Ostatní příjmy - strana 2

Fyzická osoba mající příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP si na střeše rodinného domu, který v plné míře slouží k příjmům z pronájmu, nechala postavit v roce 2022 FVE. Fyzická osoba má nemovitost v obchodním majetku již léta a uplatňuje z ní roční odpisy. Současně uplatňuje u příjmů z pronájmu skutečné výdaje. Solární elektrárna slouží primárně ke snížení spotřeby elektřiny v domě (nájemníci platí pronajímateli nájem i výdaje na energie paušálem, a tak je snížení spotřeby elektřiny v zájmu pronajímatele). Současně ale vznikají při provozu FVE přebytky elektřiny, které jsou prodávány dál. Pronajímatel za prodeje přebytků inkasuje příjmy.  Dotazy vzniklé v této souvislostí zní: - Rozdělí se pořízení FVE rozdělí na technologickou část, která se bude odpisovat samostatně 240 měsíců (panely, střídač) a konstrukce, rozvaděč, elektromateriál bude součástí technického zhodnocení budovy vložené do obchodního majetku? - Baterie (pořizovací hodnota baterie je cca 113 000 Kč) je součástí technologie FVE (tedy odpis 240 měsíců), nebo zařízení budovy, nebo se odpisuje samostatně v jiné odpisová skupině? - V případě, kdy následně dostane FO dotaci 205 000 Kč na vytvořenou FVE, sníží se o poskytnutou dotaci cena celkové FVE? Jak zaúčtovat výdaje na pořízení FVE, když poplatník dokončil FVE v roce 2022 (zprovozněná do sítě) ale dotace mu fyzicky došla až v roce 2023? Ve kterém roce snížím hodnotu majetku, tedy jednotlivých částí FVE? Následně vzniká zajímavá situace při prodeji přebytků, na kterou bych se chtěl zeptat: FO na prodej elektřiny nemá licenci (výkon FVE je 10 KWp). Podle mě dostupných informací by tedy příjmy z prodeje elektřiny měl zdaňovat v rámci příjmů dle § 10 ZDP – Ostatní příjmy. Je tomu tak i v tomto případě, kdy primárně FVE je v obchodním majetku dle § 9 ZDP a sloužila ke snížení výdajů FO dle § 9 ZDP. Neměl by tedy i příjem z prodeje přebytků být součástí příjmů dle § 9 ZDP? Pokud ne, tak jak prakticky nebude FO ošizena o část výdajů v případě, kdy příjmy z prodeje přebytků by zdanila v rámci § 10 ZDP, ale k těmto nelze uznat odpisy? Tedy výdaje na odpisy FVE by nemohla uplatnit vůbec, nebo by všechny výdaje na odpis FVE uplatnila v rámci skutečných výdajů dle § 9 ZDP (přeci jen mu FVE snižuje náklady dle § 9 ZDP) a v rámci § 10 ZDP by tedy zdanil příjmy z prodej přebytků, ale neuplatnil žádné výdaje? Koneckonců stejně pak dílčí základ daně dle § 9 i dle § 10 ZDP se pak sčítají v celkovém základu daně v daňovém přiznání. Jak je to v současnosti s tím, že dle původních starších článků šlo odpisovat FVE až 6 rokem (5 + 1) – platí to pořád, nebo už mohu začat odepisovat FVE hned po uvedení do provozu (připojení k síti)?
Vydáno: 06. 04. 2023
  • Článek
V následujícím příspěvku bychom se blíže podívali na problematiku ostatních příjmů u poplatníků daně fyzických osob, tedy příjmů podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a to i v souvislosti s blížícím se termínem pro podání daňového přiznání za rok 2022.
Vydáno: 05. 04. 2023
Fyzická osoba – nepodnikající, koupila pohledávku (úplatným postoupením pohledávky) od právnické osoby a.s. (pohledávka vůči zaměstnanci za náhradu škody z odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, zjištěný podle inventury). Po postoupení pohledávky došlo dlužníkem k částečnému zaplacení v roce 2022. Příjmy fyzické osoby nepodnikající za rok 2022 budou považovány za zdanitelný příjem zařazený mezi ostatní příjmy dle § 10 odst. 1 písm. b) bodu 3 ZDP? Za rok 2022 bude nepodnikající fyzická osoba zdaňovat skutečný příjem, který obdržela od dlužníka nebo hodnotu celé postoupené pohledávky? Jako výdaj může použít to, co bylo uhrazeno za postoupení pohledávky, plus výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení (§ 10 odst. 4 a 5 ZDP)?
