Osoby povinné a identifikované, registrace, zdaňovací období - strana 1

Společnost, která není plátcem DPH (není identifikovaná osoba), plánuje poskytovat služby osobám nepovinným k dani (koncovým spotřebitelům – fyzickým osobám) v EU a ČR. Za kterých podmínek společnost stane plátcem DPH v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa (One Stop Shop)? 

Podnikající fyzická osoba (A) pronajímá krátkodobě bytové prostory pro rekreaci, a to na základě osobní domluvy se zákazníkem nebo přes booking.com. Objekt je ve společném jmění manželů. Příjem má na základě živnostenského oprávnění – příjmy jsou zdaňovány dle § 7 ZDP (daňová evidence – výdaje procentem z příjmů). V tomto roce si koupili byt v ČR a dále ho také budou pronajímat – zde nebude krátkodobá rekreace, ale bude se jednat o příjmy z pronájmu bytu z delšího časového období. Je možné, aby tento příjem byl příjmem dle § 9 ZPD u druhého z manželů (B)? Dále pořídili byt na Slovensku, který také chtějí pronajímat. Jakému zdanění bude podléhat tento příjem z pronájmu bytových prostor? Bude se muset tento příjem zdaňovat na Slovensku? Může příjem zdanit případně druhý z manželů (B), jako u pronájmu bytu v ČR? Nebo bude tento pronájem přes booking.com řešit a zdaňovat osoba A? Dále si booking.com účtuje provizi za zprostředkování, ze které osoba A musí odvádět DPH. Dejme tomu, že provize činí v přepočtu na české koruny částku 200 Kč. Je odvod DPH z této částky, tj. 42 Kč, (200/100 × 21) nebo částka 200 Kč je cenou s DPH, tj. odvede se částka 34,70 Kč (200/121 × 21)?

Český pilot OSVČ létající pro irskou společnost překročil obrat pro registraci k DPH 2 mil Kč. Létá jak do zemí EU, tak do třetích zemí. Musí se zaregistrovat v ČR k DPH? A jakou sazbou bude letecké služby fakturovat?

Česká s r. o. – neplátce DPH a není identifikovaná osoba, pořizuje z EU od plátců zboží. Vztahuje se k pořízení zboží z EU nějaký limit, při nepřekročení kterého česká s r. o. nemusí platit DPH? Dřív ten limit existoval. 

Cestovní kancelář - identifikovaná osoba pořádá zájezd (poskytuje cestovní službu) do 3. země. V této zemi tedy předem zakoupí ubytování na hotelu, pronájem autobusu s řidičem a zaplatí průvodce. Musí u některé z těchto služeb jako identifikovaná osoba přiznat daň? 

1. Plátce s DIČ CZ pořizuje zboží z Německa od dodavatele s VAT DE . Má plátce vyměřit DPH jako u pořízení zboží s nárokem na odpočet? Poté zboží odešle do Německa zboží (fólie) k otestování nové výrobní linky (Plátce CZ objedná dopravce z ČR do Německa). Firma Plátce CZ bude výrobní linku kupovat a testuje se nová výrobní linka. Domníváme se, že plátce CZ nemá povinnost registrovat se v Německu z důvodu "dodání zboží", neboť fólie nebude "prodána", ale testována na výrobní lince. 2. Plátce s DIČ CZ pořizuje zboží z České republiky od dodavatele s DIČ CZ. Má pořizovatel nárok na odpočet? Zboží (fólie) jsou přepraveny do tuzemska a poté odeslány do Německa k otestování nové výrobní linky (Plátce CZ objedná dopravce z ČR do Německa). Firma Plátce CZ bude výrobní linku kupovat a testuje se nová výrobní linka. Domníváme se, že plátce CZ nemá povinnost registrovat se v Německu z důvodu "dodání zboží", neboť fólie nebude "prodána", ale testována na výrobní lince. Výrobní stroj bude po otestování instalován v ČR. 

Podnikatel, neplátce DPH chce koupit osobní automobil cca za 800.000 Kč z Německa. Jaké povinnosti (kdy musí v ČR zaplatit DPH nebo kdy se stává identifikovanou osobou) mu plynou v těchto případech: a) koupí úplně nové auto od osoby registrované k dani, b) koupí ojeté auto od osoby registrované k dani, c) koupí ojeté auto od soukromé osoby - německého občana? Kdy bude v těchto třech případech zahrnuta při koupi i německá daň?

Jsme zapsaný spolek se sídlem v ČR (nejsme plátci DPH ani identifikovaná osoba) a letos jsme přijali službu (je to vystoupení řečníka na konferenci konané u nás) od firmy se sídlem Anglii. Tato služba patří plně do hlavní činnosti našeho spolku, kterou je „šíření mezi mladými lidmi znalost Bible a motivovat je k uplatnění křesťanských principů v jejich životě, kulturní, volnočasová, vzdělávací a charitativní činnost." Na předmětné faktuře z Anglie není zmínka o DPH, stejně tak na této faktuře není uvedeno jejich VAT, není uvedeno ani naše IČ ani DIČ, jen je uvedena celková cena 470 GBP, kterou máme zaplatit. Musíme zjistit, jestli uvedená firma je plátce DPH případně jestli faktura je s nebo bez DPH? 

