Obchodní právo - strana 60

Jak postupovat v případě zaúčtování likvidované společnosti? soudem ustanoven likvidátor s. r. o.: nebylo možné sehnat doklady, společnost při svém vzniku - r. 2002 - uvedla (dle výpisu z OR), že společníci(3) splatili základní kapitál v hotovosti při vzniku v celkové částce 125 000 Kč. Nepodávali daňová přiznání, nezakládali listiny do OR, pravděpodobně nevyvíjeli ani žádnou činnost, nejsou ani dluhy, ale nebyly uzavřeny účetní knihy, nebyla sestavena mimořádná účetní závěrka, fyzicky peníze nikde nejsou, společníky není možné sehnat (asi se bude muset podat žaloba), vstup do likvidace ke dni 18. 10. 2005. Jedná se mi o to, zda postupovat tímto způsobem: 1. Podat daňové přiznání k 17. 10. 2005, protože nebylo uvedenou společností podané, zjistila jsem, že si FÚ vyměřoval DP sám nulové, protože nesehnal žádného jednatele. 2. Otevřít účetnictví a sestavit zahajovací rozvahu k 18. 10. 2005 (zápis do OR byl likvidátorem proveden) - ale není nic k dispozici, ale musíme účtovat o pokladně, kde by mělo být uvedených 125 000 Kč: účtovali bychom 701 MD/411 Dal 125 000 Kč 211 MD/701 Dal 125 000 Kč (peníze nevíme kde skončily, ale v OR je uvedeno, že byl vklad splacen v hotovosti a žádné výdaje se vznikem společnosti nejsou známy). 3. Podat daňové přiznání za období 18. 10. - 31. 12. 2005, kde budou promítnuty výdaje likvidátora (poštovné, kolky, poplatek na OR, ostatní ...) - to znamená, že bude uvedena ztráta, ale soud vyplatil likvidátorovi zálohu na náklady exekuce 7 000 Kč, z těchto prostředků likvidátor výše uvedené výdaje hradil, jak a kam máme zaúčtovat tyto poskytnuté prostředky soudem? Můžete mi napsat účetní postup? 4. Dále budeme pokračovat v roce 2006 - v účetnictví a podáme DPPO za období 1. 1. - 31. 12. 2006. 5. Ke dni skončení likvidace uzavřeme účetní knihy, sestavíme účetní závěrku, podáme daňové přiznání, dáme návrh na výmaz. Je tento postup správný? Můžete mi uvést, jak bych měla postupovat?

Společnost s ručením omezeným prodávala automobil fyzické osobě, cena obvyklá. Musí být na smlouvě uvedeno, jestli je smlouva uzavřena podle obchodního nebo občanského zákoníku? Musí být uveden ve smlouvě patřičný § podle kterého je smlouva uzavřena?

Převzala jsem účetnictví občanského sdružení, které vzniklo v roce 2005. Je to sdružení, které sdružuje závodníky, trenéry a zájemce o cyklistiku. Ve stanovách mají účel činnosti: Umožnit svým členům aktivně provozovat cyklistiku, části členům na profesionálním základě. Členové sdružení se tudíž fyzicky účastní závodů, na které jezdí svými automobily. Za celý rok mají spoustu nákladů na cestovné, startovné, nákupy drezů, atd.. Příjmy mají pouze za členské příspěvky + faktury vystavené - za reklamu a propagaci prezentovaných firem v částce 320 000 Kč. Mohu tyto příjmy zahrnout do hlavní činnosti a uplatnit oproti nim výše jmenované náklady? Pokud je příjem z reklamy hospodářská činnost nemají mít na tuto činnost živnostenský list? Může sdružení proplácet členům sdružení cestovní náhrady na výše jmenované jízdy na závody a dávat si tyto náhrady do nákladů v hlavní činnosti? V jaké výši může poskytovat cestovní náhrady, když jezdí vlastními automobily?

Je možné uplatňovat do daňových výdajů náklady s provozem vozidla? 1) Fyzická osoba: místo podnikání (uvedeno v ŽL), je to rovněž místo trvalého pobytu a pravidelné pracoviště - Slavkov, pronajatá kancelář v Brně - 2 dny v týdnu využívaná k provozování živnosti, automobil firemní, jsou cesty ze Slavkova do Brna daňově uznatelné? 2) Společnost s ručením omezeným má v majetku tři užitkové automobily, které využívají zaměstnanci a jednatel k pracovním cestám, sídlo společnosti je v Brně, tam vozidla parkují, společnost má prodejny a sklad v Boskovicích, cesty z Brna ze sídla společnosti do Boskovic do provozoven uplatňujeme jako daňově uznatelné, je to správně? 3) Společnost s ručením omezeným má sídlo v Brně a v majetku jeden automobil, v Brně má prodejny a pronajatý sklad v Jabloňanech, kde má jednatel trvalé bydliště, je cesta z Brna do skladu do Jabloňan náklad daňově uznatelný?

