Odpočet DPH a jeho vracení - strana 1

Firmě s. r. o. byla zrušena registrace k DPH ke dni 23. 3. 2023. DHM ani zásoby nemá, ale v říjnu 2022 firma koupila tiskárnu za 30 000 Kč. Tiskárnu nezařadila jako DHM, ale do spotřeby. Musí firma vracet DPH i z drobného majetku? 

Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci ukončila předčasně finanční leasing v srpnu 2022 a nesplnila podmínky pro uznání leasingových splátek jako daňově uznatelné výdaje. Měsíční splátka leasingu 20 750 Kč, DPH 4 358 Kč, pojištění 3 383 Kč. Akontace 186 000 Kč, DPH 39 060 Kč. Je správně postupovat takto? Splátky leasingu 20 750 Kč zaplacené do data ukončení leasingu, tj. 499 800 Kč + uplatněná poměrná část akontace v letech 2019–2021 (114 982 Kč) uvést v tabulce E přiznání k dani z příjmu fyzických osob a zvýšit základ daně o 614 782 Kč. Po ukončení leasingu a odkupu byl předmět leasingu byl obratem prodán za 900 000 Kč. Zůstatková cena, za kterou byl předmět leasingu odkoupen, bude navýšena o 614 782 Kč a tato částka bude daňově uznatelným výdajem? Je nutno vracet poměrnou část DPH z uplatněnou z první zvýšené splátky?

 Firma má vozidlo na operativní leasing, které by chtělo bezplatně poskytnout svému dodavateli služeb (spolupracovník na "IČO", můžeme ho brát jako obchodní zástupce). Se spolupracovníkem má podepsanou smlouvu o spolupráci, do které by právě dopsali dodatek o bezplatném poskytnutí vozidla pouze pro služební účely. Jedná se o nezávislý vztah dodavatel-odběratel, ale pro obě strany je prostě výhodnější to vyřešit tímto způsobem. Je to takto možné udělat, jak je to s finančním úřadem, jestli by to akceptoval, co se týče hlediska znaků závislé práce? U pohonných hmot pravděpodobně bude lepší, aby si to hradil spolupracovník na "IČO" a poté si je vyfakturoval, ale u toho vozidla si nejsem jistý. 

Společnost s r. o. krátkodobě pronajímá klubovnu a k přespání rodinný dům na dobu kratší než 48 hodin. Mohou si DPH uplatnit obě strany, když společnost tyto nemovitosti pronajme plátci? A v případě, že tyto nemovitosti pronajme neplátci daně, odvádí DPH? Může si pak nárokovat DPH při opravách a nákupu vybavení? 

Pokud obdržíme opravný daňový doklad, vystaven 10. 3. 2023, DUZP 28. 2. 2023, kdy máme povinnost odvédst DPH a uvédst doklad v přiznání k DPH? V březnu nebo už v únoru? 

Článek se zabývá úpravou zvláštního způsobu zajištění daně, která je obsažena v § 109a zákona o dani z přidané hodnoty . Diskutována je především podstata právní úpravy jako zajištění úhrady daně, přičemž zkoumány jsou účel právní úpravy, mechanismus fungování, problematické aspekty a návaznost dotčené právní úpravy na obecnou úpravu placení daní. Článek se také věnuje specifickým situacím, za kterých je vhodné zvláštního způsobu zajištění daně využít, a možným rizikům, která z toho mohou plynout ve vztahu k soukromoprávnímu vztahu poskytovatele a příjemce zdanitelného plnění..

Společnost se zabývá sklizní zeleniny, na tyto práce si najímá externí pracovníky (pracovníci na IČO). Firma zároveň těmto pracovníkům poskytuje (kupuje) obědy a zajišťuje ubytování (penziony, motely). Budou faktury za nákup obědů a ubytování pro firmu daňově uznatelné nebo to budou náklady daňově neuznatelné, které se budou účtovat na účet 513 bez nároku na odpočet? V případě daňové uznatelnosti, bude si moci firma uplatnit nárok na odpočet DPH?

Nárok na odpočet je základním principem fungování daně z přidané hodnoty. Přijít o něj nemůže ani kupující, který pořizuje nemovitost od osoby v insolvenci, jak uvádí judikát HA.EN. Naopak v případě, kdy je prodávající v likvidaci a službu zatížil chybně daní, mají členské státy umožnit kupujícímu, aby chybně odvedenou daň získal zpět. Za jakých podmínek, uvádí judikát HUMDA. V posledním rozsudku se dočtete o nároku na odpočet u holdingových společností.

