Obchodní právo - strana 6

Firma posílá konfirmace pohledávek na přání auditora k 31. 12. svým odběratelům k potvrzení. Na konfirmaci je tabulka s evidovanými neuhranými pohledávkami k 31. 12. a textace, aby druhá strana "odsouhlasila" tyto konfirmace, nebo uvedla jiný stav. Firma má k 31. 12. 2020 neuhrazené pohledávky z 2017, ke kterým nebyla v roce 2017, 2018 a 2019 vytvořená zákonná OP. Podle všeobecného názoru jsou již pohledávky promlčené (pohledávky nemají upraveny podmínkami jinou lhůtu než je zákonná) a nejde k nim v roce 2019 vytvořit tedy zákonná opravná položka a následný daňový odpis. Auditor tvrdí, že na základě odsouhlasení konfirmace pohledávky od odběratele promlčené nejsou a lze vytvořit zákonná (daňová) OP. Jaký z těchto postupů je správný, případně kde je hranice, aby se mohla opravdu pohledávka v tomto případě považovat za nepromlčenou a mohla se k ní tvořit zákonná (daňová) OP?

Může s. r. o., která se zabývá velkoobchodem, poskytnout půjčku další s. r. o. nebo fyzické osobě? Jde o částku 150 000 Kč.

Jaké jsou možnosti poskytování peněz na obchodní činnost s. r. o. u společníka kromě klasické půjčky? A jaké jsou výhody a nevýhody?

Pokud česká s. r. o. vlastní loď, která je umístěna v Chorvatsku a plánuje ji pronajímat fyzickým osobám v Chorvatsku, bude s. r. o. mít povinnost se registrovat v Chorvatsku provozovnu a registrovat k DPH v Chorvatsku?

Společník s. r. o. by chtěl prodat část obchodního podílu. Přišel s informací, že mu může přímo vyčlenit třeba pouze určený hmotný majetek a ten bude jeho podílem. Je toto prosím možné - že by měl i do budoucna nárok pouze na tento vyčleněný majetek, nikoliv podíl na chodu celé společnosti?

Přebírám účtování společnosti jednočlenné s. r. o., MIKRO účetní jednotka, kde je ve sbírce listin pravidelně uložena pouze účetní závěrka. Rozhodnutí valné hromady o schválení účetní závěrky a rozhodnutí a rozdělení zisku / úhrady ztráty uveřejněno není. Účetní jednotka tyto rozhodnutí má v listinné podobě "Rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady", bez notářského zápisu, ale to by mělo být v pořádku pokud se nepletu. Pokud vím, tak žádná výjimka pro MIKRO účetní jednotky není a mělo by to být zveřejněno ve Sbírce listin. Má to společnost doplnit zpětně? A od jakého účetního roku? Od závěrky roku 2014 nebo od kdy? 

Právnická osoba ABC s. r. o. vlastní živnostenské oprávnění na všechny volné živnosti. Nahodile si objedná o jiného subjektu zámečnické práce (řemeslná živnost), která dále fakturuje konečnému zákazníkovi. Může tato ABC s. r. o. fakturovat konečnému zákazníkovi tyto zámečnické práce, pokud sama nevlastní na tuto činnost živnostenské oprávnění? 

Malá společnost s r. o. má v majetku dva automobily a vstoupila do likvidace. Jedno auto chce prodat zaměstnanci a druhé si chce odkoupit likvidátor. Vedení firmy chce stanovit ceny nízké (chce vyjít vstříc zaměstnanci i likvidátorovi, který byl dříve také zaměstnanec). Moje otázky jsou: 1) Jak stanovit cenu pro zaměstnance: zde se domnívám, že nemusí být znalecký odhad, ale že nějaká pravidla dodržena být musí (např. mít několik cenových nabídek z autobazarů a na základě toho?) Myslím si správně, že § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů se na toto nevztahuje, takže by se nemuselo brát v úvahu „přidanění“ ke mzdě, pokud by se prodalo za nižší než obvyklou cenu? Je možné to prostě jen tak „beztrestně“ prodat i za hodně nízkou cenu? 2) Jak stanovit cenu pro likvidátora: zde se domnívám, že oficiální znalecký odhad by byl povinný a za tuto cenu by to muselo být. Je to tak? 3) Jaké daňové/účetní důsledky bude mít fakt, že oba automobily nejsou ještě plně odepsané? Byly pořízeny v roce 2017. Odpisy účetní máme shodné z daňovými. Na závěr ještě podotýkám, že nám jde o to, aby to byly ceny obhajitelné před finanční kontrolou, aby splňovaly podmínky zákonů. 