Vydáno: 15. 03. 2023
Fyzická osoba v roce 2023 prodala 2 nemovitosti na základě 2 samostatných kupních smluv. Nemovitosti nebyly zařazeny v obchodním majetku, zároveň ani v jednom případě nebyl splněn test pro osvobození, tj. zdanění obou prodejů bude v §10 ZDP. Smlouva A: nabývací cena 1,5 mil. Kč, prodejní cena 1 mil. Kč, tj. ztráta 0,5 mil. Kč, cena uhrazena jednorázově v roce 2023. Smlouva B: nabývací cena 2 mil. Kč, prodejní cena 4 mil. Kč, zisk z prodeje 2 mil. Kč, prodejní cena u smlouvy B bude uhrazena ve 2 splátkách, první splátka ve výši 2 mil. Kč v roce 2023 a druhá splátka ve výši 2 mil. Kč v roce 2024. Celkem tedy z obou prodejů bude realizován zisk ve výši 1,5 mil. Kč. Jaký bude základ daně dle § 10 v roce 2023 a 2024? Příjem dle smlouvy B bude realizován jak v roce 2023 (2 mil. Kč), tak i v roce 2024 (2 mil. Kč). Je možné k příjmům ze smlouvy B v jednotlivých letech uplatnit nabývací cenu ve stejném poměru, v jakém budou vykázány příjmy?
Vydáno: 13. 02. 2023
Klientka dostala darem byt od svojí matky, která byt vlastnila cca 3 roky. Klientka byt získala v 06/2022. Dle znaleckého posudku měl byt k datu darování tržní hodnotu 2.130.000 Kč. Klientka byt prodala v 12/2022 za 2.290.000 Kč. Provize realitní kanceláři činila 90.000 Kč. Klientka neměla v roce 2022 žádný vlastní příjem, pobírá rodičovský příspěvek. Jedná se o příjem podle § 10 a základem daně je 70.000 Kč? Lze uplatnit slevu na poplatníka? Výsledná daň bude 0? Musí klientka přiložit k přiznání k DPFO za 2022 znalecký posudek a smlouvu na prodeji bytu?
Vydáno: 02. 02. 2023
Podnikatel, fyzická osoba, má příjmy z podnikání v § 7. Tento podnikatel má dále příjmy z § 9, protože pronajímá budovu. Nájemce vždy platil nájem dle smlouvy a energie ve skutečné výši. Protože energie nájemci refakturoval ve skutečné výši, platby za energie ve svém daňovém přiznání neuváděl (danil jen příjmy z nájmu v § 9). Nově udělal v budově tepelné čerpadlo. Nájemce mu teď bude platit za teplo částku, na které se dohodnou. Jak bude daněn u pronajímatele příjem za teplo? Ve kterém paragrafu?
Vydáno: 27. 01. 2023
Manželský pár ve starobním důchodu (žijící v domě s chráněnými byty) pronajímá byt, který mají ve SJM. V nájemní smlouvě (která je od 1. 1. do 30. 6. 2023) je uvedeno, že „nájemné se sjednává ve výši 30 000 Kč za celou dobu trvání nájmu“. Vzhledem k tomu, že nájemce provedl v bytě stavební úpravy, je ve smlouvě dále uvedeno, že „pokud budou v bytě ponechány veškeré úpravy, nájemné nebude hrazeno a pohledávka pronajímatelů z titulu nájemného bude započítána oproti pohledávce nájemce z titulu zhodnocení předmětu nájmu“. Bude pronajímatel danit tento příjem, i když vzhledem k zápočtu žádný neobdrží (předpokládejme, že příjmy za celý rok přesáhnou 50 000 Kč, protože od července bude byt dále v pronájmu dalšímu nájemci)? Budou příjmy zdaněny podle § 9 nebo § 10 zákona o daních z příjmů? A v případě, že se bude příjem danit podle § 9, kde je uvedeno, že příjmy plynoucí ze SJM se budou danit pouze u jednoho z nich? Daňové přiznání tedy podá pouze jeden z manželů, kde uvede celý příjem a uplatní celou slevu na poplatníka? Platí to, že daní pouze jeden, i v případě zdanění podle § 10 zákona o daních z příjmů?
