Nezaradene - strana 2

Vím, že státní příspěvek na penzijní připojištění již starobní důchodci nedostávají, ale dočetla jsem se, že od 1. 7. 2024 si může pracující starobní důchodce, kterému byl přiznán starobní důchod a pobírá jej, odečítat vlastní příspěvky na penzijní připojištění v plné výši (vše až do částky 48 000 Kč/rok). Znamená to, že se ho netýká omezení daňové výhody příspěvku až z částky nad limitem 1 700 Kč? Platí to i pro rok 2025?

Dva jednatelé a majitelé s. r. o. jezdí podepisovat obchodní smlouvy po celé ČR, někdy i za hranice. V rámci těchto cest se často ubytovávají v hotelu z různých důvodů, někdy proto, že druhý den mají ve stejné lokalitě další pracovní schůzky nebo klienta pozvou při podpisu smlouvy na večeři a v noci se již nechtějí vracet. Mohou být platby za ubytování hotelů zahrnuty do daňových nákladů společnosti včetně odpočtu DPH z ubytování? Cestovní příklazy si jednatelé nevystavují, ačkoli mají uzavřenou smlouvu o jednatelství a případné stravné, pokud je někdy součástí ceny za ubytování, se účtuje jako nedaňová položka. Je tento postup správný? Nyní je čeká i pobyt v zahraničí, kam jedou podepsat významný kontrakt s klientem letecky, je i zde možné zahrnout nákup letenek a ubytování do daňových nákladů společnosti? Ve všech případech se jedná o obchodní cesty nikoli soukromé.

Česká s. r. o. organizuje svatby v Dánsku. Zajistí veškeré potřebné doklady a povolení pro svatebčany z celého světa, pronajme místo pro konání svatby, některým svatebčanům pronajme hotel na dobu svatby, zaplatí za catering na svatbě, koupí a nechá na svatbu dopravit kytice, dort a víno. Pronajímá si menší skladový prostor. Samotný vlastník a ředitel společnosti je osobně přítomen během konání svatby a dohlíží na svatbu, jinak žije v ČR. Svatby se konají nepravidelně během celého roku, např. 1× měsíčně v průměru. Nevznikla tím v Dánsku provozovna, popřípadě za jakých okolností by vznikla?

Zaměstnanec pracuje z osobních důvodů pouze na 0,3 úvazek s hrubou mzdou cca 15 000 Kč. Zdravotní pojištění dopočítáváme do minima a srážíme zaměstnanci. Zaměstnanec se dotazuje, jak to bude s počítáním nároku na starobní důchod. Domnívám se, že se doba normálně započítává, ale pouze s nízkým příjmem, ale jistá si nejsem. Zaměstnanec možná bude chtít na 0,3 úvazku pracovat dlouhodobě. Budou se mu odpracované roky počítat stejně, jako by byl zaměstnán na celý úvazek? 

Fyzická osoba koupila vozidlo v 1/2025 a prodala v 9/2025. Podnikatel uplatňuje výdaje paušálem 60% pro daň z příjmů. Vozidlo nelze zařadit do obchodního majetku, protože jsou výdaje uplatněny paušálem. Při prodeji vozidla by mělo dojít ke zdanění v §10 ZDP, kde výdajem bude cena za kterou poplatník vozidlo v 1/2025 prokazatelně nabyl. Myslím si, že v dotazu č. 54957 je chybná odpověď, kde se uvádí, že příjem z prodeje vozidla by měl být zdaněn v §7 ZDP (samostatná činnost) a k tomu paušální výdaj 60%. Je má úvaha správná?

Firma spolupracuje s fotografem, který vystavuje faktury na své IČO a je plátcem DPH. Na faktuře vždy uvádí základ daně a k tomu DPH ve výši 21 %. Jedná se o činnost typu fotografování pro média, například pro sportovní deník. Fakturovaná částka za jednu akci nepřesahuje 10 000 Kč. Naše společnost je rovněž plátcem DPH. V této situaci, kdy nám OSVČ plátce DPH vystavuje fakturu na IČO za fotografické služby, se ptám, zda máme povinnost uplatnit 15% srážkovou daň podle § 36 ZDP nebo uhradíme celou fakturovanou částku včetně DPH a příjemce si příjem zdaní sám v rámci svého daňového přiznání. 