Společnost s ručením omezeným, vložila v roce 2005 jako základní jmění nepeněžitým vkladem pozemek jednatele společnosti nakoupený v roce 2002 za 1 000 000 Kč. V posudku byl pozemek znalcem oceněn na 1 250 000 Kč, zapsán byl ale pouze v hodnotě 200 000 Kč. V jaké hodnotě máme majetek zaúčtovat a na jaké účty a kam účtovat rozdíly mezi účetní a daňovou hodnotou pozemku?

Společnost (škola - neplátce DPH), má v obchodním rejstříku zapsané obchodní jméno - 6 slov, celkem asi 45 písmen, zkratka v obchodním rejstříku zapsaná není. Domnívám se, že na přijatých i vydaných fakturách musí být vypsané celé obchodní jméno, ale nejsem si jistá u bankovního účtu - stačí, aby byl účet veden na zkratku obchodního jména?

Firma A je firmou, která má činnost stavební a činnost zprostředkovatelskou. Jedná se o českou firmu (jednatelé i společníci jsou čeští občané). Firma má jen 2 zaměstnance, ale pro jiné stavební firmy dělá zprostředkovatele. Zprostředkuje české firmě B a ta smluvně dohodne s firmou C práci. Firma C má v OR stavební činnost, má 50 zaměstnanců s pracovním povolením a dlouhodobým pobytem v ČR. Zaměstnanci jsou cizinci - Ukrajinci. Práce je stavební činností, Ukrajinci mají klasický pracovní poměr dle § 6, firma řádně platí daně, SP i ZP za zaměstnance. Firma A by nikdy firmě C práci nezadala (jejich osobní důvody), ale naopak od firmy B zadání přijme. Firma A ani firma B není agenturou práce. Firma A i B odvádí ze zprostředkování i DPH. Je tento postup legální? Do nedávné doby byl možný, ale slyšela jsem názor, že nyní bez agentury práce toto možné není. 1) Kde je princip oprávnění k podnikání u pojmu \\\"zprostředkování služby\\\"? 2) Tyto řetězce běžně fungují i bez agentur a to i v případech, kdy se nejedná o cizince.

Můj klient sám nemá zaměstnance, ale podniká jako zprostředkovatel tak, že hledá kontakty stavebním firmám na subdodávky. V kladném případě a spokojenosti klienta si fakturuje částku více méně dohodnutou, bez konkrétních podmínek. Většinou se s klientem dohodne podle objemu zakázky na nějakých procentech, případně v poslední faktuře je ohodnocena kvalita práce subdodavatele i u mého klienta jakousi prémií z provize. U DPH účtujeme za zprostředkování 19 %, i když se jedná o stavební práce většinou s 5 %. Tam nemám problém. Jaké náležitosti by měla mít smlouva mezi mým klientem (zprostředkovatelem) a jeho odběratelem a jakou pojmenovanou, případně nepojmenovanou smlouvu by měl na takovou činnost uzavírat? Protože se jedná o velký objem zakázek co do množství Kč, mám docela obavu, aby správce daně neposoudil takovou práci pro klienta nebo jeho odběratele nevýhodně. Klient má faktury dost jednoduché, odvolává se na smluvní cenu a brání se mi tím, že výstup daní, tak by měl finanční úřad toto vzít v úvahu i na vstupu. Částečným důkazem je možná z naší strany i to, že peníze za faktury jsou z velké části placeny bankou.

Jak postupovat celkově, když chceme zrušit firmu s r. o.? Firma už nemá ani zaměstnance, obraty, sklady, majetek, závazky ani pohledávky.

Za jakých okolností musí jít firma do konkurzu?

Fyzická osoba s příjmy z podnikatelské činnosti, neplátce DPH, daňová evidence: v průběhu roku 1999 zahájil podnikání, v průběhu roku 2000 přerušil podnikání a obnovil ho v průběhu roku 2006. Vztahuje se za zdaňovací období roku 2006 na tohoto poplatníka ustanovení § 7c zákona o daních z příjmů, když nesplňuje žádnou z podmínek odst. 4 téhož §?

