Nezaradene - strana 7

Zaměstnavatel pořádá zájezdy do zahraničí a zaměstnává průvodce. Zákazníci, kteří si takové zájezdy zakoupí, mají pak možnost nechat průvodci spropitné. Toto spropitné je odevzdáno zaměstnavateli a ten ho pak vyplácí zaměstnancům přímo do mzdy jako bonus. Je hodnota tohoto spropitného mzdou a měla by tak spadat do výpočtu průměrného hodinového výdělku?

Máme firmu A a firmu B (matka a dcera), firma A má zaměstnance a "půjčila" by je firmě B, musí mít firma A oprávnění jako agentura práce a pokud ano, jaké jsou podmínky pro agenturu práce?

Při nástupu do zaměstnání zaměstnancům dáváme osobní ochranné pracovní prostředky - oblečení, obuv. Když zaměstnanec skončí pracovní poměr brzy, většinou ve zkušební době, tak po něm požadujeme věci vrátit. Může zaměstnavatel sepsat se zaměstnancem dohodu o srážkách, a když tyto OOPP zaměstnanec při ukončení zaměstnaní nevrátí, tak mu srazit se mzdy určitou finanční částku za tyto OOPP?

V roce 2020 byla ve mzdě uplatněna sleva na pojistném kvůli covidu, ale nyní zjištěno, že na tuto slevu neměla firma s.r.o. nárok, protože zaměstnanec nastoupil až v květnu 2020. Tento rok bude doplaceno pojistné 24,8% za zaměstnavatele za měsíce 06,07,08/2020 plus penále. Jak tyto doplatky zaúčtovat?

Zaměstnankyně má u zaměstnavatele 2 pracovní úvazky, z toho jeden je zaměstnání malého rozsahu a druhý je klasický úvazek. Nyní čerpá ošetřovné, z klasického úvazku se bude posílat oznámení k žádosti o dávku a zároveň má nárok na náhradu od OSSZ, jak je to ale s úvazkem malého rozsahu, jak se zadá do mezd? Budu do docházky zadávat klasicky nepřítomnost z důvodu OČR, ale nebudu posílat oznámení na OSSZ, protože ani v jednom měsíci nepřekročila 4 500,- Kč? Tím pádem bude v jednom úvazku bez náhrady? 

Kolegyně studuje dálkově a jsme spolu domluvené, že v létě odpracuje víc hodin a přesčas neboli nadúvazek (má 75% fond) jí nebudu proplácet a nechám na jiné měsíce, kdy si tyto hodiny bude čerpat. Při výkazu docházky, kdy NEDÁM proplatit přesčas (nadúvazek - měla odpracovat 142,6 hod, odpracovala 211 hod), stále zůstává ve výkazu, že mám proplatit 211 hod. Proplatím 211 hod, ale jak si v následujících měsících může čerpat "napracované hodiny", když už je měla proplacený? Nemá akorát proplacený příplatek. Chápala bych, že při neuplatnění přesčasů se docházka sníží o počet nadpracovaných hodin, které si v následujících měsících může uplatnit v rámci vyrovnávacího období (máme 26 týdnů). Pak v např. v říjnu bude sice v práci chybět, ale bude čerpat nadpracované hodiny a dostane zaplaceno, jako by chodila do práce. Tím vším se chci zeptat, jestli výkaz je správně nastaven. 

Zaměstnankyně má pracovní smlouvu na dobu určitou. Před koncem sjednané doby byla na pracovní neschopnosti kvůli rizikovému těhotenství doma, po DPN ihned nastoupila na mateřskou. Má 5 dní nevyčerpané dovolené, ale po měsíci mateřské ji skončí PPV. Můžu ji při pobírání mateřské v posledním měsíci pracovního vztahu proplatit nevyčerpanou dovolenou? Případně jak jinak postupovat?

Jsme základní škola - příspěvková organizace, která řídí 4 mateřské školky. Zřizovatelem ZŠ i MŠ je Město. Od 1.9.25 se školky od nás oddělují a vzniknou tím dvě nové příspěvkové organizace s novým sídlem a svým IČem. Chci se zeptat na smluvní vztahy se zaměstnanci školek, u kterých končí pracovní smlouva ze ZŠ dne 31.8.2025. Může od 1.9.25 ředitelka MŠ uzavřit k původní PS dohodu o změně smlouvy a termín doby její účinnosti prodloužit? Nebo je nutné smluvní vztahy, které končí k 31.8.2025, aby MŠ uzavřela od 1.9.25 novou pracovní smlouvou? 

