Obchodní právo - strana 5

Česká společnost chce nakupovat a následně prodávat PHM, obojí mimo území ČR (nákup mimo státy EU, prodej v EU). Jakou by si měla vyřídit přesně živnost? Bude se tato společnost řídit zákonem o pohonných hmotách, případně jakým dalším zákonem? A pokud ano, stane se „distributorem“ pohonných hmot? V tomto zákoně je distributor ten, kdo má právo prodávat pohonné hmoty v Česku, ale tato společnost by prodávala v jiných státech Evropské unie.

E-shop podle zákona o DPH není povinen vystavovat daňový doklad při prodeji osobám nepovinným dani (českým občanům) nebo nově od 1. 7. 2021 v režimu OSS (slovenským občanům nepovinným k dani). Je nutné z pohledu jiných zákonů (ochraně spotřebitele, občanský zákoník...), vystavit doklad o prodeji (či dodací list apod.) nebo stačí zaslat potvrzení objednávky, kde byl souhlas s všeobecnými obchodními podmínkami? Zjišťujeme, zda je nutné tedy posílat z účetního SW fakturu vystavenou těmto zákazníkům (osobám nepovinným k dani) kvůli jiným zákonům než je zákon o DPH.

Jsme a. s., náš obchodní partner (OSVČ) v únoru 2021 zemřel. Máme vůči němu závazek - neuhrazenou fakturu za leden. Můžeme ji uhradit na účet uvedený na faktuře, i když v době úhrady faktury již náš partner nežije? Nebude účet již zablokovaný? Nebo máme čekat, že se pohledávka OSVČ vůči naší společnosti bude řešit v rámci dědického řízení a obrátí se na nás notář? Tento obchodní partner nám poskytl na základě smlouvy nějaké služby ještě v únoru, než zemřel. Fakturu nám neposlal. Jak postupovat u tohoto závazku?

Osvč vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, zemřel 24. 5. 2021. Jeho manželka byla spolupracující osoba, příjmy a výdaje si dělili 50:50. Manželka bude zřejmě dál pokračovat v činnosti. Jaký bude následující postup u spolupracující manželky? Musí i ona podat daňové tvrzení stejně jako OSVČ (resp. osoba spravující pozůstalost)? Tedy do dne předcházejícímu úmrtí, dále pak ode dne úmrtí do konce kalendářního roku a pak po skončení daňového řízení? Ve kterém daňovém přiznání se zvyšuje základ daně o neuhrazené závazky? Jaký je postup z hlediska DPH? Může spolupracující manželka pokračovat v činnosti manžela a odvádět DPH a uplatňovat nárok na odpočet na DIČ zemřelého manžela? Nebo se musí sama registrovat jako plátce DPH? Jaký je postup u přehledů OSVČ? 

Může jedna fyzická osoba být: 1) členem výboru ve 2 různých SVJ, 2) v 1 SVJ členem a zároveň předsedou a ve druhém SVJ není členem, ale jen předsedou, 3) na jedné adrese je předsedou DB i SVJ a na jiné adrese je jen předsedou SVJ. Jaký je výklad § 710 zákona o obchodních společnostech a družstvech v této souvislosti? Tento paragraf zní: „(1) Člen představenstva nesmí podnikat v předmětu činnosti družstva, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody družstva pro jiného. (2) Člen představenstva nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se shodným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, společenství vlastníků jednotek nebo družstvo, jehož členy jsou pouze jiná družstva. (3) Člen představenstva se nesmí účastnit na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti. (4) Stanovy mohou upravit zákaz konkurence odchylně od odstavců 1 až 3.“