Fyzická osoba - podnikatel je společníkem s. r. o. Jako fyzická osoba přerušil k 31. 12. 2005 podnikání. Ve své evidenci měl pohledávky k s. r. o., jehož je společníkem a tyto pohledávky kapitalizoval do s. r. o. 27. 12. 2005 - zvýšené jmění nebylo zapsáno do OR. Vedla jsem mu daňovou evidenci a o kapitalizaci pohledávek jsem nebyla informována, a proto jsem je uvedla do daňového přiznání jako položky zvyšující základ daně. Sama pořádně nerozumím pojmu kapitalizace, ale myslím, že jsem o tyto pohledávky nemusela zvyšovat základ daně a platit z nich sociální a zdravotní pojištění. Žádám o vysvětlení pojmu kapitalizace a toho, jak jsem s těmito pohledávkami měla správně naložit. Pohledávky byly kapitalizovány, ale nezaplaceny ze strany s. r. o.

Jaké jsou podmínky pro vytvoření rezervního fondu u společnosti s r. o. a na co se dá použít (kromě úhrady ztráty podniku)?

Podnikající fyzická osoba s DE chce založit též společnost s r. o. Je možné, aby oba subjekty podnikaly ve stejném oboru, kterým je nákup a prodej zboží? Je možné, aby v takovém případě prodávala fyzická osoba právnické osobě postupně zboží, které má skladem, zatím v DE nezdaněným? Z účetního hlediska nevidím problém, daňově mám obavy, že by fyzická osoba mohla spřízněné právnické osobě prodávat jen tolik, kolik by mohla zdanit. Předpokládám, že by se zajistila kontrola, aby bylo prodáváno vždy v ceně obvyklé, ale i tak mám obavy. Můj klient mi ale oponuje, že mu takový postup umožňuje zákon a navíc, kdyby šel jako fyzická osoba do PÚ, měl by možnost sklad zdaňovat postupně po dobu 9 let, což má pravdu. Doplňující otázka: Mám problém s tím, že založená s. r. o bude pro svou činnost nákup a prodej zboží kupovat a následně prodávat a obě fyzické osoby, které zatím vedou daňovou evidenci jsou v tuto chvíli jednatelé i společníci. Z pochopitelných důvodů, které jim umožňuje zákon budou rozpouštět do daní sklady po dobu 9 let. Kdyby skončily podnikání a podnikalo by jen s. r. o, musely by dodanit hned. Je opravdu jediná možnost prohnat to třetí osobou? Nechceme se chovat proti zákonu, obcházení zákona se nám nelíbí, ale jak je vidět z Vaší odpovědi, zákon nás k tomu nutí.

Fyzická osoba vedoucí účetnictví, neplátce DPH. Dotaz se týká přeměny společnosti rozštěpením. Rozštěpením společnosti vznikne nová společnost. Na tuto novou společnost přechází z aktiv stávající společnosti cca 900 tis. Kč, z pasiv cca 100 tis. Kč. Na jaký účet zaúčtuji ve stávající společnosti změnu vlastního kapitálu (nemění se zapsaný kapitál, ani se nejedná o rozdíl z přecenění)? Je nutné položkově odúčtovat účetní případy z období od rozhodného dne zapsání v OR, zaúčtované v rozdělované společnosti a týkající se společnosti nové? Jak odúčtovat provedené odvody z mezd a DPH?

Provádíme transformaci společnosti s ručením omezeným, vzniklé za účelem privatizace bytů, na společenství vlastníků jednotek. Vedeme účetnictví, dům lineárně odpisujeme. Nejsme plátci DPH. Jak zaúčtujeme snížení základního kapitálu s. r. o. při převodu bytů do vlastnictví společníků s. r. o. když základní kapitál výrazně převyšuje zůstatkovou hodnotu domu. Jaký bude dopad na daň z příjmů?

Jsme bytové družstvo. Provádíme opravy - odstraňování vad panelové výstavby, které jsou finančně náročné. Náklady jsou kryty vlastními zdroji nebo úvěrem. Stalo se nám, že akce už byla zahájena a úvěr nebyl poskytnut. Jelikož vlastní zdroje střediska hospodaření nestačily, byla akce financována volnými peněžními prostředky družstva - půjčka družstevníkům. Jaké jsou zásady pro poskytnutí půjčky a jaká bude výše úroku z dlužné částky? Může být úrok nižší než při poskytnutí úvěru?

