Místo plnění, pořízení a dodání zboží, služeb - strana 3

Naše společnost poskytuje služby pronájmu textilu, služba je zdaněna 21% DPH na výstupu. Podepsali jsme smlouvu se zákazníkem, který má sídlo na Slovensku a tudíž slovenské DIČ, fakturovat se tedy bude na Slovensko v EUR. Místo plnění služby je ale v Česku, pro českou pobočku zákazníka. Prosím o radu, jak to bude s DPH, budeme zdaňovat 21% jako tuzemskou službu, nebo s 0% sazbou, když budeme fakturovat na Slovensko?

Společnost je v Norsku registrována k DPH. Fakturuje službu plátci i neplátci norské DPH, kterou v Norsku odvádí. Jak správně službu účtovat a uvést v českém daňovém přiznání DPH? Daňovým nákladem bude pravděpodobně základ DPH a DPH neplátců.

Česká s. r. o., plátce DPH, sídlo v ČR, nemá stálou provozovnu v jiném členském státě, není registrované k DPH v jiném členském státě. Toto s. r. o. nakupuje od španělského výrobce plátce DPH zboží, které dodává dánskému kupujícímu plátci DPH. Dopravu zboží zajišťuje česká s. r. o. prostřednictvím českého dopravce, který vyjede z ČR, ve Španělsku naloží zboží a dovede do Dánska a fakturuje tuto dopravu na česká s. r. o., které dopravu uhradí. Fakturu na zboží včetně dopravy vystaví česká s. r. o. na dánského kupujícího, a to bez DPH. Podle § 17 ZDPH se jedná o třístranný obchod a česká s. r. o. vystupuje jaké prostřední osoba, kdy tuto vydanou fakturu uvedené v přiznání k DPH na řádku 31 a v souhrnném hlášení s kódem 2, na kontrolní hlášení vliv nemá. Nákup za zboží od španělského výrobce se uvede na řádku 30, na kontrolní hlášení vliv nemá. Je tento postup u výchozí situace v pořádku? Pokud se česká s. r. o. rozhodně určitou část zboží nakoupit přímo od španělského výrobce a dovést do ČR a zde následně prodat velkoobchodně dalším odběratelům usazeným v tuzemsku, prodá jim zboží takto dovezené do ČR a vystaví fakturu se základní 21% sazbou DPH a toto plnění odvede a uvede na řádku 1 v přiznání DPH. Lze nákup takového zboží a fakturu takového zboží ponechat na řádku 30, jak je uvedeno ve výchozí situaci? Španělský výrobce vystavuje fakturu na zboží souhrnně a nerozlišuje kam je zboží určeno. Nebo musí česká s. r. o. rozlišovat tento nákup a vyžádat si samostatný doklad a takový nákup uvést na řádku 3 a 43? Pokud česká s. r. o. nakoupí zboží od španělského výrobce plátce DPH podle výchozí situace, ale odběratelem nebude jiný členský stát a plátce DPH v něm usazený, ale bude to třetí země mimo EU, typicky Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Norsko, a další země mimo EU. V tomto případě zboží u španělského výrobce vyzvedne opět český dopravce a odveze jej do třetí země. Jak se bude správně vystavovat faktura na odběratele? V dotazu Vývoz zboží, které bylo nakoupeno v EU, ID 39591, v obdobné situaci vyplývá, že plnění bude podléhat španělské DPH, nemáme však španělské DIČ, takže bychom měli správně zboží prodat s českou základní 21% sazbou DPH, protože nepodléhá v tomto případě osvobození? Plnění by se uvedlo na řádku 26 v přiznání k DPH a v to v částce bez DPH nebo v částce s DPH? V § 11 odst. 2 ZDPH je uvedeno že pořizovatel takového zboží by neměl nárok na odpočet, což by ale nebyl náš případ, protože dodáváme osobě nepovinné k dani usazené ve třetí zemi, je to tak? Nákup takového zboží v této situaci by se uvedl na řádcích 3 a 43?  

Prosím o doplnění již zodpovězeného dotazu OAO ID: 37625: "Znění otázky: Česká s.r.o. s pouze českým DIČ provádí stavbu na Slovensku. Od slovenského subdodavatele se slovenským DIČ-DPH přijala stavební a montážní práce na uvedené stavbě v SR. Odpověď: Rozumím, že stavební a montážní práce se vztahují k určité nemovitosti, na které jsou tyto práce subdodavatelem prováděny. Podle ustanovení § 10 odst. 1 ZDPH je místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci místo, kde se nemovitá věc nachází. Pokud jsou stavební a montážní práce prováděny na nemovitosti umístěné na Slovensku, místem plnění je v tomto případě Slovensko. Proto se tato transakce řídí podle slovenského zákona o DPH a je nutné, aby byla z tohoto plnění odvedena DPH na Slovensku." Doplňující dotaz: Kdo a jak má v tomto případě DPH na Slovensku odvést?

