Obchodní právo - strana 4

...

Na valné hromadě lze projednat otázky vyčleněné společenskou smlouvou (zakladatelskou listinou) či stanovam, případně zákonem, do působnosti valné hromady. Pro společnost s ručením omezeným najdete zákonnou působnost v § 190 (2) zákona o obchodních společnostech a družstvech, pro akciovou společnost v § 421 zákona o obchodních společnostech a družstvech. Mezi projednávané věci například spadá jmenování určité osoby do orgánu společnosti včetně identifikace této osoby, rozhodnutí o změně výše základního kapitálu, schvalování udělení a odvolání prokury, schvalování účetní závěrky, rozhodnutí o přeměně společnosti, schválení smlouvy o tiché společnosti a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podíl na zisku společnosti nebo jiných vlastních zdrojích a jiné. Nově mezi zákonnou působnost valné hromady akciové společnosti patří i rozhodování o změně stanov, přičemž není potřeba, aby tato působnost byla valné hromadě svěřena na základě stanov. Vždy je třeba porovnávat zákonnou úpravu se stanovami či společenskou smlouvou (zakladatelskou listinou), které působnost valné hromady mohou zúžit či rozšířit. O změnách společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným lze rozhodovat v pouze případech stanovených zákonem či pokud je tato působnost ve společenské smlouvě vyhrazena.

Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, který rozhoduje o zásadních otázkách týkajících se společnosti. Působnost valné hromady je stanovena pro společnost s ručením omezeným v § 190 odst. 2 a pro akciovou společnost v § 421 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen "ZOK"). V zakladatelském právním jednání (společenské smlouvě, zakladatelské listině, stanovách) může být stanovena působnost valné hromady nad rámec zákona.

Správcem vkladů je někdo, který má na starost kontrolovat, aby všichni společníci zavázaní ke vkladové povinnosti svou povinnost splnili. Správce tento vklad musí vybrat, zřídit u banky příslušný bankovní účet a na ten vklady a další majetek obchodní korporace vložit. Co se týče společnosti s ručením omezeným, nepřesáhne-li výše všech peněžitých vkladů v souhrnu 20 000 Kč, lze vklad splatit i jiným způsobem, než na zvláštní účet u banky. Podmínky správy vkladů naleznete v ustanovení § 18–29 ZOK.

Působnost nejvyššího orgánu vykonává v jednočlenné společnosti její jediný společník či akcionář. Vyžaduje-li zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, či jiný právní předpis, aby rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti bylo osvědčeno formou veřejné listiny, má rozhodnutí jediného společníka či akcionáře formu veřejné listiny (je tudíž třeba navštívit notáře).

Rozhodnutí jednatele o umístění sídla se použije v případě, kdy zakladatelské právní jednání (zakladatelská listina/společenská smlouva) určilo sídlo na území určité obce. Jednatel poté toto místo v rámci obce konkretizuje. V případě, že se jedná o změnu sídla již vzniklé společnosti, jednatel může rozhodovat v případě změny sídla v rámci jedné obce. V opačném případě je potřeba vyhledat notáře a změnit zakladatelské právní jednání, přičemž rozhoduje buď valná hromada či jediný společník. K zápisu změny sídla do obchodního rejstříku je rovněž potřeba nájemní smlouva nebo souhlas vlastníka nemovité věci, pokud není vlastníkem přímo společnost.

Smlouva o převodu podílu musí být sepsána písemně s úředně ověřenými podpisy. Aby byl převod vůči společnosti účinný, je potřeba společnosti jedno vyhotovení účinné smlouvy s úředně ověřenými podpisy doručit.

Smlouva o převodu podílu musí být sepsána písemně s úředně ověřenými podpisy. Aby byl převod vůči společnosti účinný, je potřeba společnosti jedno vyhotovení účinné smlouvy s úředně ověřenými podpisy doručit.

