Odpočet DPH a jeho vracení - strana 4

OSVČ, „náš" plátce DPH (hostinská činnost), provozuje restauraci. V roce 2021 pořídila do svého obchodního majetku vybavení kuchyně restaurace (dlouhodobý hmotný majetek i drobný hmotný majetek), které používá výhradně k ekonomické činnosti. K 31. 12. 2023 ukončí podnikání zrušením živnosti. Registrace plátce DPH trvá. Od 1. 1. 2024 bude předmětnou restauraci provozovat jiný subjekt (nájemce). Tento nájemce bude využívat ke své činnosti obchodní majetek, který si pronajme od "našeho plátce DPH". Náš plátce DPH bude od 1. 1. 2024 uskutečňovat pronájem movitých věcí dle § 9 ZDP. Vznikne našemu plátci DPH nějaká povinnost na DPH vlivem změny charakteru uskutečňovaných ekonomických činností?

Plátce DPH má řadu povinností, hlavně přiznat daň ze svých prodejů (až na výjimky), odvést ji správci daně a předávat mu záplavu údajů v daňovém přiznání, kontrolním a souhrnném hlášení. Naopak jeho prakticky jedinou, ale zcela zásadní výhodou je možnost odpočtu – zjednodušeně řečeno „vrácení“ – DPH z jeho nákupů. Jde o nezbytnou podmínku neutrality DPH pro plátce, který je v nemilé roli výběrčího daně od zákazníků. Cesta za kýženým odpočtem daně se ovšem podobá legendární plavbě Odyssea mezi Charybdou a Skyllou. Nejde totiž o automatickou výsadu samotného plátcovství daně – její možný odpočet je mnohačetně podmíněn, hlavně účelem použití daného přijatého zdanitelného plnění, přičemž se v hektické podnikatelské praxi stává, že původní záměr není naplněn nebo se použití časem významně změní. A právě na tyto případy pamatují dva instituty z názvu tohoto článku.

Obdrželi jsme daňový doklad za zboží od polského dodavatele. Zboží bude použito pro ekonomickou činnost. Na daňovém dokladu je uvedena adresa sídla dodavatele v Polsku, jeho platné české DIČ (v registru DPH jsem ověřila, že je plátcem bez sídla a provozovny v tuzemsku), naše DIČ, sazba DPH 21 %, základ daně a daň v českých korunách. Lze z tohoto daňového dokladu uplatnit odpočet DPH jako z tuzemského plnění, nebo musí být doklad v režimu reverse charge? 

Právnická osoba pořizuje osobní automobily za účelem jejich dalšího pronájmu formou operativního leasingu. Bude i pro tyto firmy platit limit odpočtu DPH po 1. 1. 2024?

Společnost pořídila od plátce z Polska zboží. Faktura není z pohledu účetnictví cizoměná - platba je realizována v měně CZK. Faktura je vystavena 21. 11. 2023, úhrada a dodání zboží i faktury 29. 11. 2023. Přiznávám i nárokuji v rámci DPH za 11/2023, a to k datu 21. 11. 2023? A jak vyčíslím základ DPH pro účely přiznání k DPH? Dodavatel základ daně vyčíslil tak, že vzal hodnotu základu v cizí měně a přepočetl svým kurzem. Máme tedy vzít přepočtený základ daně od dodavatele nebo hodnotu základu daně v cizí měně od dodavatele přepočtu kurzem dle ČNB k datu přiznání a nárokování DPH, a to 21. 11.  2023?

Neplátce DPH v průběhu roku 2023 obdržel několik faktur na vývoj software pro svoji budoucí ekonomickou činnost. Dodavatel byl neplátce DPH, avšak v průběhu roku 2023 se stal plátcem DPH a další faktury již byly vč. DPH. Fakturované částky jsou účtovány na účtu 041, neboť software není dokončen. V 11/2023 byl překročen obrat 2 mil., a tak se od 1. 1. 2024 společnost stane plátcem DPH. Má v prvním přiznání k DPH za leden 2024 nárok na odpočet DPH z tohoto nedokončeného nehmotného majetku (z faktur, které byly s DPH)?

