Obchodní právo - strana 61

Jsem podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH. Dlouhodobě spolupracuji s firmou, kde fakturuji smluvní cenu Kč/hod., měsíčně toto činí cca 60 hod. V současné době mi byla nabídnuta v této firmě činnost prokuristy. Budu moci fakturovat jako nyní? Můžu uplatňovat v daňové evidenci cesty vlastním automobilem (firma sídlí v Praze)? Odměny schválí valná hromada tzv. tantiemy. V současné době společníci odměny nedostávají, společnost investuje. Je to otázka budoucnosti. Kdo odměny zdaňuje, kdo z nich odvádí zdravotní a sociální? Kromě zápisu do obchodního rejstříku a s ním samozřejmé prokazování bezdlužnosti je nutné sepsat ještě jiné smlouvy? Nemusím být v zaměstnaneckém poměru? (Dle pátrání na internetu snad ne.)

Středoškolský profesor tělesné výchovy je zaměstnán na hlavní pracovní poměr. Střední škola v rámci komplexní výuky organizuje kurzy lyžování pro studenty 1. ročníků. Škola s tímto profesorem uzavřela smlouvu, ze které vyplývá, že tyto kurzy zorganizuje profesor. Vypracuje rozpočet kurzů (příjmy = výdaje, zisk = 0), vybere od studentů peníze na kurzy, příjmové doklady mají razítko školy. Kurzy budou probíhat v chatě školy, která ale stanoví nájem (je součástí rozpočtu - výdaj). Profesor zajistí instruktory, kuchaře..., s nimi svým jménem uzavře dohodu o provedení práce (sražená daň odvedena finančnímu úřadu pod jménem profesora). Nákup potravin, úrazové pojištění účastníků - vše pod jménem profesora. Škola jej uvolní na dobu kurzů - dostává náhradu mzdy. O příjmech a výdajích těchto kurzů vedu evidenci. Zisk je cca 3 000 Kč, vznikly např. levnějším autodopravcem. Musí mít profesor živnostenský list na organizování lyžařských kurzů, nebo se jedná o § 10 zákona o daních z příjmů - ostatní příjmy (zdokladované příjmy i výdaje), nebo zda je to čistě daňová záležitost školy (ale výdaje jsou pod jménem profesora), příp. jaké změny provést, aby tento způsob činnosti byl v souladu se zákony. Profesor má živnostenský list na hostinskou činnost a posuzování těchto lyžařských kurzů jako činnost podle § 7 by přesáhlo hranici nutnou pro registraci DPH. Nebo by byla tato činnost od DPH osvobozena?

Jednatel společnosti s r. o. má sjednanou smlouvu o výkonu funkce jednatele společnosti. Vztahuje se na tento typ smluv minimální mzda?

Spol. s r.o., plátce DPH, vede účetnictví. Kolik let zpětně může vymáhat pojišťovna Kooperativa zákonné pojistné zaměstnavatele za pracovní úrazy? Co dělat, když jsem zjistila, že firma, které jsem začala vést účetnictví i mzdovou agendu, toto pojištění předtím neplatila?

Podnikatel, fyzická osoba provozuje hostinskou živnost. V hospodě pořádá různé akce, plesy, turnaje v šipkách aj. - může takovéto akce vůbec pořádat? Nevybírá vstupné, poskytuje slevy na občerstvení. V případě pořádání plesu poskytne část zboží do tomboly - jaký to má dopad na DPH a daň z příjmu, co když to neposkytne bezplatně, ale prodá za symbolickou 1 Kč? Na ples pozve kapelu, šermířskou skupinu aj., za což jim zaplatí - co s DPH a příjmovou? Podobně pořádá akce pro děti - maškarní bál v létě, kde byl k dispozici \"skákací hrad\" a jiné atrakce, které zaplatil. V hospodě pořádá turnaj v šipkách a sponzoruje místní mužstvo - čeho se má vyvarovat a na co dát pozor při evidenci daní? Mohou se takovéto akce chápat jako reklama se všemi dopady na daně?

