Odpočet DPH a jeho vracení - strana 2

Dodavatel z EU (osoba registrovaná k dani v Polsku) nám (plátci DPH v ČR) fakturuje na základě smlouvy každý měsíc marketingové služby. Kromě toho nám na stejné faktuře fakturuje i další dodatečná plnění dohodnuté ve smlouvě, jako např. občerstvení. Ráda bych se zeptala, zda je možné provést z celé částky samovyměření DPH a uplatnit i nárok na odpočet DPH v plné výši? Nebo u položky za občerstvení není nárok na odpočet DPH na vstupu a tedy při samovyměření bude částka odpočtu DPH na vstupu nižší a na výstupu vyšší? Předem moc děkuji za odpověď.

OSVČ-zedník, dosud uplatňuje paušální výdaje, tudíž nemá žádný obchodní majetek, je neplátce DPH. V letošním roce plánuje nákup dodávky, chtěl by se stát plátcem DPH kvůli odpočtu DPH z tohoto auta. Požádá o dobrovolnou registraci, jestli jej FÚ zaregistruje, je otázka. Zajímalo by mě však, pokud auto pořídí před datem případné registrace, má nárok na odpočet DPH při změně režimu, pokud toto auto zařadí do obchodního majetku - jak ale postupovat, když uplatňuje paušální výdaje, a majetek tedy nemá? Případně co řešit při nákupu auta, aby byl nárok na odpočet DPH možný, když ještě není plátce, a zda bude moci nárokovat celých 100 % DPH (bude používat pouze k podnikatelské činnosti). 

Jsem plátce DPH a v roce 2002 jsem koupila vozidlo bez možnosti odpočtu DPH, zařadila jsem ho do obchodního majetku a letos vozidlo prodávám, předpokládám, že bez DPH. V jakém řádku v daňovém přiznání se prodej objeví?

Je třeba říci, že prokázaný fakturační řetězec několika personálně propojených obchodních společností, které mezi sebou „kolotočově“ pře-prodávají nová vozidla SUBARU za tvrzeným účelem jejich dalšího prodeje zahraničním zákazníkům (tzv. reexport) budí i podle Nejvyššího správního soudu minimálně značné podezření o skutečném účelu těchto obchodů. Podezřelost obchodních transakcí, kdy v jeden den předmětná vozidla několikrát změní vlastníka, aniž by opustila prostory užívané dealerem M. Liška, spol. s r. o. (Autosalon Liška), ovšem k neuznání odpočtu na DPH nedostačuje (srov. závěry rozsudku SDEU ve věci C-610/19). Prodeje vozidel mezi subjekty řetězce byly dostatečně doloženy po formální stránce. Skutečnost, že vozidla neměnila fyzicky místo svého uskladnění, není nabytí vlastnictví k vozidlu, resp. práva nakládat s věcí jako vlastník nijak na překážku. Započtení vzájemných pohledávek na úhradu kupní ceny je jistě indicií vzbuzující pochyby, ale také nedostačuje k závěru, že prodeje vozidel se reálně neuskutečnily. Určující je, zda strana, na niž je převedeno právo nakládat se zbožím jako vlastník, má možnost činit rozhodnutí, která mohou ovlivnit právní situaci daného zboží, zejm. rozhodnutí o prodeji (bod 40 rozsudku ve věci SDEU C-401/18, věc Herst, s.r.o.) Orgány finanční správy byly povinny prokázat minimálně to, že pochybnosti o předmětných transakcích jsou natolik intenzívní, že zcela dostatečně zpochybňují tvrzení stěžovatelky, že vozidla se dostala do její právní sféry takovým způsobem, aby s nimi mohla nakládat jako vlastník. Pokud by se v daňovém řízení skutečně prokázalo, že bylo s největší pravděpodobností zcela vyloučeno, aby stěžovatelka v inkriminované době paralelního prodeje mohla s vozidlem nakládat a že prodej nijak neovlivňovala či ani nemohla ovlivnit, šlo by o stěžejní důkaz svědčící pro závěry správce daně o neuznání odpočtu DPH.

Při hodnocení naplnění podmínek pro přiznání nároku na odpočet daně je rozhodující objektivní stav, tedy faktické uskutečnění plnění, nikoli subjektivní přesvědčení daňového subjektu o naplnění zákonem stanovených podmínek. Jinak řečeno, daňovému subjektu nepostačuje pouze se domnívat (být v dobré víře), že splnil podmínky pro přiznání nároku na odpočet daně, nýbrž musí splnění podmínek skutečně doložit a unést v tomto směru důkazní břemeno. V projednávaném případě tudíž není rozhodné, zda se stěžovatelka mohla domnívat, že důkazní břemeno unesla, nýbrž to, zda důkazní břemeno skutečně unesla. Z tohoto důvodu nebylo nutné se otázkou stěžovatelčiny dobré víry vůbec zabývat, neboť nebyla pro posouzení věci relevantní.