Zaměstnankyně vdává dceru, obřad se koná v pátek, kdy má naplánovanou pracovní směnu. Má nárok na placené volno? Jak se tato překážka v práci prokazuje - je nutný oddací list od dcery?

S.r.o. má jediného společníka, který je zároveň jednatelem. Základní kapitál s.r.o. je 20000,-Kč. V prvních třech letech od svého vzniku s.r.o. investovala do výrobních prostor a přípravy provozu 3500000,-Kč. Veškeré zdroje získalo s.r.o. výhradně jako bezúročnou půjčku od společníka. První tržby mělo s.r.o. až ve třetím roce. s.r.o. Tedy již od prvního roku mělo záporný vlastní kapitál. Nyní po třech letech má s.r.o. záporný vlastní kapitál ve výši cca 3000000,-Kč. Uvažujeme správně, že v tomto případě může s.r.o. dál běžně fungovat se záporným kapitálem, aniž by byl jednatel povinen prohlásit konkurz?

Majitel koupil nemovitost v roce 2021 za 2,5 milionu a 1 milion investoval. V letošním roce 2025 jí prodal za 7 milionů, ale na koupi další nové nemovitost tentokrát pro vlastní bydlení použil pouze 4 miliony. Jak je to v tomto případě se zdaněním? Podmínku bydlení v původní nemovitosti nesplňuje pro osvobození.

Naše zaměstnankyně je od 29.7.2025 na rodičovské dovolené s druhým dítětem. Nyní zažádala o proplacení řádné dovolené. Má ještě nyní zaměstnankyně nárok na proplacení této dovolené? Nebo pokud si nezažádala po ukončení mateřské dovolené, už nárok není? Je možné také dovolenou proplatit až při ukončení RD?

Zaměstnanci budou pracovat ve 12hod. režimu. Naše pracovní doba za týden je 37,5 hod. Když jeden týden půjdou 3x 11,5 hod. ranní, druhý 3x11,5 noční, třetí 3x11,5 hod. ranní, čtvrtý 4*11,5 hod. noční, tak je to 138 hod., chybí 12 hodin. Je to tak, že se má zaplatit pouze 138 hod. Je možné vyrovnávací období stanovit na 12 týdnů? A znamená to v praxi když první měsíc bude 138 hod. druhý také 138 hod., že do posledního měsíce musím dát 150 hod. plus 2x12hod.? Nebo se má postupovat jinak?

Po jaké době a na jak dlouho má zaměstnanec právo na pauzu při 12hodinové směně, když pracuje ve zdravotnictví?

Jaký bude mít naše zaměstnankyně nárok na dovolenou za kalendářní rok 2025 po návratu z RD 1.9.2025? Od 1.9. do 21.12.2025 bude pracovat na zkrácený úvazek 30 hodin týdně, dne 22.12.2025 nastoupí na mateřskou dovolenou. Nárok na dovolenou je 4 týdny (při zkráceném úvazku 120 hodin). Za předpokladu, že nenastane žádná skutečnost, která by ovlivnila její právo na dovolenou, odpracuje celkem 88 směn v délce 6 hodin, t.j. 528 hodin. Pro výpočet dovolené je odpracovaná doba 1128 hodin (528 + 600 hodin z doby čerpání RD). Výpočet: 1128/30 = 37 celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby v délce 30 hodin 37/52 x 30 x 5 = 107 hodin Je tento výpočet správný? (Před první mateřskou a rodičovskou dovolenou zaměstnankyně pracovala na plný úvazek 40 hodin týdně, předpokládám, že výpočet letošní dovolené se počítá od aktuálního zkráceného úvazku 30 hodin týdně).

Jako základní škola máme pracovní pozici - školní psycholog. Má být tato pozice vedena pod ostatními pedagogickými pracovníky, nebo patří do nepedagogických pracovníků? (myslím tím stanovení platového výměru, výše dovolené..) V katalogu prací je psycholog veden pod 1.05.01 - Společně specializované práce. V oddílu 2.16 - Výchova a vzdělávání jsme tuto pozici nenašla. 

Jaký má naše zaměstnankyně nárok na dovolenou bezprostředně navazující na PPM? Naše zaměstnankyně má plný úvazek 40 hod/týden, rovnoměrné rozvržení pracovní doby od pondělí do pátku, roční nárok na dovolenou 200 hod. Od 1.1.2025 do 7.4.2025 čerpala rodičovskou dovolenou na 1. dítě, od 8.4.2025 do 20.10.2025 čerpá PPM s 2. dítětem a od 21.10.2025 bude čerpat dovolenou. Poté nastoupí na rodičovskou dovolenou do 3 let druhého dítěte.

