Odpočet DPH a jeho vracení - strana 6

OSVČ, plátce DPH, si od firmy pronájme osobní auto za měsíční symbolickou cenu 2 000 Kč. Co bude pro OSVČ daňový náklad? Může si OSVČ uplatnit paušální výdaj na dopravu (max. 5 000 Kč měsičně)? Bude muset vést knihu jízd? Kde budou skutečné ceny PHM + opotřebení? 

Jako chybějící daň nelze chápat pouze situaci, kdy je daň vyměřena a konkrétní daňový subjekt ji neuhradí. Chybějící daň, jakožto předpoklad prokázání existence podvodu na dani, je nutno chápat jako narušení neutrality daně, přičemž toto narušení může být představováno již jen tím, že daňový subjekt nepodá daňové přiznání. V případě nepodání daňového přiznání nelze vyčíslit konkrétní výši daňového úniku, neboť správce daně nemá žádné podklady pro její vyčíslení. Obdobně je nutno považovat za součást daňového úniku (a za porušení neutrality DPH) i takové jednání článků v řetězci, které neumožní kontrolu podaného daňového přiznání a tvrzené daně, neboť takové jednání rovněž brání správnému výběru daně.

Česká firma s r. o., registrován k DPH pouze v ČR. Provádí stavbu na Slovensku, v rámci toho nakupuje materiál i práce přímo od slovenských dodavatelů, plátců slovenské DPH. Ti vystavují svoje faktury vč. slovenské DPH. Takovou fakturu zatím účtuji vč. DPH do nákladů - je to správně? Naše firma má právo na odpočet na Slovensku (žádost o vrácení zpracovala odborná firma). Pokud Slovensko DPH vrátí, jak se o ní účtuje? Jako snížení původně zaúčtovaného nákladu? Nebo toto pojetí je celé špatné, a má se to celé účtovat úplně jinak? Předem děkuji za přesný návod, jak v tomto případě správně účtovat jak přijaté faktury, tak případnou vratku DPH ze Slovenska.

Podnikatel OSVČ, plátce DPH, si pořídil fotovoltaiku na nemovitost, kterou má v obchodním majetku. Přebytky elektřiny bude prodávat energetické společnosti. Je povinností vystavovat na tyto přebytky daňový doklad? Musí při prodeji přebytků elektřiny odvádět DPH, pokud ano, tak v jaké výši?

Při pořízení automobilu jako dlouhodobého majetku vzniká plátci nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (dále jen „daně“) za splnění podmínek stanovených zákonem č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Obvykle plátce pořízený automobil, a to zejména, jedná-li se o osobní automobil, používá jak pro účely svých uskutečněných plnění, která provádí v rámci své ekonomické činnosti, tak i pro jiné účely, tj. svou osobní potřebu nebo osobní potřebu zaměstnanců. Oprávněnost odpočtu při pořízení osobního automobilu bývá proto často zpochybňována a tato skutečnost je podle mého názoru jedním z důvodů, proč je připravovanou novelou zákona o DPH , která je součástí vládního návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů, navrhováno omezit s účinností od 1. 1. 2024 výši odpočtu daně při pořízení vybraných osobních automobilů na částku 420 000 Kč. V článku jsou nejprve připomenuta základní pravidla pro uplatňování odpočtu daně, která platí i v případě pořízení automobilu do obchodního majetku plátce. Návazně jsou vysvětlena pravidla pro uplatnění odpočtu v poměrné výši, je-li plátcem pořízený automobil využíván jak pro účely uskutečněných plnění, tak i pro jiné účely. V závěrečné části textu jsou shrnuta navrhovaná opatření omezující možnost odpočtu daně u vybraných osobních automobilů.

Společnost s r. o., plátce DPH, koupila v 1/2009 nový automobil na leasing. DPH nebylo z žádné leasingové splátky uplatněno. V 1/2014 zaúčtována faktura přijatá od leasingové společnosti za automobil ve výši 1210 Kč (DPH ve výši 210 Kč) bylo uplatněno. Nyní budeme automobil prodávat. Musím fakturu vystavit s DPH nebo bez DPH, na jakých řádcích přiznání k DPH tento prodej bude promítnut, popř. jaký oddíl KH?

