Odpočet DPH a jeho vracení - strana 2

Společnost v r. 2022 pořídila nový osobní automobil, který bude zaměstnanec používat i k soukromým účelům. Při pořízení společnost DPH uplatnila pouze v poměrné výši. Na konci roku roku 2022 bylo zjištěno, že podíl soukromých km byl vyšší než bylo původně odhadováno a tato změna činí více než 10 % bodů, a tedy bude muset být provena úprava odpočtu DPH. Jak zaúčtovat výši DPH, kterou nelze uplatnit jako DPH na vstupu (při pořízení vozu) - stane se součástí vstupní ceny? A při následné úpravě odpočtu na konci roku (v roce pořízení vozu) - musí být upravena vstupní cena vozu nebo lze účtovat jako daňový náklad?

Dvě osoby vlastní nemovitost v podílovém spoluvlastnictví, nájem z nemovitosti daní dle § 9 zákona o daních z příjmů, uplatňují paušální výdaje. Jeden spoluvlastník se stane plátcem DPH. Jak postupovat při sepisování smluv, vystavování dokladů na nájemné? Každý spoluvlastník bude vystavovat doklad sám za sebe - jeden s DPH a druhý bez DPH? V případě, že by plátce DPH začal uplatňovat výdaje ve skutečné výši, může si z nákupů uplatnit DPH - v celé výši nebo pouze v poloviční výši?

Rozsudek SD EU ve věci C-293/21 – UAB „Vittamedtechnologijos“ v likvidaci, ze dne 4.října 2022, který se zabýval nárokem na odpočet DPH při vstupu společnosti do likvidace.

Společnost s r. o. v roce 2019 nakoupila stavební stroje a byla plátcem DPH. Při nákupu strojů si tak uplatnila odpočet DPH. V roce 2022 měla obrat nižší než 2 000 000 Kč , chtěla by proto požádat o zrušení registrace k DPH. Pokud by se společnost v letošním roce 2023 rozhodla stroje prodat a již by nebyla plátcem DPH ,je společnost pak povinná vrátit FÚ částku odpočtu DPH, který si v roce 2019 uplatnila při nákupu těchto strojů? 

V majetku máme budovu. V roce 2022 došlo k požáru (cizí zavinění) a celá budova shořela, po odstranění zbytků stavby byla budova vymazaná z katastru nemovitostí. Moje otázka je na DPH, které bylo uplatněno při technickém zhodnocení budovy. Kdyby se jednalo o prodej, tak bychom se dívali 10 let zpětně a případně vraceli DPH v poměru desetin, pokud by byl prodej bez DPH. Pokud však vyřazujeme budovu z důvodu požáru, máme i tak povinnost vracet poměrnou část uplatněného DPH pokud od technického zhodnocení neuplynulo 10 let? Děkuji

Fyzická osoba pronajímá nemovitosti dle § 9 a je plátcem DPH. Uzavřela Smlouvu o služebnosti s majitelem sousední nemovitosti o jediném přístupu na svůj pozemek, na kterém má vybudované garáže, které pronajímá (zdaňuje DPH). Tento přístup je vlastně průjezd s vraty sousedního domu, který majitel používá pouze k vývozu odpadu. Ve smlouvě o služebnosti (je zapsaná v katastru nemovitostí) je uvedeno, že opravy průjezdu včetně jeho povrchu a vrat bude provádět osoba oprávněná - fyzická osoba. Tyto opravy budou nyní významné, protože průjezd je ve špatném stavu. Je to vlastně vjezd a výjezd ze zmiňovaných garáží. Tato smlouva o služebnosti je sjednána bezúplatně. Osoba povinná je v nepřímé příbuzenské linii. Jsou tyto opravy (cizího majetku) daňovým výdajem s nárokem na odpočet DPH fyzické osoby?

Předmětem diskuzí a analýz v oblasti daně z přidané hodnoty jsou patrně nejčastěji situace odepření nároku na odpočet správcem daně v případech, kdy tvrzené zdanitelné plnění, ze kterého byl nárok na odpočet uplatněn, prokazatelně neexistovalo nebo nebylo daňovým subjektem prokázáno, případně správce daně detekoval podvod na dani z přidané hodnoty. V tomto příspěvku se naopak zabývám v poslední době čím dále častěji detekovanými situacemi, kdy daňový subjekt uplatněním nároku na odpočet daně (popřípadě jiným daňovým postupem) necílí prvoplánově do daňové oblasti. Jedná se o situace, kdy podnikatelský (a tedy i daňový) subjekt sleduje své vlastní specifické podnikatelské cíle. Ekonomické operace, které k zajištění těchto cílů realizuje, však ovlivňují zprostředkovaně také výslednou daňovou povinnosti.