Společnost s r. o mající 3 společníky se rozhodla nakoupit nový automobil na leasing. Jeden ze společníků přispěl na splátku akontace 100 000 Kč. Přišla zálohová fa na firmu a zaplaceno to bylo v hotovosti ze soukromých peněz společníka. Tento vklad se nebude vracet. Jak tuto operaci zaúčtovat? Ještě obecně, pokud společník půjčí do firmy peníze, je nutné sepsat smlouvu o půjčce a je tato půjčka bezúročná nebo tam musí být úrok? Někdy se jedná jen o půjčku na pár dní.

Jsme plátci DPH, naše společnost nedávno koupila pozemek s budovou a přestěhovala se tam. Podle zákona o DPH § 28 odst. 2a musí běžný daňový doklad obsahovat kromě uvedených náležitostí sídlo nebo místo podnikání plátce. Naše stará adresa byla a zatím dosud je v Obchodním rejstříku 1. května 1111, Česká Lípa, kde jsme působili v pronájmu. Fyzicky již však jsme Česká 2222, Česká Lípa. Jaký údaj tedy máme uvádět na daňové doklady: Česká 2222, Česká Lípa či 1. května 1111, Česká Lípa či jen Česká Lípa? Od kdy a čím bude podložený? V katastru již zápis proběhl. Nyní jsou podklady pro změnu do OR u právníka. Co představuje pojem \"sídlo\" nebo \"místo\" podnikání, celá adresa či jen město?

Jak zaúčtovat? FO - daňová evidence - ustanoven soudem likvidátor s. r. o. (nebyly předány žádné doklady, z FÚ jsme sehnali poslední DPPO vč. příloh, které následně použijeme pro otevření účetních knih), likvidátor obdržel zálohu od soudu 7 000 Kč, kterou použil na úhradu výdajů, likvidátor není v sídle likvidované společnosti, protože sídlo fakticky neexistuje, žádný zástupce není k sehnání, náklady, které likvidátorovi vznikají musí uvádět pod svým jménem a na svoji adresu, protože jinam není možné doručovat. Otázka: jak účtovat o výdajích likvidátora, zda do DE likvidátora a následně přefakturovat na likvidovanou společnost nebo přímo jako náklady společnosti a zanést do otevřených účetních knih (korespondence, účetní služby, ... vše je na adresu likvidátora) a v případě, že by vše musel proúčtovat likvidátor ve své DE a následně přefakturovat likvidované společnosti (zálohu je nutné vyúčtovat soudu), tak zvyšuje tato záloha obrat pro povinnou registraci k DPH?

Podnikatel, fyzická osoba je plátcem DPH a vede daňovou evidenci. Má příjmy ze dvou podnikatelských činností. První má na živnostenský list \"koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej\" a druhou převažující činnost provozuje jako elektrikář. Výdaje za r. 2005 chce uplatnit procentem z příjmů. Chtěla bych se zeptat, zda živnostenský list na elektrikáře patří mezi řemeslné živnosti a zda-li by si tedy mohl uplatnit 60 % a pokud ano, jak si má uplatnit výdaje procentem z příjmů za veškerý příjem za r. 2005, když by na menší část příjmů byly výdaje 50 % a na větší část příjmů 60 %?

Podle zákona o účetnictví § 5 odst. 1, účetní jednotky mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Jaké oprávnění musí mít tato osoba (právnická nebo fyzická) k vedeni účetnictví jiné jednotky? Musí mít nějaký certifikát? Kdo v takovém případě má právo podpisovat hlášení pro FÚ? Stačí jen obdržet zplnomocnění? Může tato zplnomocněná osoba podávat daňové přiznání přes internet?

Potřebuji zjistit, jaké podnikatelské oprávnění je potřeba v ČR pro tuto činnost: Česká s. r. o. koupila tel. ústřednu, která je umístěna v ČR a pronajala od českého telecomu cca. 1 000 telefonních čísel, které dál pronajímá rakouské s. r. o. (nemá v ČR žádné aktivity) - (oba plátci DPH), tato služba spočívá v tom, že rakouská s. r. o. nabízí v Rakousku koncovým uživatelům (fyzickým osobám) různé služby po telefonu (erotické, hry apod.), tito uživatelé služeb v Rakousku přes telefonní ústřednu umístěnou v ČR se dovolají na nabízené služby. Tyto přístupy (telefonní vytáčení) pak zpoplatňuje jednou za měsíc česká s. r. o. rakouské s. r. o.

