Obchodní právo - strana 4

V 02/2020 uzavřena pracovní smlouva s cizincem z Ukrajiny na hlavní pracovní poměr. Povolení k dlouhodobému pobytu – zaměstnanecká karta - vydána na 2 roky pro uvedeného zaměstnavatele do 02/22. Pracoval do 30. 6. 2020, pak písemně požádal o dvouměsíční neplacené volno, které zaměstnavatel schválil. V důsledku zhoršení situace s pandemií se ale k dnešnímu dni zaměstnanec z UK nevrátil, evidován 8 měsíců v čerpání neplaceného volna. Zdravotní pojištění za něj zaměstnavatel odvádí s tím, že mu bude zúčtováno při návratu. V případě, že podmínky epidemie znovu nedovolí jeho návratu, může být i nadále evidováno dlouhodobé neplacené volno, pokud ano, jak dlouho? V případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, kam (UK či ČR) písemnosti doručit?

Upsaný základní kapitál 10 byl částečně hrazen nepeněžitým vkladem (oceněné podniky 2 fyzických osob, zakládajících společníků). Nyní je v plánu tento snížit na 1. Vztahuje se na snížení daň 15% v případě nepeněžitého vkladu nebo je nepodstatné, zda šlo o peněžité či nepeněžité plnění? Je možné z důvodu cashflow snížení základního kapitálu schválit valnou hromadou s tím, že se bude vyplácet postupně (rozhodnutím jednatele), tedy např. v měsíčních dávkách? Platí to i pro nerozdělené zisky, tedy výplatu schválit na VH s tím, že by šlo z důvodu cashflow vyplácet postupně? Pokud ano, 15% se sráží jednorázově nebo při každé výplatě zvlášť?

Rok 2021 začal svou vládu a se štafetou, kterou převzal od roku minulého, přináší tradičně mnoho změn. Tyto změny se týkají rovněž právní úpravy v různých oblastech života společnosti. Mezi tyto oblasti, v nichž se promítají změny v podobě úpravy právních předpisů, patří tradičně změny právní úpravy živnostenského podnikání.

Jaký je postup u rozhodnutí o rozdělení zisku a jeho uložení do Sbírky listin dle § 66 písm. c) zákona č. 304/2013 Sb.?  1) Musí být zveřejněn i návrh na rozdělení zisku i u jednočlenných s. r. o., kde to vlastně nemá smysl, neboť se jedná o jednu osobu? 2) Musí být zveřejněna popsaná verze dokumentu, nebo stačí pouze pouze opis? 3) Podle zákona č. 304/2013 Sb., který platí od 1. 1. 2014, se poprvé zveřejnují dokumenty za rok 2014 v roce 2015 nebo již dokumenty za rok 2013 vzniklé v roce 2014? 

Za jakých podmínek může firma s. r. o. půjčit jednorázově jinému s. r. o. finanční hotovost? Je omezena hranice půjčky (9 mil.)? Kde najít běžnou výši úroků? Zejména proto, že společníky s. r. o. jsou bratři. 

V jednočlenné s. r. o. zemřel jednatel. Jak bude fungovat společnost do doby než bude vyřízeno dědictví? Bude platit plná moc udělená k zastupování na FÚ a ZP? Může společnost vyplácet z účtu mzdy a platit faktury? Musí účetní připravit nějaké podklady pro soud o dědictví? Jaká situace nastává pro zaměstnance společnosti? 

Jednatel a zároveň společník firmy má smlouvu o výkonu funkce s měsíční odměnou 16 000 Kč. Práce jednatele je pro tuto osobu hlavní náplň práce. Tzn. odpracuje ve všední den víc než 3 hodiny (mnohdy i o víkendu). Celé roky dostával stravenky za každý všední den - tedy cca 21 stravenek měsíčně. Nyní chce využít stravenkového paušálu pro administrativní úsporu. Na přednášce jsem však zaslechl názor, že se u jednatelům stravenkový paušál nedoporučuje, protože nemají poměr podle ZP a nemají směny. Podle mého názoru by to mělo být obdobné jako u stravenek a ve smlouvě se může u tyto zaměstnanecké benefity jednatel „přihlásit“". Je možné uplatňovat stravenkový paušál u jednatelů a na jaké podmínky ve smlouvě apod. je potřeba pamatovat, aby to bylo obhajovatelné při případné kontrole FÚ?

