Nezaradene - strana 3

Prosím o kontrolu, zda počítáme správně odpočinek: pracovní doba Po - Pá od 6:00 do 14:00 hod. Zaměstnanec bude mít v sobotu přesčas od 10:00 do 18:00 hodin, má 11 hodin denní odpočinek do 5:00 hodin (ráno neděle) a k tomu pak 19 hod do 00:00 hodin (půlnoc neděle), celkem nepřetržitý odpočinek v týdnu jen 30 hodin (11 + 19). Pak tedy příští víkend již nemůže jít na přesčas, aby se splnilo během dvou týdnů v součtu 70 hodin? Odpočinek by v dalším týdnu byl od pátku od 14:00 hodin do nedělní půlnoci ( 11 + 47 = 58 hod), v součtu za dva týdny by měl odpočinek celkem 30 + 58? A co doba od nedělní půlnoci do 6:00 hod pondělního rána, tato doba volna se do nepřetržitého odpočinku nezapočítává? 

Jak správně zaúčtovat tento případ? Firma zajistila pro děti zaměstnanců týdenní příměstský tábor - program zajištěný agenturou, dozor zajištěný brigádníky, vstupy na atrakce (projížďka lodí), stravování, reklamní trička (logo firmy), odměny - diplomy. Jak z pohledu daňové uznatelnosti těchto nákladů - DPPO. A případně i pohled DPFO - zaměstnanci (rodiče dětí). Vše hradila firma. 

Fyzická osoba má IČO ale má příjmy pouze z autorských honorářů. Po poradě na finančním úřadě vstoupila do paušálního režimu a je v něm již několik let. Nyní začala fyzická osoba dodávat články do časopisů v hodnotě do 10.000 Kč. Redakce vyplácí autorské honoráře snížené o srážkovou daň 15 %, což je správně. Fyzická osoba se ale cítí „okradená“ o oněch 15 % protože daň má již vyřešenou v paušálním režimu a z částek nad 10.000 Kč neplatí kromě zmíněné paušální daně nic. Zajímalo by ho zdali se tomu strhávání srážkové daně u honorářů do 10.000 Kč může vyhnout.

Fyzická osoba měla DPP do 16.8.2025, kde měla podepsané prohlášení k dani a kde uplatňovala slevu na dani, zálohová daň po slevě byla nulová. 1.8.2025 nastoupila na DPČ k jinému zaměstnavateli, kde v srpnu neměla podepsané prohlášení. Její hrubá mzda byla 10.000,- Kč, tudíž vyšla zálohová daň 1.500,- Kč. Od září 2025 již podepíše prohlášení u tohoto nového zaměstnavatele. Může zaměstnavatel, jestli na DPČ vydrží až do konce roku 2025 provést roční zúčtování nebo si musí sama podat daňové přiznání? Nevím jestli tam nevadí ten 8/25, kdy neměla podepsané prohlášení. Nebo daňové přiznání může podat dobrovolně, aby se jí daň 1.500,- Kč vrátila? Takže, která varianta je správná a) lze roční zúčtování b) musí podat DAP c) může podat dobrovolně DAP?

Fyzická osoba vlastní více než 20 let velký rodinný dům. V průběhu let jej částečně pronajímala, dům nikdy nebyl v obchodním majetku. V posledních letech došlo k rekonstrukci, fyzická osoba v domě vybudovala 10 bytových jednotek a v roce 2025 došlo k rekolaudaci domu na bytový dům. Nyní chce bytový dům prodat. Platí pro prodej stále časový test dle § 4 ZDP, tj. prodej by byl osvobozen od daně z příjmů nebo po rekolaudaci domu začíná běžet nový časový test ? Je rozdíl když fyzická osoba prodá bytový dům jako celek nebo po jednotlivých bytech ? Předpokládám, že jednorázovým prodejem domu by se fyzická osoba nestala ani plátcem DPH (doposud plátcem DPH není) , protože dle § 4a ZDPH by se nejednalo o ekonomickou činnost, ale pokud by prodávala jednotlivé byty stane se , zřejmě po prodeji prvního bytu , i plátcem DPH.