Neplátce nakupuje zboží z EU (Německa) od plátce. Plátce vystavuje neplátci faktury včetně DPH. Český neplátce se v roce 2023 stane překročením limitu 326 000 kč identifikovanou osobou. Rozhodne se, že se stane dobrovolným plátcem DPH. Pokud se stane plátcem DPH ještě v roce 2023, může si požádat německou stranu - finanční úřad o vrácení DPH, které v Německu zaplatil ještě před tím než se stal plátcem DPH, tzn. zpětně? 

Plátce DPH má ve vlastnictví dům s nebytovými prostory, které pronajímá. Většina výnosů z pronájmu je fakturována jako zdanitelné plnění s nárokem na odpočet dle 56a odst. 3 ZDPH, část je ale fakturováno jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet dle § 56a odst. 1 ZDPH. Společnost má tedy povinnost krátit DPH koeficientem. Na domě vznikla škoda – poničení střechy v důsledku krupobití a zatečení do vnitřních prostor budovy. Plátce DPH je pro tyto případy pojištěn a bude náklady na opravu požadovat po své pojišťovně jako pojistné plnění ke škodní události. Jak má plátce DPH postupovat u přijatých faktur za opravy vzhledem k povinnosti krácení DPH? 1) Může si plátce nárokovat 100% daň na vstupu, když poté bude nárokovat škodu u pojišťovny? 2) Nebo musí nárok na DPH na vstupu krátit koeficientem? Nevíme, jak vysoké pojistné plnění pojišťovna ve výsledku proplatí. Zároveň se pojišťovně předkládají daňové doklady, kde jsou uvedené reálné náklady, ale pokud by si plátce DPH nemohl nárokovat 100% daň na vstupu, může tedy nenárokovanou DPH požadovat po pojišťovně zpětně, až bude vědět, jaký je vypořádací koeficient DPH za zdaňovací období? Z praktického pohledu - jak by se jí toto prokazovalo? 

Firma nakoupila v předešlých letech 3 mobily v hodnotě cca 10 000 Kč, Všechny věci tehdy zaúčtovala do spotřeby při prvním užití. Nyní provedla inventuru všeho evidovaného majetku a přišla na to, že jsou již nedohledatelné, nebo nefunkční. Je možné to vyřadit z evidence drobného majetku bez prodeje a zároveň daňové dopadu na DPH? Ustanovení o vyrovnání DPH dle § 77 se neřeší, protože již bylo zařazeno v minulosti do užívání. Ale nevíme, zda nemůže FU dodanit DPH na základě par. 13 či 14, jako použití dřívějšího majetku pro neekonomické účely apod.?

Spolek plátce DPH, hlavní činnost sportovní činnost (fotbal-děti) fakturuje pronájem reklamních ploch vždy s DPH. Tyto reklamní plochy jsou i na autobusech, které vozí děti na zápasy. Lze si u fakturace dopravy autobusu, který, má na sobě reklamní plochu dle smlouvy, nárokovat odpočet DPH?

Společnost postavila bytový dům se záměrem prodat vzniklé bytové jednotky. Jeden byt se jí nepodařilo prodat, a tak se rozhodla převést byt ze zásob na dlouhodobý majetek a ten pronajímat. Od svého původního záměru však neodstoupila a hodlá byt prodat, jakmile se zlepší situace na realitním trhu. Podle našeho názoru je společnost povinna provést vyrovnání daně podle § 77 ZDPH. V případě následného prodeje bytu s uplatněním daně podle § 56 odst. 6 ZDPH si však část nároku na odpočet může uplatnit podle § 78 ZDPH.

S.r.o. je od 1.11.2023 plátcem DPH (předmět činnosti doprava). Lze uplatnit nárok na odpočet za odebrané PHM za měsíc říjen, když faktura zní: 1) DUZP 31.10.2023, vystaveno 3.11.2023 2) DUZP 1.11.2023 vystaveno 3.11.2023?

Odběratel zaplatil v 10/2022 za službu částku 100 000 Kč (zjednodušeně 100) neplátci DPH. Ten se nyní v 11/2023 stal zpětně plátcem DPH od 1. 1. 2022. Nyní poslal našemu odběrateli řádný daňový doklad na částku 121 (100+ 21 % DPH). Doklad je vystavený v 11/2023 DUZP 10/2022. Může si odběratel nárokovat v 11/2023 dodatečně nárok na odpočet ve výši 21 a poté ho zaplatit odběrateli? Jak by to bylo v případě, když mu bude zaslán doklad na 100 s rozpisem DPH (82,6 + 17,4). Jestliže si bude nárokovat odpočet DPH, musí podat dodatečné daňové přiznání na na daň z příjmů r. 2022, kde si sníží daňové náklady ze 100 na 82,6? Jestliže nebude nárokovat odpočet DPH nemusí podávat dodatečné DAP na daň z příjmů?

