Odpočet DPH a jeho vracení - strana 3
- Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 6. 2022, čj. 10 Afs 469/2021-50
Naše společnost, s. r. o., je plátcem DPH. Naši zaměstnanci byli nyní na služební cestě v Polsku, kde jim byla vystavena faktura za ubytování, kterou platili na místě platební kartou. Na faktuře je v měně PLN vyměřeno také 8% DPH. Chceme ji zaúčtovat na MD 512/D 325. Nevím však, jak postupovat z hlediska DPH. Jaké zadat členění DPH? Jak mám částku do systému zadat: celou vč. DPH, nebo bez DPH a DPH vyměřit zvlášť, stejně jako v případě dovozu zboží z EU? Nebo nezahrnovat do DPH a zadat celou částku vč. DPH a DPH nevyměřovat? Zaměstnanci také přinesli účtenku v měně PLN za nákup květiny pro obchodního partnera a nákup pohonných hmot, rovněž s 8% DPH, budeme postupovat stejně?
Společnost pořídila zboží od dodavatele se slovenským DIČ, daňový doklad je vystaven 30. 9. 2022, zboží bylo doručeno kurýrem dne 10. 10 2022. K jakému datu vzniká povinnost přiznat DPH a zároveň k jakému datu je nárok na odpočet? Faktura je vyčíslena a přepočtena na české koruny jejich vnitropodnikovým kurzem. Jaká hodnota jde do přiznání v základu daně?
OSVČ, plátce DPH, přijatá faktura nad 10 000 Kč, v hlavičce není uvedeno jeho DIČ, ale faktura byla zadána v sekci B2 kontrolního hlášení. Přišla výzva z FÚ, protože druhá strana tedy neuvedla naše DIČ a údaje se nespárovaly. Druhá strana tvrdí, že jim systém neumožňuje opravu, ale že si DIČ můžeme na doklad doplnit a DPH si uplatnit. Jak teď postupovat dál, prosím? Jak odpovědět na výzvu?
OSVČ koupil v 05/2018 osobní automobil. Uplatnil DPH 100% i odpisy 2018–2021. Koncem roku 2022 by chtěl vůz prodat. Musí provést úpravu odpočtu, když ještě neuběhlo 5 let? Může vůz nejdříve vyřadit a potom prodat? Jak správně postupovat?
Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při pořízením zboží z jiného členského státu
Dne 26. září 2022 jsme přijali zboží od dodavatele, který je registrovaný v USA. Toto zboží bylo odesláno z Rakouska. Dodavatel není v Rakousku registrovaný a nemá do dnešního dne přiděleno VAT. (Vyřizuje si registraci.) Do 15. dne následujícího měsíce jsme neobdrželi fakturu. Máme povinnost přiznat v měsíci říjnu 2022 daň z přidané hodnoty, pokud ano, z jakého základu? Bude toto zboží bez nároku na odpočet daně?
Fyzická osoba (plátce DPH) pronajímá podle § 9 ZDP svá dvě osobní vozidla, u kterých si nárokovala odpočet DPH při jejich pořízení od jiného plátce. Jedno vozidlo bylo pořízeno v roce 2017, druhé 2021, k 31. 12. 2022 chce ukončit svoji ekonomickou činnost v ČR (důvodem je změna rezidenství) a chce zrušit plátcovství k DPH. Vozidla budou prodána po zrušení plátcovství k DPH. Jaké dopady to bude mít do DPH při zrušení plátcovství s ohledem na to, že první vozidlo je po termínu pro úpravu odpočtu DPH a druhé není? Prodej po zrušení plátcovství je už bez DPH? Pokud byl plátcovství k DPH nebylo zrušeno a vozidla by byla po lhůtě pro úpravu odpočtu DPH a druhá varianta, že by nebyly po lhůtě, tak pak je prodej bez/či s DPH z kupní ceny?
- Článek
Rozsudek Nejvyššího správního soudu 3 Afs 223/2020-66 ve věci BERAN JIŘÍ s. r. o. ze dne 19. dubna 2022, který rozhodl, že není možné paušálně a bez důkladného uvážení tvrdit, že podnikatel musí opatřovat nespecifikované důkazní prostředky tak, aby vždy v budoucnu vyhověl požadavkům daňových orgánů.
