Odpočet DPH a jeho vracení - strana 4

Mohu do účetnictví přijmout daňový doklad, na kterém je u našich fakturačních údajů místo oficiálního názvu uveden pouze zkrácený název naší organizace za předpokladu, že všechny ostatní náležitosti (adresa sídla, IČ, DIČ) jsou uvedeny správně?

Jsme s. r. o., plátce DPH, a dnes nám došla faktura za služby z roku 2021. Rok 2021 již máme uzavřený. Nejedná se o významnou částku. Můžu tuto fakturu zaúčtovat do letošního roku jako nedaňový náklad MD 518/D 321? A jak je to s DPH, mám nárok na odpočet? 

OSVČ uplatňující paušální výdaje si před 5 lety koupila auto využívané výhradně k podnikání a uplatnila si u něj odpočet DPH. Po 5 letech ho chce začít používat pouze pro soukromé účely. Plynou jí z toho nějaké povinnosti? Auto by pak OSVČ chtěla prodat. Jsou s tím spojeny nějaké povinnosti ohledně DPH? 

Při objednání ubytování v PL přes portál Booking jsme zaplatili předem 550,16 PLN. Jde o pracovní cestu na dva dny. Doklad z Booking.com potvrdil rezervaci s cenou 598 PLN a dodatkem, že Booking.com platí 47,84 PLN. V textu rezervace je uvedeno "Společnost Booking.com za vás zaplatila 47,84 PLN z ceny rezervace. Pokud od ubytování obdržíte fakturu, nebude na ní tato částka uvedena. Fakturu od ubytování a potvrzení rezervace od Booking.com můžete použít pro daňové účely." Následně jsme opravdu obdrželi fakturu na částku celkem 598 PLN. Na faktuře figuruje částka 553,70 + 44,30DPH. Ubytování nám fakturu na nižší částku (550,16 PLN) nevystaví. Mohu účtovat 550,16 PLN v režimu ReversCharche? Jak postupovat v případě, že ubytování je v ČR? Máme po ubytování chtít fakturu na zaplacenou nižší částku? V jaké výši v tomto případě uplatnit DPH?

Fyzická osoba vložila do svého obchodního majetku v roce 2016 starší zkolaudovanou nemovitost - rodinný dům (nebyl nárok na odpočet DPH - kolaudace více jak 5 let před vkladem do podnikání - kupní cena nezatížena DPH). FO měla v úmyslu přestavět vloženou nemovitost na penzion, v němž by podnikala- (tj. příjmy v § 7 ZDP). V roce 2017 a 2018 vynaložila náklady na projektovou dokumentaci ( z přijatých plnění za projektové dokumentace uplatnila plný nárok na odpočet DPH, projektová dokumentace zaevidována jako nedaňový výdaj - nezařazené technické zhodnocení na vložené nemovitosti). Na konci roku 2019 stavební úřad přestavbu dané nemovitosti na penzion nepovolil v požadovaném rozsahu. Fyzická osoba se rozhodla nemovitost k 1. 1. 2020 (31. 12. 2019) vyjmout z obchodního majetku a převést ji do svého soukromého užívání. Je povinna z přijatých zdanitelných plnění,u kterých si uplatnila odpočet DPH odvést tuto DPH zpět státu z důvodu převodu vložené nemovitostí zpět do osobního vlastnictví (viz § 13 odst. 4 písm. a) a § 13 odst. 5 ZDPH)? Náklady na projekty nejsou přiřazeny k nemovitosti jako technické zhodnocení, protože přestavba - rekonstrukce nemovitosti nebyla provedena. Proto nevím zda toto nezařazené technické zhodnocení je považováno za hmotný majetek ve smyslu § 78 odst. 5 ZDPH a vztahuje se na něho úprava příp. dle § 77 a následně dle § 78 a následujících ZDPH (viz koordinační výbor 62/08.06.05, dále 274/20.05.09). Současně přemýšlím, zda přijatá plnění – tj. projektové dokumentace na přestavbu, jenž nebyla povolena stavebním úřadem jsou technickým zhodnocením, nebo je to pouze zmařená investice? Prosím o radu, jak postupovat. V případě, že by byla povinnost odvést DPH z nezařazeného technického zhodnocení (pokud projekty jsou technickým zhodnocením), tak podle kterého § ZDPH a v jaké výši (zda ve 100%, nebo v poměrné výši x/10).