Vydáno: 24. 01. 2023
Podnikatel jako soukromá osoba koupil v r. 2017 chatu, v roce 2021 jí zrekonstuoval a v lednu 2022 prodal. Rozdíl mezi kupní cenou a vynaloženými náklady na rekontrukci a mezi prodejní cenou činí cca 4 mil. Kč. Jako fyzická osoba - podnikatel podává ročně daňové přiznání k dani z příjmů. Musí příjem ze soukromého prodeje chaty uvést ve svém daňovém přiznání za rok 2022 v § 10 ZDP, nebo podat oznámení o prodeji na finanční úřad? Jaký je správný postup?
Vydáno: 23. 01. 2023
Když bude mít FO-podnikatel, který využívá paušální daň, uzavřenou dohodu o provedení práce na 10 000 Kč měsíčně a z této dohody bude zaměstnavatel rovnou odvádět 15% daň, bude se částka z dohody započítávat do limitu pro paušální daň a bude moci dále vůbec využívat paušální daň, když bude mít tuto jednu dohodu uzavřenou?
Vydáno: 20. 01. 2023
Manželka jako dosavadní jediný společník s. r. o. chce bezúplatně převést polovinu společnosti na manžela. Pro manžela předpokládám půjde o osvobozený příjem. Nicméně se může jednat o příjem, který bude manžel povinen podle § 38v zákona o daních z příjmů oznámit správci daně. Jak se v tomto případě bude postupovat pro účely ocenění příjmu?
Vydáno: 13. 01. 2023
Je možné, aby fotbalový zápas pískal 17letý žák a dostal za to odměnu? Fotbalový klub (TJ Sokol) pořádá fotbalový turnaj pro malé žáčky a potřebuje rozhodčí pro jednotlivé zápasy. Je možné, aby TJ Sokol vyplatil odměnu klukům (17–19 let), kteří nemají žádné oprávnění či povolení k pískání zápasů? Pokud je to možné (je to pouze nahodilý příjem, nikdy zatím nebyl a do budoucnu nebude), bude příjem od daně dle § 10 zákona o daních z příjmů osvobozen do výše 30 000 Kč za rok (odměna bude řádově cca 500 Kč pro každého)? Bude si moci tento výdaj dát TJ Sokol do nákladů (daňových či nedaňových)?  
Vydáno: 09. 01. 2023
Fyzická osoba, podnikatel, má příjmy z §6 (ze zaměstnání) a dále příjmy z § 7 (podnikání). Tento podnikatel provedl pro jinou firmu činnost (odlišnou od činnosti podnikání v § 7) a za ní obdržel Kč 1000,--. Na tuto částku mu firmu (pro kterou tuto činnost vykonával) vystavila potvrzení, že se jedná o příležitostný příjem ve výši Kč 1000,--. Pokud bude tato osoba podávat daňové přiznání fyzických osob za rok 2022, je nutné tento příjem Kč 1000,-- z příležitostné činnosti do DP uvádět?
Vydáno: 28. 12. 2022
  • Článek
Již vícekrát se Nejvyšší správní soud zabýval problematikou § 10 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Vždy došel k tomu, že při aplikaci tohoto ustanovení je třeba v prvé řadě zkoumat, zda při uskutečněném příjmu dochází taktéž ke zvýšení majetku daňového subjektu a jestli se jedná o příjem skutečný, nikoliv pouze zdánlivý. V následujícím článku je shrnuto několik rozsudků s touto problematikou. V nedávné době pak Nejvyšší správní soud řešil tuto problematiku v rozsudku ze dne 14. 10. 2022, čj. 2 Afs 396/2020-34 .
Vydáno: 14. 12. 2022
  • Článek
Zdaněním tzv. ostatních příjmů se zabývá § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), a těmito ostatními příjmy rozumíme příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, pokud nejde o příjmy zdaňované podle § 6-9 ZDP . Pokud tedy má poplatník daně z příjmů fyzických osob zdanitelné peněžní a nepeněžní příjmy, a přitom je nemůže zařadit ani mezi příjmy ze závislé činnosti, ani mezi příjmy ze samostatné činnosti, ani mezi příjmy z kapitálového majetku, resp. příjmy z nájmu, zdaňují se tyto příjmy jako tzv. ostatní příjmy podle § 10 ZDP .
Vydáno: 01. 12. 2022
Manželé bez zúženého SJM, oba OSVČ se stejným předmětem činnosti (masérské služby). Manžel má k provozování této činnosti smlouvu o pronájmu, kde má také provozovnu. Platí zde nájem a energie. Manželka by zde také chtěla provozovat svoji činnost. Musí s ní manžel uzavřít smlouvu o podnájmu a také jí část svých výdajů přefakturovávat nebo nemusí (či snad nesmí), protože to vše je v rámci společných peněz vyplývající ze SJM? Pokud je manžel zároveň i společníkem v s. r. o., které je také v nájmu na jiné adrese, než OSVČ a manželka by chtěla provozovat svoji činnost i zde, pak zde by smlouva o podnájmu a přefakturace byly povinné, protože se zde jedná o vztah právnické osoby (kterou zastupuje sice manžel) a fyzické osoby (manželka)?