Dva podnikatelé - fyzické osoby A a B chtějí provozovat menší restauraci. Obrat v této restauraci by pravděpodobně dosáhl 1,5 až 1,8 mil. Kč ročně, což by znamenalo povinnou registraci k DPH. Tito podnikatelé se dohodnou tak, že po určitou dobu, např. 6 měsíců bude tuto restauraci provozovat podnikatel A, osoba B bude u něj zaměstnána. Po těch 6 měsících se role vymění a provozovat restauraci bude podnikatel B, a tak dál dokola. Samozřejmostí je, že oba mají na tuto činnost živnostenské oprávnění, veškeré zboží a služby bude odebírat vždy ten podnikatel, který zrovna restauraci provozuje, ten druhý na tuto dobu přeruší podnikatelskou činnost a bude v zaměstnaneckém poměru k prvnímu. Je to sice administrativně trochu náročnější, ale dle mého názoru se tím vyhnou povinné registraci k DPH, což jim ušetří desítky tisíc korun ročně. Je tento postup obhajitelný před správcem daně? Popřípadě na co si ještě dát pozor, aby obhajitelný byl?

Naše společnost se zabývá průzkumy trhu a veřejného mínění. Jsme spol. s r. o., jsme plátci DPH a vedeme účetnictví. S našimi klienti uzavíráme smlouvy o dílo. Je tento typ smlouvy vhodný na zajištění zakázek, které pro své klienty děláme? Průzkum trhu patří mezi služby - je možné na realizaci výzkumných projektů, jejichž výsledkem bývá závěrečná zpráva z průzkumu (někdy to je prezentace výsledků průzkumu), uzavírat smlouvu o dílo? Můžeme uzavřít smlouvu, kterou pojmenujeme např. \"Smlouva o realizaci výzkumného projektu\" a pokud ano, jakým zákonem a jeho paragrafy by taková smlouva byla ošetřena? A má být ve smlouvě uvedeno, podle jakého zákona a paragrafu je uzavřena (např. smlouva o dílo uzavřená ve smyslu ustanovení § 536 a násl. Obchodního zákoníku apod.)? Nyní chceme zavést tyto platební podmínky: klient by nám uhradil vždy 1/2 ceny na začátku zakázky a druhou 1/2 po předání výsledků. Nefakturovali bychom zálohu a vyúčtování, ale dva daňové doklady. DUZP při první fakturaci by bylo datum vystavení dokladu a DUZP při vystavení druhého dokladu by bylo datum poskytnutí služby. Je tento postup možný z pohledu zákona o DPH? A je možné fakturovat na základě smlouvy o dílo s datem uskutečnění zdanitelného plnění platným pro služby?

Můj klient má kontrolu na daň z příjmů u FÚ. Kontrolor po něm chce doložit, že faktury z listopadu 2001, které do dnešního dne nebyly uhrazené, nejsou promlčené. Podotýkám, že na tyto faktury nebyly v minulosti účtovány opravné položky. Já jsem převzala účetnictví koncem minulého roku, ale toto jsem zjistila. Není mně vůbec jasné, z jakého důvodu chce FÚ doložit, že tyto pohledávky nejsou promlčené. Kdy jsou pohledávky promlčené (po 4 letech od splatnosti?) a co se má s promlčenou pohledávkou dále v podvojném účetnictví provést? Pokud bude doměrek a případně penále z této kontroly na FÚ a klient bude ode mne požadovat jeho úhradu, můžu si to dát do daňově uznatelných výdajů? Jsem pojištěna z titulu své práce účetní, ale mám určitou spoluúčast, kterou musím hradit sama.