Zaměstnankyně byla na dočasné pracovní neschopnosti od 13.9.2023 do 12.9.2025. K 12.9.2025 ukončuje pracovní poměr dohodou. Z r.2023 jí zůstalo 45 hodin nevyčerpané dovolené. Poslední průměr pro náhradu dovolené z r.2023 byl 105 Kč/hod. Jaký průměr se má použít k 12.9.2025 při proplacení nevyčerpané dovolené? Je nutné použít minimální hodinovou mzdu pro r.2025 ?

Zaměstnanec měl na čtvrtek nahlášeno neplacené volno. V pondělí onemocněl a nemocný byl až do pátku. Jak teď postupovat s jeho mzdou? V pondělí, úterý, středa pátek bude mít nemoc a ve čtvrtek neplacené volno? 

Jak postupovat v případě OSVČ (60 let), do důchodu půjde za 5 let, v 65 letech. Má zdravotní problémy, které mu již z větší části znemožňují těžkou práci vykonávat. 1) Když bude mít schválen invalidní důchod- …částečný/ celý? - Musi pozastavit nebo ukončit živnost? - Může občas pracovat (zkrác. úvazek…DPP) v jiné práci? 2) Když bude mít "neschopenku" …jak dlouho může být práce neschopen? SP,ZP platby-základ 3) Když pouze s ohledem na svůj zdravotní stav pozastavi živnost, může jít na úřad práce? - Na jak dlouho? - Co musí doložit pro výplatu dávek z UP? - Může být na UP I delší dobu než 1 rok (např. bez dávek…jen s pokrytím SP,ZP?

Od pojišťovny nám přišly informace o výplatě pojistného plnění za dobu léčení po pracovním úrazu zaměstnance. Výplata zahrnuje bolestné, čistou ztrátu výdělku, lékařský honorář a zálohovou daň. U zálohové daně pojišťovna uvádí, že je odvedena na FÚ. Celkové plnění zaslali na účet poškozeného. Chápu to tak, že pojišťovna odvedla zálohovou daň ze ztraceného výdělku přímo na FÚ. Máme jako zaměstnavatel nějaké povinnosti s tímto příjmem zaměstnance a odvedenou zálohovou daní?

OSVČ koupil v roce 2024 motorku za 60.000,- Kč a zařadil ji do drobného hmotného majetku (daňová evidence). Používá ji pouze pro podnikání. Můžeme uplatnit paušální výdaj na dopravu ve výši 5.000,- Kč měsíčně? Jestliže např. bude jezdit v měsíci leden až září a nebude jezdit v měsíci říjen až prosinec, tak uplatníme poměrnou část za 9 měsíců tj. 45.000,- Kč?

Fyzická osoba, podnikatel, vede daňovou evidenci. Jeho předmětem podnikání je pronájem kancelářské techniky (např. tiskárny, kopírky). FO uvažuje o převodu podnikání na s.r.o., jednou z variant je vklad OZ nebo jeho části do nově vznikající právnické osoby, resp. do jejího základního kapitálu. Vzhledem k tomu, že bude v tomto případě nutné v roce vkladu zdanit u FO hodnotu pohledávek a zásob, řešíme poměrně zásadní otázku. Zboží a materiál, jako jsou tonery, papíry, náhradní dílky apod. jsou jasně zásobou a jejich stav k datu vkladu bude podléhat zdanění. Otázkou jsou ale nakoupené tiskárny a kopírky, které FO pronajímá do kancelář. Obchodní model je takový, že FO pořídí (koupí) např. konkrétní tiskárnu, kterou si zákazník vybral. Tu zákazníkovi pronajme např. na 4 roky, vlastníkem je tedy stále FO. Po skončení nájmu si zákazník tiskárnu koupí za předem dohodnutou symbolickou cenu (např. 1000 Kč). Hodnota tiskárny a jiných zařízení je vždy do 80 tis. Kč, takže se jedná o drobný majetek, které se neodpisuje a FO při zaplacení uplatní celou hodnotu v daňových výdajích. Otázka tedy zní, zda je správný postup, že se uvedená zařízení nepovažují za zásobu, resp. jsou dlouhodobým hmotným majetkem a nebudou tak podléhat zdanění při vkladu části OZ. 