Osoba spravující pozůstalost podala daňové přiznání za zemřelou OSVČ a zaplatila daň z příjmů. Současně podala i přehled sociálního pojištění a doplatila vypočtenou daň. Toto podání se však podávat nemuselo. Je možné tuto situaci napravit?

Máme zaměstnankyni, která nastoupila na poloviční úvazek (20hod./týden), předpokládaná výše mzdy 20tis. Kč, má dvě děti ve věku 4 a 6let (navštěvují mateřskou školku), jak je to s odvodem ZP, musí se i v tomto případě odvádět z minimální mzdy, jiný příjem nemá? Sociální pojištění se odvádí ze skutečně vyplacené mzdy? 

Firma A (s.r.o., obor stomatologie) zakoupila zubní přístroj (intraorální scanner) za 260 tis Kč. Firma B (stomatolog, OSVČ), který provozuje zubní praxi ve vedlejší ordinaci, by chtěl tento přístroj také používat pro své podnikání. Proto se firma A s firmou B dohodla na odkupu ½ tohoto přístroje za 130 tis Kč. Je takový přeprodej možný? Jak se bude tento prodej účtovat ve firmě A: nákup, prodej, odpisy (účetní a daňové)? A v daňové evidenci firmy B: účtuje se nákup ½ přístroje za 130 tis. Kč, zavede se inventární karta a bude se odepisovat z ceny 130 tis. Kč?

1. Je možné, aby se odštěpila část s.r.o. pouze tak, že se z jedné s.r.o. převedou finance (zisk minulých let)? Tedy, že nepůjde o odštěpení žádné části podniku (i když samozřejmě papírově se to tak dá také nazvat), ale čistě jen o převod financí do druhého s.r.o. vlastněného stejným vlastníkem, který by dané finance použil na výstavbu administrativní budovy? Nedanil by tak v původním s.r.o. podíl na zisku 15% srážkovou daní? Ještě jen poznámka - není cílem půjčovat finance z jednoho s.r.o. do druhého... 2. Je vůbec možné provést výše uvedené odštěpení bez znaleckého posudku? Vím, že by celý projekt odštěpení a znalecký posudek měl byt následně pověšen v obchodním rejstříku, tak jen jestli je možné toto provést i bez znaleckého posudku, když se bude jednat pouze o převod financí. 

V roce 2021 byla založena a.s. se základním jměním 2 mil. (splaceno).A.s. má 3 akcionáře, matka vlastní 8 akcií . dcera 6 akcií a zeť 6 akcií. Celkem vydáno 20 akcií /100 000 Kč. A.s. schválila valnou hromadou příplatek do vlastního kapitálu ve výši 25,7 mil. Kč. Matka vložila na účet 10,28 mil. Kč, dcera a zeť každý 7,71 mil. Kč. Tato a.s. vlastní s.r.o., kterému tuto částku 25,7 mil. půjčila na zakoupení dvou bytových domů. Dále akcionáři vložili mimo vlastní kapitál částku 100 mi§. Kč. Matka 40 mil., dcera a zeť každý 30 mil. Těchto 100 mil. bylo poskytnuto jako půjčka další a.s., kde jsou matka s dcerou osoby spojené. V roce 2023 darovala matka dceři svých 8 akcií. V roce 2025 náhle zeť (manžel dcery) zemřel. Dcera by si chtěla vrátit přibližně 5 mil. z příplatku do vlastního kapitálu nebo z příplatku mimo vlastní kapitál. A.s., která poskytla druhému a.s. půjčku 100 mil. má příjmy pouze z úroků, které jí jsou vypláceny z této půjčky. Příplatky do vlastního kapitálu i příplatky mimo vlastní kapitál byly účtovány na účet 413. V roce 2023 a 2024 u této a.s. proběhl audit. Můj dotaz prosím zní : * má přednost vrácení příplatku nebo si napřed musí vyplatit podíl na zisku ? * kdyby se vyplácel příplatek do vlastního kapitálu nebo příplatek mimo vlastní kapitál, jak by to bylo se srážkovou daní ?