Odvolání, obnova řízení, přezkum - strana 5

  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2018, č. j. 4 Afs 156/2018-32
Vydáno: 20. 02. 2019
  • Článek
Lze tak shrnout, že omezení práva podávat žaloby za daňové subjekty, které jsou v insolvečním řízení, pouze na insolvenčního správce, pokud se pohledávka dotýká majetkové podstaty, není v rozporu s právem tohoto subjektu na spravedlivý proces a Nejvyšší správní soud nevidí žádný relevantní důvod k tomu, aby svoji dosavadní judikaturu v tomto směru jakkoliv revidoval.
Vydáno: 31. 12. 2018
  • Článek
V posuzovaném případě by oním soudním řízením nezbytným pro správné stanovení daně mělo být dle stěžovatelky řízení řešící stanovení spotřební daně vedené pod sp. zn. 30 Af 6/2011 . Dle § 148 odst. 4 písm. b) daňového řádu se musí jednat o řízení řešící otázku, o níž je příslušný rozhodnout soud. Správu spotřebních daní dle § 1 odst. 3 písm. a) zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, vykonávají orgány celní správy České republiky. Správní soudy rozhodnutí celních orgánů pouze přezkoumávají, protože správní soudnictví je založeno (s výjimkou nečinnostních a zásahových žalob) na kasačním principu. Správní soud nemůže nezákonné správní rozhodnutí měnit ani nahrazovat vlastním rozhodnutím, nýbrž je může pouze zrušit a věc vrátit správnímu orgánu k dalšímu řízení dle § 78 odst. 1 a 4 s. ř. s. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2010, č. j. 1 As 8/2010 – 65 ). Výjimku v tomto směru představuje právo soudu moderovat trest uložený za správní delikt (viz § 78 odst. 2 s. ř. s. ). Posouzení konkrétní otázky správním soudem může mít vliv na stanovení výše daně, avšak pouze v tom důsledku, že soud orgány finanční správy zaváže právním názorem a tyto orgány názor promítnou do následného rozhodnutí. Správní soudy proto nerozhodují o stanovení daně, tudíž nelze přisvědčit námitce stěžovatelky, že soudní přezkum spotřební daně může stavět prekluzivní lhůtu pro stanovení DPH dle § 148 odst. 4 písm. b) daňového řádu , protože se nejedná o otázku, o níž je příslušný rozhodnout soud.
Vydáno: 31. 12. 2018
  • Článek
Krajskému soudu je třeba konečně vytknout i to, že neuvedl, jak má stěžovatel (žalovaný) v dalším řízení postupovat, což samo o sobě může založit nepřezkoumatelnost rozsudku.
Vydáno: 31. 12. 2018
  • Článek
Z výše uvedené judikatury, byť se týkala aplikace § 46 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků , je zjevné, že ke stanovení a vyměření daně postupem dle § 140 daňového řádu (jehož textace je shodná se zněním § 46 odst. 5 zákona o správě daní a poplatků a jediný rozdíl je v povinnosti vyhotovit platební výměr) nemůže správce daně přistoupit automaticky a bez provedení jakékoli úvahy o tom, zda údaje v daňovém přiznání uvedené, resp. daň zde vyčíslenou lze bez dalšího akceptovat a takto vyměřit, tedy mít za to, že daň se neodchyluje. Nelze proto souhlasit s názorem krajského soudu, že „správce daně daň žádným způsobem nezkoumá, nehodnotí, neposuzuje zákonnost výše základu daně, daně a jejich právního a skutkového základu. Nelze proto dovozovat, že by tento typ rozhodnutí mohl být stižen nezákonností, ani to, že by ji bylo možno přičítat správci daně.“ Skutečnost, že správce daně stanoví a vyměří daň postupem dle § 140 daňového řádu , při respektování cíle správy daní, tak, jak je stanoven v § 1 odst. 2 daňového řádu a základních zásad správy daní, dle názoru Nejvyššího správního soudu nevylučuje následnou možnou aplikaci § 254 odst. 1 daňového řádu v případě vzniku přeplatku v důsledku pozdějšího (nižšího) doměření daně správcem daně.
