Osoby povinné a identifikované, registrace, zdaňovací období - strana 4

Zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), upravuje registraci osoby povinné k dani za plátce. Této problematice je věnován i následující příspěvek.

Jsme nezisková organizace a od února jsme se stali identifikovanou osobou z důvodu přijetí služby z JČS. Nakoupili jsme zboží v hodnotě 3 000 Kč z Nizozemí. Na faktuře jsme zapomněli uvést DIČ a uhradili fakturu za zboží i s DPH. Nyní žádáme o opravu dokladu. Pokud nám doklad neopraví, musíme tedy podávat přiznání k DPH a zaplatit ho podruhé i v ČR? I když jsme nakoupili zboží od plátce z EU, kde je DPH odvedeno, viz. sazba uvedená na faktuře?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2022, čj. 10 Afs 513/2021-48

V následujícím článku jsou nejprve vysvětlena základní pravidla pro stanovení zdaňovacího období pro účely DPH. Návazně jsou s využitím příkladů vysvětleny podmínky, za nichž je plátce oprávněn nebo povinen délku zdaňovacího období změnit. Případná změna zdaňovacího období se přitom provádí obecně od 1. 1. příslušného kalendářního roku, a to s některými výjimkami, jak je vysvětleno v dalším textu.

OSVČ pronajímá přes portál booking.cz apartmán v Itálii. Je daňový rezident ČR. Příjem z pronájmu bude danit v Itálii podle místní legislativy, která krátkodobý pronájem z nemovitostí neřadí do příjmů z podnikání. Jak má k tomuto příjmu ale přistupovat v daňovém přiznání v České republice, zahrne jako celosvětový příjem a bude k němu přistupovat jako k příjmu z podnikání, dle naší legislativy, nebo příjmu podle § 9 ZDP? Stane se dnem přijetí služby od společnosti booking.cz osobou identifikovanou k dani, i když pronájem neposkytovala na IČ? 

Společnost s.r.o. plátce DPH měla kamenný krámek s obuví. Kupovala obuv z Itálie/v DPH Pořízení zboží z jiného státu EU. V roce 2020 uzavřela obchod z důvodu Covidu a prakticky ukončila prodej. Společnosti zůstalo na skladě zboží v hodnotě přes 30 mil. Kč, které je tam doposud. Společnost chce ukončit registraci DPH. Když nebude plátce a bude chtít zboží/obuv zlikvidovat, nebo pod cenou prodat, bude muset vracet rozdíl DPH z nakoupeného zboží? Zboží bylo naposledy nakoupeno v zahraničí v roce 2019.

Spolek provozuje činnost na kterou má akreditaci MŠMT udělenou na dobu tří let. Jedná so o činnost osvobozenou od DPH dle § 57 odst. 1 písm. d) zákona o DPH. „Pod svým názvem a značkou XXXXX spolek zajišťuje, pořádá a organizuje nepravidelné i pravidelné školení, lekce, výukové kurzy a workshopy zejména, nikoli však výlučně, z oblasti terénní cyklistiky a cyklistiky obecně, a to zejména za účelem školení a vzdělávání profesionálních instruktorů a průvodců, kteří provozují výuku jízdy na horském kole. V této souvislosti spolek pořádá a organizuje vzdělávací kempy a další související akce a po splnění podmínek účastníků uděluje příslušné licence." Na tyto kurzy se přihlašují i účastníci ze Slovenska - osoby nepovinné k dani a dále i s. r. o. ze Slovenska - osoby povinné k dani. Musí se spolek registrovat jako osoba identifikovaná k dani?

Jsme nezisková organizace – neplátce DPH. Chtěli bychom zakoupit dvě speciální pomůcky pro simulaci hendikepů. Jednu z Německa, druhou z Velké Británie. Vím, že při nákupu z Německa se nás netýká žádná povinnost, pokud naše nákupy za dva roky nepřesáhnou 326 000 Kč, tedy nestáváme se ani identifikovanou osobou. Nevíme si ale rady, jak je to při nákupu pomůcky z Velké Británie z účetního hlediska – platíme clo a DPH? Nebo je v případě nákupu zboží pro vzdělávací účely nějaké osvobození? Jaké máme další povinnosti? Stáváme se nákupem zboží ze třetí země identifikovanou osobou či nikoli?

Výhodou propojení firem pod jedno DIČ je, že si členové skupiny svá plnění navzájem nezatěžují DPH. Ušetří tak především ti, kteří mají krácený nárok na odpočet. Pozitivní vliv má skupina z pohledu majitele firem i na cash flow. Nevýhodou je zvýšená administrativa spojená s přerozdělováním celkového odpočtu nebo s odvodem společné daně.

