Nemovitosti a daně - strana 7

Nepodnikatel pronajal nájemci byt. Bylo dohodnuto, že nájemce bude platit měsíčně 10.000 Kč za nájemné + fond oprav ve výši 2.000 Kč. Lze to takto smluvně dohodnout? Co bude předmětem zdanění u pronajímatele a v jakém paragrafu - v § 9 ZDP nájem a v § 10 ZDP fond oprav? Nebo je lepší rovnou dát do smlouvy, že nájemník bude platit nájem ve výši 12.000 Kč a vše zdanit v § 9 ZDP? Energie si platí nájemce sám.

Označení Obsah pokynu / informace Vyhláška č. 456/2020 Sb. o formulářových podáních pro daň z nemovitých věcí 25 MF 5 vzor č. 13 Daň z nemovitých věcí od roku...

S.r.o. vlastní pozemek, příjezdovou cestu ke skládce. Nyní bylo nutné navézt kamení a recyklát a cestu zhutnit, protože byla rozježděná. Předpokládáme, že se jedná o provozní náklad. Účtujeme na 511. Je naše úvaha správná?

V měsíci listopadu 2023 přijala s.r.o. na svůj bankovní účet platbu na základě rezervační smlouvy k zprostředkování prodeje nemovitosti. V měsíci listopadu 2023 nebyl prodej dokončen. Jak správně určit datum uskutečnění zdanitelného plnění, pokud k prodeji nemovitosti dojde zápisem na KN? Děkuji za rychlou odpověď. 

V roce 2020 jsme zakoupili nemovitost za cenu 3mil Kč V roce 2022 došlo k jejímu prodeji za cenu 5 mil. Kč. Na FÚ jsme včas podali oznámení, že využijeme osvobození od daně z příjmů a prostředky použijeme pro vlastní bydlení. V roce 2023 jsme ale nakonec prostředky na vlastní bydlení použili pouze v částce 4mil. Kč. Tím jsme nesplnili osvobození. Podle pokynu D22, šlo by použít k § 4 bod 18, tedy osvobození by bylo částečně na 4mil. Kč a zbylá část 1mil. Kč by podléhala zdanění podle § 10 ZDP s tím, že bychom proti tomu použili výdaje na pořízení a nyní je otázka zda v plné výši nebo poměrné výš i(3/5*1). Nákup - právní účinky vkladu 15. 6. 2020, prodej 30. 11. 2022. Jde o pozemek, v nemovitosti jsme nebydleli. 

Fyzická osoba koupila půdní byt, který zrekonstruovala a nyní prodávává - nebude osvobozeno od daně z příjmů. Kupní smlouva bude uzavřena v lednu 2024, smlouva o smlouvě budoucí a zástavní smlouva v roce 2023 a část peněz od banky dorazí na účet v prosinci 2023, zbytek potom v roce 2024. Jak a hlavně kdy (v kterém roce) zdanit příjem z prodeje a jak naložit s náklady na pořízení a rekonstrukci bytu? 

Otec žil s družkou od roku 1984 a vychovávali spolu otcova vlastního syna. Otec s družkou si společně odkoupili od družstva byt, takže byli spoluvlastníci. V roce 2005 otec zemřel a syn zdědil 1/2 bytu. V roce 2023 družka darovala svou 1/2 bytu synovi zemřelého druha. Syn se domnívá, že je tento dar osvobozen i když dárkyně není v řadě přímé a odvolává se na zákon o dani z příjmů, § 4a - osvobození bezúplatných příjmů - „se jedná o příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou." Od roku 1989 bydlí syn samostatně. Domnívám se, že syn si musí nechat udělat znalecký posudek na darovanou nemovitost ke dni obdržení daru a 1/2 zdanit. Dále družka darovala synovi svého druha zahradu, kterou měla jen ve svém vlastnictví v roce 2021. Fú vyzval syna k podání přiznání a zdanění tohoto daru (zahrady). Syn si nechá ke dni obdržení daru udělat znalecký posudek, jelikož v darovací smlouvě není uvedena cena zahrady a tuto částku dodatečně zdaní. Je to tak správně? Nerada bych obdarovaného syna poškodila.

Prodáváme byt, který máme tři roky ve vlastnictví a prodej bytu musíme zdanit, tj. prodejní cena bytu - kupní cena = ZD. Byt se však prodává včetně vybavení cca za 250 000 Kč (televize, sedací souprava, nábytková stěna...) Bude prodejní cena pro zdanění bytu počítána bez tohoto vybavení nebo s tímto vybavením? Myslím, že pokud bude ve smlouvě uvedena cena zvlášť pro vybavení a zvlášť pro byt, počítala by se cena bez zařízení, tudíž by byl ZD nižší o zařízení bytu. Je to tak?