Jsme základní škola – příspěvková organizace, která současně řídí 4 mateřské školy ve městě. Každou školku řídí „zástupkyně ředitele školy pro MŠ“, které byly do těchto funkcí jmenovány. Tato skutečnost platí do 31. 8. 2025. Od 1. 9. 2025 vstoupí v platnost „Rozhodnutí zřizovatele (Město) o organizační změně“ obsahující oddělení mateřských škol od ZŠ. Na základě této skutečnosti budou veškerá práva a povinnosti z pracovně právních vztahů přecházet na nově vzniklé organizace (§ 338 ZP). Tímto rozhodnutím vzniknou z původních čtyř MŠ dvě nové příspěvkové organizace se dvěma ředitelkami. Zbylé dvě dosavadní zástupkyně ředitele školy pro MŠ budou od 1. 9. 2025 pracovat v nově vzniklých MŠ jako učitelky. 1. Jakou formu by mělo mít ukončení jejich jmenování do funkcí zástupkyň a učiní toto odvolání dosavadní ředitel základní školy nebo ředitelky nově vzniklých MŠ? 2. Zařazení do nové funkce učitelky stačí provést dohodou o změně původní pracovní smlouvy? 3. Je zapotřebí učinit ještě nějaké úkony v souvislosti s těmito změnami?

U DPČ máme stanoveno, že pracovní doba bude maximálně polovinu pracovní doby a 200 Kč za hodinu. Za jednotlivé měsíce pracováno různě dle potřeby plánem směn. Jak se stanoví průměrný měsíční výdělek pro Úřad práce? Stačí hrubý, čistý si dopočítám. 1. měsíc pracoval 1 týden 20 hod., 2. měsíc pracoval 2 týdny po 5 hod. a 3. měsíc pracoval 1 týden 10 hod. Celkem 20+5+5+10= 40 hod./ čtvrtletí á 200,-. 

Zaměstnanec má přidělené firemní auto i pro soukromé účely. Vstupní cena auta se mu přidaňuje ke mzdě. Také se mu přidaňuje měsíčně částka za ujeté soukromé km, protože zaměstnavatel nechce jejich úhradu, a k tomu směřuje můj dotaz. Do kalkulace této částky zahrnujeme průměrnou cenu za 1 litr nafty, kterou počítáme ze všech účtenek za čerpání nafty do tohoto automobilu v příslušném měsíci. Teď poprvé měl zaměstnanec na dva dni náhradní auto z půjčovny v ČR, protože jeho auto bylo v autoservisu. Měla by se do kalkulace soukromých km zahrnout i cena za 1 litr z účtenky na čerpání do auta z půjčovny? A byl by nějaký rozdíl, pokud by auto bylo půjčené v zahraničí a používáno jenom tam při zahraniční pracovní cestě (což je u něj častý případ u leteckých cest)? 

Student nemá s poskytovatelem motivačního příspěvku ve smlouvě řešena práva a povinnosti při přerušení či předčasném ukončení studia. Jaké daňové důsledky má pro obě strany situace, že student přeruší či předčasně ukončí studium a: 1) při přerušení u poskytovatele a) pracuje či b) nepracuje a po nějaké době opět pokračuje ve studiu, 2) při předčasném ukončení studia u poskytovatele a) pracuje či b) nepracuje.