Fyzická osoba, plátce DPH vedoucí daňovou evidenci, eviduje několik pohledávek a má zároveň také závazek z obchodního styku – tj. dodání a poskytnutí služby vůči právnické osobě - s. r. o. z roku 2015. Zjistili jsme, že tato právnická osoba nevedla účetnictví, tak jak ukládá zákon, měli dluhy vůči finančnímu úřadu a zřejmě i vůči dalším institucím. Finanční úřad provedl daňovou kontrolu a za roky 2015 a 2016 vyměřil daňové povinnosti dle pomůcek. Tato firma tyto své problémy ustála a dál je aktivní, provozuje svou činnost. Nebyla a není v insolvenci, nezanikla, nebyl prohlášen konkurz. Jednatel odmítá se vůbec bavit o svých závazcích z těchto let, zřejmě vůbec tyto závazky neeviduje. Vyměřením daňových povinností ex-offo tuto kapitolu uzavřel. Pohledávky fyzické osoby za touto firmou nebudou nikdy uhrazeny a fyzická osoba (logicky) nechce uhradit svůj závazek. Jak postupovat dál u fyzické osoby v daňové evidenci?

Společnost s r. o. (skládka) má 20 společníků - jednotlivé obce. Nemá proveden zápis do evidence skutečných majitelů. V červnu 2021 bude valná hromada. Může být schválena účetní závěrka za rok 2020? Lze vyplatit podíl na zisku? Jestliže bychom provedli zápis do evidence, kdo bude skutečný majitel - jednatel?

Na základě kupní smlouvy prodává klient dle předmětu smlouvy závazek např. „Rekonstrukce statku“ a dělí ve smlouvě dodání volně stojícího nábytku s 21% DPH a jako stavební práce vestavěný nábytek včetně montáže v přenesení daňové povinnosti – zpracovala právní kancelář. Dle mého názoru by se mělo jednat o jedno plnění. Problém je, že v některých smlouvách je více stavebních prací, v jiných více volně stojícího nábytku. Lze na základě kupní smlouvy prodávat stavební práce? Jak určit, co je hlavní plnění? Klient s předchozí účetní vystavoval jednu fakturu na oba režimy, je to možné? Není problém s kontrolním hlášením?

Společnost A s. r. o. vlastní 100% podíl u společnosti B s. r. o. (matka, dcera), Společnost B s. r. o. vykazuje zisk minulých let a chce převézt část nerozděleného zisku na společnost A s. r. o. Samozřejmě o tom rozhodne valná hromada. Bude společnost B s. r. o. příjem zdaňovat srážkovou daní a bude se jednat o srážkovou daň právnických osob? Pro společnost A s. r. o. bude tento příjem osvobozený od daně? Jak tyto účetní operace zaúčtovat u obou společností?  

Umělec, herec, OSVČ, si chce založit pro své podnikání s. r. o. Chce pod hlavičkou s. r. o. fakturovat své výkony umělce. Může takto podnikat a ze zisku s. r. o. si odvádět podíl ze zisku? 

Tuzemská společnost s ručením omezeným poskytovala služby společnosti, která je nyní v konkurzu. Pohledávky vzniklé před insolvencí řádně přihlásila do insolvenčního řízení. Po prohlášení konkursu nadále se společností spolupracuje a vznikají vzájemné pohledávky a závazky. Je možno provést zápočet vzájemných pohledávek a závazků?

Provozujeme výrobu jídla na živnostenské oprávnění kolegy, který má výuční list v oboru kuchař. Nyní by chtěl rozšířit své podnikání o cukrárnu. Pekl by dorty, zákusky. Může toto podnikání provozovat pod výučním listem v oboru kuchař? V kuchyni také občas peče dorty. 

Jaké platí letos termíny a povinnosti pro schválení účetní závěrky za rok 2020 u s. r. o. a SVJ s ohledem na pokračující COVID? 