Společnost s r. o., plátce DPH, v roce 2022 získala dotaci od MPO na pořízení movitého majetku. Před čerpáním dotace se rozhodla odstoupit od projektu. Rozhodnutí o odnětí dotace doručeno v 2/2023. Od roku 2021 byly za tímto účelem hrazeny náklady na získání dané dotace (konzultace při výběrovém řízení atd.), které byly účtovány na účet 042, zároveň byl uplatněn nárok na odpočet DPH z vynaložených služeb. O dotaci je do jejího čerpání, které nenastane, účtováno jako o nároku a ostatní pohledávce na účtech 3. skupiny. Jelikož vzniklé náklady s ohledem na odnětí dotace jsou nyní nedaňové, uvedené na účtu 042, jakým způsobem částky přeúčtovat z účtu 042? Vzniká společnosti povinnost vrátit uplatněné DPH z poskytnutých služeb na získání dotace? Pokud ano, formou dodatečných přiznání za dané období, nebo v měsíci 2/2023 na základě oznámení o odnětí dotace? 

Krajský soud proto logicky usoudil, že aby správci daně tvrzená možnost uzavřít reklamu „napřímo“ byla skutečně reálná, mělo být také zřejmé, kolik reklamní plochy bylo pronajato zprostředkovatelům a kolik zbývalo k dispozici pro sjednání reklamy „napřímo“. Takový požadavek je zcela namístě, protože vědomost žalobkyně o účasti na podvodu se v žalobou napadeném rozhodnutí odvíjí mj. od úvahy, že žalobkyně uzavřela smlouvu s reklamní agenturou za nepřiměřeně vysokou cenu, ačkoli mohla a měla uzavřít smlouvu na stejnou reklamu za cenu mnohonásobně nižší přímo s fotbalovým klubem.

Poplatník pořídil v 08/2021 osobní automobil, uplatnil odpočet DPH v plné výši, protože osobní automobil předpokládal využívat a v roce 2021 skutečně využíval pouze v rámci své ekonomické činnosti. V období od 06/2022 do 12/2022 poskytl osobní automobil zaměstnanci pro jeho soukromé využití, tím došlo ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Vozidlo bylo využíváno pro ekonomickou činnost 80% a pro soukromé účely 20% . V 12/2022 byla provedena úpravu odpočtu DPH. V 01+02/2023 využíval vozidlo pouze v rámci své ekonomické činnosti. V 03/2023 dojde k prodeji vozidla. DOTAZ: Bude se na tento případ prodeje vztahovat povinnost provést jednorázovou úpravu odpočtu podle § 78d ZDPH a to v 03/2023 za r.2023 a zbývající 2 roky t.j. r.2024 a r.2025 (lhůta pro úpravu odpočtu daně je 5 let)?

Firma nakoupila v 2017 až 2019 drobný majetek (mobily, židle, drobná elektronika, ntb..) v hodnotách cca 3 000 Kč až 20 000 Kč. Všechny věci tehdy zaúčtovala do spotřeby při prvním užití pro ekonomický účely. Nyní provedla inventuru všeho evidovaného majetku a přišla na to, že nějaké věci v roce 2023 jsou již nedohledatelné, nefunkční, poškozené, zastaralé. Je možné to vyřadit z evidence bez daňových rizik? Ustanovení o vyrovnání DPH dle § 77 na tyto věci nedokáže sáhnout. Daňovým nákladem to bylo již v dávných letech účtováno do spotřeby při prvním užití. Jsou tam nějaká daňová rizika převážně z pohledu DPH, nebo i dodanění mezd jednateli apod. Pokud majetek pouze vyřadí z evidence drobného majetku bez doložení protokolu likvidace? Je vlastně firma povinná vést evidenci drobného majetku do 40 000 (80 000Kč)?

