Nezaradene - strana 8

Jsme základní škola – příspěvková organizace, která současně řídí 4 mateřské školy ve městě. Každou školku řídí „zástupkyně ředitele školy pro MŠ“, které byly do těchto funkcí jmenovány. Tato skutečnost platí do 31. 8. 2025. Od 1. 9. 2025 vstoupí v platnost „Rozhodnutí zřizovatele (Město) o organizační změně“ obsahující oddělení mateřských škol od ZŠ. Na základě této skutečnosti budou veškerá práva a povinnosti z pracovně právních vztahů přecházet na nově vzniklé organizace (§ 338 ZP). Tímto rozhodnutím vzniknou z původních čtyř MŠ dvě nové příspěvkové organizace se dvěma ředitelkami. Zbylé dvě dosavadní zástupkyně ředitele školy pro MŠ budou od 1. 9. 2025 pracovat v nově vzniklých MŠ jako učitelky. 1. Jakou formu by mělo mít ukončení jejich jmenování do funkcí zástupkyň a učiní toto odvolání dosavadní ředitel základní školy nebo ředitelky nově vzniklých MŠ? 2. Zařazení do nové funkce učitelky stačí provést dohodou o změně původní pracovní smlouvy? 3. Je zapotřebí učinit ještě nějaké úkony v souvislosti s těmito změnami?

U DPČ máme stanoveno, že pracovní doba bude maximálně polovinu pracovní doby a 200 Kč za hodinu. Za jednotlivé měsíce pracováno různě dle potřeby plánem směn. Jak se stanoví průměrný měsíční výdělek pro Úřad práce? Stačí hrubý, čistý si dopočítám. 1. měsíc pracoval 1 týden 20 hod., 2. měsíc pracoval 2 týdny po 5 hod. a 3. měsíc pracoval 1 týden 10 hod. Celkem 20+5+5+10= 40 hod./ čtvrtletí á 200,-. 

Zaměstnanec má přidělené firemní auto i pro soukromé účely. Vstupní cena auta se mu přidaňuje ke mzdě. Také se mu přidaňuje měsíčně částka za ujeté soukromé km, protože zaměstnavatel nechce jejich úhradu, a k tomu směřuje můj dotaz. Do kalkulace této částky zahrnujeme průměrnou cenu za 1 litr nafty, kterou počítáme ze všech účtenek za čerpání nafty do tohoto automobilu v příslušném měsíci. Teď poprvé měl zaměstnanec na dva dni náhradní auto z půjčovny v ČR, protože jeho auto bylo v autoservisu. Měla by se do kalkulace soukromých km zahrnout i cena za 1 litr z účtenky na čerpání do auta z půjčovny? A byl by nějaký rozdíl, pokud by auto bylo půjčené v zahraničí a používáno jenom tam při zahraniční pracovní cestě (což je u něj častý případ u leteckých cest)? 

Student nemá s poskytovatelem motivačního příspěvku ve smlouvě řešena práva a povinnosti při přerušení či předčasném ukončení studia. Jaké daňové důsledky má pro obě strany situace, že student přeruší či předčasně ukončí studium a: 1) při přerušení u poskytovatele a) pracuje či b) nepracuje a po nějaké době opět pokračuje ve studiu, 2) při předčasném ukončení studia u poskytovatele a) pracuje či b) nepracuje.

Jediný společník (fyzická osoba) vložil do společnosti s.r.o. (neplátce DPH) nepeněžní příplatek mimo základní kapitál v souhrnné hodnotě oceněné znaleckým posudkem zhruba na 2 mil. Kč. Společnost tento nepeněžní příplatek používá ke své činnosti, a pravidelně jej účetně odepisuje prostřednictvím účtu 557. Součástí příplatku byl Godwill (odepisováno 60 měsíců) a software, ocenitelná práva, samostatné movité věci (zde odepisováno 52 měsíců). Dejme tomu, že v roce 2026 bude příplatek kompletně odepsán, jeho účetní zůstatková hodnota tedy bude nulová. V témže roce rozhodne valná hromada o vrácení příplatku společníkovi (což může být stejná, ale i jiná osoba, než v době vložení příplatku). Dle § 10 odst. 1 písm. g) ZDP je vrácení příplatku mimo základní kapitál pro společníka ostatním příjmem, při kterém dochází ke zvýšení majetku. Dle § 36 odst. 2 písm. e) ZDP činí zvláštní sazba daně z příjmů z příplatku mimo základní kapitál 15 %. Z jaké částky bude společník hradit onu daň 15 %? Z původní hodnoty 2 mil. Kč dle znaleckého posudku, anebo z nulové hodnoty již odepsaného základního kapitálu? Anebo z nějaké jiné hodnoty (např. se musí udělat nový aktuální znalecký posudek)?

