Nezaradene - strana 5
Náš zaměstnanec má od září nové zaměstání, ale zůstává stále zaměstnán i u nás. Chce podepsat prohlášení poplatníka v novém zaměstnání a u nás slevu ukončit. Jak nám má oznámit nebo kam zapsat do Prohlášení.
Učitelka na DPČ končí k 31.8.2025 a od 1.9.2025 přechází u stejného zaměstnavatele na HPP. Má pevně stanovený rozvrh 11 hodin týdně. Nárok ŘD z DPČ bohužel nepokryje měsíc srpen. Je možné čerpat ŘD již v srpnu z nároku, který vznikne na základě HPP?
V naší společnosti pracuje zaměstnanec, který má několik přednostních exekučních řízení. Tento zaměstnanec podal výpověď a pracovní poměr u nás nyní končí.
Rádi bychom si upřesnili postup:
Je naše společnost povinna oznámit jednotlivým exekutorům ukončení pracovního poměru zaměstnance, pokud jde o přednostní exekuce? A v jaké formě se takové oznámení provádí?
Pokud tento zaměstnanec nastoupí do nové společnosti, jak bude nový zaměstnavatel provádět srážky ze mzdy v případě, že existuje více přednostních exekucí? Rozdělují se sražené částky mezi všechny přednostní pohledávky poměrně, nebo se přednostně plní ta, u které exekuční příkaz dorazil jako první?
1. Zaměstnanec se vrací ze zahr.služební cesty z PL kde spal v hotelu, překročení hranic má 18:05 a ukončení v CZ v 23:45. Zároveň má poskytnutou snídani v zahraničí a večeři v CZ. Má nárok na stravné z obou zemí, tj. plné stravné ze zahraničí + 1/3 tuzemského stravného, tj: 37,50EUR (plná zahr.dieta krácená o 25%) + 53,10CZK (1/3tuzemské diety krácená o 70%)? 2. Zaměstnanec je vyslán na služební zahraniční cestu a vykonává zde práci v pátek a pondělí. Musí tedy zůstat v zahraničí o víkendu kdy ovšem nepracuje, má samozřejmě poskytnuté ubytování. Náleží mu za víkend i stravné?
Máme na zkrácený úvazek invalidního zaměstnance s hrubou mzdou 4.500,- Kč. Odvádíme z této hrubé mzdy sociální pojištění. V měsíci srpnu si vzal neplacené volno a hrubá mzda bude 2.500,- Kč. Předpokládáme, že i zde bude podléhat odvodům sociálního pojištění i když se dostane pod částku 4.499,- Kč. Je naše úvaha správná?
Máme v pracovním poměru od r.2023 zaměstnance, který má hrubou mzdu 4.200,- Kč. Je na hlavní pracovní poměr, na zkrácený úvazek, Na OSSZ byl přihlášen jako klasický zaměstnanec. Nebyl přihlášen jako zaměstnání malého rozsahu. Můžeme i nadále dobrovolně odvádět sociální pojištění i když je pod hranicí 4.499,- Kč nebo automaticky vypadává z sociálního pojištění a pojištění zaplacené od 1/2025 je přeplatkem na OSSZ?
Nový zaměstnanec má 4 a více exekucí, které již nabyly právní moc. Přinesl zápočtový list, tam bylo vše uvedeno, dokonce přinesl i všechny exekuční příkazy. Dotaz zní: máme začít hned srážet z první mzdy, nebo máme čekat, až přijde usnesení o změně plátce od všech exekutorů?
Na základě vnitřního předpisu zaměstnavatel uzavírá a platí zaměstnancům pojištění odpovědnosti za škody způsobené zaměstnavateli. Zaměstnavatel je pojistník, zaměstnanec pojištěný. Zaměstnanec přispívá polovinou částky pojistného, která mu je pak ze mzdy sražena. Zajímá mě, zda je na tuto srážku potřeba se zaměstnancem uzavřít dohodu o srážce ze mzdy, když se sráží na základě vnitřního předpisu.
Když je doručen exekuční příkaz do datových schránek dne 31.7.2025, tak začneme srážet až ze mzdy za srpen, tj. tedy až ve výplatním termínu v měsíci září?
Zaměstnanec má neschopenku od doktora od 4.8. do 20.8.2025. 4.8. byl ale v práci a odpracoval celou směnu 8 hod. Tento den tedy bude mít klasicky zaplacený měsíční mzdou. Jde nám o proplacení náhrady za nemoc, kterou platí zaměstnavatel prvních 14 dnů. Náhrada se tedy proplácí od 5.8. do 17.8. (9 pracovních dnů)? A poté od 18.8. do 20.8. nemocenskou platí OSSZ? Kolik dnů je vyloučených do evidenčního listu? Kolik dnů se bude psát do NEMPRI při případné další nemoci?
Pronajímatel budovy zdaňuje nájmy bytů podle §9, uplatňuje výdaje paušálem 30%, budovu vlastní již 10 let. Protože potřeboval budovu opravit, na rok přeruší pronajímání budovy. Pokud začne pronajímat po roce znovu byty, může si k zahájení pronájmu stanovit u budovy reprodukční pořizovací cenu a budovu odepisovat?
S. r. o., plátce DPH, nakupuje obědy pro své zaměstnance. Hodnota jednoho oběda je 105 Kč vč. DPH. Nyní máme fakturu přijatou za dané obědy. Můžu tuto fakturu zaúčtovat: 527,343/321? Tzn., že se bude jednat o daňové náklady s odpočtem DPH? A v případě zaměstnance bude oběd bez odvodů, jelikož cena je nižší než 123,90? Musím mít ještě k přijaté faktuře seznam strávníků?