Společnost s r. o. (stavební firma) v rámci své činnosti realizuje první developerský projekt výstavby bytového domu – dokončení (kolaudace) v 5/2022, kdy stavba bytového domu probíhá na klíč ze strany jiné stavební firmy. Pozemky s. r. o. vlastní od roku 2016. Společnost se v rámci své stavební činnosti zaměřuje na jiný typ staveb, proto externí dodavatel. Po kolaudaci na základě prohlášení vlastníka byl bytový dům rozdělen na bytové jednotky (v 6/2022), kdy následně některé jednotky byly prodány konečným vlastníkům v režimu zdanitelných plnění a některé jednotky si s. r. o. ponechala ve svém vlastnictví a začala v 7/2022 pronajímat v režimu osvobozených plnění bez nároku na odpočet. Společnost v rámci dosavadní činnosti uskutečňovala pouze zdanitelná plnění s plným nárokem na odpočet (tj. neaplikovala krátící koeficient), krátící koeficient tak připadá poprvé do úvahy za rok 2022.Dle předběžného odhadu s ohledem na hodnotu zdanitelných plnění a hodnotu osvobozených nájmů za rok 2022 vyjde vypořádací koeficient nad 95 %, tj. společnost bude mít plný nárok na odpočet. V rámci výstavby bytového domu společnost uplatňovala plné nároky na odpočet (v dané situaci nebylo uvažováno o režimu „majetku vytvořeného vlastní činností“).Dotaz č. 1: Je nutné řešit problematiku „majetku vytvořeného vlastní činností“ dle § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH i u plátce DPH, který má z roku 2021 vypořádací koeficient 100 % (= zálohový koeficient pro rok 2022) a tedy i k datu zařazení dlouhodobého majetku v 5/2021, u kterého ale připadá do úvahy za rok 2022 krácení nároku na odpočet DPH, kdy výsledný vypořádací koeficient za rok 2022 dle předběžné kalkulace vychází nad 95 % a plátce má tak plný nárok na odpočet DPH? Pokud ano, pak se stejně přiznaná výše daně bude rovnat nároku na odpočet DPH – tzn. nula s nulou. Pro s. r. o. stavbu prováděl jeden generální dodavatel na klíč, pozemek s. r. o. vlastnila od roku 2016 = tj. dle všeho naplnění části podmínek pro aplikaci režimu „majetku vytvořeného vlastní činností“ dle posledních výkladů Finanční správy a judikatury NSS (2 Afs 232/2020-70). Dotaz č. 2: Jaký vliv na nárok na odpočet DPH v rámci uvedeného projektu bude mít rozdělení bytového domu na bytové jednotky na základě prohlášení vlastníka (v 6/2022), kdy některé jednotky budou použity ke zdanitelným plněním (prodej) a některé k osvobozeným plněním bez nároku na odpočet (nájem). Tj. jak bude zohledněno použití některých jednotek k osvobozeným nájmům? Napadají mne 2 varianty, z nichž jedna má oporu v zákoně o DPH (varianta č. 1) a druhá (varianta č. 2) nikoliv. Uvedené varianty zahrnují pouze první rok zařazení dlouhodobého majetku do užívání – tj. rok 2022.1. varianta – nárok na odpočet bude řešen dle § 76 zákona o DPH, tj. v režimu krácení. V případě aplikace „majetku vytvořeného vlastní činností“ mělo být přiznáno v 5/2022 a ve stejném měsíci nárok na odpočet ve výši přiznané daně. V měsíci 12/2022 pak propočet vypořádacího koeficientu dle předběžné kalkulace vypořádací koeficient za rok 2022 bude nad 95 %, tj. plný nárok na odpočet. Uvedené tak znamená, že s ohledem na výši vypořádacího koeficientu bude mít s. r. o. plný nárok na odpočet z titulu výstavby, jelikož plátce DPH má pouze 1 krátící (vypořádací) koeficient a ten v daném případě bude nad 95 %.2. varianta – na základě rozdělení bytového domu na bytové jednotky (dle Prohlášení vlastníka) bude nutné z pohledu DPH rozdělit přijatá plnění v rámci výstavby na jednotlivé jednotky (např. dle kritéria podlahové plochy) a u jednotek pronajatých v režimu osvobození bez nároku na odpočet DPH bude nutné vrátit část uplatněného nároku na odpočet v plné výši připadající na pronajatou jednotku. Pro tuto variantu nenacházím oporu v zákoně o DPH, jelikož § 75 zákona o DPH (poměrný koeficient) se týká situace, kdy je přijaté plnění použito jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak pro jiné účely – v našem případě tyto podmínky naplněny nejsou, jelikož oba případy představují uskutečněné plnění v rámci ekonomické činnosti (zdanitelné a osvobozené bez nároku na odpočet).

