Obchodní právo - strana 59

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH. Jedna společnost s ručením omezeným bude půjčovat druhé společnosti s ručením omezeným peníze. Obě společnosti s ručením omezeným mají stejné společníky a jednatele, pouze každá provádí jinou činnost. Po projití příspěvků na různých diskuzích, prosím o ujištění ... musím úročit 140% diskontní sazby nebo mohu využít § 658 ObčZ a půjčku neúročit? Pokud bych neúročila, budete to mít nějaké daňové dopad pro obě společnosti s ručením omezeným? Musí být smlouva o půjčce písemná? V praxi se mi běžně stává, že pokud nám nestačí finance, tak nám některý ze společníků peníze poskytne, jindy když on potřebuje např. určitou měnu, tak si jí z účtů společnosti stáhne. Všechny finanční převody v průběhu roku jsou na konci účetního období vyrovnány. Bylo nám porazeno, že se jedná o bezúročné půjčky ... ale na diskuzích jsem se dočetla, že v případě že půjčuje s. r. o. společníkovi, který je zároveň jednatelem, nelze, aby půjčka byla bezúročná a i kdyby byla bezúročná, že se musí účtovat o úrocích přestože nebudou uhrazeny?

Jak postupovat při podání listin do \"Sbírky\". Soudy je prý přijímají pouze elektronicky. Nemáme zkušenosti. Prosím o odkaz na literaturu či pokyn, kde se dočtu podrobnosti. Jaké listiny posílá s. r. o., které nemá povinnost auditu a kam všude je kromě finančního úřadu posílá?

Je možné, na základě § 338 odst. 2 zákoníku práce, uskutečnit smluvní převod zaměstnanců od jednoho zaměstnavatele k druhému? Nejedná se o prodej (části) podniku, ale o pouhý převod práv a povinností zaměstnavatele z pracovních smluv z jedné osoby na druhou?

Jsme obchodní společnost (společnost s ručením omezeným) a společníci uvažují o vyplacení podílů na zisku. Jak se má správně postupovat při schvalování a vyplácení podílů na zisku za více účetních období? Jedná se o finanční prostředky na účtu nerozdělený zisk minulých let.

Převodce smlouvou převádí obchodní podíl představující 100 % základního kapitálu 300 000 Kč. Převodce a nabyvatel se dohodli, že jde o převod úplatný a převodce převádí na nabyvatele 100% obch. podílu za cenu 1 000 000 Kč. Nabyvatel se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu obch. podílu do 31. 12. 2011. Jak se bude o tomto závazku u nabyvatele účtovat? Je tento milion u nabyvatele náklad? Nebo jde jen o vypořádání mezi převodcem a nabyvatelem a v účetnictví se nijak tento závazek nepromítne?

Je možno uzavřít ve vlastní firmě dohodu o provedení práce a) se společníkem s. r. o, který jinak pro společnost nepracuje, b) s jednatelem společnosti na jiný druh práce než je práce jednatele (např. jednorázové mytí oken), c) s vlastním zaměstnancem na práci, která není součástí hlavního pracovního poměru (např. sekání dřeva na otop kanceláře)? Je možno k dohodě o provedení práce sjednat jako další ujednání náhradu cestovních výloh např. za použití soukromého vozidla pro práce uvedené v dohodě?

Musí mít živnostník - provozující kadeřnictví, od 1. 8. 2008 registrační pokladnu? Kde najdu seznam živností, kterých se toto týká?

Jaké povinnosti má účetní jednotka směrem k obchodnímu rejstříkovému soudu, jedná-li se a) o společnost s ručením omezeným, b) družstvo? Co vše se musí na OR uložit? Slyšela jsem, že se nyní ukládá na OR jen elektronicky. Co to znamená a kde najdu celý postup? Musí být někde registrován elektronický podpis jednatele?

Mají povinnost všechna s. r. o. (i ty které nepodléhají auditu) ukládat do sbírky listin obchodního rejstříku účetní závěrku? Jaké jsou event. postihy za nedodržení této povinnosti? Mohu doložit i za minulé roky následně?

Je rozdíl mezi pojmem odměna jednatele a mzda jednatele? Jednatel pracuje pro společnost a za práci je odměňován. Hrubá mzda podléhá sociálnímu i zdravotnímu pojištění. Předpokládám, že je taková mzda daňovým nákladem. Pracovní smlouvu však jednatel nemá, ale dává na VZP a ČSSZ prohlášení o tom, že pracuje pro společnost. Jaké výdaje jsou daňově neúčinné u jednatele, který je též společníkem a u jednatele, který společníkem není a vykonává jen práci pro společnost jako zaměstnanec?

Organizace, která nebyla zřízena za účelem podnikání s jedním druhem činnosti (hlavní činnost), v roce 2006 vytvořila zisk. Z hlediska daně z příjmu je zisk předmětem daně. Obrat z této činnosti v tomto roce překročil 1 000 000 Kč. Vzhledem k výši obratu se organizace přihlásila jako plátce DPH. Byla to povinnost, když obrat vznikl z hlavní (i když ziskové) činnosti? V jakém případě musí nezisková organizace žádat o živnostenské oprávnění? Musí mít organizace na hlavní činnost, která vytvoří zisk, živnostenské oprávnění?