Ve firmě s r. o., které zpracovávám účetnictví, i mzdové, jsou 2 společníci jednatelé. Zatím se jim vyplácí měsíční pravidelný příjem, na základě mandátní smlouvy, je to příjem z titulu práce jednatele. Od 1. 1. 2007 nebudou jednatelé z takovéhoto příjmu nemocensky pojištění a důchodově budou pojištěni až od určité hranice příjmu. Pokud naši jednatelé uzavřou pracovní smlouvu (např. ředitel, vedoucí apod.), musí vedle toho ještě mít příjem za práci jednatele nebo stačí vykazovat až podíly ze zisku?

Jsme spol. s r. o., zabývající se prodejem kosmetiky prostřednictvím organizátorů, kteří nejsou zaměstnanci firmy, ale pro něž se pořádají různá školení (pro nováčky, pokročilé organizátory, různá setkání), kde firma hradí pronájem, ubytování, zabezpečení techniky, stravování, podávání potravin pro ochutnávku jednotlivých výrobků (kromě kosmetiky prodáváme také potravinové výrobky). Účastníci takového školení či setkání zaplatí poplatek za školení, který je zaúčtován jako daňově uznatelný výnos. Náklady na ubytování, pronájem, zabezpečení techniky společnost účtuje jako daňově uznatelný náklad. Ochutnávku potravin účtujeme rovněž do daňově uznatelných nákladů a ostatní stravování pouze do výše příspěvku, který zaplatili jednotliví účastníci. Je toto účtování správné? Bez pořádání těchto školení by se jednotliví poradci těžko dozvěděli o nových výrobcích, o zkušenostech a metodice prodeje.

Jsem osoba samostatně výdělečně činná - nákladní doprava, účastník sdružení, 50 % podíl na sdružení, činnost pouze ve sdružení, daňová evidence, měsíční plátce DPH. Druhý účastník sdružení stejný popis. Během letošní roku jsme s druhým účastníkem sdružení založili s. r. o. a od 1. 1. 2007 by jsme chtěli začít podnikat v rámci s. r. o. Naše představa od 1. 1. 2007: závazky a pohledávky k 31. 12. 2006, smlouvy (CCS, mobil, telefon, pojištění, pronájem kanceláře a garáží), majetek získaný v rámci činnosti sdružení (vozidla, kancelářská technika a vybavení, atd.) a zaměstnance chceme převést na s. r. o. a pouze majetek - vozidla v leasingu (fin. nájem s následnou koupí) by zůstala na OSVČ (sdružení), podnajímala by se s. r. o. (se souhlasem leasingové společnosti) a po ukončení leasingu by se prodala také do s. r. o. Z toho pro mě vyplívá řada otázek. Rozdělím majetek na 50 % podíl (vč. závazků a pohledávek) a ten se prodá do s. r. o.? Bude tento prodej s DPH? U OSVČ DPH zaplatím a u s. r. o. si ho uplatním u FÚ v rámci přiznání? Mohu takto prodat závazky a pohledávky nebo je nechám doplatit (jedná se většinou o přelom roku - služby za 12/06 či pohledávky - služby za 12/06 splatné v 1/07) u OSVČ? Ostatní smlouvy ukončím u OSVČ a obnovím u s. r. o.? Jak smlouvu pracovní se zaměstnanci - také ukončím u OSVČ a obnovím u s. r. o. - vyplývá z toho, že musím zaplatit odstupné, když se bude pokračovat za stejných podmínek? Mohu takto podnajímat vozidla do s. r. o.? Nebude to střet zájmů mezi OSVČ a s. r. o.? Mají stejnou činnost? U OSVČ se činnost ukončí až po doběhnutí všech leasingů cca v roce 2008 a nebude vykazovat jinou činnost než ten leasing a následný podnájem a s tím související daně - DPH, silniční daň. Dopňující otázka: Mám dotaz k bodu 4 v odpovědi, zda-li se činnost sdružení musí ukončit ihned? Jelikož majetek pořízený formou leasingu by sdružení podnajímalo společnosti. Chtěl jsem činnost sdružení ukončit až po zaplacení leasingu, což je zhruba tak 2 roky. Po ukončení by sdružení majetek prodalo na s. r. o. a po té ukončilo činnost a vypořádalo své podíly. Je tento postup možný?