Nepodnikající fyzická osoba (zaměstnanec) má kromě příjmů dle § 6 ZDP ještě příjmy z pronájmu nemovitostí dle § 9 ZDP. V 4/2023 uzavřel DPP na 10.000 Kč měsíčně se studentem (s podepsaným prohlášením), a to na administrativní práce související s pronájmy. Může výdaj na odměnu z DPP uplatnit v DPFO v rámci skutečných nákladů na pronájem? Měla tato fyzická osoba povinnost zaregistrovat se na FÚ k dani z příjmů ze závislé činnosti a bude povinna podávat vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za tohoto zaměstnance na DPP za rok 2023?

Dvě fyzické osoby (Jan Novák – OSVČ, Jiří Vopršálek – nepodnikající fyzická osoba) drží spoluvlastnický podíl na nemovité věci. Každý drží ½ podíl. Pan Novák využívá ¾ nemovitosti k provozování penzionu. Zároveň pan Novák uzavřel nájemní smlouvu na pronájem zbývající ¼ nemovitosti jako restauračního zařízení. Pan Novák vyplácí každý měsíc panu Vopršálkovi částku 50.000 Kč jako „kompenzaci“ za využívání dané nemovitosti. Jakou povahu (z pohledu daně z příjmů) má tato kompenzace na straně pana Vopršálka a jakou na straně pana Nováka? Jaké odvodové povinnosti z toho vyplývají pro pana Vopršálka? Může pan Vopršálek případně uplatnit nějaké výdaje proti tomuto druhu příjmu?

Firma s. r. o. v ČR se zabývá prodejem sypkých hmot. na svém pozemku, kde má také provozovnu. Firma zde vyhotovila výstavní expozici ve formě gabiónů(kamenů) a rostlin včetně kosodřevin jako reklamní vizitku, kdy se zde mohou návštěvníci deponie podívat, jak lze tyto materiály dále využívat na zahradách a v jiných prostorách pozemku. Je tento náklad jednorázový v roce pořízení, jestliže hodnota nepřesáhla částku 80 000 Kč bez DPH?

Česká firma, s.r.o., pojmenujeme ji Stavba s.r.o., český plátce DPH, má zakázku na Slovensku, ale není generálním dodavatelem, jedná se o práce na nemovitosti. Zakázka bude rozdělena do tří fází: 1. Fáze je vypracování projektové dokumentace v podílu dílčího plnění 70% zakázky projektové dokumentace a tuto firma Stavba s. r. o. si nechá vypracovat subdodavatelskou českou firmou Stavitel s. r. o. a ta jí bude fakturovat firmě Stavba s. r. o. Fakturace 11/2023. Je velmi pravděpodobné, že tuto fakturu vystaví s českou DPH, protože není plátcem DPH na Slovensku. 2. Firma Stavba s. r. o. bude fakturovat tuto projektovou dokumentaci slovenské firmě, která je usídlena na Slovensku, je to Slovenská firma plátce DPH, poskytla nám slovenské DIČ a budeme fakturovat S přenesenou daňovou povinností a daň odvede na Slovensku tato slovenská firma. 3. Fáze č. 2 má být fakturována zbývající část 30% projektové dokumentace, kdy tato má být již ve tvaru, kdy se podle ní bude postupovat při realizaci, časový úsek fakturace je 1. Q. 2024. 4. Fáze č. 3 Dodání technologie, včetně montáže do nemovitosti, kterou budeme nakupovat od dánské společnosti, (pořízení zboží z EU, zboží půjde pravděpodobně na Slovensko), ale fakturovat se bude na firmu Stavba s. r. o. Montáž bude zajišťovat český subdodavatel, který bude chtít fakturovat v PDP, ale přenášet bude český plátce českému plátci, protože ani jeden z nich nemá slovenské DIČ. Zajímá nás zejména posouzení, kdo z uváděných firem má být plátcem DPH na Slovensko a zda zboží z Dánska může být dánskou firmou fakturováno na firmu Stavba s. r. o. v režimu dodání zboží do jiného čl. státu (ČR), když ale fyzicky zboží se přepraví z Dánska přímo na Slovensko. 

Vládní konsolidační balíček přinese od 1. ledna 2024 v oblasti daně z nemovitých věcí zvýšení sazeb daně pro všechny nemovité věci v průměru na 1,8násobek, ale také řadu dalších změn. Zpozornět by měli především majitelé garáží, stavebních pozemků, staveb pro rekreaci či uživatelé nemovitostí ve vlastnictví státu. Mnohé změny provede finanční správa sama, zhruba 100 tisícům poplatníkům ale nově vznikne povinnost podat do 31. ledna daňové přiznání.  