Jednatel právnické osoby uložil do Sbírky listin za rok 2015 - 20188 Rozvahu a VZZ v plném rozsahu, bez přílohy. Naopak za rok 2019 vložil do Sbírky listin správně rozvahu ve zkrácené versi, VZZ v plném rozsahu, opět bez přílohy a naopak zaslal do Sbírky listin celé daňové přiznání k DPPO. Když si to uvědomil, položil účetnímu otázku, jak by měl postupovat, aby daňové přiznání nebylo do Sbírky listin uloženo (nebo aby bylo vyjmuto?). Dále ho zajímá, když jsou výkazy uloženy bez přílohy, zda je možné, resp. povinné přílohu uložit dodatečně nebo zda se v takovém případě musí ukládat celá účetní závěrka, i když po termínu, znovu.

Právnická osoba podnikající v ČR již 15 let má společníky z Velké Británie. Situace na trhu s dárkovým zbožím zaznamenala po roce 2016 klesající tendenci, proto se jednatel rozhodl zboží ve skladu prodat a postupně podnikání utlumit. Zaměstnance nemá od roku 2018. V roce 2019 byl zisk již minimální, navíc nebyly jasné vztahy mezi EU a VB. Firma proto již nepodnikala, závazky měla vypořádané a postupně získané peníze z pohledávek zdanila. K 31.12.2020 již nemá ani majetek, protože auto prodala do bazaru. Se správou daní, sociálním i zdravotním pojištěním má vše vyrovnáno do nuly. V rámci účetní závěrky bude VZZ vykazovat účetní ztrátu s ohledem na nutné výdaje jako např. správní poplatky. V rozvaze zůstávají prakticky jen zůstatky v pokladně a bance a na straně pasiv základní jmění a nerozdělený zisk. Je možné podat DP k DPPO nulové s tím, že účetní ztráta bude z rozhodnutí účetní jednotky považována za daňově neúčinnou? Jak dlouho má správce daně možnost takovou firmu kontrolovat? Za celé období byla firma ve zisku a platila řádně daně, jediným rokem ztráty byl rok 2014, ale ztráta již byla uplatněna. Do kterého roku má firma uschovat v ČR doklady a které již může zlikvidovat, aby měla před odjezdem majitelů do ciziny vše v pořádku?

Podnikající fyzická osoba OSVČ, zaměstnavatel, dne 29. 8. 2020 zemřel. Jeho manželka, ustanovený správce dědictví, nahlásila na živnostenském úřadu a u notáře, že hodlá pokračovat v podnikání zemřelého manžela. Dle § 342 ZP by tím měla veškerá práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přejít na nástupce, jímž je v tomto případě manželka. Je třeba se zaměstnanci z tohoto důvodu uzavírat nějaké dodatky k pracovním smlouvám? Nebo stačí jen nějaká písemná informace, že pracovněprávní vztahu trvá a přechází pod nového nástupce? K jakému datu by měla být podána "odhláška" zemřelého zaměstnavatele a přihláška nového na příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťovnách? Je třeba provést v této souvislosti ještě nějaké kroky? 

Jak si může OSVČ, které má živnost na ruční práce, nechat zaregistrovat svou značku, resp. název tak, aby ho nikdo nemohl kopírovat apod. - u jakého úřadu? Kolik to stojí? Je tam jediný poplatek na začátku či další každý rok? Je nutný pouze název např. SLUNCE POPLETA či např. i logo, lze logo doplnit? Moc Vám děkuji za objasnění skutečností s tímto spojených.

Jsme s. r. o. - jeden jednate = jeden společník, zároveň zaměstnanec. Půjčil si z firmy na týden 270 000 Kč. Je nutné sepsat k této půjčce smlouvu a stanovit úroky (v jaké výši) - nebo to řešit bezúročně, popř. to zaúčtovat jen jako pohledávku - 335/221 a smlouvu a úroky neřešit vůbec?