Účetní jednotka vytváří software (dlouhodobý majetek) vlastní činností, přičemž vždy k poslednímu dni v měsíci zúčtuje veškeré náklady použité k vytvoření tohoto software. Takto postupuje až do doby, než je software zařazen do užívání. Příklad: 1) měsíční náklady k 31/5, které se týkají sw 250.000 Kč 5xx/321, 331; 2) kapitalizace nákladů k 31/5 250.000 Kč 041/587; 3) měsíční náklady k 30/6, které se týkají sw 300.000 Kč 5xx/321, 331; 4) kapitalizace nákladů k 30/6 300.000 Kč 041/587; 5) zařazení do užívání k 30/6 550.000 Kč 013/041. Účetní odpisy jsou učetní jednotkou stanovené na 36 měsíců. Od kterého měsíce může být sw odepisován? Už od června, nebo až od následujícího měsíce července? Nikde v zákoně, ani vyhlášce tuto informaci nemůžu najít. V následujících měsících po zařazení pokračuje vytváření sw vlastní činností i nadále, přičemž se formou technického zhodnocení postupuje stejně jako je uvedeno výše s tím, že odpisy jsou počítány z navýšené zůstatkové ceny opět na 36 měsíců. ÚJ rozhodla, že TZ prodlužuje dobu použitelnosti sw zase na 36 měsíců z důvodu vylepšených vlastností sw. Je to takto v pořádku? Poslední část dotazu směřuje na DPH. ÚJ je plátce DPH (plný nárok na odpočet, nikoliv krácený či poměrový nárok) a vyvstává tak otázka, jestli se ke dni zařazení sw do užívání má uvádět hodnota kapitalizovaného majetku, resp. TZ do daňového přiznání k DPH na ř. 47? Pokud ano, má se tam uvádět celá hodnota (550.000 Kč) nebo jenom ta přijatá plnění, u kterých byl nárokován odpočet DPH? Předpokládám, že z důvodu absence poměru či kráticího koeficientu není důvod uvádět plnění na ř. 1 a 40. Je to správně? 

Český právník pracující jako OSVČ zakoupil sobě a svému koncipientovi studium LL.M. Je možné dát náklady na toto studium do daňově uznatelných nákladů? Studium probíhá online formou v angličtině. Faktura je na zahraničního subjektu sídlící v USA. Na webových stránkách společnost vystupuje jak pod hlavičkou USA, tak pod hlavičkou ČR (jako z.s.) s platným IČ pro plátcovství DPH. Máme fakturu uvádět na ř. 12,43 do daňového přiznání k DPH či nikam?

OSVČ koupila automobil, který nezařadila do obchodního majetku, jelikož uplatňuje paušální výdaje. Jako plátce DPH uplatňuje odpočet pouze z pohonných hmot. Je možno uplatnit DPH například i z oprav, pneumatik a jiných? Jak to bude s DPH při prodeji vozidla?

S.r.o. plátce DPH koupilo nemovitost - rodinný dům v dezolátním stavu. Dům následně zařadila do užívání. V katastru nemovitostí je zapsáno jako rodinný dům a takto je i kolaudace. Dům je neobyvatelný. S.r.o. zažádalo o změnu územního plánu s tím, že by chtělo tento rodinný dům přebudovat na kanceláře. Po schválení územního plánu budou vypracovávat projekt a žádat o stavební povolení. Nyní však nabíhají náklady na urgentní opravy střechy, pak další opravy. S.r.o. v tuto chvíli používá místnosti jako skladovací prostory na materiál, který byl určený na jiné stavby i když je stále kolaudace na rodinný dům. Dotaz zní, má s.r.o. nárok na odpočet DPH z materiálu a prací na nutné opravy této budovy?

Rozsudek SD EU C-127/22 bulharské společnosti „Bulgaria telekomunikacionna kompania“ ze dne 4. 5. 2023, který se zabýval povinností opravy odpočtu DPH na vstupu v situaci, kdy plátce daně z přidané hodnoty pořízený hmotný majetek v odůvodněných případech vyřadil z obchodního majetku, který prodal jako šrot, případně dobrovolně, ale prokazatelně zničil.

Při koupi bytu zařazeného v OM fyzické podnikající osoby v roce 2017 byl uplatněn odpočet DPH. Od 1. 8. 2023 není byt pronajímán, ale bydlí v něm majitelka (fyzická podnikající osoba). Podnikatelskou činnost provozuje dále. Jak vypořádat DPH, pokračovat v 10letém testu, nebo byt vyřadit z obchodního majetku a vypořádat DPH?

Poplatníkovi FO, plátci DPH, zemřela manželka. SJM nebylo vypořádáno. V rámci dědického řízení připadly 2/3 pronajímané nemovitosti, při jejímž pořízení v roce 2004 byl uplatňován odpočet DPH, synovi (plátci DPH), zbývající 1/3 zůstala poplatníkovi FO. Časový test pro úpravu odpočtu byl splněn. Syn měl v této nemovitosti pronajatu část prostor pro vlastní podnikání, ale má v úmyslu zděděný podíl na nemovitosti prodat. Je třeba v souvislosti s výsledkem dědického řízení = zdědění 2/3 předmětné nemovitosti „vrátit“ odpočet DPH (§ 13 odst. 5 ZDPH)? Bude případný prodej podílu na nemovitosti synem předmětem DPH?

Česká s. r. o. provozuje zubní ordinaci. Zdravotní péče je osvobozena od DPH. Ale k tomu provozuje pronájem prostor, pokud tržba za pronájem přesáhne 2 000 000 Kč za 12 měsíců, musí se společnost registrovat DPH a stát se plátcem DPH? 

