Obchodní právo - strana 7

Fyzická osoba, která nemá oprávnění k podnikání, by naučila zástupce společnosti zabývající se gastronomickou činností několik receptů (jednalo by se o ukázku několika jídel), byla by to jednorázová akce, za kterou by dostala odměnu. Je to možné považovat za příležitostný příjem?

OSVČ provozuje dle živnostenského oprávnění maloobchod, velkoobchod. Vše v jedné provozovně a jeden druh sortimentu - stavebniny. Musí kvůli případnému nároku na kompenzační bonus zjišťovat, z které části prodeje má v rozhodném období příjmy vyšší a jak? Porovnáním účtenek X faktur pro zákazníky OSVČ/firmy? 

Vlastním zahraniční právnickou osobu, která má sídlo v zahraničí (ve Spojených státech), její činnost probíhá v zahraničí (ve Spojených státech), ale místo skutečného vedení je v České republice (právnická osoba je jednočlenná a její aktivity řídím kompletně já z České republiky). Zdanění bude probíhat v České republice. Mám v tomto případě povinnost vlastnit pro danou právnickou osobu živnostenské oprávnění, případně organizační složku v České republice?

Mohou si společníci s. r. o. po uzávěrce roku 2019 (k 30. 6. 2020) a valné hromadě rozdělit zisk pouze za rok 2019 nebo i za předchozí léta, kdy společnost vykazovala zisky, ale zisk nerozdělovala a účtovala ho jako nerozdělený zisk? V roce 2019 s. r. o. vykázala zisk 500 000 Kč, za roky předchozí (cca 5 let) je kumulovaný nerozdělený zisk cca 2 000 000 Kč. Mohou si nyní společníci rozdělit celkový zisk 2 500 000 Kč nebo pouze 500 0000 Kč? Společnost disponuje finančními prostředky a rozdělení zisku ji nijak na jejím chodu neohrozí.

Může požádat právnická osoba (s. r. o.) o COVID nájemné 2 v případě, když jediným společníkem právnické osoby je město? Společnost s ručením omezeným má s městem uzavřenou pachtovní smlouvu a provozuje multifunkční areál (wellness, bazén, fitness centrum a restauraci), který je na základě nařízení vlády uzavřen.

Česká společnost s r. o. má dva jednatele a dva společníky, jeden má podíl 70 % a druhý má podíl 30 %. Společnost se zabývá stavební činností. Je možné s osobou, která je zároveň jednatelem a společníkem, uzavřít dohodu o provedení práce s vymezením činnosti provedení prací na dané stavební zakázce a daňově na ni pohlížet jako na dohodu sjednanou s normálním zaměstnancem? Tato osoba se skutečně podílí na fyzickém provedení dané zakázky. Fyzické osoby smlouvy o výkonu funkce sjednány nemají.

Jsme mikro účetní jednotka a zveřejňujeme každoročně účetní závěrku pomocí datové schránky. Nyní jsem se dočetla, že pokud účetní závěrka není podepsaná statutárním orgánem, nejedná se o účetní závěrku. Pokud elektronická verze účetní závěrky není elektronicky podepsaná statutárním orgánem, nejedná se o závěrku. Jak zasílat, pokud elektronický podpis vůbec nepoužíváme?

Společnost žalovala pohledávku u rozhodčího soudu, který verdikt potvrdil a na odběratele byla vyhlášena exekuce. Může si společnost uplatnit do účetnictví daňově opravnou položku k pohledávce (splňuje podmínky dle § 8c zákona o rezervách splatnost delší než 12 měsíců), která by v případě uspokojení pohledávky byla anulována? Účetně: Tvorba OP MD 558/D 391, v případě přijetí pohledávky z exekuce na účet stejné účtování s minusovým znaménkem. Je to takto možné? Pokud ne, kdy je možné tvořit opravnou položku k pohledávce nebo ji daňově odepsat pokud má odběratel exekuci, ale tuto nebude nejspíš plnit, jelikož nemá žádný majetek ani snahu o úhradu?

OSVČ provádí opravy zemědělských strojů, bydlí v domě, který je napsaný na manželku, on má věcné břemeno, v majetku má jen 2 auta užívané pro podnikání. Tato adresa, kde bydlí, je v živnostenském rejstříku zapsána jako sídlo. Na zahradě má stodolu, kterou chce zrekonstruovat a používat jako sklad. Tato stodola by měla stejnou adresu jako sídlo, je potřeba hlásit na živnostenském úřadě stodolu jako provozovnu nebo je to hloupost a sídlo na této adrese stačí? Je možné zařadit stodolu do podnikání a výdaje na opravu, příp. technické zhodnocení dát do nákladů, nebo by musela být manželka spolupracující osoba? 