Příspěvková organizace města, plátce DPH. Koeficient 4%. Nákup SW používaný jak pro činnosti s nárokem na odpočet, tak bez nároku, za 100 000 Kč bez DPH. Je správně úvaha, že vstupní cena zahrnuje cenu bez DPH + neuplatněné DPH, tedy vstupní cena bude 121 000 - 840 Kč (4% koef.)? Investiční fond pak bude čerpaný ve výši vstupní ceny tedy 120160. Co se stane s cenou majetku v případě, že se změní vypořádací koeficient na konci roku? A jaký to bude mít vliv na investiční fond? Pokud změna koeficientu bude znamenat změnu pořizovací ceny, pak pravděpodobně by mělo dojít buď k dočerpání IF nebo naopak jeho tvorbě při navýšení koeficientu. Jak v takovém případě řešit hraniční situaci, kdy majetek bude vč.neuplatněné DPH v blízkosti hranice 40 000 a bude reálně hrozit, že buď majetek nezařadíme a na konci roku díky změně koeficientu hodnota vzroste na 40 000 Kč+, nebo naopak se bude jednak o majetek za 40 001 Kč a zvýšením koeficientu pořizovací cena majetku klesne pod hranici 40 000 Kč?

Klient si od společnosti MXX pronajal nový automobil. MXX jako pronajímatel uzavřel s mým klientem jako nájemcem „smlouvu o opčním leasingu". Je zde stanovený splátkový kalendář na 48 měsíců - pořizovací cena vozidla je 899 000 Kč bez DPH. Souhrn všech budoucích zaplacených splátek je 801 000 Kč bez DPH (cca 98 000 Kč by zbývalo k doplatku a klient by si za tuto cenu mohl následně automobil odkoupit). Dále mám fakturu na samotné vozidlo, kde jako objednavatel je můj klient a zákazník je firma MXX. Jak se k této smlouvě postavit z hlediska DPH? Mám účtovat měsíční splátky a odpočty DPH, nebo se řeší 1× jako nákup majetku na ř. 47 (na faktuře je uveden zákazník MXX). Na helpdesku MXX mi bylo sděleno, že si mám účtovat měsíční splátky s odpočty DPH.

Společnost s r. o. pronajímá ve svém bytovém domě fyzickým osobám neplátcům bytové prostory –osvobozené nájemné. Nájemníci mají elektřinu v bytě napsanou na sebe a při odstěhování si zruší platbu záloh a společnost s r. o. si elektřinu na dobu, než je byt znovu pronajat, přepíše zálohy na sebe. Může si společnost s r. o. z uhrazených záloh uplatnit DPH?

SD EU ve věci C-334/20 Amper Metal ze dne 25. 11. 2021 zabývající se nárokem na odpočet DPH u reklamních služeb poskytnutých za nepřiměřeně vysokou cenou.

Možnost vzniku chyb nelze úplně vyloučit v žádné firmě. Nemělo by však jít o standardní či systémové chyby nebo pravidelně se opakující situace. Nastavením vnitřních pravidel a jejich dodržováním lze chybám výrazným způsobem předejít. Základní a nezastupitelnou složkou vnitřního kontrolního systému je účetnictví za předpokladu, že je vedeno správně a v souladu s právními předpisy. Je to zejména proto, že obsahuje vlastní kontrolní mechanismy vycházející z účetních zásad a principů. Zejména jde o zásadu správnosti a úplnosti účetnictví, akruální princip, princip podvojnosti a souvztažnosti, dokladovosti a inventarizace, zákazu kompenzace, stálosti metod, bilanční kontinuitu. Chyby mohou zahrnovat omyly ve výpočtech, nesprávnou aplikaci účetních metod, přehlédnutí nebo chybnou interpretaci faktů a podvody. Při posuzování otázky, zda se jedná, či nejedná o chybu, je třeba především posoudit, zda bylo možno účtovat o dotčené skutečnosti do okamžiku sestavení účetní závěrky za aktuální účetní období nebo zda se jedná o novou skutečnost následujícího účetního období.

Firma pořádá den otevřených dveří s prohlídkou vlastních prostor a zábavou pro děti. Jak je to s daňovou uznatelností nákladů souvisejících s danou akcí, např. pronájem kolotoče, mzdy zaměstnanců zabezpečujících chod dané akce, ostraha objektů, natáčení firemního videa, prospekty, které budou následně sloužit k prezentaci firmy? Lze uplatnit odpočet DPH? Hlavním cílem akce je zvýšení povědomí o společnosti jako o kvalitním zaměstnavateli.