Vyšší odborná škola, příspěvková organizace. Dle organizačního řádu vede Úsek pedagogický a odborné praxe zástupce ředitele školy pro pedagogiku a odbornou praxi. Tento úsek se skládá ze 4 odborů, přičemž vedením 1 odboru je pověřen pedagogický pracovník školy, učitel odborných předmětů. Na základě tohoto pověření má přiznán příplatek za vedení dle § 124 ZP, odst. 4 v maximální možné míře, tedy ve výši 15 %. Nyní zástupce ředitele školy pro pedagogiku a odbornou praxi podal výpověď a funkce bude nějakou dobu, pravděpodobně několik měsíců neobsazená. Dočasně je pověřen vedením tohoto úseku ten samý pedagogický pracovník, který je pověřen vedením podřízeného odboru. A bude pověřen až do doby jmenování nového zástupce ředitele. Je možné mu po tuto dobu zvýšit příplatek za vedení na vyšší hranici než 15 %? Nebude jmenován, není vedoucím pracovníkem dle pracovní smlouvy či jmenování, ale je dočasně pověřen zastat funkci ve stejném rozsahu jako zástupce ředitele, který může mít příplatek za vedení až 40 %.
Zaměstnanec má dítě, které ukončilo maturitu. V srpnu se chystá do práce. Bude mít zaměstnanec ještě slevu a/ pokud dítě si vydělá do 11 500 b/ nebo nastoupí třeba 5.8. jaké jsou v tom rozdíly, kdy náleží zaměstnanci sleva a kdy ne. Je rozhodující výdělek nebo datum nástupu.
Fyzická osoba podnikající, plátce DPH podniká v oboru izolací střech. Své příjmy rozděluje na manželku jako spolupracující osobu. Mají chatu, která je v SJM. Tuto chatu chtějí pronajímat krátkodobě (většinou na týden). Neposkytují žádné dodatečné služby jako úklid, povlečení atd.. (jen čistě pronájem s tím, že si musí nájemce vždy po sobě uklidit). Budou tyto příjmy z pronájmu chaty muset být zdaňovány v §7? Může tyto příjmy zdaňovat manželka, když je evidovaná jako spolupracující osoba? Manželka jiné příjmy nemá, než příjmy v §7 plynoucí ze spolupracující osoby manžela. Není ani plátce DPH. Pokud budou muset být příjmy zdaňované v §7, může manželka zřídit tedy živnostenské oprávnění a současně mít příjmy uváděné v příloze č. 1 v řádku 109 přiznání dani z příjmů fyzických osob (a současně k tomu řádek 110 výdaje spolupracující osoby) a při tom mít příjmy z pronájmu chaty (asi tedy ubytovací služby) uváděné v řádku 101 přílohy č. 1 přiznání k dani z příjmů fyzických osob a k tomu uplatnit paušální výdaje ve výši 60%? Nebo nemůže mít současně příjmy z §7 a část příjmů jako spolupracující osoba?
Máme pedagogy na dohody konané mimo pracovní poměr. Mají naplánované směny dle rozvrhu výuky. O letních prázdninách čerpají řádnou dovolenou (ve dnech, na které připadá výuka). Ne všem však nárok stačí na pokrytí celých dvou měsíců. Je zaměstnavatel povinen přidělovat jim práci, příp. vyplatit náhradu mzdy z důvodu překážek na straně zaměstnavatele?
Fyzická osoba, neplátce DPH, pořídila v roce 2014 os. automobil, který vložila do obchodního majetku. V technickém průkazu bylo zapsáno IČO. Automobil je už plně odepsán. V 4/2025 automobil vyřadila z obchodního majetku na soukromé využití. Nebyl ale proveden převod z IČ na RČ. V 6/2025 byl na základě kupní smlouvy osobní automobil prodán. Příjem zdaníme v § 10 ZDP. Myslíme si, že nebyl nutný převod na RČ v technickém průkazu, abychom mohli auto soukromě prodat a zdanit v § 10 ZDP a nedanit v § 7 ZDP. Je naše úvaha správná? Dělají se ještě vůbec zápisy, když už není velký technický průkaz?
Zaměstnankyně nastoupila 18. 12. 2024 na mateřskou dovolenou, kterou čerpala do 1.7.2025. Dítě se narodilo 1.2.2025. Dne 1.6.2025 podala žádost o čerpání rodičovské dovolené do 29.2028. Dítěti budou tři roky 1.2.2028. Domnívám se, že dle zákoníku práce lze dovolenou čerpat pouze do tří let věku dítěte. Je nějaká změna, že RD se čerpá do konce měsíce, ve kterém dítě dosáhne tří let? Nebo jak máme postupovat? Se zaměstnankyní není úplně jednoduchá domluva.
Na jaký řádek přiznání k DPH uvést fakturu za postoupení pohledávky za účast výrobců nákladních vozidel na kartelu zvýšení kupní ceny vozidel? Fakturovali jsme bez DPH. Jedná se o řádek 50 a zároveň 51, nebo jde mimo přiznání?
Společenství vlastníků jednotek si nechalo provést opravu elektriky ve společných prostorách od podnikatele - osvč, který na tuto činnost neměl živnostenské oprávnění. Plynou pro SVJ z této zakázky nějaké postihy, je odběratel povinen kontrolovat v tomto směru dodavatele?