Jediný společník (fyzická osoba) vložil do společnosti s.r.o. (neplátce DPH) nepeněžní příplatek mimo základní kapitál v souhrnné hodnotě oceněné znaleckým posudkem zhruba na 2 mil. Kč. Společnost tento nepeněžní příplatek používá ke své činnosti, a pravidelně jej účetně odepisuje prostřednictvím účtu 557. Součástí příplatku byl Godwill (odepisováno 60 měsíců) a software, ocenitelná práva, samostatné movité věci (zde odepisováno 52 měsíců). Dejme tomu, že v roce 2026 bude příplatek kompletně odepsán, jeho účetní zůstatková hodnota tedy bude nulová. V témže roce rozhodne valná hromada o vrácení příplatku společníkovi (což může být stejná, ale i jiná osoba, než v době vložení příplatku). Dle § 10 odst. 1 písm. g) ZDP je vrácení příplatku mimo základní kapitál pro společníka ostatním příjmem, při kterém dochází ke zvýšení majetku. Dle § 36 odst. 2 písm. e) ZDP činí zvláštní sazba daně z příjmů z příplatku mimo základní kapitál 15 %. Z jaké částky bude společník hradit onu daň 15 %? Z původní hodnoty 2 mil. Kč dle znaleckého posudku, anebo z nulové hodnoty již odepsaného základního kapitálu? Anebo z nějaké jiné hodnoty (např. se musí udělat nový aktuální znalecký posudek)?

Zaměstnanec čerpal od pondělí 21. 7. do pátku 25. 7. řádnou dovolenou. V pondělí 28. 7. měl přijít do práce, ale oznámil zaměstnavateli, že je od pátku 25. 7. v pracovní neschopnosti. Zaměstnavateli se tento postup nelíbí (nebyl neprodleně zaměstnancem informován o začátku pracovní neschopnosti). Je možné postupovat tak, že první den pracovní neschopnosti, tj. pátek 25. 7. bude vykázán jako den řádné dovolené zaměstnance a náhrada mzdy za pracovní nesch. bude zaměstnanci vyplacena až od pondělí 28. 7.? Nebo jak může zaměstnavatel "potrestat" zaměstnance za pozdní oznámení pracovní neschopnosti? Může mu za pátek 25. 7. náhradu mzdy neposkytnout/pokrátit? Který z navrhovaných postupů je v pořádku?

Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené s prvním dítětem. Ta jí končí 14.8.2025. Od 15.8.2025 chce čerpat mateřskou dovolenou na druhé dítě. Mohla bych poprosit o výpočet nároku na dovolenou za rok 2025 a 2026? Neumíme se shodnout. Roční dovolená je 20 dní, mateřská bude trvat 28 týdnů, dovolenou chce čerpat hned po ukončení mateřské. Pracovní poměr bude pokračovat celý rok 2026.

Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby jsme stanovili vyrovnávací období 1 kalendářní měsíc. Postupujeme správně, když při určení fondu pracovní doby si vezmeme počet pracovních dní měsíce a vynásobíme denním úvazkem zaměstnance? Při určení počtu pracovní dní měsíce bereme v potaz pondělí-pátek. Denní úvazek spočítáme jako týdenní úvazek/5.

Klient je OSVČ v paušálním režimu. Dojde k vypořádání SJM při rozvodu manželství, kde v rámci vypořádání SJM dostane v penězích za svůj ideální podíl v SJM částku přesahující 5 mil. Prosím o potvrzení předpokladů: 1. příjem z vypořádání SJM není předmětem daně z příjmu, tzn. nic danit nebude 2. tento příjem nemá žádný vliv na jeho paušální režim 3. tento příjem z vyrovnání SJM není osvobozený příjem, proto není potřeba naplnit informační povinnost o osvobozených příjmech přesahujících částku kč 5 mil.

Zaměstnanec na DPP pracoval v neděli 6.7. Jak to bude v tomto případě s příplatky? Jelikož to byla neděle a zároveň svátek. 

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu na Slovensko, pracovní cesta trvala 8,5 hodin. Stravné by mělo být 1/3 z 35 EUR. Můžeme poskytnou zaměstnanci i kapesné a v jaké výši? Bude vše daňově uznatelné a u zaměstnance osvobozené? 

Pokud má zaměstnanec turnusové směny (nepravidelné týdenní rozvržení), má 38,75 TPD a úvazek 52,9%, jak budu postupovat při proplacení přesčasů? 1) Připočítává se 25 % příplatek, pokud odpracovaný přesčas v daném týdnu přesáhne 38,75 nebo se přihlíží k celému měsíci nebo záleží, zda máme týdenní podklady či měsíční a máme možnost volby? V případě celého vyrovnávacího období (6měsíců) a proplacení přesčasů za celé vyrovnávací období se přihlíží nějak k příplatkům za přesčasy - opět za měsíc nebo za celé období 6 měsíců?