Firma s. r. o. má jediného jednatele a dva společníky, z nichž jeden ze společníků je právě jednatel. Navíc jednatel s. r. o. ještě pracuje jako OSVČ na hlavní živnost. Jako OSVČ mimo jiné pořádá "živé" odborné kurzy, s. r. o. prodává "on-line" odborné kurzy. Jaké jsou možnosti zaměstnání tohoto jednatel a společníka? Předpokládám, že společník nebudeme mít v tomto případě žádné omezení, může se nechat zaměstnat na hlavní PP, DPP, DPČ. Ale co jednatel ? V tomto případě by tedy jakýkokoli pracovní poměr byl sepsán na jedné i druhé straně (jako zaměstnavatel a jako zaměstnanec) jednou a tou samou osobou. Předpokládám, že je vhodné sepsat smlouvu o výkonu funkce jednatele, který je zodpovědný za obchodní vedení, buď bez odměny nebo s odměnou, ale je nutné ve firmě dělat fyzickou tvorbu produktů - tvorba videokurzu atp., což již tedy nespadá do práce jednatele. Navíc by jednatelka byla ráda účastna odvodu na sociálním pojištění, tedy předpokládám, že ač by byla možnost práce MR nebo DPP do 10 000 Kč, v tomto by to nebylo řešením.

Společnost s ručením omezeným, dva společníci, jeden ze společníků je jediným jednatelem, jednatel nepobírá jednatelskou odměnu a není ani ve společnosti zaměstnán. Jednatel současně podniká jako OSVČ (společenská smlouva obsahuje akceptaci tohoto podnikání). OSVČ provozuje činnosti v oblasti masáží, konzultací v oblasti zdraví, "živých" odborných kurzů. Společnost s r. o. tvoří on-line kurzy obsahově podobné, v čem podniká jednatel jako OSVČ. Je v takovém případě akceptovatelná fakturace ze strany této osoby, kdy osoba (která je současně ve funkci jednatele) dodává společnosti vývoj produktu a za tento vývoj je fakturována částka např. na principu provize z tržeb s nějakým horním finančním stropem? Současně tak na společnost přechází licence k užití produktu (nejedná se o fakturaci za zajištění obchodního vedení společnosti, ale na jiné činnosti – např. vývoj produktu, správa webu apod.). Jedna smluvní strana tedy bude obchodní společnost (zastoupená jednatelem společnosti) a druhá smluvní strana bude dodavatel – OSVČ (formálně se ale bude jednat o tutéž osobu)?

Kdy budou promlčeny tyto pohledávky? 1) Pohledávka 20 000 Kč vznikla 15. 3. 2016, 10. 11. 2019 byla zahájena exekuce, dosud nebyla ukončena. 2) Pohledávka 10 000 Kč vznikla 31. 5. 2015, 25. 6. 2019 byla skončena exekuce, pohledávka nebyla vymožena v plné výši. 3) Pohledávka 5 000 Kč vznikla 12. 8. 2016, 28. 9. 2019 rozsudek OS - dlužník má pohledávku uhradit, dosud tak neučinil. 4) Pohledávka 12 000 Kč vznikla 30. 9. 2015, dlužník je od 15. 8. 2017 v úpadku.

Fyzická osoba, zaměstnanec (pracovní poměr na HPP 40 hod/týden - poměr nebude ukončen), by si chtěla zřídit živnostenské podnikání na vedlejší činnost (živnost vázaná), avšak neplňuje celé 3 roky praxe v oboru (od zaměstnavatele má udělený souhlas k činnosti, a potvrzenou část praxe). Z daného důvodu si našla odpovědného zástupce (není to zaměstnavatel), ale jiná podnikající osoba (OSVČ). Mezi podnikatelem (FO) a odpovědným zástupcem musí být založen smluvní vztah - jaký smluvní vztah byste v tomto případě doporučili, pokud je FO mezitím zaměstnaná na HPP? Může to být napříkladě fakturace za 100 Kč/měsíc nebo DPP s 0 Kč/měsíc? Odpovědný zástupce by vykonával svou funkci bezplatně.

Firma s. r. o. má pouze jediného společníka. Pojmenovaným výstupním dokumentem o rozhodnutí zisku/ztráty na základě účetní závěrky je "valná hramada" nebo "rozhodnutí jediného společníka"? Je chybné, pokud je to pojmenované valnou hromadou?