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH zakoupil v r. 2010 nemovitost, kterou zařadil do obchodního majetku a používá k podnikatelské činnosti. Od roku 2011 začal provádět na nemovitosti technické zhodnocení, které provádí doposud a stále nemá dokončeno a tudíž ani zkolaudováno. U technického zhodnocení si od r.2011 doposud uplatňuje odpočet DPH. V r.2011 si uplatnil odpočet ve výši 21 000, v r.2012 odpočet 8 000, v r.2013 odpočet 42 000, v r.2014 odpočet 26 000, v r.2015 odpočet 24 000, v r.2016 odpočet 45 000, v r.2017 odpočet 19 000, v r.2018 odpočet 15 000, v r.2019 odpočet 9 000, v r.2020 odpočet 11 000, v r.2021 odpočet 13 000, v r. 2022 odpočet 4 000 Kč. Podnikatel předpokládá, že v r.2023 již jeho obrat nedosáhne 2 milionů korun povinných k registraci k DPH. Proto by chtěl po 12 po sobě jdoucích měsících, kdy nedosáhne obratu 2 milionu korun zažádat o zrušení registrace k DPH. Jak přesně má postupovat po zrušení registrace k DPH? Jak přesně vypočítat částku DPH technického zhodnocení, kterou bude muset vrátit? Prosím o ilustraci na konkrétním příkladě.

Obec v roce 2022 prodala stavební pozemky jak fyzickým osobám, tak i právnické osobě na stavbu rodinných domů. Z příjmu za prodané pozemky odvedla daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. V roce 2023 chce právnická osoba, která je plátcem DPH, odstoupit od smlouvy a žádá po obci, aby pozemek zpět odkoupila. Bude mít obec při uskutečnění tohoto zpětného odkupu stavebního pozemku, na kterém neproběhla žádná změna (pozemek bez stavebních prací), nárok na odpočet daně ve výši 21%? Lze předpokládat, že pozemek následně obec prodá jinému zájemci a opět odvede DPH.

OSVČ plátce DPH, má osobní auto v majetku firmy a uplatňuje si vratku DPH z PHM. Také pronajímá byty (§ 9 zákona o daních z příjmů). Z příjmů dle § 7 zákona o daních z příjmů uplatňuje 60% paušál. U příjmů z nájmu uplatňuje skutečné výdaje. Může si do těch skutečných výdajů připočítat paušální náklady na dopravu, které můžou činit až 48 000 Kč za rok (viz rada, kterou jsem našla na jiném portálu: „Pokud vlastníte nemovitost a pronajímáte ji, tak příjmy z pronájmu je možné danit dvěma způsoby. Můžete využít 30% paušální náklady, nebo uplatnit reálné náklady. Při uplatnění reálných nákladů lze pak mimo jiné využít paušální náklady na dopravu, které můžou činit až 48 000 Kč za rok.“)

Osoba A, neplátce DPH (fyzická osoba nepodnikatel zdaňující v § 9 ZDP), pronajímá komerční budovu osobě B, plátci DPH, a ta ji následně podnajímá osobám C, D, E, F. Pokud proběhnou na budově větší opravy, může si nájemce B dát opravy a technická zhodnocení do nákladů a uplatnit DPH?

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. 10. 2022 ve věci C 293/21 Vittamed technologijos

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. 9. 2022 ve věci C 235/21 Raiffeisen Leasing

Společnost plátce DPH uskutečňuje zdanitelné plnění s nárokem na odpočet daně místem plnění v tuzemsku. V letošním roce v červnu a červenci uskutečnila vyjímečně dvě zdanitelná plnění bez nároku na odpočet daně. V tomto období vykazovala příslušné vstupy v přiznání k DPH ve sloupci „krácený odpočet“. Od srpna do konce roku žádné zdanitelné plnění bez nároku na odpočet neuskutečnila ani svou činností nesměřovala k tomu, aby taková plnění uskutečnila. Může od srpna veškeré přijaté vstupy nárokovat v plné výši (všechny vykazovat v přiznání k DPH ve sloupci „v plné výši“)? Nebo i v tomto období, kdy se rozhodla neuskutečňovat žádné plnění bez nároku na odpočet (a ani žádné neuskutečnila), musí u režijních vstupů krátit nárok na odpočet DPH (nájem, telefony, kancelářské potřeby)?