Nezdanitelné části, odčitatelné položky, slevy na dani z příjmů - strana 1

Jaké jsou možnosti uplatnění základní slevy na poplatníka u těchto zaměstnanců? 1. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (EU), místo výkonu práce MIMO ČR (tedy daňový nerezident). 2. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (mimo EU), místo výkonu práce MIMO ČR (tedy daňový nerezident). 3. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (Rusko), místo výkonu práce ČR, azyl (daňový rezident).

Klientka 14 let pracovala ve firmě, kde si myslela, že uplatňuje slevu na dítě měsíčně, ve mzdě. V této práci si nechávala dělat i roční zúčtování daně. V průběhu roku 2023 změnila zaměstnání a nyní jsem jí chtěla vytvořit roční zúčtování daně. Ze zdanitelných příjmů od bývalého zaměstnavatele jsem zjistila, že jí za rok 2023 nebyla uplatňována sleva na dítě. Zde je to bez problému, za rok 2023 se jí sleva nyní v ročním zúčtování daně vrátí. Lze nějak zpětně podat daňové přiznání FO, i když jí bylo prováděno roční zúčtování daně ve mzdě, když jí nebyla uplatněna za minulé roky sleva na dítě? Pokud ano, jak by se v takovém případě mělo postupovat? Je potřeba nějaké potvrzení od bývalého zaměstnavatele, že jí prováděl roční zúčtování, ale slevu na dítě neuplatnil? Případně jak zpětně lze podat DPFO? Hrozí klientce nějaká pokuta?

Mám příjmy ze zaměstnání a příjmy dle § 7 ve výši 19 000 Kč. Podle zákona nemám povinnost podávat daňové přiznání. Protože mám ale odpočty na dani, mohu podat daňové přiznání a nemám povinnost přiznávat příjmy z podnikání? Nebo automaticky podáním daňového přiznání musím přiznat i příjmy z §7. V zaměstnání mi již zúčtování neudělají.

OSVČ by chtěl v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku. Zahrnují se do příjmů: 1) Příjmy (příspěvky), které dostala manželka od nadace Dobrý anděl? Příspěvek byl vyplacen manželce, je adresován na manželku, ale pacientem je jejich nemocná dcera. 2) V dubnu 2023 jí byl vyplacen od Finančního úřadu přeplatek na dani ze závislé činnosti. Tento přeplatek vznikl z daňového přiznání za rok 2022 (v roce 2022 půl roku pracovala a půl roku byla na ÚP). Nejednalo se o daňový bonus, ale o přeplatek na dani. Který z těchto dvou příjmů se započítává do 68 000 Kč?

Poskytujeme našim zaměstnancům stravování prostřednictvím jiné firmy. Cena oběda dle fakturace stojí 82 Kč včetně DPH. Zaměstnavatel platí 45 Kč a 37 Kč platí zaměstnanec. Účtujeme 527/321 ve výši 82 Kč včetně DPH a poté 331/527 ve výši 37 Kč včetně DPH. Zaměstnanci nic nepřidaňujeme. Lze takto postupovat?

Poplatník chce za rok 2023 uplatnit slevu na manželku. Manželce řádně v roce 2023 skončila pojistka a došlo k vyplacení naspořených peněz cca ve výši 70.000,- Kč. Myslím, že se jednalo o pojištění úrazové, životní s možností i spoření na penzi. Proto došlo i k výplatě peněz. Myslím si, že je ale asi jedno o jaké pojištění se jednalo, zda porušila či neporušila podmínky pojištění. Manželka si nikdy neuplatňovala toto pojištění v daních jako nezdanitelnou částku. Pouze mi jde o to, zda se tento příjem zahrnuje do jejího vlastního příjmu, který nesmí přesáhnout 68.000 Kč. Je zde rozdíl, jestli se jedná o životní pojištění, úrazové pojištění nebo penzijní připojištění a zda je toto ukončeno řádně nebo ne? Patří tento příjem do započitatelných příjmů manželky?

Máme hypoteční úvěr na pořízení pozemku. Pozemek byl zapsán do katastru v roce 2019 a v témže roce jsme uzavřeli smlouvu o úvěru. Bohužel jsme do konce roku 2023 nezačali stavět. Neuplatňovali jsme žádné úroky v rámci přiznání. Nyní v roce 2024 to vypadá, že už stavět začneme, můžeme si proto začít uplatňovat úroky, které nám bude banka účtovat v budoucnosti na tento úvěr?

Syn zaměstnance má potvrzení o studiu na celý semestr do 31. 8. 2024. Syn však nastoupil na 15. 3. na HPP, status studenta bude mít do 31. 8 .2024, ale nebude pokračovat ve studiu dále. Je možné, aby si zaměstnanec uplatňoval slevu na dítě až do srpna 2024, nebo může uplatnit slevu na dítě pouze za 3/2024, protože od dubna dítě celý měsíc pracuje na HPP?

Může si manžel uplatnit ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 úroky z hypotéky na nemovitost, kterou trvale obývá s manželkou, ačkoliv není účastníkem smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb? Účastníkem je jen manželka, která si úvěr brala ještě před svatbou. 