Vydáno: 24. 11. 2022
Společnost vystavila fakturu na (vratnou) kauci za vratné obaly. Jak účtovat o této přijaté kauci? Mohu použít zaúčtování MD 311/D 379 (smlouva sepsána není). A jak postupovat při vrácení této kauce? Vystavit opravný daňový doklad a jako důvod opravy uvést vrácení kauce? 
Vydáno: 16. 11. 2022
OSVČ si uplatňuje skutečné výdaje (příjmy podle § 7 ZDP). Má dvě živnosti, reklamní činnost a zemědělství (podle rejstříku je to Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti – prodává obilí, zvířata apod). Letos prodal dřevo za cca 500 000 Kč (jednorázová akce). Můžeme mu to zdanit pod § 10 ZDP a uplatnit 80% výdaje, nebo to musí zahrnout do § 7 ZDP a uplatnit skutečné výdaje?
Vydáno: 16. 11. 2022
  • Článek
Řada občanů pobírajících starobní důchod zůstává i nadále výdělečně činná. Důvodem tohoto rozhodnutí je jednak potřeba v současné době zvýšit své příjmy s ohledem na výrazný růst inflace a na dopady růstu cen energií a jednak pokračování v aktivní činnosti a ve vlastní seberealizaci. Může jít o dosažení příjmů v rámci pracovněprávního vztahu (pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr), dále o příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, o příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů a rovněž tak o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “) - například příjmy z prodeje výpěstků z vlastní zahrady, příjmy z prodeje akcií v rámci aktivního investování na burze cenných papírů apod. V článku se zaměříme na daňové řešení pokračování aktivní činnosti starobních důchodců v rámci závislé činnosti a v rámci podnikání. Připomeňme si, že dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je v roce 2022 od daně z příjmů osvobozen příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze ve výši 583 200 Kč za zdaňovací období a částka převyšující tuto hranici je zdaněna jako ostatní příjem dle § 10 ZDP .
Vydáno: 16. 11. 2022
Právnická osoba (Spojené království) je daňovým nerezidentem ČR uvažuje o prodeji 100% podílu české s. r. o., kterou vlastní od roku 2018. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky. Tyto příjmy jsou úplným výčtem uvedeny v § 22 zákona o daních z příjmů a mezi nimi najdeme také příjmy z převodu podílů v s. r. o. se sídlem na území ČR. S odkazem na Generální finanční ředitelství (Informace k dopadům vystoupení Spojeného království z EU v oblasti daní z příjmů (BREXIT) od 1. 1. 2021, č. j.: 79043/20/7100-40113-800219) lze očekávat, že příjmy z prodeje podílu české s. r. o. budou osvobozeny od daně: „S ohledem na čl. 13 odst. 4 Smlouvy nebude příjem daňového rezidenta Spojeného království z prodeje podílu na české společnosti podléhat zdanění v České republice i nadále.“ Je důležité zmínit, že britská mateřská společnost má formu LLP – sdružení dvou a více osob (fyzických nebo právnických). LLP má status právnické osoby ale LLP samo o sobě neplatí daně z příjmu ve Spojeném království a nemá tam daňovou povinnost. I když to vypadá, že příjem z prodeje podílu české s. r. o. bude osvobozen od daně, prosím o radu může-li takové postavení právnické osoby LLP ovlivnit daňové povinnosti v ČR u příjmů z prodeje podílů české s. r. o.
Vydáno: 03. 11. 2022
Manželé nakoupili kryptoměnu, peněženka je vedena na manželku a nákupy byly hrazeny z účtů manželky. Manželé mají společné jmění a účty používají dohromady, platby obou. Zároveň jsou oba OSVČ. Kryptoměna byla nakoupena soukromě. Manžel vede daňovou evidenci, manželka je v paušálním režimu. Pokud manželé prodají část kryptoměny v hodnotě, kterou investovali, a zbylou část ponechají jako investici dále v peněžence (tzn. investice 100 000 Kč, prodej za 100 000 Kč – daňová povinnost 0), je možné, aby tento prodej uvedl v daňovém přiznání manžel, aby manželka neporušila paušální režim?
Vydáno: 24. 10. 2022