Druhým dílem věnovaným novele zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK “), bezprostředně navážeme na první část, kterou jsme uveřejnili v předchozím čísle časopisu DHK č. 14/2020

OSVČ poskytuje účetní služby v rodinném domě, ve kterém bydlí (má zde trvalý pobyt), avšak dům nevlastní. Dům je pouze v majetku přítele. V domě má svoji kancelář, kde účtuje. Klienti předávají doklady na různých místech, do kanceláře v domě nechodí. Musí si tato účetní zřídit v rodinném domě provozovnu, nebo jí stačí jen místo podnikání? A pokud musí zřídit provozovnu, potřebuje k tomu od přítele nějaké písemné povolení, nebo stačí trvalý pobyt, který zde účetní má?

V lednu letošního roku byla parlamentem finálně schválena a prezidentem podepsána největší novela zákona o obchodních korporacích od zahájení jeho účinnosti od roku 2014. Jedná se v zásadě o první velkou novelu tohoto důležitého zákona, která přinese několik výrazných změn v oblasti, jež se dotýká většiny podnikatelů. Dále se dozvíte více informací ohledně změn u orgánů jednotlivých společností a změn v úpravě smlouvy o výkonu funkce, kterým by měli věnovat pozornost všichni statutáři společností. Také se článek zaměřuje na znění podmínek a pravidel pro vyplácení zisku nebo jiných vlastních zdrojů společnosti. Pod jinými vlastními zdroji se mají na mysli například různé kapitálové fondy společnosti (příplatky, rozdíly z přecenění v souvislosti s přeměnami), které společnost může rovněž vyplácet společníkům. Jednotlivým vybraným změnám se budeme věnovat podrobněji, abychom vás s těmito novinkami detailněji seznámili a připravili vás tak na účinnost této novely od 1. 1. 2021.

Jsou 3 společníci s. r. o. Společnost založena v roce 2018. Každý vložil do společnosti 50 000 Kč. Každý má 1/3 podílu v s. r. o. Jeden chce vystoupit ze společnosti. Je možné svou třetinu prodat oběma společníkům, kteří v s. r. o. zůstanou - tj. 1/3 rozdělit na polovinu, aby pak zbývající dva společníci měli dva stejné podíly 50 a 50 %? Dojde k převodu podílu na společníky - tedy veškeré finanční pohyby mezi prodávajícím a kupujícími se odehrávají mimo s. r. o., tedy i mimo účetnictví s. r. o. Jakou je nutno sepsat smlouvu? Dle jakého zákona? Je nutno mít nějaký znalecký posudek - znalec v oboru s razítkem nebo stačí např. účetní závěrka a výše vlastního kapitálu a z něho určena cena či může být jakákoliv dohoda, resp. cena ve smlouvě dle dohody? Např. je-li výše vlastního kapitálu 120 000 Kč, pak druhý a třetí společník (kupující) zaplatí polovinu z 1/3, tj. odcházející společník dostane 20 a 20 000 od každého? Jak se nahlásí změna do rejstříků - od jakého data právě budou ve společnosti již jen dva společníci?

Čas pokročil, léto opět nahradil podzim, a to jako každý rok. Stejně tak se v každodenním životě podnikajících živnostníků i kompetentních správních orgánů opět vyskytly situace, jež je třeba právně řešit.

Zjistila jsem, že účetní - podnikající podle živnostenského zákona, tj. živnost "činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence" nemá oprávnění zpracovat a podávat za klienta žádná daňová tvrzení. Hrozí takové účetní postih ze strany živnostenského úřadu za provozování živnosti bez oprávnění? Může toto živnostenský úřad postihovat, když činnost daňových poradců, kterou musí mít ten, kdo chce podávat daňová přiznání, není podnikáním podle živnostenského zákona? Pokud daňový subjekt dá plnou moc účetní k podání daňového přiznání datovou schránkou účetní, tuto plnou moc finanční úřad přijme, znamená to tedy, že účetní podepisuje a tedy přijímá zodpovědnost za správnost daňového přiznání místo daňového subjektu? Nebo jde pouze o odpovědnost za podání/odeslání přiznání. Jde o přiznání k dani silniční, daň z příjmu fyz. osob a DPH. Účetní podává daňové přiznání jako zmocněnec.

Firma (s. r. o. i OSVČ) čerpá program Anitivirus na zaměstnance a zároveň by chtěla požádat o Covid-nájemné, lze toto kombinovat? To samé, jestli nyní využívá Antivirus plus a bylo by schváleno nájemné i na další měsíce, nebude problém uplatnit obojí?