Odvolání, obnova řízení, přezkum - strana 4

  • Článek
Řádné opravné prostředky, jejichž vyčerpání požaduje § 5 s. ř. s. , jsou takové, které - jsou-li podány řádně a včas - dávají účastníkům řízení procesní oprávnění iniciovat přezkoumání vydaného správního rozhodnutí před nabytím jeho právní moci. Řádné odvolání tedy s sebou pravidelně přináší suspenzivní (odkladný) účinek. Účinky právní moci, a tedy i vykonatelnosti, se odkládají až do vyřízení opravného prostředku (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2004, č. j. 1 As 28/2004 – 106 , publ. pod č. 454/2005 Sb. NSS ). Podání námitky však nemá vliv na právní moc exekučního příkazu. Z uvedeného je zřejmé, že stěžovatel žádné řádné opravné prostředky neměl k dispozici a žaloba z tohoto důvodu nemohla být odmítnuta.
Vydáno: 01. 01. 2020
  • Článek
Odstraňuje-li odvolací orgán vady řízení, jimiž bylo zatíženo řízení v první instanci, disponuje logicky i stejnými procesními oprávněními, jakými disponoval správce daně. I za situace, kdy je povinnost odstranit procesní vadu uložena správci daně, děje se tak stále v rámci odvolacího řízení.
Vydáno: 01. 01. 2020
  • Článek
Pro pochopení rozsahu zjišťování skutečností odvolacím orgánem v řízení o zajištění daně je rovněž důležité, že se v řízení o odvolání nepřezkoumává rozhodnutí správce daně k právnímu a skutkovému stavu v době vydání zajišťovacích příkazů, jak by se mohlo zdát z argumentace stěžovatele. Řízení o odvolání dle daňového řádu tvoří jednotu s řízením před správcem daně. Odvolací orgán není vázán návrhy odvolatele, sám v průběhu odvolacího řízení může provádět dokazování (srov. § 114 odst. 2 a § 115 odst. 1 daňového řádu ). Nejde tedy o to, zda v době vydání zajišťovacích příkazů měl správce daně dostatečné důvody odůvodňující vydání zajišťovacích příkazů, ale zda tyto důvody trvaly i v době vydání rozhodnutí odvolacího správního orgánu.
Vydáno: 01. 01. 2020
  • Článek
Stěžovatel se dále domnívá, že i kdyby Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že lhůta skutečně uplynula až 22. 12. 2014, a vyjádření žalobce tedy bylo včasné, rozsudek krajského soudu neobstojí. Pochybení stěžovatele totiž dle něj nemělo žádný vliv na zákonnost jeho rozhodnutí. To dovozuje ze skutečnosti, že vyjádření žalobce ve skutečnosti neobsahuje žádná nová tvrzení, která by mohla závěry obsažené v rozhodnutí o odvolání zvrátit. Tak tomu však není. Možnost účastníků řízení vyjadřovat se v jeho průběhu k jednotlivým skutečnostem a důkazům je jejich základním procesním právem. Tomuto právu odpovídá povinnost správního orgánu se těmito vyjádřeními zabývat a své úvahy o nich promítat do rozhodnutí ve věci. Z důvodu, že stěžovatel o odvolání rozhodl, aniž by vyčkal do konce lhůty pro vyjádření, bylo toto základní procesní právo žalobci upřeno.
Vydáno: 01. 01. 2020
  • Článek
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2019, sp.zn.7 Afs 321/2018 , www.nssoud.cz
Vydáno: 28. 12. 2019
  • Článek
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2018, sp. zn. 9 Afs 216/2018 , www.nssoud.cz
Vydáno: 28. 12. 2019
  • Článek
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 9. 2018, sp. zn. 1 Afs 79/2018 , www.nssoud.cz
Vydáno: 28. 12. 2019
  • Článek
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2019, sp. zn. 7 Afs 321/2018 , www.nssoud.cz
Vydáno: 28. 12. 2019
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2019, čj. 2 Afs 249/2017-66
Vydáno: 10. 12. 2019
  • Článek
V následujícím příspěvku předkládám úvahu nad tím, zda je předvídatelnost práva v našem právním státě pro konzumenta tohoto práva dostatečná, když samy soudy neví a musí se rozhodovat v rozšířeném senátu. Poukazuji také na skutečnost, jak může dopadnout soudní přezkum, pokud soudy nereflektují na důkazy provedené správním orgánem v jejich souhrnu a nevyhodnotí samostatně a nezávisle správnost a úplnost skutkových zjištění učiněných správním orgánem. Je logické, že soud nemá při své činnosti nahrazovat činnost správního orgánu, ale může uložit správnímu orgánu revizi, či doplnění samotného řízení.
Vydáno: 10. 12. 2019
  • Článek
Dne 28. března 2019 byl Veřejnou ochránkyní práv a Komorou daňových poradců ČR uspořádán seminář zabývající se problematikou náhrady škody způsobené při výkonu daňové správy. Semináře se zúčastnili také soudci nejvyšších soudů, advokáti, zástupci Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství.
Vydáno: 10. 12. 2019
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2019, č. j. 4 Afs 397/2018-32
Vydáno: 16. 08. 2019
  • Článek
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 7. 2018, sp. zn. 10 Afs 371/2017 , www.nssoud.cz
Vydáno: 11. 03. 2019
  • Článek
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. 10 Afs 227/2016 , www.nssoud.cz
Vydáno: 11. 03. 2019
  • Článek
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2018, sp. zn. 2 Afs 402/2017 , www.nssoud.cz
Vydáno: 11. 03. 2019
  • Článek
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 2. 2018, sp. zn. 10 Afs 42/2017 , www.nssoud.cz
Vydáno: 11. 03. 2019
  • Článek
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 5 Afs 60/2017 , www.nssoud.cz
Vydáno: 11. 03. 2019
  • Článek
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. 1 Afs 435/2017 , www.nssoud.cz
Vydáno: 11. 03. 2019
  • Článek
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. 5 Afs 209/2017 , www.nssoud.cz
Vydáno: 11. 03. 2019
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2018, č. j. 4 Afs 156/2018-32
Vydáno: 20. 02. 2019