Společnosti poskytující ubytovací služby musí řešit v praxi daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) mnoho aspektů, kdy nemusí vždy existovat jednoznačné řešení. Navíc může být režim DPH uplatněný poskytovatelem ubytovací služby důležitý i pro příjemce plnění, pokud si z daného nákupu uplatňuje nárok na odpočet DPH. Tento článek se zabývá problematikou ubytovacích služeb a obsahuje také odkaz na aktuální judikaturu v této oblasti.

Společnost s r. o., která se stala plátcem DPH ke dni 24. 8. 2023 a zabývá se pořádáním společenských událostí, zaplatila již 24. 7. 2023 zálohu ve výši 50 % za zhotovení základních webových stránek firmy k marketingovým akcím, kdy je předpoklad, že je firma bude pořádat v následujících mnoha letech. Celková cena za zhotovení webových stránek je 561 000 Kč bez DPH. Dne 24. 7. 2023 firma (kdy ještě nebyla plátcem DPH) zaplatila a přijala daňový doklad k zaplacené záloze ve výši 339 405 Kč s DPH (DPH je 58 905 Kč). Jsou webové stránky dlouhodobý nehmotný majetek? A lze si nárokovat odpočet DPH ze zaplacené zálohy před dnem, kdy se firma stala plátcem DPH? 

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2023, čj. 8 Afs 201/2021-74

Plátce DPH, s. r. o., vlastní tři budovy. Dvě jsou pronajaty plátcům i neplátcům (budova 1 a 2), a je tedy určitý poměr plnění s/bez nároku (řešíme přes krátící koeficient). Poslední, nová budova 3, má pouze bytové jednotky, a je na ní tedy jen plnění bez nároku na odpočet. Plán je následující: Na budově 1 a 2 budou přijatá plnění s kráticím koeficintem (na konci roku se přepočte). Na budově 3 budou veškerá plnění  bez odpočtu - zde nikdy nebudeme pronajímat s nárokem na odpočet. Na konci příštího roku (pronájem budovy 3 bude až od roku 2024) systém přepočte koeficient. Vezme všechna plnění s nárokem a poměří je proti úplně všem plněním (tedy i nájmům z budovy 3). Tím pádem se poměr zhorší, protože plnění bez nároků bude více. Ale já jsem nikdy odpočet na plnění související s touto budovou 3 neuplatnila. Připadá mi proti smyslu daňové neutrality, aby se zhoršilo procento pro odpočet pro budovy 1 a 2, kde se poměr plnění s/bez nezměnil. Dá se to nějak vyřešit?

Společnost koupila novou bytovou jednotku. Zabývá se realitní činností, včetně nákupu, prodeje a pronájmu nemovitostí. V tomto případě bylo uvažováno, že bytová jednotka bude zbožím k dalšímu prodeji. Z toho důvodu byl uplatněn plný nárok na odpočet DPH a nákup zaúčtován na účet zboží. Jelikož se zatím nepodařilo byt prodat, uvažuje majitel o pronájmu. Prosím o poradu ohledně dalšího postupu z pohledu DPH. Uvažuji takto: 1) V kalendářním měsíci, kdy dojde k uzavření nájemní smlouvy provést vyrovnání odpočtu DPH podle § 77 a celý původní nárok na odpočet DPH tak vrátit (protože pronájem bytu je osvobozenou činností). 2) Byt přeúčtovat z účtu zboží na účet dlouhodobého majetku. 3) Mohla by případně, připadat v úvahu úprava odpočtu daně podle § 78 a DPH tak vracet postupně ročně v podílu 1/10 (když bude zařazeno po zahájení nájmu do dlouhodobého majetku)?  4) Jak dále postupovat v případě, že se byt prodá ve lhůtě do 5 let od kolaudace? 5) Jak postupovat, pokud se byt prodá až déle než za 5 let od kolaudace? 

Máme auto na operativní leasing které využíval jeden team leader. Pracovní smlouva mu skončila a teď běží lhůta spojená s konkurenční doložkou – 6 měsíců. Po tuto dobu využívá toto auto. 1) Bude takový příjem stále podléhat 1 % k dodanění dle § 6 odst. 6 ZDP? Domnívám se, že nebude. 2) Pokud budeme mu fakturovat splátky, tak se domnívám, že z pohledu DPH a DPPO by problém nebyl. Po 6 měsících operativní auto koupíme na společnost a odprodáme ho bývalému zaměstnanci za 50 % účetní zůstatkové ceny. 3) Domnívám se, že z pohledu DPH bude uznatelné. 4) Domnívám se že i pro DPPO bude rozdíl mezi ÚZC a DZC uznatelný. 5) Bude rozdíl mezi tržní cenou a 50 % ÚZC posuzován jako příjem ze zaměstnání pro DPFO, VZP, ČSSZ?