Vinařka prodává láhev vína za 250 Kč maloodběratelům, 100 Kč z každé prodané láhve dá jako dar psímu útulku - podepíše se darovací smlouva na tento finanční dar. Má vinařka nárok na vrácení DPH z tohoto finančního daru? Případně jak postupovat? Nebo prostě toto DPH odvede a hotovo? 

Od dodavatele jsme obdrželi fakturu v režimu přenesené daňové povinnosti (stavební práce), kde je chybně uvedena sazba DPH 12% místo 21%. Dodavatel sazbu na faktuře odmítá zpětně opravit. Vím, že sazbu DPH by na faktuře ani nemusel uvádět a že za stanovení a odvedení správné výše daně odpovídáme my, nicméně neměli bychom potom problém s nárokem na odpočet, pokud si budeme nárokovat 21% a na faktuře bude uvedeno 12%? Nebo v tomto případně opravdu není podstatné jaká sazba je na faktuře uvedena a pokud odvedeme správně 21%, můžeme si stejnou částku nárokovat zpět?

S. r. o., plátce DPH, při inventuře zboží k 31. 12. zjistil: A) u určitého druhu zboží, že došlo k prokazatelné záměně (podobný název, stejné balení a u jednoho zboží manko a u druhého přebytek, se stejným počtem kusů) a B) manko u jiného druhu zboží. Co se týká záměny: v rámci inventury jsme vyrovnali na správný počet kusů dle skutečnosti, takže kusově je to plus 1 kus a mínus 1 kus, ale z důvodu rozdílné ceny za jednotku zboží celkově z této záměny vychází „finanční manko“. Např.: 1 ks manko zboží v hodnotě 3 tis. a 1 ks přebytek zboží v hodnotě 2 tis., rozdíl -1 tis. Má se udělat korekce DPH i z tohoto rozdílu, anebo do korekce DPH započítat pouze opravdové (čisté) manko - viz případ B)?

Společnost poskytne hasičům hmotný dar, který před tím zakoupila. Hodnota daru je tedy ve výši finanční částky, kterou zaplatila dodavateli? Jaké jsou daňové důsledky?

Česká společnost s r. o. vlastnila 100% podíl ve dceřiné slovenské společnosti s. r. o. V roce 2024 celý podíl byl prodán. Zprostředkovatelem prodeje byla slovenská společnost, neplátce DPH, která vystavila fakturu za zprostředkování prodeje podílu české společnosti s. r. o. Má česká společnost s. r. o. přiznat a odvést DPH z přijaté faktury od slovenského zprostředkovatele i v případě, že prodej podílu je osvobozeným plněním bez nároku na odpočet DPH a služby, s tím spojené, taky?

Firma vlastní nemovitost, na které probíhá od roku 2020 rekonstrukce. K 1.1.2024 se firma stala plátcem DPH. Může použít § 79 odst. 2 a uplatnit si odpočet z faktur za rekonstrukci i když ta bude ukončena až v průběhu roku 2024? Příjmy z budoucího nájmu budou podléhat DPH, takže krácení odpočtu nebude.

Fyzická osoba, nepodnikatel, má stavební pozemky (jsou v osobním majetku). V roce 2023 se stal plátcem DPH z důvodu opakovaných prodejů stavebních pozemků. Některé pozemky prodal a odvedl z prodeje DPH. Jeden z pozemků daroval matce. Nemusí z ceny obvyklé odvést DPH? Na vstupu si klient žádnou DPH nenárokoval. 

Náš klient, s. r. o., plátce DPH, vlastní objekt, u kterého aktuálně probíhá rekonstrukce. Ze stávajícího objektu ost. občanská vybavenost dojde ke změně - vybudování bytového domu s byty splňující definici sociálního bydlení ve dvou podlažích a v přízemí se buduje prodejní prostor - nebytový prostor. Byty ani nebytový prostor nebudou vymezeny jako jednotka. Jde o jeden bytovým dům, ve kterém více jak polovina( cca 3/4) slouží pro bydlení a všechny byty jsou o velikosti do 60 m2. S dodavatelem je uzavřena smlouva o dílo za jednu celkovou cenu. Dodavatel nám bude účtovat v režimu přenesení daňové povinnosti. Za správně vyměřenou sazbu DPH si odpovídáme my. Uvažujeme správně o sazbě za veškeré stavení práce ve výši 12 % (tedy včetně nebytového prostoru, který je součástí jedné ceny)? Pronájem bytů bude v režimu osvobození, tedy bez nároku na odpočet. Co se týče nebytového prostoru, ten bude pronajat plátci DPH, již nyní máme uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí, která nám zajistí nájem na min. 10let. Nájem bude zatížen DPH. Chápeme správně, že v tomto případě budeme nárok na odpočet uplatňovat v režimu kráceného odpočtu? Protože firma má vedle této aktivity svojí hlavní jinou činnost, vychází jí koeficient tak, že nakonec by vůbec nekrátila a z toho máme obavy. 