Společnost s r. o. si pořídila úplatně pozemek jehož součástí je stavba, součástí prodeje nemovitých věcí je též movité vybavení (postele, stůl, židle, kuch. linka, další drobné předměty). Úplata za převod movitého vybavení je zahrnuta v kupní ceně, která činí 3 900 000 Kč. Objekt bude využíván jako rekreační chata k pronájmu. Jak zaúčtovat nákup nemovitosti a jak dlouho se bude odpisovat a v jaké odpisové skupině, když se jedná o rekreační budovu k pronájmu?

Zaměstnavatel má na hlavní pracovní poměr zaměstnance - Ukrajince s dočasnou ochranou, kterého ubytoval ve svém rodinném domě. Za nájem zaměstnanec nic neplatí. Bude muset zaměstnanec v roce 2024 toto nepeněžní plnění ve své mzdě zdanit? Jestliže ano, tak jaká částka bude předmětem zdanění do mzdy - cena obvyklá za nájem? Lze nějakým způsobem využít § 6 odst. 9 písm. i) ZDP, kde hodnota do 3 500 Kč měsíčně je osvobozena? Jestliže by se mělo dodaňovat nebude lepší, aby zaměstnanec platil nájem zaměstnavateli např. 1.000 Kč měsíčně?

V roce 2023 syn zdědil po matce rodinný dům, který nechal ocenit znaleckým posudkem, aby ho mohl pronajímat dle § 9 ZDP. Může uplatnit odpisy již za rok 2023, i když dům bude pronajímat až od 1. 1. 2024? 

Jak má být správně provedena fakturace stavebních prací společnosti, která je plátcem DPH, ale v předmětné smlouvě, dle které fakturujeme provedené stavební práce na dokončené stavbě pro bydlení, nemá uvedeno svoje DIČ a ve smlouvě je explicitně uvedeno, že se má fakturovat s 15% DPH? Při fakturaci jsem vycházela z předpokladu, že DIČ poskytnuto nebylo pro tento druh plnění a není tak možné fakturovat s přenesenou daňovou povinností. Je tento způsob fakturace proveden správně? Nebo máme před každým plněním prověřovat, zda je či není společnost plátcem DPH a na smluvní ujednání nebrat zřetel a fakturovat vždy s přenesenou daňovou povinností, pokud zjistíme, že společnost DIČ má?

Právnická osoba vlastní a provozuje rekreační apartmány, tzn. poskytuje ubytovací služby. Ubytování je v 10% sazbě daně. Krom toho jsou poskytovány další služby podle ceníku, které si zákazník vybírá dobrovolně. Tyto považujeme za samostatná plnění se sazbou daně, která konkrétnímu plnění přísluší (např. vstup do bazénu, obědy či večeře apod.). Nejsem si ale jisti následujícími službami stran jejich zařazení do sazby daně, resp. zda nemohou být vedlejším plněním k ubytovací službě, tzn. zda se i u nich neuplatní snížená sazba daně. Jedná se o: (i) dětská postýlka na pokoj, (ii) dětská židlička na pokoj, (iii) extra výměna povlečení (pokud si zákazník přeje navíc výměnu povlečení v průběhu pobytu - objednává když je povlečení znečištěné nebo dopředu, když chce výměnu povlečení v polovině pobytu), (iv) extra výměna ručníků (tj. zákazník si přeje výměnu ručníků častěji, než je zahrnuto v ceně ubytování), (v) rezervace na přání - poplatek za to, že se zákazník může zvolit konkrétní číslo apartmánu, který si objednává. 

Občan koupil v rámci developerského projektu byt v 04/2023 za 5 mil. Kč . Součástí kupní ceny bytu je i cena za odpovídající část pozemku. V kupní smlouvě však cena rozdělena není. Byt pronajímá a chce uplatni skutečné výdaje. 1. Jak rozdělit cenu bytu a pozemku , aby mohl odepisovat byt? Musí mít z tohoto důvodu znalce nebo stačí např. cenová mapa? 2. Pokud začal pronajímat v 11/2023 a do října 2023 provedl ještě opravy bytu za 300 000 Kč, vstupuje tato částka do pořizovací ceny bytu?

Nájemce chce v pronajaté budově postavit ze sádrokartónů buňku. Cena za materiál a práce bude stát kolem 100 000 CZK. Po skončení nájmu bude tato buňka nájemcem odstraněna. Budou tyto náklady pro nájemce daňové účinné?