Společnost s r. o., plátce DPH, zakoupila starší vůz-při koupi vozu nevznikl společnosti nárok na odpočet DPH (původní majitel vozu byla fyzická osoba-neplátce DPH). Může si společnost uplatňovat DPH z nákupu pohonných hmot? Vozidlo používá výhradně pro svou ekonomickou činnost.

Právnická osoba (s.r.o.), developer, neplátce DPH, začal v roce 2021 s výstavbou několika rodinných domů (RD) na pozemcích, které jsou jeho majetkem. V lednu 2023 budou RD kolaudovány a následně postupně prodány. Developer tedy očekává, že se zhruba v březnu roku 2023 stane plátcem daně ze zákona, tj. překročí obrat 2 mil. Kč (prodejem prvního RD). Otázka zní, zda je možné uplatnit nárok na odpočet při registraci k DPH (§ 79 ZDPH) z přijatých plnění (nákup materiálu, stavební práce - tj. v souhrnu z neprodaných RD), když u developera nejsou RD považovány za dlouhodobý majetek, ale za zásoby (vlastní výrobky). Tzn. zřejmě není a asi ani nemůže být splněna podmínka § 79 odst. 2, tj. že musí jít o dlouhodobý majetek. Možnost uplatnit odpočet by tak byla pouze podle § 79 odst. 1, tedy jen z plnění přijatých 12 měsíců před registrací, kdy se tato plnění stala součástí obchodního majetku - zásob?

V článku jsou nejprve stručně shrnuta aktuálně platná pravidla podle zákona o DPH pro registraci osoby povinné k dani při překročení limitu obratu a pro zrušení registrace plátce v roce 2022 a upozorněno na změny očekávané s účinností od 1. 1. 2023. Návazně jsou vysvětlena s využitím příkladů pravidla pro snížení uplatněného odpočtu daně při zrušení registrace plátce na jeho žádost.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. 9. 2022 ve věci C-227/21 HA.EN.

Plátce DPH rekonstruoval starý objekt bývalé sýpky. Jedná se o dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností. Podle § 72 odst. 1 písm. a) + § 72 odst. 2 písm. c) ZDPH uplatnil plátce plný nárok na odpočet daně na vstupu ze zdanitelných plnění přijatých v souvislosti s vytvářením dlouhodobého majetku. Ke dni uvedení do užívání, který se považuje za den zdanitelného plnění, provede fiktivní dodání tohoto majetku v souladu s § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH, tzn. jako by jej dodal sám sobě. V průběhu rekonstrukce se několikrát měnil záměr. Původně měla stavba obsahovat nebytové prostory (kavárna, galerie, butiky...) a prostory určené k bydlení. Protože o nebytové prostory nebyl zájem, bude stavba při kolaudaci obsahovat jen prostory k bydlení, tzn. bude se jednat o stavbu k bydlení, popř. sociálnímu bydlení. Do budoucna ale není vyloučena změna části stavby na nebytové prostory nebo rozdělení na jednotky a jejich prodej. Má možnost plátce uplatnit odpočet DPH odvedené podle § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH s tím, že následujících deset let bude provádět úpravu odpočtu podle § 78 ZDPH a následujících? Nebo nemá nárok na odpočet, protože stavba bude sloužit (alespoň zpočátku po kolaudaci) jen k osvobozeným plněním bez nároku na odpočet?

Společnost s r. o., plátce DPH, ukončila nájem v budově, kde během posledních 5 let uskutečnila významné opravy nad 200 000 Kč, kdy si nárokovala z oprav DPH a současně na některých fakturách byla přenesená daňová povinnosti. Musíme nyní udělat úpravu DPH při skončení nájmu a chápeme správně, že nejpozději v DPH 12/2022 musíme DPH na vstupu vrátit v poměrné výši a to na základě testovaného období 10 let? Výše vráceného DPH bude uvedeno ve formuláři k DPH na řádku 45 - korekce odpočtu? 

Společnost, plátce DPH, používá zálohový koeficient 71%. Neuplatněné DPH účtuje do provozních nákladů na účet 548. Při rekonstrukci nemovitosti, byl původním záměrem její prodej, z technického zhodnocení si tedy společnost nárokovala DPH, respektive zmiňovaných 71%. Nyní se záměr změnil a byt začala společnost pronajímat (osvobozené plnění). Uplatněné DPH bude vracet zpět finančnímu úřadu. Zajímalo by mne, zda neuplatněné DPH (tj. 29%), účtované v letošním roce v provozních nákladech, má přeúčtovat zpětně do pořizovací hodnoty bytu a byt z této částky odepisovat, nebo již nikoliv.