OSVČ, neplátce DPH, si zaplatí službu (doména + šablona pro tvorbu webových stránek) od dodavatele z Izraeli, a to včetně 21% DPH, tedy jako soukromá osoba. Na faktuře dodavatele je uvedeno jeho DEČ (EUxxxxxxxx). OSVČ následně zjistí, že se bude muset registrovat jako identifikovaná osoba. Po potvrzení registrace FÚ už bude uvádět své DIČ a požadovat vystavení faktury bez DPH. Co ale s tou první fakturou, kterou už zaplatil včetně 21% DPH? Má odvést FÚ daň z celé částky faktury (včetně 21% DPH), nebo jen ze základu daně na zahraniční faktuře? A jakým kurzem přepočítat fakturu pro výpočet částky do daňového přiznání k DPH?

Společnost uzavřela smlouvu s klientem o zajištění a vyřízení přecenění státní pohledávky. To se stalo. Došlo k výplatě odměny, státní pozemkový úřad ale podal opravný prostředek, dovolání k soudu. Vše se tedy ještě může změnit a čistě teoreticky může být přecenění pohledávky zrušeno. Kdy tuto odměnu zahrnout do daně z příjmu? Ještě v roce 2023, kde došlo k přecenění a nebo až v roce 2024, kdy dojde k dořešení dané záležitosti a soud buď "přecenění" posvětí nebo zamítne. Má se tato částka odměny v roce 2023 chovat jako záloha? Pokud by soud rozhodnutí zvrátil, tato odměna by se vracela (je to smluvně ošetřeno). Druhá otázka zní, protože tímto společnost překročila obrat pro povinnou registraci k DPH, kdy je ten okamžik, kdy se stane plátcm? Okamžik kdy došlo k přecenění a následné výplatě odměny, tedy ještě v roce 2023 a nebo až v roce 2024, kdy vznese soud nějaké konečné rozhodnutí, kde přecenění buď potvrdí nebo zamítne? (Zareaguje na dovolání, na podaný opravný prostředek)

  Popis plnění 1. dodání vody, plynu, tepla, chladu a elektřiny 2. dodání nového zboží vyrobeného za účelem prodeje 3. služby telekomunikační 4. přeprava osobní a nákladní 5. skladování,...

Vnučka (6 let žijící s rodiči v Rakousku, tedy rakouští občané) zdědila po dědečkovi v České republice nemovitost. Její rakouští rodiče budou tuto nemovitost v ČR pronajímat. Zdanění pronájmu proběhne v tuzemsku, za nezletilou vnučku budou podávat přiznání rodiče? Jakým způsobem se má nezletilá zaregistrovat nebo jak se má postupovat? Lze při pronájmu v rámci daňového přiznání uplatnit slevu na poplatníka?

Stavební firma, plátce DPH, provádí na Slovensku práce pro slovenského plátce. Materiál nakupuje na Slovensku. Faktury jsou vystaveny se slovenskou DPH. Jak se s tím vypořádat v českém přiznání k DPH? Vyčetla jsem, že např. paragony na PHM a materiál hrazené vč. DPH přímo na Slovensku (hotově nebo platební kartou) se dají do nákladů celé a do DPH se vůbec neuvádějí. S fakturami za materiál nakoupený i spotřebovaný na stavbě na Slovensku je to jinak?

Kongres v Praze pořádá švýcarský podnikatel, který nemá v ČR sídlo ani provozovnu. Jedná se tedy o osobu neusazenou v tuzemsku [§ 4 odst. 1 písm. l) ZDPH]. Tento švýcarský podnikatel je navíc registrovaný jako český plátce u FÚ pro Moravskoslezský kraj (§ 93a odst. 2 ZDPH), jeho DIČ začíná číslem 68. Kongresu se může zúčastnit kdokoliv, kdo se zaregistruje a zaplatí vstupné. Jedná se o oprávnění ke vstupu, místo plnění je v ČR podle § 10b písm. a) ZDPH. Vstupenku si on-line koupí a zaplatí 2 osoby:  fyzická osoba, nepodnikatel (občan ČR),  česká a. s., plátce daně, pro svého zaměstnance. Kdo má povinnost přiznat a odvést českou DPH? Varianta 1. Švýcarský pořadatel z obou vstupenek (§ 108 odst. 1), protože je plátcem v ČR. Varianta 2. Švýcarský pořadatel jen ze vstupenky pro občana (vztah B2C, § 108 odst. 1), protože je plátcem v ČR; DPH ze vstupenky prodané pro a. s. odvede tato a. s. formou reverse charge z titulu nákupu služby od osoby neusazené k dani [vztah B2B, § 108 odst. 3 písm. a) 1] – registrací k DPH v ČR se statut dodavatele jako osoby neusazené v tuzemsku nezměnil. Které ustanovení § 108 má v případě prodeje vstupenky pro a. s. přednost: § 108 odst. 1 nebo§ 108 odst. 3 písm. a) 1 ZDPH?