Firma posílá konfirmace pohledávek na přání auditora k 31. 12. svým odběratelům k potvrzení. Na konfirmaci je tabulka s evidovanými neuhranými pohledávkami k 31. 12. a textace, aby druhá strana "odsouhlasila" tyto konfirmace, nebo uvedla jiný stav. Firma má k 31. 12. 2020 neuhrazené pohledávky z 2017, ke kterým nebyla v roce 2017, 2018 a 2019 vytvořená zákonná OP. Podle všeobecného názoru jsou již pohledávky promlčené (pohledávky nemají upraveny podmínkami jinou lhůtu než je zákonná) a nejde k nim v roce 2019 vytvořit tedy zákonná opravná položka a následný daňový odpis. Auditor tvrdí, že na základě odsouhlasení konfirmace pohledávky od odběratele promlčené nejsou a lze vytvořit zákonná (daňová) OP. Jaký z těchto postupů je správný, případně kde je hranice, aby se mohla opravdu pohledávka v tomto případě považovat za nepromlčenou a mohla se k ní tvořit zákonná (daňová) OP?

Může s. r. o., která se zabývá velkoobchodem, poskytnout půjčku další s. r. o. nebo fyzické osobě? Jde o částku 150 000 Kč.

Jaké jsou možnosti poskytování peněz na obchodní činnost s. r. o. u společníka kromě klasické půjčky? A jaké jsou výhody a nevýhody?

Pokud česká s. r. o. vlastní loď, která je umístěna v Chorvatsku a plánuje ji pronajímat fyzickým osobám v Chorvatsku, bude s. r. o. mít povinnost se registrovat v Chorvatsku provozovnu a registrovat k DPH v Chorvatsku?

Společník s. r. o. by chtěl prodat část obchodního podílu. Přišel s informací, že mu může přímo vyčlenit třeba pouze určený hmotný majetek a ten bude jeho podílem. Je toto prosím možné - že by měl i do budoucna nárok pouze na tento vyčleněný majetek, nikoliv podíl na chodu celé společnosti?

Přebírám účtování společnosti jednočlenné s. r. o., MIKRO účetní jednotka, kde je ve sbírce listin pravidelně uložena pouze účetní závěrka. Rozhodnutí valné hromady o schválení účetní závěrky a rozhodnutí a rozdělení zisku / úhrady ztráty uveřejněno není. Účetní jednotka tyto rozhodnutí má v listinné podobě "Rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady", bez notářského zápisu, ale to by mělo být v pořádku pokud se nepletu. Pokud vím, tak žádná výjimka pro MIKRO účetní jednotky není a mělo by to být zveřejněno ve Sbírce listin. Má to společnost doplnit zpětně? A od jakého účetního roku? Od závěrky roku 2014 nebo od kdy? 

Právnická osoba ABC s. r. o. vlastní živnostenské oprávnění na všechny volné živnosti. Nahodile si objedná o jiného subjektu zámečnické práce (řemeslná živnost), která dále fakturuje konečnému zákazníkovi. Může tato ABC s. r. o. fakturovat konečnému zákazníkovi tyto zámečnické práce, pokud sama nevlastní na tuto činnost živnostenské oprávnění? 

Malá společnost s r. o. má v majetku dva automobily a vstoupila do likvidace. Jedno auto chce prodat zaměstnanci a druhé si chce odkoupit likvidátor. Vedení firmy chce stanovit ceny nízké (chce vyjít vstříc zaměstnanci i likvidátorovi, který byl dříve také zaměstnanec). Moje otázky jsou: 1) Jak stanovit cenu pro zaměstnance: zde se domnívám, že nemusí být znalecký odhad, ale že nějaká pravidla dodržena být musí (např. mít několik cenových nabídek z autobazarů a na základě toho?) Myslím si správně, že § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů se na toto nevztahuje, takže by se nemuselo brát v úvahu „přidanění“ ke mzdě, pokud by se prodalo za nižší než obvyklou cenu? Je možné to prostě jen tak „beztrestně“ prodat i za hodně nízkou cenu? 2) Jak stanovit cenu pro likvidátora: zde se domnívám, že oficiální znalecký odhad by byl povinný a za tuto cenu by to muselo být. Je to tak? 3) Jaké daňové/účetní důsledky bude mít fakt, že oba automobily nejsou ještě plně odepsané? Byly pořízeny v roce 2017. Odpisy účetní máme shodné z daňovými. Na závěr ještě podotýkám, že nám jde o to, aby to byly ceny obhajitelné před finanční kontrolou, aby splňovaly podmínky zákonů. 