Žádám o účetní a daňový postup při vystoupení společníka ze s. r. o. v průběhu roku. Ve firmě jsou pouze dva společníci, kteří mezi sebou uzavřeli smlouvu o převodu obchodního podílu (prodávající, kupující). Prodávající vlastní 49 % obchodního podílu, který převádí na kupujícího. Kupní cena obchodního podílu činí 1 000 Kč. Kupující se tak stal jediným společníkem této společnosti se 100% obchodním podílem, na který připadá vklad ve výši 200 000 Kč. Žádám o praktický příklad.

V lednu 2006 založili 2 společníci VP a LP s. r. o. Každý vložil na účet peněžní vklad 100 000 Kč. V květnu se společník LP rozhodl podíl prodat za dohodnutou cenu 120 000 Kč novému společníkovi JŠ. Když si nový společník JŠ nechal zpracovat účetní přehledy (původně nebyly vůbec zpracovány) zjistil, že společník VP si během prvního čtvrtletí 2006 vybral na zálohách na výdaje 150 000 Kč. Nový společník tedy zjistil, že vlastně koupil společnost bez financí - bez původního základního jmění. Je možné společníka VP vyloučit ze společnosti, když vybral základní jmění a jakým způsob je to technicky proveditelné? Jakým způsobem bude prodaný podíl společníka LP zdaněn - jaké jsou povinnosti s. r. o. v souvislosti se splněním daňové povinnosti a jaké je správné účtování této operace? Lze zřizovací výdaje zaúčtovat souvztažně 011 s účtem 365 a vlastně zřizovací výdaje posléze vyplatit z pokladny společnosti společníkům? Musí společnost vyplatit společníkovi VP, který dluží společnosti peníze vysoké cestovní náhrady, které si dosud naúčtoval (jezdí vlastním osobním vozem a obchodní jednání nejsou prokazatelná a ostatní společníci s nimi nesouhlasí)? Jak postupovat při zrušení spol. s r. o. bez likvidace následným rozdělením na nové dvě spol. s r. o.?

Žádáme o pomoc při určení promlčecí doby u pohledávky za OSVČ, která nám dluží za fakturu vystavenou v 9/2003. Na pohledávku byla vytvořena zákonná opravná položka. Dlužník zanikl a my bychom chtěli pohledávku odepsat, nedokážeme však správně určit promlčecí dobu.

Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci je od 1. 8. 2006 ve výkonu trestu na 1 rok. Jmenovaný dal plnou moc na vedení firmy své manželce, která je v domácnosti a pečuje o 2 malé děti. V roce 2004 byla manželka vedena jako spolupracující osoba manžela, ale za rok 2005 byla spolupráce zrušena, aby mohli manželé využít nového titulu DPFO za rok 2005 - společného zdanění. Otázka zní, zda musí fyzická osoba, která je ve výkonu trestu přerušit podnikání (má živnostenský list na obchodní činnost a na výkon činnosti má odpovědného zástupce, který tuto činnost vykonává)? S tím souvisí odhlášení ze sociálního a zdravotního pojištění, i když firma nadále existuje a funguje? A taktéž jak by vypadalo zdanění za rok 2006 - zda do 31. 7. 2006 by byla daňová evidence na manžela a od 1. 8. 2006 na manželku, která by musela mít vystaven i nový živnostenský list? Kdyby se muselo přerušit podnikání manžela, s tím by souviselo i nové razítko na manželku, i daňové doklady by musely znít na manželku i smlouvy?

Je možné mít na své jméno živnostenský list a současně se na tento list zaměstnávat a být veden jako zaměstnanec?

Jsme firma podnikající na základě živnostenských listů. Většina naší činnosti jsou práce zámečnické a topenářské. Občas prodáme náhradní díly na kotle bez provedení práce (vlastníme živnostenský list \"specializovaný maloobchod\"). Zajímá nás zda jsme povinni mít od 1. 1. 2007 registrační pokladnu (doposud na tento občasný prodej vystavujeme příjmový doklad). Pokud budeme povinni mít registrační pokladnu budeme na ni zaznamenávat příjmy pouze za prodej náhradních dílů nebo veškeré příjmy přijaté v hotovosti (i za práce zámečnické, topenářské)?