OSVČ, která měla v roce 2022+polovina 2023 - příjem ze závislé činnosti + OSVČ (opravy oděvů), provozovna v pronajatém nebytovém prostoru, vede daňovou evidenci dokladově, nájemné ve výdajích. V průběhu roku 2023 zakoupen nebytový prostor v SJM s manželem, od 07-2023 - 100% OSVČ (žádné další příjmy), od 07-2023 provozovna ve vlastních nebytových prostorách. Financováno americkou hypotékou, dlužníci manžel+ manželka. Souhlas manžela s užíváním nebytového prostoru pro účely podnikání manželky - bylo zařazeno do obchodního majetku. Odpisy nebytového prostoru uplatňuje ve výdajích. Otázka: je legální uplatnění úroků z americké hypotéky ve výdajích za rok 2023 přesto, že dlužníci jsou oba manželé? Nebytový prostor je využíván výhradně manželkou. 

Je možné uplatnit úroky z hypotéky při sjednání tzv. americké hypotéky. Ve smlouvě je uvedeno : Poskytujeme spotřebitelský úvěr na bydlení jako neúčelový zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci. V dalším oddíle je ale uvedeno: „Poskytnuté peníze můžete použít na cokoli dle Vašeho uvážení. Pouze je nemůžete využít k podnikání ani na služby či činnosti v rozporu s dobrými mravy“" Dle pokynu D-59 bychom první část splnili, ale druhou část - přímá souvislost s předmětnou bytovou potřebou nesplníme. Tedy předpokládám, že nemohu uplatnit úroky z úvěru jako odčitatelnou položku v případě využívání nemovitosti k vlastnímu bydlení. Když by ale předmětná nemovitost byla pronajímána - bylo by pak možné tyto úroky uplatnit jako výdaj proti nájmům?

Manželé uzavřeli společně smlouvu o půjčení peněz- mimobankovní. Dostali úroky ve výši 63000.- Kč Manželka nepracuje, stará se o svoji nemohoucí mamimku a je vedena na ÚP. 1. Je možné ty úroky přiznat pouze manželce a ona dát manželovi k přiznání prohlášení, že neměla příjmy vyšší než 68 000 Kč, aby si ještě za rok 2023 mohl na manželku uplatnit slevu na dani? 2. Pokud by ty příjmy, úroky, byly tedy manželčiny, musí, nebo nemusí podávat daňové přiznání?

Může si zaměstnanec uplatnit daňové zvýhodnění na syna, 23 let, studujícího na VŠ kombinované studium? Syn je zaměstnaný a má příjem i jako OSVČ.

Vedeme účetnictví zájmového spolku a zpracováváme i daňové přiznání, kdy je spolek v zisku jak z hlavní, tak i doplňkové činnosti. Spolek má několik zaměstnanců, z toho jeden je v kategorii s těžším zdravotním pojištěním, uplatňujeme slevu na dani dle § 35 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Zároveň uplatňujeme snížení základu daně dle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Nyní jsme se dozvěděli, že byl zaměstnanec v roce 2021 převeden do kategorie zaměstnance se zdravotním postižením, a tedy lze uplatnit slevu pouze dle § 35 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Můžeme v dodatečném daňovém přiznání za rok 2021 a i za rok 2022 uplatnit vyšší snížení základu daně dle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů?

Rozvedení rodiče, dvě děti ve střídavé péči. Pokud si každý z rodičů bude uplatňovat daňové zvýhodnění na jedno dítě, je možné, aby si jeden uplatňoval daňové zvýhodnění na první dítě 1 267 Kč a druhý jako na druhé dítě 1 860 Kč?

Zaměstnankyně uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě - syna. Syn ukončil studium 30. 6. 2023 - máme takto potvrzení o studiu ze střední školy. Neudělal maturitu ani v září, v červenci a v srpnu nebyl nikde zaměstnán ani nebyl veden na ÚP. Od 25. 9. 2023 byl v evidenci na Úřadě práce. Na kolik měsíců má zaměstnankyně nárok na daňové zvýhodnění v roce 2023?

Může podnikatel, OSVČ, převést na spolupracující manželku max. částku, tedy 540 000 Kč, i když manželka byla 6 měsíců v daném roce nemocná a pobírala nemocenské z titulu OSVČ? Nebo pouze 6 × 45 000 Kč?

Fyzická osoba, která není rezidentem České republiky, pronajímá byt v Česku. Její dcera, která je občanka ČR, pronajímá svůj byt a podává DP z příjmů fyzických osob. Na základě plné moci dcera řeší různé starosti/záležitosti, které se týkají bytu její matky. Na základě plné moci dcera podepsala smlouvu s nájemci. Jakým způsobem bude fyzická osoba, která není rezidentem České republiky, zdaňovat svoje příjmy z najmu? Může uplatňovat slevu na poplatníka, pokud není rezidentem ČR, ale je rezidentem Ruské federace?

Výše slevy na dani zůstává beze změny, tj. 24 840 Kč, pokud je manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, je výše slevy dvojnásobná. Zůstává i podmínka pro uplatnění slevy, že manžel poplatníka nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “ nebo „ZDP “), od 1. 1. 2024 upravuje nově podmínky pro uplatnění slevy na manžela v samostatném § 35bb.

Ukrajinec pracuje v ČR, bydlí v ČR s manželkou a dětmi. Nemá status uprchlíka. V rámci ročního zúčtování daně by chtěl uplatnit odpočet na děti a manželku, je to možné? Je způsob prokázání stejný jako u českého poplatníka (rodné listy, čestné prohlášení), případně je potřeba jiný dokument? Nemá povinnost si podat daňové přiznání, ve kterém by si daňové zvýhodnění a slevu uplatnil?