Občanské právo - strana 3

Od 1. 1. 2022 novela exekučního řádu ukládá povinnost exekutorům, aby do tří měsíců od nabytí její účinnosti vyzvali oprávněné ke složení zálohy na náklady exekuce u následujících vymáhaných pohledávek: vymáhaných v exekučních řízeních podle exekučního řádu, přičemž tato řízení probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti novely, a v době zahájení řízení se jednalo o pohledávku oprávněného nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, současně v těchto řízeních v posledních třech letech přede dnem účinnosti novely nebylo nic vymoženo. Oprávněný bude v takovém případě vyzván, aby složil ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy zálohu na náklady exekuce. Nesloží-li oprávněný ve stanovené lhůtě zálohu na náklady exekuce, exekutor exekuci zastaví. Oprávněnému za zastavenou exekuci náleží náhrada ve výši 30 % vymáhané pohledávky bez příslušenství. Bylo-li na jistinu pohledávky v řízení před zastavením exekuce něčeho vymoženo, pak se náhrada snižuje o výši uhrazené částky. O přiznání této náhrady rozhodne exekutor v usnesení o zastavení exekuce. Tato náhrada nebude poskytována v peněžním plnění, ale formou slevy na dani z příjmů. Oprávněný věřitel, kterému exekutor přizná v rozhodnutí náhradu za zastavenou exekuci, bude moci tuto náhradu uplatnit jako slevu na dani z příjmů, a to formou slevy za zastavenou exekuci. Daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, se sníží o slevu za zastavenou exekuci. Lze za oprávněného věřitele, který si může uplatnit slevu za zastavenou exekuci, považovat i věřitele, který v roce 2022 nabyl toto pohledávku postoupením od původního věřitele? Původní věřitel pohledávku postoupí novému věřiteli a tento nový věřitel by vedl dále exekuční řízení a potencionálně by v případě splnění podmínek pro uplatnění slevy tuto slevu uplatnil? Lze tudíž slevu použít takto rovněž i u pohledávky nabytých postoupením?

Dotaz SVJ chce prodat nebytové prostory (sušárnu, prádelnu) v domě zájemci o zrekonstruování na bytovou jednotku. Za jakou cenu je může prodat? Může vycházet ze současné ceny zjištěné u realitní kanceláře, prostřednictvím které to bude prodávat? Jaké povinnosti z toho plynou jednotlivým vlastníkům? Několik vlastníků si chce odkoupit část společné chodby před svým bytem a zvětšit si o ni bytovou jednotku. Za jakou cenu by se měla tato část prodat současným vlastníkům (jedná se asi o 3 až 5 m2)?

Fyzická osoba - nepodnikatel zprostředkuje prodej zboží společnosti s. r. o. Společnost fyzické osobě vyplatí za toto zprostředkování provizi. Jak správně tuto provizi vyplatit? Stačí na základě smlouvy o zprostředkování?

Podléhá majetek ve svěřenském fondu vypořádání v dědictví? Matka by chtěla zabezpečit svou nezletilou dceru, a chtěla by tak vytvořit svěřenský fond. V době zletilosti dcery si může čerpat z fondu. Do fondu vyčlení nemovitost. Musí být svěřenský fond plátcem DPH?

Členem výboru SVJ je právnická osoba (bytové družstvo), kterého zastupuje pověřená osoba. Takto je to zapsané v obchodním rejstříku. Bytové družstvo je členem SVJ. Shromáždění vlastníků schválilo odměnu pro členy výboru, tj. pro fyzické osoby a také pro právnickou osobu. Jak se má vyplácet schválená odměna pro právnickou osobu? Dle mého názoru by odměnu ve schválené výši mělo bytové družstvo fakturovat příslušnému SVJ. Způsob vyplacení odměny pověřenému zástupci bytového družstva v SVJ potom řeší bytové družstvo (např. dohoda o provedení práce apod.)? Je to správný postup? Bytové družstvo je plátcem DPH, má k částce, kterou bude fakturovat SVJ připočítat příslušnou sazbu DPH?