Fyzická osoba vlastní bytový dům ve kterém je 10 bytů a tyto byty pronajímá fyzickým osobám neplátcům DPH. Jedná se tedy o osvobozený nájem. Dům byl zkolaudován v roce 2016, uplatněn odpočet DPH z celé částky nákladů na výstavbu, protože celý bytový dům byl pronajat plátci DPH a ten dále byty pronajímal. V roce 2021 se situace změnila a byty jsou pronajímány přímo. Za 4. čtvrtletí 2021 proto musela provést úpravu odpočtu DPH a vrátit poměrnou část uplatněného odpočtu DPH z výstavby domu. Z hlediska DPH je toto v pořádku. Poměrná část vráceného DPH z úpravy odpočtu DPH činí 200 000 Kč - lze toto zahrnout do daňově uznatelných výdajů z hlediska daně z příjmů? Pokud ano, za které období - rok 2021, kdy byla provedena úprava, nebo rok 2022, kdy byla tato DPH z úpravy odpočtu uhrazena?

Jsme firma a. s., plátci DPH. Náš zaměstnanec nás požádal o zakoupení online kurzu ze třetí země (USA). Avšak v systému nešly nastavit údaje naší firmy, a tak dodavatel vystavil fakturu jmenovitě na našeho zaměstnance, o firmě tu není zmínka (kromě koncové e-mailové adresy zaměstnance). Jak prosím máme postupovat v případě DPH? Můžeme zde uplatnit reverse charge? (řádky 12, 43 přiznání DPH, KH oddíl A.2.) Můžeme si dát tento kurz klasicky do nákladů firmy? Druhá situace - stejný případ, ale neobdržíme klasickou fakturu (invoice), ale pouze "Receipt" (potvrzení o platbě). Jak postupovat v těchto případech ohledně DPH? Lze uplatnit klasický reverse charge (řádky 12, 43 DPH, oddíl KH A.2.) na "Receipt"? Můžeme si kurz zařadit v tomto případě do nákladů?

Dodavatel nám dodává zboží, které má umístěné v celním skladu ve Francii a sjednává i přepravu (jsme v přímém vztahu tento dodavatel dodává nám). Po obdržení uvádíme toto zboží do volného oběhu. Jakým způsobem máme toto pořízení vlastně vykazovat? Nejsme v situaci, kdy je to pro nás jako pořízení zboží z JČS, tak dovoz? Můžete uvést více příkladů takového souběhu?

Stavební firma, plátce DPH (dále plátce A), fakturuje měsíčně jinému plátci DPH (dále plátce B) pronájem naftového topidla. Na faktuře je základ + DPH 21%. Plátce B staví výrobní halu částečně dodavatelsky a občas i svépomocí. Topení si pronajal, jakmile byly odlity v hale podlahy, aby tam společníkům nebyla zima, když tam občas pracují svépomocí. A také pro další stavební firmy - např. elektrikáře (další plátce). Stavba se tím také vysouší, což je také potřeba. Může si plátce B odečíst DPH z tohoto pronájmu?

Dnešní soudnička nepotěší asi žádného plátce DPH, resp. jeho interní nebo externí daňaře a účetní. Inu, považte, finanční správě a posléze soudům nestačil pro uznání nároku na odpočet DPH z nákupů zboží obvyklý důkaz fakturou dodavatele, dodacími listy a rámcovou kupní smlouvou. Důvodem bylo pár zdánlivě „drobných“ pochybností, které – což je hlavní – odběratel neodstranil. Přitom nešlo o daňový podvod, do něhož by byl plátce zapojen aktivně nebo pasivně, „pouze“ hodnověrně neprokázal, že k tvrzenému přijetí zboží došlo. Nepomohlo dobrozdání jednatele ani jeho dotyčného dodavatele, ani to, že faktura byla uhrazena. A ruku na srdce, jak jsou na tom vaše firmy, dokážou opravdu hodnověrně prokázat uskutečnění všech přijatých zdanitelných plnění? Pokud ano, nezbývá, než pogratulovat a připlatit personálu, obávám se však, že většina si důkazy až tak jistá nebude…

Je to již více jak pět let, co jsem sepsal podrobný článek o prokazování podvodů na DPH. Již při psaní článku jsem byl v přesvědčení, že na tento bude doktrína či judikatura reagovat a myšlenky v něm uvedené podrobí kritice či dále rozvede. Z pro mě neznámého důvodu k tomu však došlo jen ojediněle. Naštěstí k určitému vývoji v této oblasti došlo, a tak tento příspěvek bude pojednávat o změnách, které se za onu dobu několika let udály. Pozornost bude věnována především přetrvávajícím bílým místům a šedým zónám.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 9. 12. 2021 ve věci C-154/20 Kemwater ProChemie

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. 9. 2021 ve věci C-21/20 Balgarska natsionalna televizia

Je možné do daňových nákladů uplatnit nákup piva a čokolády, které je opatřeno logem naší firmy a dáme ho našim obchodním partnerům? A co DPH za tyto reklamní předměty, je možné ji uplatnit na vstupu?