Vydáno: 31. 12. 2018
  • Článek
Stěžovatel zde dostál podmínce vyčerpání opravných prostředků, neboť v zákonem stanovené lhůtě řádně podal odvolání proti platebnímu výměru. Vzhledem k tomu, že odvolací řízení bylo ze zákona zastaveno a bylo tak zamezeno věcnému přezkumu rozhodnutí, stěžovatel neměl možnost jiného řádného opravného prostředku, který by mu zákon umožnil použít, a žaloba ve správním soudnictví musí být za těchto okolností přípustná. Jakákoliv jiná úvaha vede k tomu, že by rozhodnutí správce daně o vyměření daně nebylo věcně přezkoumatelné, což by odporovalo principu přezkumu správních rozhodnutí soudem tak, jak je zakotven v čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod . Ten uvádí, že přezkum správních rozhodnutí lze vyloučit pouze zákonem. Rozhodnou skutečností se tedy jeví zákonná konstrukce zakládající jako následek provedení přezkumného jednání dle insolvenčního zákona zastavení nalézacího daňového řízení a nabytí právní moci dosud nepravomocného rozhodnutí. Zákon však v žádném ustanovení explicitně nestanoví vyloučení přezkumu takového rozhodnutí soudem, je proto nutno na něj nahlížet jako na rozhodnutí, proti kterému nejsou ze zákona přípustné žádné řádné opravné prostředky, a tedy splňuje podmínku pro přípustnost správní žaloby. V pochybnostech o tom, zda určitý úkon může být předmětem přezkumu či nikoliv, je vždy zapotřebí se přiklonit k závěru, že jej přezkoumat lze (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2006, č. j. 2 Afs 207/2005-55 , publikovaný pod č. 1472/2008 Sb. NSS ). V souvislosti s nyní nastalou situací tak Nejvyšší správní soud poukazuje na to, že v rámci soudního přezkumu nemá krajský soud možnost zrušit rozhodnutí odvolacího orgánu, neboť to nebylo vydáno. V případě, že se platební výměr ukáže jako nezákonný, nezbude krajskému soudu nic jiného, než jej zrušit. Nalézací daňové řízení pak bude zastaveno.
Vydáno: 31. 12. 2018
  • Článek
Podmínky, za nichž Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku připustil, aby si krajský soud závěry žalovaného se souhlasnou poznámkou osvojil, aniž by doplnil vlastní argumentaci, nebyly v nyní posuzované věci splněny. Takový postup je přípustný pouze tehdy, pokud se žalobní námitky shodují s námitkami odvolacími a rozhodnutí žalovaného na ně řádně a v úplnosti odpovídá. Aniž by Nejvyšší správní soud hodnotil důvodnost uplatněných námitek, nepovažuje otázky vznesené stěžovatelkou za natolik triviální, že by je krajský soud mohl vypořádat pouhým odkazem na rozhodnutí žalovaného.
Vydáno: 31. 12. 2018
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2018, č. j. 8 Afs 98/2018-52
Vydáno: 17. 12. 2018
  • Článek
Článek se věnuje klíčovým otázkám pravidelně se objevujícím v rámci odborných diskuzí v souvislosti s navrhovaným zakotvením zákazu zneužití práva v oblasti daní do daňovém řádu , a to jako jedné ze základních zásad správy daní. Při zohlednění záměru předkladatele novely daňového řádu a vyjádření zástupců odborné veřejnosti k navrhovanému zakotvení této zásady je cílem článku představit některé z budoucích možných výkladových a aplikačních přístupů k institutu zákazu zneužití práva v oblasti daní.
Vydáno: 04. 12. 2018
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2017, č. j. 1 Afs 141/2017-34
Vydáno: 17. 10. 2018
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 6. 2018, č. j. 9 Afs 69/2017-75
Vydáno: 17. 10. 2018
  • Článek
Následující příspěvek se zabývá řešením uplatňování pohledávek z opravných dokladů dle § 44 zákona o dani z přidané hodnoty v rámci insolvenčního řízení z pozice insolvenčního správce. Cílem článku je popsání vývoje uplatňování pohledávek státu, porovnání zákonné normy a aktuální judikatury vyšších soudů a doporučení řešení pro insolvenční správce.
Vydáno: 17. 10. 2018
  • Článek
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2017, sp. zn. 9 Afs 275/2016 , www.nssoud.cz/
Vydáno: 09. 10. 2018
  • Článek
Vybraná judikatura Nejvyššího správního soudu k: - Identita dodavatele – daň z příjmů - Daňové nalézací řízení po přezkumném jednání v insolvenci - Stížnost už zas není podmínkou žaloby na ochranu před nezákonným zásahem - Prokazování (ne)dobré víry u podvodů na DPH - Úrok z úroku - Stavění lhůty pro stanovení daně - Mezinárodní dožádání – stavění lhůty pro stanovení daně - Základy daňového procesu - Soudní přezkum jmenování podjatého znalce
Vydáno: 12. 09. 2018
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 4. 2018, č. j. 2 Afs 11/2017-24
Vydáno: 22. 08. 2018
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 2. 2018, č. j. 2 Afs 239/2017-29
Vydáno: 19. 06. 2018
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2017, čj. 6 Afs 224/2016-40
Vydáno: 08. 12. 2017
  • Článek
Jak je to s pomůckami? Existují oprávněně při správě daní? Je možno dohledat s určitým nadhledem souvislosti jejich používání při správě daní za posledních téměř sto let? Lze v jejich zákonné úpravě a v názorech vyslovovaných judikaturou spatřit kontinuitu tolik potřebnou pro stabilitu postupů v daňovém řízení? Věřím, že po přečtení následujícího příspěvku čtenář dojde většinou ke kladné odpovědi.
Vydáno: 08. 12. 2017
  • Článek
Ke správě daní JUDr. Alena Kouhoutková 1. Poplatník daně z příjmů fyzických osob podal v březnu 2017 daňové přiznání za rok 2016, ve kterém uplatnil daňové zvýhodnění na vyživované...
Vydáno: 05. 12. 2017
  • Článek
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 5. 2017, čj. 10 Afs 128/2016-68
Vydáno: 11. 10. 2017