Je známou skutečností, že „neznalost zákona neomlouvá“, což bohužel platí pro nás všechny. V praxi tak vznikají časté problémy, neboť ne každý je právníkem. Podnikatelé podnikají v nejrůznějších oblastech, k nimž mají příslušnou odbornost. V právní oblasti však mnohdy potřebují pomocnou ruku, neboť právní předpisy se průběžně mění, doplňují nebo vznikají nové. Takovou pomocnou „rukou“ mohou proto být následující řádky, které přinášejí potřebné odpovědi alespoň na některé vybrané otázky.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2020, čj. 8 Afs 352/2019-20

Veřejná obchodní společnost (finanční poradenství) měla dva společníky, majetkově 50 % / 50 %. Jeden ze společníků ukončil svoji činnost k 30. 6. 2020 postoupením smlouvy na jiného společníka. Odcházející společník jako vyrovnání obdržel od společnosti "nepeněžní vyrovnání" v podobě klientského kmene, tedy 50/50. Nyní potřebuji dořešit správné účetní a daňové vyrovnání s odcházejícím společníkem k 30. 6. 2020. Společnost nemá žádný vlastní kapitál, tam tedy k žádnému vyrovnání nedojde. Jak je to ale s výsledkem hospodaření k uvedenému datu? Zisk zaúčtuji MD 596/D 364 a společnost společníkovi zisk vyplatí, a on si pak zisk za tento půl rok dá do daňového přiznání? Nebo si zisk vyplatí oba původní společníci, a dají do daňových přiznání? Současní společníci mají 99%/1%. Nebo je to všechno ještě jinak, a odcházející společník byl vyrovnán "nepeněžně"? 

OSVČ poskytuje účetní služby v rodinném domě, ve kterém bydlí (má zde trvalý pobyt), avšak dům nevlastní. Dům je pouze v majetku přítele. V domě má svoji kancelář, kde účtuje. Klienti předávají doklady na různých místech, do kanceláře v domě nechodí. Musí si tato účetní zřídit v rodinném domě provozovnu, nebo jí stačí jen místo podnikání? A pokud musí zřídit provozovnu, potřebuje k tomu od přítele nějaké písemné povolení, nebo stačí trvalý pobyt, který zde účetní má?

Dobrý den, Ráda bych se zeptala na způsob zdanění a odčerpávání zisku z LLC (ve chvíli, kdy se veškeré zisky daní v rámci České republiky a tedy i odčerpávání zisku se řídí českou legislativou). Zakládám americkou LLC jako jediný člen, budu ji spravovat z ČR (jsem občan ČR a daňový rezident ČR), ale aktivity LLC budou probíhat v USA. Z dřívější diskuse vím, že veškeré zisky v tomto případě budu zdaňovat pouze v rámci České republiky a to jako s.r.o. Ráda bych se zeptala, jakým způsobem mohu jako člen (jediný člen) z LLC odčerpávat zisk. Je dané možné pouze formou podílů na zisku (dividend) či, vzhledem k tomu, že se na danou společnost v ČR díváme jako na s. r. o., je zisk možné odčerpávat jako např. pravidelnou odměnu společníka (obdobně jako u s.r.o.) nebo jako odměnu zaměstnance? Pokud je to možné, co pro dané musí LLC splnit? Naopak mám povinnost si nějakou odměnu vyplácet ve chvíli, kdy se správě LLC aktivně věnuji a je mým jediným zdrojem příjmů (tedy neodčerpávat zisky pouze formou podílu na zisku)? Dále bych se ráda zeptala, jakým způsobem pak dané odčerpávání zisku z LLC ovlivňuje platby sociálního/zdravotního pojištění. (V tuto chvíli pro jednoduchost předpokládám, že zisky z LLC budou mým jediným příjmem). Jaké další povinnosti musí LLC v tomto případě splnit (zde připomínám, že LLC podniká na americkém trhu, je pouze spravována z ČR)? Např. je nutné zapisovat společnost do obchodního rejstříku / zřídit LLC datovou schránku či jiné povinnosti jaké má s.r.o.? Nebo jde v tomto případě pouze o zdanění v ČR a další povinnosti obdobné s.r.o. se pak LLC netýkají?

Společnost Vita s.r.o. má živnostenské opravnění - volná živnost - výroba, obchod a služby neuvedené v příloh. 1až 3 živ. z. Společnost Vita s.r.o. nově "shání lidi", kteří budou investovat své peníze do konkrétní investice. Za sehnané lidi společnost Vita s.r.o. dostane provizi. V budoucnu to bude i na jiné konkrétní investice. Spadá tato provize pod živnost volnou - 47. Zprostředkování obchodu a služeb? Pokdu ne, tak jaké živnostenské oprávnění je třeba? Společnost je plátcem DPH - bude tato faktura za provize s DPH?