Občanské právo - strana 2

  • Článek
Často nemá podnikatel k rozvoji svého podnikání dostatek finančních prostředků, přičemž úvěr od banky je drahý, anebo ho nemůže získat. Možným řešením dané situace je využití institutu tiché společnosti ve smyslu znění § 2747 až § 2755 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ “). Jedná se skutečně o „tiché“ řešení, protože tichý společník se neúčastní na podnikání druhé osoby přímo, ale jen pasivně, a to pouze poskytnutím svého vkladu do podnikání jiné osoby. V článku si ukážeme jak právní, tak daňové řešení této „pomoci“ při podnikání druhé osoby.
Vydáno: 07. 08. 2023
  • Článek
Všichni vnímáme, jak plyne čas a radost z toho nemáme. Včerejšek se nám nevrátí a na zítřek musíme počkat. Čas si nekoupíme, ale může se nám nehezky prodražit – jak demonstruje dnešní příspěvek. Daň totiž nestačí jen správně spočítat, uvést do daňového přiznání a zaplatit. Je zapotřebí jí státu odvést včas, ve stanovené lhůtě splatnosti. Když se opozdíme, tak si připlatíme – sankci za nesplnění časové podmínky – a čím později, tím více. O úroku z prodlení jistě slyšel každý, ale některá zákoutí této oblasti správy daní mohou nemile překvapit. Problémem jsou podobně znějící pojmy mající odlišné významy i mlhavá mnohomluvná procesní ustanovení…
Vydáno: 07. 07. 2023
OSVČ, výdajový paušál, neplátce DPH, přeprodává zájezdy tímto způsobem: Inkasuje na svůj bankovní účet od lidí peníze za zájezd, tyto peníze ve stejné výši dále posílá cestovní kanceláři. Pak jí cestovní kancelář posílá peníze za zprostředkování. Musí do příjmů uvádět částku uhrazenou od lidí a zároveň i peníze za zprostředkování zájezdu, nebo může do příjmu uvést jen částku za zprostředkování a k tomu uplatnit výdaje paušálem? Podle § 23 odst. 4 písm. e) a § 24 odst. 2 písm. zc) bych si myslela, že zdaňuje jen zprostředkování, ale nejsem si jistá.
Vydáno: 03. 07. 2023
Je fyzická osoba, která podniká jako fyzická osoba a zároveň je jediným společníkem ve své s.r.o. Jsou tedy dvě účetní jednotky, obě plátci DPH a jedná se o spojené osoby. Obě podnikají v dopravě a vlastní různé dopravní prostředky. Obě jednotky mají zaměstnance. Bohužel dochází k tomu, že vozidla a zaměstnanci se používají dle potřeby a např. fyzická osoba použije vozidlo s. r. o. a za tuto dopravu vyfakturuje plnění zákazníkovi. Nebo s.r.o. použije zaměstnance fyzické osoby, který jede s dopravním prostředkem s. r. o. Majitel bohužel toto do této doby neřešil a nerozlišoval s. r. o. a FO. Střídání vozidel je z konkrétního důvodu a majitel od toho nechce upustit. Je nějaký způsob, jak toto jednoduše řešit? Pokud by jedna strana používala dopravní prostředek druhé osoby dlouhodobě, předpokládám, že by to šlo vyřešit smlouvou o pronájmu za tržní obvyklou cenu. Jak to ale řešit v tomto případě, kdy jeden týden používá vozidlo fyzická osoba a druhý týden s. r. o. a různě se to střídá? Jde to nějak smluvně upravit, aby toto bylo v pořádku?
Vydáno: 12. 06. 2023
  • Článek
V tomto článku se zaměříme na problematiku, kdy na základě kupní smlouvy uzavřené v roce 2011 došlo k prodeji nemovitých věcí právnickou osobou, která tyto nemovité věci prodala fyzické osobě v postavení předsedy představenstva. O rok později zřídil k těmto nemovitým věcem správce daně zástavní právo k zajištění daňových pohledávek na dani z nemovitostí, které byly evidovány za dlužníkem – kupujícím. V roce 2013 podal prodávající určovací žalobu, ve které se domáhal určení vlastnictví ke shora uvedeným nemovitostem. Soud tomuto návrhu svým rozsudkem posléze vyhověl s odkazem na porušení § 196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, přičemž v tomto svém rozsudku nekonstatoval, že kupní smlouva byla absolutně neplatná, nýbrž pouze rozhodl o tom, kdo je vlastníkem zmíněných nemovitostí. Podaným odvoláním do výroku prvoinstančního soudu se soudní řízení protáhlo o několik let. Na základě odvolacím soudem potvrzeného rozsudku prvoinstančního soudu bylo určeno, že vlastníkem nemovitostí je původní prodávající, který je pro účely tohoto článku též v procesním postavení daňového dlužníka správce daně. Nedoplatky, které jsou zajištěny zástavním právem správce daně, nebyly do té doby vymoženy, avšak proti osobě kupujícího následně banka, jež si již dříve zřídila zástavu k nemovitostem za účelem zajištění úvěru, který poskytla již dříve na koupi zastavených nemovitostí, podala návrh na zahájení insolvenčního řízení. O tomto návrhu nebylo v rozhodné době insolvenčním soudem rozhodnuto.