Jednatel právnické osoby uložil do Sbírky listin za rok 2015 - 20188 Rozvahu a VZZ v plném rozsahu, bez přílohy. Naopak za rok 2019 vložil do Sbírky listin správně rozvahu ve zkrácené versi, VZZ v plném rozsahu, opět bez přílohy a naopak zaslal do Sbírky listin celé daňové přiznání k DPPO. Když si to uvědomil, položil účetnímu otázku, jak by měl postupovat, aby daňové přiznání nebylo do Sbírky listin uloženo (nebo aby bylo vyjmuto?). Dále ho zajímá, když jsou výkazy uloženy bez přílohy, zda je možné, resp. povinné přílohu uložit dodatečně nebo zda se v takovém případě musí ukládat celá účetní závěrka, i když po termínu, znovu.

Právnická osoba podnikající v ČR již 15 let má společníky z Velké Británie. Situace na trhu s dárkovým zbožím zaznamenala po roce 2016 klesající tendenci, proto se jednatel rozhodl zboží ve skladu prodat a postupně podnikání utlumit. Zaměstnance nemá od roku 2018. V roce 2019 byl zisk již minimální, navíc nebyly jasné vztahy mezi EU a VB. Firma proto již nepodnikala, závazky měla vypořádané a postupně získané peníze z pohledávek zdanila. K 31.12.2020 již nemá ani majetek, protože auto prodala do bazaru. Se správou daní, sociálním i zdravotním pojištěním má vše vyrovnáno do nuly. V rámci účetní závěrky bude VZZ vykazovat účetní ztrátu s ohledem na nutné výdaje jako např. správní poplatky. V rozvaze zůstávají prakticky jen zůstatky v pokladně a bance a na straně pasiv základní jmění a nerozdělený zisk. Je možné podat DP k DPPO nulové s tím, že účetní ztráta bude z rozhodnutí účetní jednotky považována za daňově neúčinnou? Jak dlouho má správce daně možnost takovou firmu kontrolovat? Za celé období byla firma ve zisku a platila řádně daně, jediným rokem ztráty byl rok 2014, ale ztráta již byla uplatněna. Do kterého roku má firma uschovat v ČR doklady a které již může zlikvidovat, aby měla před odjezdem majitelů do ciziny vše v pořádku?

Podnikající fyzická osoba OSVČ, zaměstnavatel, dne 29. 8. 2020 zemřel. Jeho manželka, ustanovený správce dědictví, nahlásila na živnostenském úřadu a u notáře, že hodlá pokračovat v podnikání zemřelého manžela. Dle § 342 ZP by tím měla veškerá práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přejít na nástupce, jímž je v tomto případě manželka. Je třeba se zaměstnanci z tohoto důvodu uzavírat nějaké dodatky k pracovním smlouvám? Nebo stačí jen nějaká písemná informace, že pracovněprávní vztahu trvá a přechází pod nového nástupce? K jakému datu by měla být podána "odhláška" zemřelého zaměstnavatele a přihláška nového na příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťovnách? Je třeba provést v této souvislosti ještě nějaké kroky? 

Jak si může OSVČ, které má živnost na ruční práce, nechat zaregistrovat svou značku, resp. název tak, aby ho nikdo nemohl kopírovat apod. - u jakého úřadu? Kolik to stojí? Je tam jediný poplatek na začátku či další každý rok? Je nutný pouze název např. SLUNCE POPLETA či např. i logo, lze logo doplnit? Moc Vám děkuji za objasnění skutečností s tímto spojených.

Jsme s. r. o. - jeden jednate = jeden společník, zároveň zaměstnanec. Půjčil si z firmy na týden 270 000 Kč. Je nutné sepsat k této půjčce smlouvu a stanovit úroky (v jaké výši) - nebo to řešit bezúročně, popř. to zaúčtovat jen jako pohledávku - 335/221 a smlouvu a úroky neřešit vůbec?