Zaměstnanec čerpal od pondělí 21. 7. do pátku 25. 7. řádnou dovolenou. V pondělí 28. 7. měl přijít do práce, ale oznámil zaměstnavateli, že je od pátku 25. 7. v pracovní neschopnosti. Zaměstnavateli se tento postup nelíbí (nebyl neprodleně zaměstnancem informován o začátku pracovní neschopnosti). Je možné postupovat tak, že první den pracovní neschopnosti, tj. pátek 25. 7. bude vykázán jako den řádné dovolené zaměstnance a náhrada mzdy za pracovní nesch. bude zaměstnanci vyplacena až od pondělí 28. 7.? Nebo jak může zaměstnavatel "potrestat" zaměstnance za pozdní oznámení pracovní neschopnosti? Může mu za pátek 25. 7. náhradu mzdy neposkytnout/pokrátit? Který z navrhovaných postupů je v pořádku?

Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené s prvním dítětem. Ta jí končí 14.8.2025. Od 15.8.2025 chce čerpat mateřskou dovolenou na druhé dítě. Mohla bych poprosit o výpočet nároku na dovolenou za rok 2025 a 2026? Neumíme se shodnout. Roční dovolená je 20 dní, mateřská bude trvat 28 týdnů, dovolenou chce čerpat hned po ukončení mateřské. Pracovní poměr bude pokračovat celý rok 2026.

Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby jsme stanovili vyrovnávací období 1 kalendářní měsíc. Postupujeme správně, když při určení fondu pracovní doby si vezmeme počet pracovních dní měsíce a vynásobíme denním úvazkem zaměstnance? Při určení počtu pracovní dní měsíce bereme v potaz pondělí-pátek. Denní úvazek spočítáme jako týdenní úvazek/5.

Klient je OSVČ v paušálním režimu. Dojde k vypořádání SJM při rozvodu manželství, kde v rámci vypořádání SJM dostane v penězích za svůj ideální podíl v SJM částku přesahující 5 mil. Prosím o potvrzení předpokladů: 1. příjem z vypořádání SJM není předmětem daně z příjmu, tzn. nic danit nebude 2. tento příjem nemá žádný vliv na jeho paušální režim 3. tento příjem z vyrovnání SJM není osvobozený příjem, proto není potřeba naplnit informační povinnost o osvobozených příjmech přesahujících částku kč 5 mil.

Zaměstnanec na DPP pracoval v neděli 6.7. Jak to bude v tomto případě s příplatky? Jelikož to byla neděle a zároveň svátek. 

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu na Slovensko, pracovní cesta trvala 8,5 hodin. Stravné by mělo být 1/3 z 35 EUR. Můžeme poskytnou zaměstnanci i kapesné a v jaké výši? Bude vše daňově uznatelné a u zaměstnance osvobozené? 

Pokud má zaměstnanec turnusové směny (nepravidelné týdenní rozvržení), má 38,75 TPD a úvazek 52,9%, jak budu postupovat při proplacení přesčasů? 1) Připočítává se 25 % příplatek, pokud odpracovaný přesčas v daném týdnu přesáhne 38,75 nebo se přihlíží k celému měsíci nebo záleží, zda máme týdenní podklady či měsíční a máme možnost volby? V případě celého vyrovnávacího období (6měsíců) a proplacení přesčasů za celé vyrovnávací období se přihlíží nějak k příplatkům za přesčasy - opět za měsíc nebo za celé období 6 měsíců? 

OSVČ zjistila důvody pro podání dodatečného daňového přiznání. Může v rámci dodatečného přiznání změnit poměr rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu?

Chci se zeptat na prodej bytu. FO koupila byt v únoru 2021, v bytě bydlela, ted v srpnu 2025 byt chce prodat a peníze použít na nový byt. Bude tento prodej osvobozen od daně z přijmu? 

Máme zaměstnance, který má nepravidelnou pracovní dobu – TPD 38,75, úvazek 80%, tzn. 31 hodin týdně. Zaměstnanec má naplánované směny na květen: 12 směn za 11,75 hodiny. V květnu měl dovolenou 47 hod (4 směny). Základ má 16 236 Kč a má i osobní ohodnocení ve výši 1 350 Kč. Průměr na dovolenou 153,33 Kč. Jak se mi sníží základní mzda a osobní ohodnocení? S jakým fondem pracovní doby se počítá, když je vyrovnávací období je 6 měsíců? Vychází se vždy ve vyrovnávacím období z fondu ze směn z příslušného měsíce (takto má zaměstnanec nastaveno vždy pravidelně v měsíci 12 směn), tj. např. 12 směn po 11,75 hod x 6 měsíců = 846 hod? Nebo z pracovních dní v měsíci při týdenný pracovní době 38,75 hod, tj. vyšlo by to za 6 měsíců cca 799 hod? Jaký bude základ v Kč zaměstnance v květnu?