Smlouva o převodu podílu musí být sepsána písemně s úředně ověřenými podpisy. Aby byl převod vůči společnosti účinný, je potřeba společnosti jedno vyhotovení účinné smlouvy s úředně ověřenými podpisy doručit. Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným na jiného společníka je ze zákona možný i bez souhlasu valné hromady. Společenská smlouva či zakladatelská listina však tento převod může podmínit souhlasem některého z orgánů společnosti. Poté smlouva nenabývá účinnosti dříve, než je takový souhlas udělen. V případě, že není souhlas udělen do 6 měsíců, nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy. Nejčastějším orgánem pro schvalování takovéto smlouvy bude valná hromada, která bude rozhodovat dvoutřetinovou většinou. Společenská smlouva (či zakladatelská listina) tyto záležitosti může upravit odchylně od zákona. Převoditelnost dále může být modifikována i vzájemnými smlouvami mezi společníky. Co se týče převodu podílu na třetí osobu, zákon toto podmiňuje souhlasem valné hromady. Společenská smlouva či zakladatelská listina však rovněž může určit jinak - převod podmínit či zcela otevřít. Bližší podmínky převodu podílu ve společnosti může stanovit společenská smlouva či zakladatelská listina. Například zákon nezavádí obecně předkupní právo k podílu mezi společníky, ale lze ho zavést právě společenskou smlouvou či smlouvou mezi jednotlivými společníky. Je-li převoditelnost podílu omezena jinak než udělením souhlasu některého z orgánů společnosti, je smlouva uzvařená v rozporu s daným omezením neplatná.

Smlouva o výkonu funkce jednatele se sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti, tedy valná hromada (případně jediný společník společnosti v rozhodnutí činěném v působnosti valné hromady). Jestliže valná hromada smlouvu o výkonu funkce neschválí, smlouva nenabude účinnosti. Není-li odměňování v kapitálové společnosti sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, platí, že výkon funkce je bezplatný. Je-li však ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně kapitálové společnosti nebo není-li smlouva o výkonu funkce uzavřena z důvodu překážek na straně kapitálové společnosti z důvodu vyšší moci či jiné překážky vzniklé nezávisle na vůli jednatele, anebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po jejím uzavření z uvedených důvodů, neplatí pravidlo o bezplatnosti funkce. Odměna se v takovém případě určuje jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy nebo v době vzniku funkce. V případě rozporu mezi smlouvou o výkonu funkce a společenskou smlouvou se použijí ujednání společenské smlouvy; byla-li smlouva o výkonu funkce schválena většinou vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy, použijí se ujednání ve smlouvě o výkonu funkce.

Souhlas vlastníka nemovité věci s umístěním sídla je jednou z příloh potřebných pro řádný zápis společnosti do obchodního rejstříku, je rovněž potřeba při ohlašování živnosti či při podávání žádosti o koncesi. Souhlas vlastníka nemovité věci musí být podepsán s úředně ověřeným podpisem. Údaje o dané nemovité věci naleznete na webových stránkách katastru nemovitostí.

Společenskou smlouvou se zakládá komanditní společnost. Jedná se o společnost osobní. Lze ji založit minimálně dvěma osobami.V komanditní společnosti alespoň jeden společník ručí za dluhy neomezeně (komplementář) a alespoň jeden společník omezeně (komanditista). Společenská smlouva k.s. nevyžaduje formu veřejné listiny, avšak podpisy společníků na společenské smlouvě musí být úředně ověřené.

Společenskou smlouvou se zakládá společnost s ručením omezeným s více zakladateli/společníky. Vyžaduje formu veřejné listiny (tudíž notářského zápisu). Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán do 6 měsíců ode dne jejího založení (ode dne sepsání notářského zápisu). Tuto lhůtu lze ve společenské smlouvě změnit.

Společenskou smlouvou se zakládá veřejná obchodní společnost. Jedná se o společnost osobní. Lze ji založit minimálně dvěma osobami. Zákon předpokládá minimální obsahové náležitosti, proto je hlavně na Společnících, aby si úpravu Společnosti a vzájemných vztahů mezi Společníky vymezili sami. Společenská smlouva v.o.s. nevyžaduje formu veřejné listiny, avšak podpisy společníků musí být úředně ověřené. Společníci ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně. Přistoupivší společník ručí i za dluhy Společnosti, které vznikly před přistoupením (může však požadovat po ostatních společnících, aby mu poskytli plnou náhradu za poskytnuté plnění a nahradili náklady s tím spojené) a vystoupivší společník ručí za dluhy Společnosti, které vznikly před zánikem jeho účasti. Návrh na zápis Společnosti do obchodního rejstříku musí být podán do 6 měsíců od jejího založení (sepsání Společenské smlouvy), tuto lhůtu však lze ve Společenské smlouvě změnit.

Stanovami se zakládá akciová společnost. Vyžaduje formu veřejné listiny (tudíž notářského zápisu). Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán do 6 měsíců ode dne jejího založení (ode dne sepsání notářského zápisu). Tuto lhůtu lze ve stanovách změnit. Ten, kdo přijal stanovy a podílí se na úpisu akcií, je zakladatel.