Pro našeho tuzemského odběratele máme zpracovat projektovou dokumentaci elektronického požárního systému budovy umístěné na Slovensku. Plátci DPH jsme pouze v tuzemsku. Náš odběratel je rovněž pouze tuzemský plátce DPH, na Slovensku k DPH registrovaný není. Náš odběratel bude projekt a další služby fakturovat finálnímu zákazníkovi na Slovensko. Místo plnění je tedy na Slovensku; povinnost registrace na Slovensku máme my, nebo náš odběratel? Pokud nám nevzniká povinnost registrovat se k DPH na Slovensku, zdanitelné plnění máme zahrnout na řádek č. 26 přiznání k DPH, do souhrnného a kontrolního hlášení ho neuvedeme a na fakturu neuvedeme žádné DPH?

Česká právnická osoba (s. r. o.), plátce DPH, odeslal zboží na Slovensko (slovenskému plátci DPH), aby na něm provedl nezbytnou opravu. Po převzetí zboží slovenská společnost zjistila, že zboží je neopravitelné, resp. oprava je nerentabilní. Česká společnost se slovenskou společností domluvila, že zboží se nebude vracet zpět do ČR, ale slovenská společnost zajistí jeho likvidaci na Slovensku (ekonomicky výhodnější varianta, než vrácení zboží zpět do ČR). Jaké je správné řešení z pohledu DPH pro českou společnost, když zboží zůstává na Slovensku a tam se likviduje, tj. není splněná podmínka pro vrácení zboží do ČR, aby se nejednalo o přemístění zboží (§ 4 odst. 6 zákona o DPH). 

Prodáváme výrobky slovenské firmě/slovenskému plátci DPH. Fakturace probíhá v režimu reverse charge. Nyní od nás slovenská firma požaduje vystavení dobropisu na náklady (ne vadné výrobky), které jí vznikly s vytříděním a likvidací nekvalitních kusů výrobků při dodání zboží. Dobropis se nevztahuje ke konkrétní dodávce a nejedná se o vrácení výrobků zpět. Je v této situaci vystavení dobropisu (ODD) v pořádku? Neměla by nám slovenská firma vystavit fakturu/přeúčtovat vzniklé dodatečné náklady? Jednalo by se v tomto případě o plnění reverse charge?

Hromada jablek versus výrobní linka. U nich se asi nikdo nesplete v tom, co je zboží a co dlouhodobý majetek alias investice. A většinou není problém takto odlišit ani pozemky. Pokud jej koupí realitní kancelář za účelem zhodnocení (dražším) prodejem – půjde o její zboží. Jestliže jde o pole, na kterém zemědělské družstvo bude pěstovat zeleninu – jedná se o jeho investici. Dnešní soudnička vyjeví, že právě u těch pozemků to v praxi nemusí být vždy až tak prosté a jednoznačné. Ačkoli jde primárně o účetní pojmy, nás budou zajímat souvislosti z hlediska DPH. Věcně jde o to, že prodej pozemků je zpravidla od DPH osvobozen – což se zdá skvělé – ovšem je to za cenu snížení odpočtu DPH u některých (krácených) nákupů. Této nepříjemnosti se ale plátce vyhne, když pozemek nebude v kategorii zboží, nýbrž dlouhodobý majetek. Jde často o velké peníze, a tak to svádí ke hříchu.

Obchodní oddělení a zejména jeho prodejní část je motorem každého podnikatele. Obchodníci uzavírají obchody s cílem maximalizovat výnosnost prodejních zakázek (ať už prodeje výrobků, zboží, materiálu, dlouhodobého majetku apod.), avšak fakturaci zpravidla nechávají na účtárnu. Ta musí rozhodnout a stanovit místo uskutečnění zdanitelného plnění v návaznosti na mnoha proměnných a v souladu s daňovými a celními předpisy.

V článku je řešeno stanovení místa plnění při poskytnutí služby v případech uvedených v § 10a až 10i podle zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “). Jedná se o stanovení místa plnění při poskytnutí přepravy osob (§ 10a zákona o DPH ), při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy (§ 10b zákona o DPH ), při poskytnutí stravovací služby (§ 10c zákona o DPH ), při poskytnutí nájmu dopravního prostředku (§ 10d zákona o DPH ), při poskytnutí služby zprostředkovatelem osobě nepovinné k dani (§ 10e), při poskytnutí služby přepravy zboží osobě nepovinné k dani (§ 10f zákona o DPH ), při poskytnutí služby přímo související s přepravou zboží a služby oceňování movité hmotné věci a práce na movité hmotné věci osobě nepovinné k dani (§ 10g zákona o DPH ), při poskytnutí služeb osobě nepovinné k dani do třetí země (§ 10h zákona o DPH ) a při poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani (§ 10i zákona o DPH ).