Firma poskytne zaměstnanci vitamíny, pro zaměstnance by to měl být osvobozený příjem, je tak? Z pohledu zaměstnavatele z pohledu daně z příjmů se jedná o nedaňový náklad a z pohledu DPH nevznikne nárok na odpočet? 

Fitness, s. r. o., plátce DPH uzavře se členkou smlouvu na členství na 12 měsíců ve fitness za 12 000 Kč včetně dph. Ve smlouvě je uvedeno, že členka může splatit dluh v 12 splátkách po 1000 Kč měsíčně. Je správné odvést DPH z celé částky 12 000 Kč při uzavření smlouvy (účtuji MD 315/ D 602) a splátky členství potom účtuji MD 221/ D 315? V situaci, že bychom změnili textaci smlouvy, kde by bylo uvedeno, že se uzavírá měsíční členství na 1000 Kč měsíčně s tím, že se členka zavazuje chodit do fitka (platit) 12 měsíců by se DPH odvádělo měsíčně z částky 1 000 Kč, uvažuji správně? 

Odběratel přijal mailem dne 23.11.2023 opravný daňový doklad, na kterém je DUZP 7.6.2022. Jedná se o opravu chybné fakturace. Má odběratel povinnost podat dodatečné DP a následné KH za 06/22 nebo může toto plnění uvést až v 11/2023, protože v tomto období se o skutečnosti dozvěděl?

Dobrý den, jako plátci DPH jsme nakoupili zboží na e-shopu určeném pro neplátce DPH, neboť nemají kolonku na uvedení našeho DIČ. Dodavatel zaslal zboží a doručil fakturu se zahraničním DPH a) DPH země EU b) DPH z třetí země. V některých případech odmítají opravit fakturu. Při zaúčtování provádíme reverse charge. Někteří vykladači zákona uvádí, že základem daně pro odvod a případný odpočet DPH je celková výše faktury včetně zahraniční DPH, jiní autoři uvádí, že základem daně je celková výše faktury ponížená o zahraniční daň. Jak máme stanovit základ daně?

Rozsudek Nejvyššího správního soudu 5 Afs 335/2021 ve věci BARDWEL s. r. o. ze dne 31. března 2023, který se zabýval situací, kdy plátce daně z přidané hodnoty prodával pozemek jako osvobozené zdanitelné plnění a současně toto zdanitelné plnění nezapočítal do výpočtu koeficientu krácení nároku na odpočet DPH, protože pozemky byly evidované jako dlouhodobý majetek společnosti, ale v ekonomické činnosti tyto pozemky vykazovaly spíše funkci zboží.

V článku jsou nejprve připomenuta základní pravidla pro uplatňování odpočtu daně, která platí i v případě pořízení osobního automobilu do obchodního majetku plátce. Návazně jsou vysvětleny praktické dopady změn, které by měly platit při uplatňování odpočtu daně u vybraných osobních automobilů od 1. 1. 2024.

Ukrajinská firma - právnická osoba podniká v ČR již 18 let. Je plátcem DPH. Z důvodu vysokého obratu musela ke svým 25 zaměstnancům uzavřít smlouvy i s OSVČ (plátci DPH nejsou). V roce 2020 získala zajímavou zakázku, na kterou vyslala část zaměstnanců a část živnostníků, s kterými má smlouvu. Doposud neměla žádné problémy, ale nyní řeší situaci, že odběratel, kterému fakturovala s přenesenou daňovou povinností, DPH na výstupu neodvedl. Zda si ji přiznal na vstupu, nám není známo. Jedná se o 3 zdaňovací období roku 2020 a 2 zdaňovací období roku 2021. Tento odběratel už s námi nekomunikuje, pohledávky nám ale zaplatil. Nekomunikuje ani se správcem daně. Máme očekávat, že DPH bude vymáhat správce daně na naší firmě? Jaká by v takovém případě byla DPH na vstupu? Stalo by se DPH nákladem?