Mám dotaz ohledně výstavby rekreačních domků. Představa developerů je, že když zákazníci nemají peníze na zaplacení, neřešit převod domků ihned kvůli odvodu DPH, ale poskytnout jim přechodné rekreačního ubytování nebo nájem (neplátcům), ten samozřejmě jak jinak primárně osvobozený, jelikož nezáleží zda je příjemce plnění případně plátce. Když nedokončenou výrobu – zkolaudovaný RD převedou do obchodního majetku dlouhodobý HIM tedy na 022 mohou ho začít pronajímat a nebo uskutečňovat ideálně ubytovací služby, aby zůstal odpočet zachovaný, protože nájem je osvobozený a tedy developer by musel každoročně vracet 1/10 uplatněného odpočtu a navíc v dalších letech případně koeficientem krátit uplatněný odpočet při další výstavbě (podle výše osvobozených plnění předchozího roku). Nebo by bylo možné, aby i nadále uplatňoval 100% odpočtu s tím, že předpokládá následný prodej v režimu zdanitelného plnění? Nebo aby zůstal odpočet zachovaný poskytovat v RD skutečně ubytovací služby s 10%. Když nastane situace, že se RD nepodaří prodat ani po 5 letech, znamená to, že může být převeden osvobozený od DPH, ale vrací se celá část uplatněného odpočtu na jeho výstavbu (chová se jako zboží, nebo jako majetek?) brala bych to tak, že pokud by nedošlo k přeřazení do vlastního majetku, ale stále by bylo evidováno jako 112 = zboží, tak by se při osvobozeném prodeji po 5 letech musel vrátit celý uplatněný odpočet. Když by došlo k převodu do vlastního majetku a následně po 5 letech k jeho prodeji, bude odpočet zachovaný alespoň po dobu co byly příjmy z ubytování daněny 10 % a nebo se vrátí stejně jako u zboží? Nebo by stačilo vrátit z 10 letého testu jen těch 5 let, pokud by předchozích 5 let byl už vracen každoročně odpočet z titulu poskytování osvobozeného nájmu a nebo de facto poskytování zdanitelné ubytovací služby? A ještě jeden dotaz navrch, RD splňuje podmínky sociálního bydlení, ale jedná se o rekreační dům, je tedy podstatné co je zapsáno v katastru? Pokud tedy by to byl RD pro sociální bydlení z pohledu DPH, zapsaný v KN jako bydlení pak lze prodávat s 15%, co ale když se jedná o RD sice splňující parametr sociálního bydlení, ale zapisovaný do KN jako rekreační bydlení, prodává se skutečně s 21%? Pozemek je totiž zahrnutý v územním plánu jako pozemek sportoviště, rodinná rekreace. Proto se staví sice rodinné domy, ale rekreačního charakteru. To znamená, že v katastru bude uvedeno jako zápis „rekreační dům“, způsob využití „rodinné rekreace“. Bohužel tam nelze zapsat bydlení, jelikož to územní plán obce v současné době neumožňuje.  

Majitel s. r. o. koupil pro zaměstnance 150 ks vánočních kolekcí. Může si nárokovat DPH a dát do uznatelných nákladů? Na kolekci bude logo společnosti.

Firma nakoupila vánoční výzdobu na recepci (ozdoby, čajové svíčky, aroma lampy, světýlka apod.). Lze tyto položky zařadit jako daňové uznatelné a odečíst z nich DPH?

Rozsudek Nejvyššího správního soudu 9 Afs 147/2020-34 ve věci fyzické osoby V. H., ze dne 21. července 2022, který rozhodl, že správce daně si může od policie vyžádat informace z kamerových systémů o pohybu konkrétního motorového vozidla pro účely odpočtu DPH z pořízeného automobilu.

Je nutné na faktuře mít jednotkové ceny bez DPH a případně, jak velký problém to je, pokud tam jednotkovou cenu máme uvedenou pouze včetně DPH. V § 29 zákona o DPH se píše, že náležitostí daňového dokladu je jednotková cena bez daně a sleva, není-li obsažena v jednotkové ceně. A v následujícím odstavci, že nemusí obsahovat jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, pokud vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění ke dni přijetí úplaty. Tím je myšlen daňový doklad k přijaté platbě?  

Ručení příjemce zdanitelného plnění představuje jeden z nástrojů, který měl sloužit k potírání daňových podvodů. Jeho smyslem bylo založit ručitelský závazek příjemce zdanitelného plnění za daň, která z tohoto plnění nebyla úmyslně odvedena, a to za situace, kdy o tom věděl nebo vědět měl a mohl. Jako takový byl do § 109 zákona o dani z přidané hodnoty vložen s účinností od 1. 4. 2011 zákonem č. 47/2011 Sb. Postupem času pak byly přidávány zvláštní skutkové podstaty, s nimiž zákonodárce vznik ručení spojoval. Jedná se přitom o poměrně svéráznou implementaci čl. 205 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Cílem tohoto článku je poukázat na dvě výkladová úskalí spojená se vznikem ručitelského závazku podle § 109 zákona o dani z přidané hodnoty , a to, zda jej lze aplikovat na situaci, kdy se daňový subjekt účastní podvodu na dani z přidané hodnoty, a na situaci, kdy obchoduje s osobou se statusem nespolehlivého plátce.