Je možné a legální nastavit všem TRV ventily tak, aby otopná tělesa nebylo možné úplně vypnout, ale stále temperovala místnosti alespoň v minimálním rozsahu. Toto částečně zajišťují svislé rozvody (stoupačky) pokud si je vlastník bytu neobalí tepelnou izolací nebo jinak nezakryje. Nevím, zda si něco takového můžeme na Shromáždění vlastníků odsouhlasit. Pokud by s tím všichni souhlasili, tak by nebyl problém. Ale pokud by byl někdo proti, tak nevím, zda na to máme právo. Částečně se domnívám, že bychom na to právo měli s odvoláním na stavební zákon a na výpočet tepelných ztát jednotlivých místností. Obytné místnosti, které sousedí s jiným bytem, nejsou navrhované na to, že je v místnosti jiná teplota než ta se kterou počítá tepelná technika.

Jsme škola, příspěvková organizace. V rámci naší doplňkové činnosti (plátce DPH) vystavujeme faktury odběratelské - obědy pro cizí strávníky. DPH promítnu v kontrolním hlášení a daňovém přiznání ke dni vystavení faktury. Někteří naši odběratelé uhradí fakturu dlouho datu splatnosti, někdy až 2 měsíce. Zajímá mne, zda můžeme požadovat úrok z prodlení úhrady - tedy zda můžeme toto uvádět na vystavené faktuře pro případ, že by k tomuto mělo případně dojít. Jak případné úroky danit (pokud se daní)?

Je možné vložit nemovitý majetek do spolku, aby bylo možné tento následně opravovat a rekonstruovat? Jak by se takto vložený majetek účtoval? Je možné, aby vkladatel v případě vystoupení nebo ukončení činnosti spolku mohl požadovat finanční vypořádání ve výši hodnoty vkladu nemovitosti?

Uvádí se nedaňové náklady neziskové organizace v hlavní činnosti v řádku 40 a pak ještě souhrnně v řádku 62 všechny náklady k hlavní činnosti nebo v řádku 62 se uvádí už jenom zbývající daňové náklady z hlavní činnosti? Případně je správnější použít řádek 40 na všechny náklady ztrátové hlavní činnosti? Posuzuje se neziskovost hlavní činnosti pouze k daňovým nákladům nebo ke všem nákladům hlavní činnosti?

V nově vzniklé s. r. o. je jeden společník a jeden jednatel, kdy jednatelem je jiná osoba než je společník. 1) Musí mít jednatel smlouvu o výkonu funkce - nebo může tuto funkci vykonávat „zdarma“? 2) Může být jednatel zaměstnán jako účetní - klasický pracovní poměr? V tom případě si pracovní smlouvu sám podepíše? Je nutné mít podpisy ověřené, popř. smlouvu někam zasílat k ověření?

Podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „NOZ “ (§ 1257 až 1302) je služebnost věcným břemenem. Věcným břemenem jsou rovněž reálná břemena (§ 1303 až 1308 NOZ ). Se služebností jako věcným břemenem souvisejí, resp. mohou souviset rovněž některé daňové povinnosti. V první kapitole následujícího textu se budu věnovat právní úpravě služebnosti v občanském zákoníku, v další jejími dopady na daň z příjmů.

Jak vypořádat DPH u společnosti (A) v případě, kdy: - společnost s. r. o. (A) pořídila na základě kupní smlouvy dlouhodobý hmotný majetek (stroj) v ceně 500 000 Kč (smlouva uzavřena v dubnu 2020); - následně se kupující (A) dozvěděl, že prodávající (B) měl stroj pouze v pronájmu a nebyl oprávněn ho prodat (jedno z ustanovení jeho nájemní smlouvy); - kupující (A) však již zaplatil kupní cenu včetně DPH 21%, vystaven daňový doklad prodávajícím (B); - z výše uvedeného důvodu leasingová společnost vypověděla nájemní smlouvu prodávajícímu (B) a následně uzavřela v září 2020 platnou kupní smlouvu se společností s. r. o. (A) (tedy s původním kupujícím, který daný stroj koupil už podruhé, tentokrát však již legálně od skutečného vlastníka), - kupující (A) podal na prodávajícího (B) v červnu 2021 trestní oznámení, protože mu nebyla kupní cena stroje vrácena? Jak vypořádat uplatněný odpočet DPH u společnosti (A) z původního (podvodného) prodeje majetku společností (B). Majetek, pořízený z této neplatné kupní smlouvy zatím nebyl uveden do užívání, a tedy ani odpisován (je stále na účtu 042)? Jako jednu možnost vidím postupovat podle § 78e zák. o DPH, nicméně se jedná o doložené pozbytí majetku - na pachatele podvodného jednání bylo podáno trestní oznámení. Je v tomto případě namístě postupovat spíše podle § 74 odst. 1 zák. o DPH? Původní dodavatel (B) je nekontaktní a nelze předpokládat, že vystaví opravný daňový doklad. Musela by být tedy u společnosti (A) provedena oprava základu daně v evidenci pro účely DPH a prokázat skutečnosti např. novou kupní smlouvou se skutečným majitelem stroje a trestním oznámením na (B). Řešilo by se vrácení odpočtu DPH společností (A) v tomto případě dodatečným daňovým přiznáním za některý z měsíců květen - září 2020, kdy se společnost (A) o podvodném jednání dozvěděla?