Máme v majetku nakoupené osobní auto, odečetli jsme rovněž celou DPH na vstupu. Jsme výrobní firma. Zaměstnanec používá firemní auto cca z 30 % soukromě, zaměstnanci fakturujeme měsíčně soukromě spotřebované pohonné hmoty vč. DPH a přidaňujeme 1 % z PC v jeho mzdě. Musíme z pohledu DPH řešit i faktury za opravy? Je potřeba nějak dodaňovat DPH uplatněnou z PC auta při koupi? 

Pokud mám reklamní logo na lahvi vína, které jsem koupila do 500 Kč bez DPH a je to můj reklamní předmět, tak si můžu uplatnit DPH na vstupu? Podle daně z příjmu je již v roce 2024 tiché víno jako reklamní předmět nedaňové, ale podle mě zákon o DPH nezakazuje si uplatnit daň na vstupu.

OSVČ, plátce DPH, vedoucí účetnictví převedla z osobního vlastnictví do obchodního majetku v roce 2008 nemovitost. Nyní chce nemovitost převést z obchodního majetku do osobního vlastnictví. Musí nějak vypořádat DPH? Připadně jak? Pokud by se plátce rozhodl nechat majetek v obchodním a proběhlo by technické zhodnocení s odpočtem DPH. Jaký by to mělo případný vliv na vypořádání DPH, pokud by chtěl majetek převést do osobního vlastnictví? Je nějaká lhůta, po které by DPH nemusel vypořádat? Nebo nějaká hranice výše investice na technické zhodnocení?

OSVČ, plátce DPH, fakturuje za své služby IT do jedné české pojišťovny. Může si tato organizace uplatnit na vstupu DPH za poskytnuté služby?

Zpracovávám Přiznání k DPH fyzické osobě. FO uskutečňuje plnění jak v základní sazbě DPH, tak i osvobozená plnění bez možnosti odpočtu DPH. DPH z přijatých zdanitelných plnění nelze jednoznačně přiřadit k uskutečněným plněním (PHM, tel. poplatky). Z tohoto důvodu je DPH na vstupu kráceno v daném roce koeficientem, který je k 31. 12. přepočítán a DPH je vypořádáno. FO má vedle příjmů z podnikání též příjmy z pronájmu bytu, který není zahrnut do obchodního majetku. Na základě informace ze školení k DPH i tento příjem uvádím v daňovém přiznání na ř. 50. A následně tato hodnota vstupuje do hodnoty vypořádacího koeficientu, resp. zálohového koeficientu následujícího období. K tomuto druhu příjmu z pronájmu se neváží žádná přijatá zdanitelná plnění. Během minulých období došlo k podstatnému útlumu služeb, které generují DPH na výstupu a převažují osvobozená plnění, a to zejména příjmy z pronájmu bytu. Což vede k zásadnímu snížení hodnoty koeficientu pro krácení DPH na vstupu. Prosím proto o sdělení, zda výše uvedený postup je v souladu se zákonem o DPH , případně prosím o posouzení, jak správně postupovat.

Fyzická osoba OSVČ vede daňovou evidenci. V roce 2013 koupila osobní vůz, zařadila ho do obchodního majetku (dlouhodobý hmotný majetek) a uplatnila odpočet DPH v plné výši. Po celou dobu používala auto pouze pro podnikání. V prosinci 2023 chce auto vyřadit z obchodního majetku do osobního užívání. Dotaz – má být odvedena DPH dle § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5? Případně v jaké výši, byl by k tomu potřeba znalecký posudek? V případě, že by se vyřazovalo auto z obchodního majetku do osobního užívání, které bylo pořízeno v roce 2020, byl by postup stejný?

Zaměstnanec firmy s. r. o. spolu s předsedou dozorčí rady (není v pracovním poměru u firmy s. r. o.) jeli na dva dny na pracovní cestu. Vyjeli v 8 hodin ráno, jeli vlakem, ubytovali se v hotelu a vrátili se druhý den opět vlakem v 17.30 hod. Jak správně vypočítat cestovní náhrady? Stravné 2 × 212 Kč pro zaměstnance a 50% cenu za cestu vlakem a 50 % z dokladu za ubytování? Lze nárokovat plný nárok na odpočet DPH?