Obracím se na Vás s dotazem ohledně správného nastavení rozvržení pracovní doby pro zaměstnance při pracovních cestách a home office. Podle zákoníku práce nelze při pracovní cestě použít pružnou pracovní dobu. Zaměstnavatel má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin s rovnoměrným rozvržením, přičemž délka jednotlivých pracovních dnů v týdnu nemusí být stejná. Prakticky je však problematické stanovit pevnou denní pracovní dobu (např. od 9.00 hodin) při pracovních cestách, protože skutečný začátek výkonu práce u zákazníka se může lišit. Z toho důvodu potřebujeme flexibilnější způsob, jak vhodně formulovat pracovní smlouvu nebo vnitřní předpis, aby při kontrole inspektorátu práce nedošlo k automatickému vyhodnocení některých hodin jako práce přesčas jen proto, že inspektorát začne počítat pracovní dobu od nějakého paušálního času. Bylo by možné do smlouvy či vnitřního předpisu zahrnout ustanovení např.: „Při rozvržení pracovní doby zaměstnanec přihlíží k aktuálním potřebám zaměstnavatele, které mu zaměstnavatel oznámí v dostatečném předstihu“? Lze rovněž uplatnit princip samorozvrhování pracovní doby pouze v případě práce na home office a pracovních cest s výhradou, že konkrétní pracovní dobu zaměstnavatel neurčí dostatečně předem?

Musí obce a školy jako zaměstnavatelé plnit povinný podíl zaměstnávání OZP, když počet jejich zaměstnanců je větší než 25?

Zaměstnankyně má měsíční hrubou mzdu ve výši minimální, tj. 20 800 Kč. Pracujeme 8 hodin denně, 40 hod týdně. V jednom dni přišla na 4 hod, pak jí nebylo dobře a doktor jí vystavil neschopenku, tj. 4 hod pracovala a 4 hod měla neschopnost. Další 4 pracovní dny byla v neschopnosti. Jak to bude s výpočtem minimálního vyměřovací základu za měsíc, který má 31 dní? Bude se počítat: 20 800/31 x 27 (vyloučím pouze celé dny pracovní neschopnosti) a bude mít zaměstnankyně vyměřovací základ pro zdravotní pojištění 18 116 Kč nebo 17 445 Kč? V případě, že by zaměstnankyně pracovala na směny, např. na 11 hod směnu a uprostřed směny, např. po 6 hod by odešla kvůli nemoci domů, jak by se toto řešilo v tomto případě? 

Máme chráněnou dílnu. Naši zaměstnanci jsou OZP. V pracovní smlouvě mají výkon práce sídlo zaměstnavatele. Ráno přijdou do sídla firmy a firemním autem je odvážíme na pracoviště. Jejich předmět činnosti je úklid ve firmách popř. v hotelích. Z pracoviště jsou opět přivezeni firemním autem do sídla firmy. Jsou pro firmu (s.r.o.) náklady na PHM daňově uznatelné? Musí se něco přidaňovat zaměstnancům? Jsou na pracovní cestě, když odjíždí mimo svůj výkon práce? Jejich pracovní doba není delší jak 5 hodin denně, takže by neměli mít nárok na cestovní náhrady.

Jsme základní škola, která doposud byla hlavním zaměstnavatelem i pro místní dvě mateřské školky. Od 1.9.25 se mateřské školky osamostatní a vznikne nový jeden subjekt přípspěvkové organizace se svým sídlem a novým IČem. Zaměstnanci školek tudíž budou spadat pod tuto novou organizaci a veškeré smluvní dohody a práva přecházejí automaticky na nového zaměstnavetele. My jako původní zaměstnavatelé budeme předávat personální podklady novému subjektu a proto se chci zeptat: zda můžeme složky zaměstnanců MŠ předat novému subjektu kompletně celé v originále od počátku zaměstnaneckých svazků a my si je ponechaly pouze v kopii? Nebo je nutné, abychom (pracovní smlouvy, platové výměry, dotazníky a další podklady) předávali novému subjektu v kopii a my pro případ kontroly měly archivovány všechny originály dokumentů u nás v ZŠ?