Máme v pracovním poměru na DPČ od 1.8.2025 zaměstnankyni, která se on-line od 31.8. zaregistrovala u Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Hrubá mzda v srpnu činila 9.000,- Kč. Musíme dopočítávat zdravotní pojištění do minimální mzdy nebo se jedná celý měsíc srpen o státního pojištěnce, byť byla na ÚP vedená v srpnu pouze jeden den?

Zaměstnanec pracující ve firmě od roku 2016, v roce 2025 byl na operaci a pak dlouhé rehabilitaci. 31.3. do 31. 8. 2025. Dovolenou za rok 2024 má vybranou. Firma má také navyšenou dovolenou na 25 dnů za rok . Má zaměstnanec nárok za rok 2025 dovolenou 25 dnů, když bude pracovat až do 31. 12. 2025 (dovolená se počítá za hodinách).

Jaký bude mít naše zaměstnankyně nárok na dovolenou za kalendářní rok 2025 po návratu z RD 1.10.2025? Po zbytek roku bude pracovat. Naše zaměstnankyně má plný úvazek 40 hod/týden, rovnoměrné rozvržení pracovní doby od pondělí do pátku, roční nárok na dovolenou 200 hod. RD trvá od 31. 5. 2024.

Zaměstnanec v pracovním poměru má v pracovní smlouvě uvedeno místo výkonu práce Česká republika. Tzn. pracuje-li kdekoliv po Česku nevzniká mu nárok na stravné podle zákoníku práce při pracovní cestě. Může mu zaměstnavatel poskytovat peněžitý příspěvek na stravování za takto odpracovanou směnu? Bude tento příspěvek u zaměstnance osvobozeným příjmem a u zaměstnavatele daňovým nákladem, pokud je poskytování příspěvku ujednáno vnitřním předpisem?

Může být podnikatelská činnost považována za vedlejší, pokud je fyzická osoba (občan třetí země) s přechodným pobytem zaměstnána na DPP a zaměstnavatel za ni odvádí sociální a zdravotní pojištění? Podrobnosti: • zaměstnání na DPP, příjmy ze zaměstnání, odváděno sociální a zdravotní pojištění • plán zahájit podnikatelskou činnost (OSVČ) • dítě ve věku 1,5 roku, rodičovský příspěvek již vyčerpán.

Nepodnikatel fyzická osoba půjčí podnikateli též fyzické osobě (plátci DPH) 200.000,- Kč bezúročně. Za dva měsíce dojde ke splacení této částky. Peníze si OSVČ půjčil na koupi nového auta. Budeme v daňové evidenci účtovat jako nedaňový příjem a poté po splacení půjčky nedaňový výdaj. Lze takto půjčit bezúročně? Není zde nějaké daňové úskalí? Musíme to řešit někde v DPH?

Vojenský pilot v letech 1984 - 1992 získal dobu pojištění v kategorii 1.A. Ministerstvo obrany vykázalo za toto období dvojnásobnou dobu důchodového pojištění. Pojištěnec si nechá přiznat řádný starobní důchod v roce 2025. Bude se toto období (1984 - 1992) rovněž započítávat dvojnásobně do výše procentní výměry důchodu? Bude se počítat i dvojnásobně do doby pojištění potřebné pro dosažení sníženého důchodového věku? Pokud se tato doba bude počítat skutečně dvakrát, z jakého ustanovení zákona to plyne? Nebo se užije odstranění tvrdosti zákona? Bude rozdíl, jestli bude důchod přiznávat Ministerstvo obrany - sociální odbor, nebo ČSSZ? Pokud by byla odpověď obšírněji pojatá a vysvětlovala by problematiku vojenských pilotů i civilních a možných násobných zápočtů doby pojištění, byl bych rád.

OSVČ si v přehledu podávaném za rok 2025 vyplní řádek Určený vyměřovací základ a navýší si tak vyměřovací základ nad rámec toho, co jí vychází z daňového základu. Jak budou v roce 2026 vyměřeny zálohy na sociální pojištění - z určeného vyměřovacího základu a nebo z vyměřovacího základu, který vychází z daňového základu?

Jaký měsíc mohu naposledy uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které žije s poplatníkem v jedné domácnosti a soustavně se připravuje na budoucí povolání na vysoké škole a které v měsíci květnu dovršilo 26 let ? A jak postupovat v případě, že jsme neoprávněně (zaměstnavatel) uplatnili daňové zvýhodnění v následujících měsících?