OSVČ, plátce DPH v tuzemsku, dělá subdodavatelské práce pro tuzemskou firmu(plátce DPH v tuzemsku, má tuzemské a snad i zahraniční DIČ), ale místo plnění je v DE (montáž LPG stanice). Jak to bude s DPH a případnými povinnostmi? On fakturuje pouze české firmě, zahraničního objednatele nezná.

Rakouská společnost registrovaná k DPH pouze v Rakousku poskytne dílčí službu (stavební práce) na nemovitosti v Česku. Svoje služby fakturuje jiné rakouské společnosti registrované k DPH pouze v Rakousku, která nemá pobočku v Česku. Až tato druhá firma potom fakturuje kompletní služby odběrateli (majiteli nemovitosti) v ČR. Místo plnění je podle nemovitosti ČR. První otázka - kdo se má registrovat k DPH v ČR a odvést daň v ČR? A druhá otázka - je možné použít v tomto případě OSS?

Jakou povinnost má český plátce DPH, stavební firma s. r. o., která bude poskytovat stavební práce na Slovensku pro neplátce DPH (stavba rodinného domu dům), a bude zajišťovat také subdodávky od neplátců ČR? Musí se česká s. r. o. registrovat k DPH na Slovensku? A musí se registrovat subdodavatelé – neplátci (české s. r. o.)?

Finanční správa ČR si dovoluje upozornit poplatníky registrované k dani z příjmů, že pokud zruší své oprávnění k podnikatelské činnosti (např. živnostenský list) a nemají jiné činnosti nebo příjmy, které by jim zakládaly (zachovávaly) registrační povinnost k dani z příjmů, je namístě požádat místně příslušný finanční úřad o zrušení jejich registrace k dani z příjmů.

Obrat a kontrolní hlášení – hlavní změny v DPH od 1. 1. 2023 Ing. Petr Vondraš, daňový poradce BDO Czech Republic Shrnutí - Obrat pro registraci osob povinných k...

V návaznosti na Informaci k novele zákona o DPH - zvýšení hodnoty obratu pro vznik plátcovství na 2 000 000 Kč (právní úprava účinná od 3. 12. 2022), zveřejněnou dne 1. 12. 2022, a s ohledem na smysl a cíl předmětné novely zákona o DPH (zákon č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále také jen „zákon o DPH“) komunikované s Ministerstvem financí, Finanční správa sděluje,

Česká fyzická osoba povinná k dani, neplátce DPH, má jako živnost nákup, prodej zboží. Nakupuje zboží z EU od plátců DPH, dále ze třetích zemí. Musí si hlídat limit 10 000 EUR v EU za kalendářní rok? Pokud limit překročí v daném roce, stane se identifikovanou osobou, ale nejdřív se musí registrovat na OSS? Jestliže by kupoval zboží z EU od osoby povinné k dani, ale neplátce DPH, byl by postup stejný jako u plátce DPH? Jak je to s nákupem zboží ze třetích zemí, hlídá se taky nějaký limit?

Dne 2. 12. 2022 vyšla ve Sbírce zákonů novela zákona o dani z přidané hodnoty , která mimo jiné navyšuje limit obratu pro povinnou registraci k DPH z 1 mil. Kč na 2. mil. Kč. Díky této změně může řada subjektů zažádat o zrušení registrace k DPH. V České republice je nyní zhruba 550 000 plátců DPH a Ministerstvo financí předpokládá, že by s ohledem na navýšení limitu obratu mohlo zrušit svou registraci k této dani zhruba 80 000 subjektů. V tomto článku bych chtěl poskytnout praktický návod na zrušení registrace se zaměřením na činnost územních samosprávných celků (dále jen „USC“) a jimi zřízených příspěvkových organizací (dále jen „PO“).

V článku jsou nejprve stručně shrnuta aktuálně platná pravidla podle zákona o DPH pro registraci osoby povinné k dani při překročení limitu obratu a pro zrušení registrace plátce v roce 2022 a upozorněno na změny očekávané s účinností od 1. 1. 2023. Návazně jsou vysvětlena s využitím příkladů pravidla pro snížení uplatněného odpočtu daně při zrušení registrace plátce na jeho žádost.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 1. 8. 2022 ve věci C-267/21 Uniqa Asigurări

Problematika skutečného sídla si u každého plátce DPH zaslouží pozornost, protože se jedná o povinný registrační údaj, jehož neoznámení může způsobit závažné problémy a může vést až k prohlášení za nespolehlivého plátce. Tento článek upozorňuje na povinnost oznamovat skutečné sídlo a obsahuje také správní judikát k této problematice.