Podnikatel OSVČ neplátce DPH v říjnu 2021 zaplatit zálohu 100 000 Kč na nový automobil. V prosinci 2021 se stal plátcem DPH, ale v prvním přiznání tento odpočet neuplatnil. Nyní v říjnu 2022 se při dodání a vyúčtování celé kupní ceny na tento problém přišlo na základě přiloženého daňového dokladu k zaplacené záloze z října 2021. Lze nyní podat opravné DPH za 12/2021, kde bychom si uvedené neodečtené DPH nárokovali zpět?
Jednateli předepisuji k úhradě 20 % telefonních poplatků, procento je nastavené podle rozpisu za první období v roce, každý rok v lednu přepočítávám, částka je orientační a nedá se zcela jednoznačně označit soukromé a pracovní hovory, proto tento „odhad“. Jak mám postupovat při nákupu telefonu, který účtuji přímo do spotřeby jako drobný hmotný majetek, je potřeba také krátit DPH na vstupu o těchto 20 %? Telefon také slouží jako navigace, přeposílání mailů, ne jen na hovory. Mohu jeho využití považovat za 100% firemní, i když nadále předepisuji 20 % hovorného k úhradě?
OSVČ květinářství se stalo od 9/2022 plátcem DPH. Nakupujeme zboží (květiny), nárokujeme si odpočet DPH. Měsíčně je vytvořen protokol (záznam) o prokázané likvidaci zboží – květin (jedná se o uschlé květiny, zmetky při vazbě květin, degradace květin v květináčích atd.). Předpokládáme, že nemusíme vyrovnávat odpočet daně dle § 77 odst. 2 písm. c) zákona o DPH, jestliže vše bude řádně doloženo. Co by všechno měl protokol obsahovat? OSVČ je v obchodě sama, bez zaměstnanců. Měla by se vytvářet např. i fotodokumentace?
Fyzická osoba má příjmy ze zaměstnání dle § 6 ZDP, z projektování (OSVČ-neplátce) dle § 7 ZDP cca 500.000 Kč a ostatní příjmy dle § 10 ZDP. Do ostatních příjmů zahrnul prodej dřeva ze svého soukromého lesa v souvislosti s kůrovcovou kalamitou ve výši 1,5 milionu a zdanil je dle § 10 ZDP s 80 % paušálních výdajů. Finanční úřad zahájil kontrolu, příjmy dle § 10 započetl do obratu pro DPH, udělal z něj plátce a doměřil velkou sumu na DPH a příslušenství. Je to v pořádku?
Pokud by výše zmíněná osoba měla příjmy ze zaměstnání, z podnikání jako neplátce cca 800 000 Kč a z pronájmu bytu dle § 9 (pronájem občanovi...) cca 400 000 Kč, počítá se příjem z pronájmu dle § 9 ZDP do obratu pro povinnou registraci k DPH a stal by se takový podnikatel také plátcem daně?
Společnost s r. o. zakoupila v 3/2020 vozidlo do svého obchodního majetku od neplátce DPH. V době pořízení vozidla byla s.r.o. neplátce DPH a zhlediska DPH poskytovala pouze osvobozená plnění bez nároku na odpočet (pronájem nemovitostí). V 1/2021 se společnost stala plátcem DPH, nyní uskutečnuje pouze plnění podléhající DPH s nárokem na odpočet. Vozidlo po celou dobu využívá k podnikání. V případě, že nyní spolenost prodá výše uvedené vozidlo, bude prodej vozidla podléhat DPH?
Naše společnost postavila dodavatelským způsobem (tj. prostřednictvím stavební firmy + vlastním nákupem vybavení + další práce od jiných dodavatelů) rodinný dům se 2 byty, které původně chtěla po kolaudaci prodat. Z toho důvodu si při výstavbě ze všech vstupů nárokovala DPH v plné výši. Z důvodu změny situace na trhu nemovitostí nyní zvažujeme možnost pronájmu bytů. Počítáme s tím, že budeme muset DPH nárokovanou při výstavbě v plné výši vrátit. Při výstavbě jsme veškeré náklady účtovali na účet 112 - materiál na skladě z důvodu plánovaného prodeje bytů, a nikoliv do pořízení dlouhodobého majetku. Budeme tedy nyní při vrácení DPH postupovat podle § 77 odst. 2 a 3 zákona o DPH, tj. vyrovnání provedeme nejpozději za období, kdy uzavřeme nájemní smlouvu na pronájem bytů a celou DPH budeme muset vrátit najednou? Bylo by možné přeúčtovat náklady na výstavbu do pořízení majetku, po uvedení do používání na účet 021 a po uzavření nájemní smlouvy postupovat při vrácení DPH podle § 78 zákona o DPH, a tím si rozložit vrácení daně do 10 let?
