenská firma je plátce DPH. Ve smlouvě je uzavřená odměna ve výši 300 EUR brutto. Jak to bude pro českou firmu s DPH? Máme částku uvést do přiznání DPH na ř. 21 ?

Cestovní kancelář - identifikovaná osoba pořádá zájezd (poskytuje cestovní službu) do 3. země. V této zemi tedy předem zakoupí ubytování na hotelu, pronájem autobusu s řidičem a zaplatí průvodce. Musí u některé z těchto služeb jako identifikovaná osoba přiznat daň? 

Klient nakupuje zboží od firmy v Lotyšsku (impregnant), má sklad v Německu. Prodal zboží v Německu a Rumunsku. Obchod v nákupu a prodeje mimo ČR. Do kterých řádků v přiznání DPH mám dát DPH z přijatých a vydaných faktur za zboží a přepravní služby tohoto zboží? Týká se tohoto obchod EORI nebo INTRASTAT?

Dodavatel z EU (osoba registrovaná k dani v Polsku) nám (plátci DPH v ČR) fakturuje na základě smlouvy každý měsíc marketingové služby. Kromě toho nám na stejné faktuře fakturuje i další dodatečná plnění dohodnuté ve smlouvě, jako např. občerstvení. Ráda bych se zeptala, zda je možné provést z celé částky samovyměření DPH a uplatnit i nárok na odpočet DPH v plné výši? Nebo u položky za občerstvení není nárok na odpočet DPH na vstupu a tedy při samovyměření bude částka odpočtu DPH na vstupu nižší a na výstupu vyšší? Předem moc děkuji za odpověď.

Stavební firma ČR fakturuje stavební práce slovenské firmě. Práce probíhají na nemovitosti na Slovensku. Česká firma vystavila zálohovou fakturu na práce a ta byla v lednu 2024 slovenskou firmou uhrazena. Uvádí se někde v DPH za leden přijatá záloha ze Slovenska? Při PDP v tuzemsku vystavujeme daňový doklad až při vyúčtování zakázky. Musíme vystavit DD při přijetí zálohy ze Slovenska a do souhrnného hlášení dát tento doklad?

Společnost s. r. o. nakoupila zboží (brožuru dle § 71i zákona o DPH) z Polska. Na faktuře je uvedeno polské DIČ, 0% DPH. Brožura je zařazena pod celní kombinovanou nomenklaturou 4901. Pořizovatel nebude zahrnovat brožuru do daňového přiznání ani kontrolního hlášení?

Společnost s r. o. nakoupila zboží z EU v režimu reverse charge. Jak postupovat, pokud jedna faktura za zboží byla vystavena (DUZP) 9. 1. 2024 a druhá faktura byla vystavena (DUZP) 19. 1. 2024? Obě faktury jsme obdrželi dne 29. 2. 2024 s upomínkou, že nejsou uhrazené. Jaký den máme použít pro přepočet faktur (pro přepočet faktur používáme denní kurz k DUZP)? Pokud použijeme pro přepočet kurz k datu vystavení faktur (tedy 9. 1 .2024 a 19. 1. 2024), můžeme uvést tyto faktury v přiznání k DPH a KH ve 2/2024? 

OSVČ podnikatel neplátce poskytuje služby za inovativní vzdělávání. Služby poskytuje občanům neplátcům a to jak v zemích EU, tak do třetích zemí. Jak je to s povinností stát se osobou povinnou k dani? Předpokládám, že pokud jsou služby poskytované neplátci v EU i do třetích zemí, není povinnost se registrovat k DPH. Jinak by to bylo v případě, že by služba byla poskytnuta osobě registrované k DPH v zemích EU. Tam se stává automaticky osobou povinnou k dani?

Máme fakturu za registraci domény - služba ze Švýcarska, kde je uvedeno jejich DIČ. Jsme plátci DPH v ČR. Do kterých řádků přiznání DPH uvést a bude též uvedeno i v KH?

Jsme s. r. o., plátci DPH, pořádající veletrh. Pronajímáme tedy prostor (stůl k prodeji zboží) prodejcům. Pokud pronajmeme stůl firmě z třetí země (Anglie), je fakturace v režimu reverse charge stejně jako u pronájmu EU prodejcům? 

Když česká s. r. o. nakupuje zboží od slovenských dodavatelů-právnických osob v režimu přenesení daňové povinnosti a dále toto zboží prodává zpět na Slovensko odběratelům-právnickým osobám opět v režimu přenesení daňové povinnosti, není zde nějaký problém, co se DPH týče? Jak odběratelé, tak dodavatelé jsou vždy plátci DPH. Jedná se o cca 5 faktur za měsíc za stroje/vybavení v průměrné hodnotě 10 000 EUR bez DPH u jedné faktury, takže celkový objem za měsíc dosahuje zhruba 50.000 Euro. Nemá česká společnost nějakou povinnost spojenou s DPH, nemusí se registrovat na Slovensku a platit DPH tam, může takto fungovat v režimu přenesení daňové povinnosti, tzn. u faktur přijatých DPH zahrne do přiznání k DPH a souhrnného hlášení a u faktur vydaných opět uvede do souhrnného hlášení k DPH?

Nakupování v e-shopech nezná hranic. Při přeshraničním obchodování se jedná z pohledu DPH převážně o prodej zboží na dálku. Ten má svůj limit pro určení místa zdanění i speciální obchodní pojmy jako fulfillment nebo dropshipping. Jejich daňové dopady, jednoduchý režim EU a komplikovaný dovozní režim jsou spolu s novou povinností poskytovatelů platebních služeb obsahem tohoto článku.

OSVČ v režimu paušální daně - e-shop registrovaný k DPH v Německu (z důvodu přesáhnutí limitu 10 000 eur a opuštění režimu OSS) řeší prodej do Švýcarska koncovým zákazníkům. Je potřeba z naší strany řešit něco z pohledu DPH? Bude nějak ovlivněn režim paušální daně?

Český plátce DPH "A" provádí zámečnické práce pro českého plátce DPH "B" v Rakousku. Český plátce "B" fakturuje rakouským plátcům DPH. Fakturuje bez DPH a uvádí plnění na ř. 21 DP. Jak fakturuje český plátce "A", českému plátci "B"? S přenesenou daňovou povinností?

Jsem český plátce a obdržím fakturu za reklamní předměty od jiného plátce CZ - uplatním si odpočet. Následně potřebuji část kusů přefakturovat slovenskému plátci. Jaký je prosím v tomto případě postup? V jakém režimu bychom měli fakturovat? Jde o dodání zboží v rámci EU?