Vydáno: 31. 05. 2023
  • Článek
Celá řádka nemovitostí nemá k současnému datu v České republice dohledatelného vlastníka. Nejedná se o nezanedbatelné množství, a proto doporučuji věnovat pozornost následujícímu textu, může vás totiž obohatit. Bohužel se vše začátkem příštího roku (tj. k 1. 1. 2024) změní, neboť vyprší desetileté období stanovené občanským zákoníkem, během kterého bylo možné chybějící majitele dohledat. Pokud se to nepodaří, předmětné nemovité věci automaticky na konci roku 2023 připadnou státu.
Vydáno: 11. 05. 2023
Dvě spojené osoby mezi v roce 2022 sebou uzavřely dlouhodobou smlouvu o zápůjčce s úrokem 6 % p. a. Do konce roku byla část zápůjčky splacena, zbytek bude splacen se splatností na dobu neurčitou. Zápůjčka byla poskytnuta 4. 7. 2022 zapůjčitelem a vydlužitel ji obdržel na účet 7. 7. 2022. Odkdy počítat úroky (od 4. 7., nebo od 7. 7. 2022?), jakým způsobem je počítat (tj. jednoduché, nebo složené úročení)? Úroky za rok 2022, pokud nejsou k 31. 12. 2022 zaplaceny (pouze část zápůjčky), je pak účet 562 daňově neúčinný?
Vydáno: 02. 05. 2023
Škola (příspěvková organizace města) zřídila kdysi spolek, resp. ho zřídili lidé, kteří chtěli dělat akce pro děti a to mimo školu. Nyní dostala tato organizace přidělenou datovou schránku. Jaké jsou povinnosti tohoto spolku? Jakým způsobem se ujmout "vedení spolku" neb již jeden člověk - předseda nežije a ostatní dva se tomu již věnovat nechtějí. Jakým způsobem je možné stanovit "nové vedení", resp. kolik musí či nemusí mít členů? Musí vést spolek účetnictví nebo postačí evidence příjmů a výdajů? Spolek byl zřízen kdysi pro účely konání akcí pro děti - dětský karneval, dětský den, tj. eviduje nějaké příjmy a výdaje. Musí spolek podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob? Kam se případně (na jakou instituci) musí hlásit změny vedení, dávat na kontrolu doklady (účetnictví) atd.? Děkuji za odpověď, jak postupovat ve věci vedení spolku a z toho vyplývajících povinností - účetních a daňových.
Vydáno: 13. 03. 2023
Rodina se stěhuje do rodinného domu (řadového domu). Dle nájemní smlouvy zde budou nájemci bydlet a dále pronajímatel ve smlouvě souhlasí s tím, že v případě, že práce a podnikání nezvýší zatížení rodinného domu, pak pan a paní mohou v rodinném domě podnikat. Konkrétně se jedná o IT pracovníka, který pracuje z domu a paní, které vede kurzy cvičení pro jednotlivce. Oba partneři budou mít trvalé bydliště v rodinném domě. IT pracovník potřebuje k práci pouze počítač. K paní několikrát do týdne (5x) chodí jednotlivci na cvičení s karimatkou. Je potřeba udělat nějaká speciální opatření, pokud se bude v rodinném domě takto podnikat? Žádné přestavby, přístavby zde nebudou. Je potřeba toto nahlásit někde na úřadě? 
Vydáno: 07. 03. 2023
Fyzická osoba koupila pozemek v roce 2007. Datum nabytí pozemku je v roce 2007 (zápis do KN). Na pozemku vznikla rozestavěná stavba – před 1. 1. 2021. Nejedná se o obchodní majetek. V roce 2023 dojde k prodeji uvedené nemovitosti. Časový test pro osvobození posuzuji podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP – lhůta 5 let. Před přijetím NOZ v roce 2012 bylo důležité u rozestavěné stavby datum zápisu rozestavěné stavby do KN, dům byl považován za samostatný objekt – se samostatným dnem nabytí. Nyní stavba přebírá lhůtu daného pozemku, není rozhodné, kdy byla stavba zapsána do KN. Bude při prodeji v roce 2023 osvobozen prodej i rozestavěné stavby, když k zápisu rozestavěné stavby do KN dojte v letech 2018 – 2020?