Zapsaný spolek, jehož hlavní činností je podpora pěstounské péče (provozovatelka je sama přechodná pěstounka), provozuje pěstounský sklad. Dárci do skladu darují oblečení, boty, plíny, deky, kočárky, židličky, autosedačky, hračky, obecně věci po jejich dětech. Některé věci je nutné rovnou vyhodit, protože jsou poškozené. Ostatní věci si pak následně zdarma odvážejí pěstouni. Některé z nich – zejména kočárky, židličky – pak občas vracejí zpět, v podstatě některé věci rotují. Je z pohledu účetní nebo daňové legislativy nutné tyto věci evidovat? Pokud ano, v jaké kategorii (nabízela by se kategorie zboží, ale věci nebyly nabyty za účelem prodeje, jsou určeny k rozebrání zdarma nebo k rotaci do zničení)? Jakým způsobem je potom ocenit?: • i položky jako kočáry v dobrém stavu jsou často neprodejné ani za 500Kč • evidence jednotlivých kusů oblečení je také nereálná vzhledem k tomu, že pěstounka sklad provozuje sama zdarma v čase mezi péčí o děti a zajišťováním další podpory pro děti v pěstounské péči a sociálně slabší rodiny.

Je možné poskytnout zaměstnanci společnosti s. r. o. bezúplatnou půjčku ve výši 200 000 Kč, pokud se jedná o manželku jednatele společnosti? 

Ze zdravotních důvodů budu k 31. 12. 2021 končit účetní práce jako dodavatelka. Mohou doklady roku 2021 zůstat u mě až do podání daňového přiznání za tento rok nebo je musím předat s účetní závěrkou a do kdy? Pokud v budoucnu dojde ke kontrole správcem daně, budu mít povinnost svou práci obhajovat já nebo už nová účetní firma? Do kdy musím předat doklady? Předpokládám, že klientovi to bude jedno.

Pro komplikované vztahy v rodině mají rodiče zájem rozdělit svůj majetek mezi děti ještě za svého života a to nerovnoměrně. Závěť by jejich přání nesplňovala. Pro klid dožití v rodině by si rodiče přáli, aby do jejich smrti budoucí obdarovaní nevěděli. Byla by sepsaná darovací smlouva s ověřeným podpisem dárců platná i bez podpisu obdarovaného? Pokud ano, jak dlouho od data podpisu dárců by byla platná?

Mohou neziskové organizace účtující podle vyhlášky 504/2002 Sb., stejně jako podnikatelé, nevýznamné a opakující se položky nákladů časově nerozlišovat. Na jednom školení jsem slyšela, že u neziskovek toto nejde, jelikož vyhláška č. 504/2002 Sb. jim to neumožňuje (výklad byl ten, že dříve v účetních předpisech pro neziskovky to umožněno bylo, ale v současné době to ve vyhlášce už není, tj. pokud dříve bylo a dnes není, znamená to, že už dnes nelze). 

Jak se dělí dědictví v případě úmrtí matky, která má ze tří synů již dva (jeden tragicky zahynul), ale zůstali po něm 2 synové? Dědí tedy 2 synové plus 2 vnuci (po jednom synovi)?

Jak zaúčtovat v nestátní neziskové organizaci nedaňový náklad, který významně ovlivní výsledek hospodaření a má souvislost s minulým účetním obdobím? Dle vyhláčky č. 500/2002 Sb. by to byl účet 426, ale jak zaúčtovat, pokud se účtuje podle vyhlášky č. 504/2002?

Nezisková organizace, vyvíjející hlavní a vedlejší činnost, přijímá faktury za služby z EU. Kdy bude mít povinnost se zaregistrovat jako identifikovaná osoba a z faktury odvádět DPH: 1) faktura za službu z EU souvisí jen a pouze s hlavní činností, 2) faktura za službu z EU souvisí jen a pouze s vedlejší činností, 3) faktura za službu z EU souvisí s hlavní i vedlejší činností?