Společnost s r. o., zabývající se montážní a instalační práce v oboru voda-topení-plyn, nemá zaměstnance, má 2 jednatele, kteří nemají uzavřenu žádnou pracovní smlouvu či dohodu se společností. Pracují pro společnost bezplatně. Zároveň provozují živnost jako OSVČ ve stejné činnosti jako s. r. o. Společnost zajistila školení jednatele – základy chladící techniky. Jsou náklady na školení daňově uznatelné, s možností odpočtu DPH, nebo musí být jednatel v pracovním či jiném poměru ke společnosti?Je problém, že společník pracuje na OSVČ ve stejné činnosti ?
Firma s. r. o., plátce DPH, vznikl nadměrný odpočet do 200 Kč, který FÚ nevrací. V ostatních pohledávkách je odpočet zaúčtován, ale nebude proplacen. Co s tím?
- Článek
Společnost koupila nemovitost klasifikovanou jako budovu občanské vybavenosti, tudíž sloužící k ekonomické činnosti. V současné době probíhá oprava střechy, tedy předpokládám s nárokem na odpočet DPH. V další etapě je příprava projektu na rekonstrukci objektu, kde budou bytové jednotky tvořit více než 60% plochy. Ke kterému okamžiku je nutné přestat nárokovat odpočet DPH ( zatím nebylo zažádáno o stavební povolení), případně vrátit již nárokované ?
- Článek
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 7. 7. 2022 ve věci C-194/21 Staatssecretaris van Financiën
Letos, jako každý rok, budeme na našich skladech provádět fyzickou inventuru zboží. Přepočítáváme celý sklad. Máme celkem na jednotlivých skladech 15 000 položek zboží. Tento způsob inventury nám trvá na jednotlivch skladech i několik dní. Na hlavním skladu budeme vždy přepočítávat celý sklad, ale na našich pobočkách je to problém (chybí zaměstnanci). Bylo by možné udělat inventuru na pobočkách pouze u některých položek? Náš software umí náhodně vybrat např. 20 % položek z celého skladu. A každý třetí rok by byla udělána inventura celého skladu. Je tento způsob obhajitelný? Jsme s. r. o., vedeme podvojné účetnictví, bez auditu.
OSVČ (v té době neplátce DPH) v průběhu roku 2022 vystavovala pro svého odběratele faktury za služby. V květnu 2022 překročila obrat a od 1. 7. se stala plátcem DPH. V srpnu vystavila kromě běžných daňových dokladů opravný daňový doklad (dobropis), který se ale týkal jak opravy plnění uskutečněných v červenci (tedy za období kdy již byl plátcem a u daňových dokladu, ze kterých již jako plátce odvedl při jejich vystavení DPH), tak současně se týkal i opravy plnění z doby, kdy ještě nebyl plátcem DPH. Je možné, aby na předmětném opravném daňovém dokladu (dobropisu) vystaveném v srpnu opravil výši daně a základ daně bez ohledu na to, že v původní vystavené faktuře před datem registrace k DPH žádnou daň ani základ daně neuvedl a neodvedl (protože nebyl v té době plátcem DPH)? Prakticky si totiž v srpnu 2022 snižuje povinnost odvést DPH z běžně vystavených faktur o DPH z tohoto opravného daňového dokladu (dobropisu) a přijde mi to nelogické v plné výši, když z části plnění předtím žádnou DPH neodvedl. Pokud by to i možné bylo, jak prakticky by měl tento opravný daňový doklad vypadat, když § 45 odst. 1 písm. h) a i) ZDPH stanoví jako náležitosti opravného daňového dokladu rozdíl mezi opraveným a původním základem daně a rozdíl mezi opravou a původní daní, když původně na faktuře ještě jako neplátce DPH žádný základ daně ani daň neuvedl? Jak by se v tomto případě postupovalo i v případě vrubopisu prosím (opravného daňového dokladu, kterým zvyšuje část původního plnění z doby, kdy nebyl plátcem) - má na tomto opravném dokladu rovněž uvést ZD a daň?