Vydáno: 02. 03. 2023
Jako OSVČ bych chtěla prodávat ručně tisknuté věci na látku. 1) Je možné si dát do obchodních podmínek např. to, že potisk může tvořit prasklinky, ale vada to nen,í a nelze jej proto reklamovat? Nebo naopak při případném odloupnutí tisku je možno reklamaci uplatnit? Může si obchodník takto stanovati podmínky pro reklamaci a vrácení svých výrobků? 2) Budu-li vystavovat fakturu, musím na ní vždy uvést své trvalé bydliště (které mám uloženo v registru obyvatel) jako fakturační adresu, nebo mohu uvést jakoukoliv jinou adresu např. tu, kde své výrobky vyrábím? Je toto přesně stanoveno zákonem? Nechci všem na faktuře uvádět svou adresu trvalého bydliště, tj. adresu kde sama bydlím. Je toto možno řešit jinak?
Vydáno: 22. 12. 2022
  • Článek
V příspěvku se zaměříme na řešení daňového odpisování v případě nájmu nemovité věci, kterou fyzická osoba získala jednak darováním a jednak zděděním.
Vydáno: 20. 10. 2022
  • Článek
Parlamentu ČR byl předložen vládní návrh zákona sněmovní tisk 213/0 (dále jen „návrh“), kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele “) a zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Právní úprava ochrany spotřebitele se tak v blízké době dočká určitých změn, na které je dobré se předem připravit.
Vydáno: 29. 09. 2022
Společnost poskytla v souladu s par. 2395 občanského zákoníku jiné právnické osobě (kapitálově nespojené) úvěr 15 mil. Kč za úrok 12%ročně. Úrok včetně jistiny bude splacen v příštím roce. Účtování o poskytnutí úvěru: 378 nebo 315/221? Předpis nesplaceného úroku k 31.12. 378 nebo 315/662? Úrok počítáme od data poslání peněz do dne předcházejícího dni, kdy je vrácen na účet?
Vydáno: 02. 09. 2022
Manželé nemají v SMJ byt, manžel ho koupil ještě před svatbou. Nyní potřebují, aby manželka příjmy z nájmu bytu dávala do svého DAP FO. Nájemce platí na její účet. Potřebují to kvůli úvěru, ale i kvůli daňové optimalizaci. Je to možné, když není vlastníkem?
Vydáno: 02. 06. 2022
  • Článek
V článku si uvedeme souvislosti podnikání manželů z hlediska vymezení společného jmění manželů a dále ve vazbě na občanský zákoník, zákoník práce , živnostenský zákon a insolvenční zákon a blíže se zaměříme na podnikání manželů z hlediska zákona o daních z příjmů .
Vydáno: 02. 06. 2022
Firma půjčila fyzické osobě 5 % úročenou peněžitou zápůjčku s datem splatnosti 31. 12. 2019. Zápůjčka včetně úroků je po splatnosti. Ve smlouvě je dohodnutá zákonná výše úroku z prodlení dle nařízení. V roce 2020 byly k 31. 12. 2020 na přání věřitele uplatněny „sankční“ zákonné úroky z prodlení, které však dlužník nezaplatil, proto vyly vyloučeny se zdanění. V roce 2020, kdy byla půjčka po splatnosti, nebyl zároveň uplatňován paralelně sjednaný úrok 5 %. Je to správně? Smlouva to výslovně neřeší. V roce 2021 již nechce uplatňovat věřitel ani sankční úrok, protože zákonný úrok z roku 2020 je poměrně vysoký a došlo k nějaké domluvě s dlužníkem.
Vydáno: 22. 03. 2022
Klient-plátce DPH a stavební firma-plátce DPH ukončili spolupráci. Rozestavěná stavba se nyní nechá ocenit znalcem a klient bude požadovat rozdíl mezi platbami a odhadní cenou rozestavěné stavby po stavební firmě, jelikož to považuje za bezdůvodné obohacení. Pravděpodobně o tom rozhodne i soud (nejspíše ve prospěch klienta). My bychom tento rozdíl považovali za finanční plnění a tudíž bez DPH, nicméně jistý si tím nejsem. Máte s tímto problémem zkušenosti?
Vydáno: 14. 03. 2022
Zaměstnavatel ukončil pracovní poměr se zaměstnancem podle § 52 - pro nadbytečnost, v posledním měsíci zaměstnání mu přizná odstupné minimálně ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnanec měl v užívání firemní auto. Je možné přenechat zaměstnanci toto osobní auto a považovat to za odstupné? Jak to firma (spol. s r. o.) zaúčtuje? Jak to zdaní zaměstnanec (§ 10 - ostatní příjmy)? Hodnota auta bude vyčíslena přesně na základě odhadu.
Vydáno: 14. 03. 2022
Patří občanské sdružení do právnických osob? 
Vydáno: 14. 03. 2022