Osoba OSVČ vedlejší činnost, identifikovaná osoba DPH. Překročila v měsící duben nákup nového zboží z EUR více jak 326 000 Kč. Nyní by chtěla nakupovat použité zboží z EU a prodávat v ČR. Musí z použitého nakoupeného zboží z EU také odvádět DPH? Pokud je pouze identifikovaná osoba, tak toto zboží následně může v ČR prodávat bez DPH? Doklady k nákupům tohoto zboží mít nebude. Pouze objednávky mailem, bude to od soukromých osob. Platby přes internetové bankovnictví. Postačí to při kontrole FÚ? Musí vést skladové hospodářství?

Jelikož byl v lednu 2023 zvýšen registrační limit pro povinnou registraci k DPH u českých subjektu z 1 mil. na 2 mil. Kč, může řada plátců ještě uvažovat o zrušení registrace. Důvodem pro zrušení registrace však může být také například skončení dané ekonomické činnosti. Pokud jsou naplněny podmínky, tak zahájí proces zrušení registrace k DPH přímo správce daně z úřední moci. Po skončení plátcovství by neměl daňový subjekt také zapomenout prověřit, zda nemusí u určitých plnění vrátit původně uplatněný nárok na odpočet DPH.

Česká společnost s ručením omezeným, plátce DPH, sídlo v ČR (provozovna pouze v ČR) prodává svoje zboží prostřednictvím on-line aukční platformy v Nizozemsku. Po úspěšné aukci nizozemský provozovatel platformy, který je plátcem DPH, zpracuje platbu od kupujícího, vyfakturuje svoje služby s informací „Reverse VAT applies“. Česká společnost odešle na vlastní náklady prodané zboží kupujícímu prostřednictvím přepravních společností. Kupujícími jsou koncoví spotřebitelé, jak ze zemí EU, tak mimo EU. Prodej zboží překročí 10 000 EUR v kalendářním roce. Jak má správně postupovat česká společnost z hlediska DPH při výše uvedeném prodeji zboží a přijatých službách od nizozemské společnosti?

Nakupujeme stroj z DE(1). Do stroje je nutné před dodáním zákazníkovi dodat spotřební materiál. Spotřební materiál nakupujeme také z DE, ale od jiného dodavatele než nám dodává stroj DE (2). Dodání spotřebního materiálu dochází dříve než je stroj expedován. V následujícím textu zkusím shrnout jaké možnosti z pohledu zákona o DPH máme a jaké mají případné důsledky. V případě nesprávných údajů, prosím o opravu/doplnění. 1. Spotřební materiál je potřeba dodat např. v 11/2023. Stroj je expedován včetně spotřebního materiálu 2/2024. Spotřební materiál se přepraví od dodavatele DE2 k dodavateli DE1. Dochází k povinnosti registrace DPH v DE, protože zboží neskončilo v ČR? 2. Spotřební materiál pořídíme a dovezeme z DE do ČR - pořízení zboží s nárokem na odpočet (vstup, výstup). Následné dodání spotřebního materiálu do DE - faktura odběrateli v SK - pokud nemá DIC DE - dochází k jeho povinné registraci v DE? 3. Třístranný obchod přichází v úvahu za podmínek přepravy spotřebního materiálu z DE přímo do SK - důkazní prostředek - dokumentace o přepravě. Následně by si musel SK zákazník zajistit přepravu do DE? Nabízí se případně nějaká další možnost, abychom se nemuseli registrovat k DPH v DE?

Fyzická osoba neplátce DPH nakoupí z Číny zboží za 400.000 Kč. Stává se identifikovanou osobou?

Slovenská s. r. o. (registrovaná podle § 7a slovenského zákona o DPH) fakturuje programátorské služby pro českou firmu (plátce DPH) s přenesením daňové povinnosti na českou firmu. Je slovenská s. r. o. povinna registrovat se k DPH na Slovensku po překročení obratu za posledních 12 měsíců 49 790 EUR, nebo se tento limit nevztahuje na obrat s přenesenou daňovou povinností do ČR? Je slovenská s. r. o. povinna registrovat se k DPH v ČR po překročení obratu za posledních 12 měsíců 2 000 000 Kč. A dokud nepřekročí slovenská s. r. o. částku 2 000 000 Kč za posledních 12 měsícům, není potřeba žádná registrace?