Česká OSVČ, identifikována osoba, chce prodat zboží (1 000 EUR) fyzické osobě (nepodnikatel) v Německu. Musí zaplatit DPH v ČR? 

1) České organizační složce slovenského zřizovatele je poskytnuta služba plátcem DPH v ČR (nikoliv pronájem nebo poskytnutí licence) – služba je částečně / zcela využitá zřizovatelem, přefakturováno interní fakturou – tzn. pouze z hlediska nákladů na organizační složkou na zřizovatele, bez vlivu na DPH. Je to správně? 2) Této organizační složce je pronajat dlouhodobý majetek (speciální skenery, IT technika) – některý majetek v pronájmu je využit zřizovatelem – je nutné vykázat přemístění majetku z hlediska DPH a v jaké ceně? Pokud by byla smlouva Pronajímatel vs. Zřizovatel podléhala by transakce srážkové dani – platby pronájmu z SK, jak tomu bude ale v tomto případě? Nebo stačí interně přefakturovat náklady org složka - vs. zřizovatel? 3) Pokud by byla v ČR poskytnuta licence této organizační složce a tato licence by byla částečně využitá i zřizovatelem. Jak by to bylo se srážkovou daní? Jak s DPH? 4) Pokud by byla pro tuto organizační složku poskytnuta služba práce na nemovitostech v ČR a částečně i pro zřizovatele na Slovensku – je nutné nechat fakturu rozdělit – a poskytovatel se musí registrovat v SR - místo zdanitelného plnění? 

Dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani může být od daně z přidané hodnoty osvobozené. Prodej zboží na dálku bude zpravidla podléhat režimu jednoho správního místa. Pokud se použije zvláštní režim, předchozí uvedené neplatí. Cílem následujícího článku je proto seznámení se s pravidly při prodeji zboží do jiného státu, abychom je následně uměli správně v praxi aplikovat.

Do zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je s účinností od 1. ledna 2024 doplněna část týkající se evidence přeshraničních plateb. S principy a pravidly tohoto zákona nemá nové ustanovení nic společného. Cílem je eliminovat daňové úniky na DPH, které souvisejí s prodejem zboží na dálku. Z tohoto důvodu je tato novela součástí zákona o dani z přidané hodnoty, a proto se jí informativně věnujeme i na portálu DAUČ, byť stěžejní je pro peněžní sektor.

Český programátor OSVČ, plátce DPH, poskytne služby osobě povinné k dani se sídlem v Turecku, spotřeba služby v Turecku. Žádné další příjmy nemá. Fakturace bude bez daně, přiznání k DPH vyplní pouze řádek 26, kontrolní ani souhrnné hlášení nepodává?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2023, čj. 9 Afs 214/2022-77

Jsme s.r.o., vedeme účetnictví a jsme měsíční plátce DPH, sídlo v ČR. Nakoupili jsme zboží v EU - v Maďarsku. Následně jsme jej prodali klientovi, který sídlí v Singapuru s tím, že mu jej doručíme do Vietnamu, INCOTERMS CFR. Zboží tedy putovalo z Maďarska do Vietnamu, vůbec nevstoupilo na území ČR. Dopravu z Maďarska do Vietnamu jsme u maďarské firmy objednávali a platili také my. Taktéž máme potvrzení z Maďarské celnice, že zboží opustilo EU. Do jakých řádků v přiznání k DPH máme účtovat? 1) Fakturu vydanou na ř. 22 - vývoz zboží, nebo řádek 26 - ostatní uskutečněná plnění? 2) Fakturu přijatou za zboží ř. 3 a 43 - pořízení zboží z EU? 3) Fakturu za přepravu ř. 5 a 43 - přijetí služby z EU?

Naše společnost je plátce CZ DPH. Obdrželi jsme od švýcarské společnosti fakturu za veletrh: fakturují stánek, registrační poplatek + 8,1% DPH. Společnost uvádí švýcarské DIČ. Vstupuje tato faktura do českého daňového přiznání? Můj názor je, že místem plnění u veletrhu za pronájmu stánku - plochy je Švýcarsko, a tedy, že do přiznání k DPH již nevstupuje. Je to správně?

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku z minulého čísla časopisu DHK č. 10/2023, ve kterém je za pomocí praktických příkladů řešeno stanovení místa plnění při poskytnutí služby podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “).

Zaměstnanec přinesl doklad za ubytování na Slovensku. Jedná se o SK plátce daně. Na dokladu není vyčíslená částka SK DPH - je zde režim osvobození. Doklad je dle mého názoru špatně vystavený. Co s takovým dokladem? Je nutné žádat opravu dokladu?