Jsme právnická osoba, nejsme plátci DPH a obědy pro nás zajišťuje jiná právnická osoba. Podle § 5 vyhlášky č. 84/2005 Sb., o závodním stravování, má zaměstnanec nárok na oběd za sníženou cenu, pokud mu během směny nevznikne nárok na stravné podle § 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce (při trvání pracovní cesty 5-12 hod.). Žádám o výklad tohoto ustanovení u učitelů, kteří mají stanovenou pracovní dobu od 7.45 do 16.15 hod. Jejich přítomnost na pracovišti se pak řídí rozvrhem hodin. Příklad: Učitel vyjíždí na seminář ve 12 hodin. Seminář trvá od 13 hod. do 17 hod. Domů přijede zaměstnanec v 18 hod. Lze v rozvrhu hodin na uvedený týden započítat seminář do směny (v rámci dalších prací souvisejících s vyučováním)? Pak by nárok na oběd nebyl, protože by během směny vznikl nárok na stravné při pracovní cestě? V případě, že toto nelze, směna by skončila v 16.15 hod., vznikl by nárok na oběd i na stravné a čas po 16.15 hod. by byl přesčasem?

Jak je to s penálem na fakturách? Např. naše organizace má na vystavených fakturách penále pro nedodržení splatnosti 0,05 %. Můžeme se v případě neplacení odběratele opírat právně podle tohoto penále? Jak je to vlastně s penálem podle právního předpisu? Podle čeho se stanoví výše penále? Musí to být zakotveno smluvně s odběratelem? Počítá se také penále i v případě neplacení nájemného (podle uzavřené smlouvy), které platil nájemce v hotovosti (nevystavovala se faktura)?

Jsme společnost s ručením omezeným zabývající se nákupem a následným prodejem značkové zahraniční kosmetiky. Aby mohla společnost tuto činnost provozovat, musí mít licenci. Licenční poplatky jsou měsíčně fakturovány společnosti společníky firmy (tito jsou evidováni jako podnikatelé - fyzické osoby) a faktury účtovány do nákladů (daňově uznatelných). Je tento postup správný?

Jedná se o právnickou osobu. Máme jednatele, který u nás nemá jiný zaměstnanecký poměr a práci jednatele vykonává na mandátní smlouvu, jak se mu bude vypočítávat mzda?

Jaké doklady je nutno archivovat ve st. archivu po zrušení spol. s r. o.? Je to povinnost? Z jakých prostředků se má nájem zaplatit, když firma už nemá finanční prostředky? Musí uložit mzdové doklady, jde-li pouze o jednoho zaměstnance?

Společnost s ručením omezeným má 4 společníky, z toho 2 jednatele. Všichni mají uzavřenu mandátní smlouvu podle § 566 obchodního zákoníku. Odměny mají každý měsíc jiné, mzdová účetní je spočítá dle předloženého soupisu, který předkládají každý měsíc. Znění smlouvy: „mandantář podle této smlouvy bude pro mandanta vykonávat funkci jednatele, provádět jednání s obchodními partnery a vykonávat odborné práce (týkající se prací dle ŽL firmy). Bude používat soukromé motorové vozidlo (§ 119/1992 Sb.). Odvody na zdravotní a sociální jsou odváděny, jsou řádně přihlášeni, jiné zaměstnání nemají. Jak je to s minimální mzdou? Některý měsíc ji nedosáhnou. Zdravotní je dopočítáno. Všichni jsou poživateli výsluhových důchodů. Docházkové listy nepředkládají. Jsou považovány tyto plnění jako odměny za výkon funkce, i když evidentně jezdí vykonávat práce související s náplní firmy? Nebo mají mít uzavřenu pracovní smlouvu? Může mít mand. smlouvu uzavřenou i společník? (ne jednatel).

Lze opravit tvorbu rezervního fondu nad rámec 10 % základního kapitálu? Ve společenské smlouvě je uvedena výše 10 % základního kapitálu, ale fond se vytvářel dále. Mohu ho upravit účetně 421/428 nebo je nutné nechat fond vytvořený a čerpat z něj jako z fondu nerozděleného zisku?

V časopise Daně a právo z praxe v čísle 01/2007 v článku Ing. Machové není detailně rozebrána následující situace. Mám pohledávku splatnou v 02/2004, konkurzní řízení je zahájeno v 02/2006 a nebyla vytvořena 100% opravná položka v 04/2007, soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu (pohledávka je tedy promlčená). Je správná úvaha, že nyní již nemohu provést 100% daňový odpis nyní již promlčené pohledávky (jedná se mi o daňový odpis pohledávky podle § 24 odst. 2 písm. y/) na základě zamítnutí konkurzu nebo se promlčecí doba po dobu trvání konkurzu pozastavuje a daňový odpis provést lze. Stejný případ by mohl nastat v situaci úmrtí dlužníka a následujícím dlouhotrvajícím dědickém řízení dojde k promlčení pohledávky. Jedná se o odpis pohledávek podle § 24 odst. 2 písm. y). V uvedeném článku je pouze zdůrazněna nutná podmínka.

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, 100% zahraniční kapitál, jednatel Francouz. Společnost se nacházela několik let ve ztrátě, v loňském roce jsme obdrželi cca 12 faktur z roku 2003 a 2004 za práci jednatele dle jednotlivých měsíců. Je nutné k těmto fakturám DPH samovyměřit a podat dodatečné přiznání k DPH za jednotlivá období?