V 02/2020 uzavřena pracovní smlouva s cizincem z Ukrajiny na hlavní pracovní poměr. Povolení k dlouhodobému pobytu – zaměstnanecká karta - vydána na 2 roky pro uvedeného zaměstnavatele do 02/22. Pracoval do 30. 6. 2020, pak písemně požádal o dvouměsíční neplacené volno, které zaměstnavatel schválil. V důsledku zhoršení situace s pandemií se ale k dnešnímu dni zaměstnanec z UK nevrátil, evidován 8 měsíců v čerpání neplaceného volna. Zdravotní pojištění za něj zaměstnavatel odvádí s tím, že mu bude zúčtováno při návratu. V případě, že podmínky epidemie znovu nedovolí jeho návratu, může být i nadále evidováno dlouhodobé neplacené volno, pokud ano, jak dlouho? V případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, kam (UK či ČR) písemnosti doručit?

Upsaný základní kapitál 10 byl částečně hrazen nepeněžitým vkladem (oceněné podniky 2 fyzických osob, zakládajících společníků). Nyní je v plánu tento snížit na 1. Vztahuje se na snížení daň 15% v případě nepeněžitého vkladu nebo je nepodstatné, zda šlo o peněžité či nepeněžité plnění? Je možné z důvodu cashflow snížení základního kapitálu schválit valnou hromadou s tím, že se bude vyplácet postupně (rozhodnutím jednatele), tedy např. v měsíčních dávkách? Platí to i pro nerozdělené zisky, tedy výplatu schválit na VH s tím, že by šlo z důvodu cashflow vyplácet postupně? Pokud ano, 15% se sráží jednorázově nebo při každé výplatě zvlášť?

Rok 2021 začal svou vládu a se štafetou, kterou převzal od roku minulého, přináší tradičně mnoho změn. Tyto změny se týkají rovněž právní úpravy v různých oblastech života společnosti. Mezi tyto oblasti, v nichž se promítají změny v podobě úpravy právních předpisů, patří tradičně změny právní úpravy živnostenského podnikání.

Jaký je postup u rozhodnutí o rozdělení zisku a jeho uložení do Sbírky listin dle § 66 písm. c) zákona č. 304/2013 Sb.?  1) Musí být zveřejněn i návrh na rozdělení zisku i u jednočlenných s. r. o., kde to vlastně nemá smysl, neboť se jedná o jednu osobu? 2) Musí být zveřejněna popsaná verze dokumentu, nebo stačí pouze pouze opis? 3) Podle zákona č. 304/2013 Sb., který platí od 1. 1. 2014, se poprvé zveřejnují dokumenty za rok 2014 v roce 2015 nebo již dokumenty za rok 2013 vzniklé v roce 2014? 

Za jakých podmínek může firma s. r. o. půjčit jednorázově jinému s. r. o. finanční hotovost? Je omezena hranice půjčky (9 mil.)? Kde najít běžnou výši úroků? Zejména proto, že společníky s. r. o. jsou bratři. 

V jednočlenné s. r. o. zemřel jednatel. Jak bude fungovat společnost do doby než bude vyřízeno dědictví? Bude platit plná moc udělená k zastupování na FÚ a ZP? Může společnost vyplácet z účtu mzdy a platit faktury? Musí účetní připravit nějaké podklady pro soud o dědictví? Jaká situace nastává pro zaměstnance společnosti? 

Jednatel a zároveň společník firmy má smlouvu o výkonu funkce s měsíční odměnou 16 000 Kč. Práce jednatele je pro tuto osobu hlavní náplň práce. Tzn. odpracuje ve všední den víc než 3 hodiny (mnohdy i o víkendu). Celé roky dostával stravenky za každý všední den - tedy cca 21 stravenek měsíčně. Nyní chce využít stravenkového paušálu pro administrativní úsporu. Na přednášce jsem však zaslechl názor, že se u jednatelům stravenkový paušál nedoporučuje, protože nemají poměr podle ZP a nemají směny. Podle mého názoru by to mělo být obdobné jako u stravenek a ve smlouvě se může u tyto zaměstnanecké benefity jednatel „přihlásit“". Je možné uplatňovat stravenkový paušál u jednatelů a na jaké podmínky ve smlouvě apod. je potřeba pamatovat, aby to bylo obhajovatelné při případné kontrole FÚ?