Vystoupení společníka z veřejné obchodní společnosti či přistoupení společníka do společnosti je proveditelné dohodou o změně společenské smlouvy v.o.s. Návrh na zápis změny společenské smlouvy podává statutární orgán veřejné obchodní společnosti. Doloží přitom tuto dohodu a čestné prohlášení přistupujícího společníka, pokud se jedná o přistoupení společníka (čestné prohlášení naleznete v samostatném vzoru). Návrh na změnu společenské smlouvy se podává k rejstříkovému soudu, u kterého je společnost zapsána. Soudní poplatek činí 2 000 Kč.

Vystoupení z družstva je jednostranný právní úkon směřující k zániku členství v družstvu. Jelikož je členství v družstvu ovládáno principem dobrovolnosti, nikdo nemůže být nucen v družstvu setrvat. Stanovy nemohou právo člena vystoupit z družstva nijak omezit ani zakázat. Nelze ho tedy ani zpoplatnit. Oznámení o vystoupení z družstva musí mít písemnou formu dle § 611 ZOK. Vystupuje-li člen z družstva z důvodu, že nesouhlasí se změnou stanov, musí být naplněny následující předpoklady. Člen musí ve vystoupení uvést důvod vystoupení, doručit oznámení o vystoupení družstvu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo usnesení členské schůze o změně stanov přijato. Členství vystupujícího člena poté zaniká uplynutím kalendářního měsíce, v němž bylo oznámení o vystoupení doručeno družstvu. Změna stanov pak není pro vystupujícího člena účinná a vztah člena a družstva se řídí dosavadními stanovami. Takovéto vystoupení je podmíněné tím, že člen na členské schůzi nehlasoval pro přijetí stanov v novém znění.

Společník může ze společnosti s ručením omezeným vystoupit pouze, připouští-li to zákon.Jedná se o důvod stanovený v ustanovení § 164 zákona o obchodních společnostech a družstvech (dále jen "ZOK"), dle kterého může společník ze společnosti vystoupit, pokud byla uložena příplatková povinnost a daný společník nehlasoval pro její přijetí. V takovém případě může společník vystoupit do 1 měsíce ode dne přijetí rozhodnutí valné hromady o uložení příplatkové povinnosti nebo ode dne, kdy společníkovi bylo oznámeno, že bylo přijato rozhodnutí o příplatkové povinnosti mimo valnou hromadu podle § 177 ZOK. Z důvodu stanoveného v ustanovení § 164 ZOK může vystoupit pouze společník, který splnil svou vkladovou povinnost spojenou s podílem a nehlasoval pro přijetí usnesení o příplatkové povinnosti (tudíž hlasoval proti, zdržel se, nebyl na valné hromadě přítomen). Společenská smlouva či zakladatelská listina společnosti však může určit jiné parametry. Jinak může společník vystoupit z důvodů stanovených v ustanovení § 202 ZOK. Tudíž může vystoupit společník, který nesouhlasil s přijatým rozhodnutím valné hromady o změně převažující povahy podnikání společnosti nebo s prodloužením trvání společnosti a nehlasoval na valné hromadě pro přijetí daného usnesení. Společenská smlouva či zakladatelská listina může určit i jiné důvody pro vystoupení společníka nad rámec výše zmíněných ustanovení. Písemná forma je zákonnou povinností. Společník může vystoupit pouze ohledně některého ze svých podílů. Současně s oznámením o vystoupení společník odevzdá kmenový list, byl-li vydán, jinak je vystoupení společníka neúčinné.

Podle § 113 odst. 1 písm. a) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) je jednou z možností zrušení veřejné obchodní společnosti výpověď společníka podaná nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období (tedy v průběhu prvního pololetí účetního období), a to posledním dnem účetního období, ledaže společenská smlouva určí jinou lhůtu. Okamžikem skončení účetního období se společnost zrušuje a vstupuje do likvidace. Tím také vzniká povinnost jmenovat likvidátora. Těmto všem důsledkům lze zamezit, dohodnou-li se zbývající společníci na trvání společnosti.

Zakladatelskou listinou se zakládá společnost s ručením omezeným s jedním zakladatelem/společníkem. Vyžaduje formu veřejné listiny (tudíž notářského zápisu). Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán do 6 měsíců ode dne jejího založení (ode dne sepsání notářského zápisu). Tuto lhůtu lze v zakladatelské listině změnit.