Osvobození od daně z příjmů - strana 2

Společnost uzavře s obdarovaným smlouvu darovací na finanční příspěvek na pořízení specializovaného invalidního vozíku, ovšem smlouva je formulována tak, že dárce pošle svého člověka, který natočí propagační video, které bude propagovat výrobek dárce na sledování vozíku a jeho převrácení. Předmětem daru jsou finanční prostředky, které následně využije na koupi jím vybraného vozíku. Hodnota daru je 6 000 EUR. Kdyby se jednalo o pouhý dar, byl by na jeho straně osvobozen dle § 4a písm. j) zákona o daních z příjmů. Zde si ale nejsme jisti, zda se spíše nejedná o příjem z reklamy a neměl by být daněn dle § 10 jako ostatní příjem.

Je od daně z příjmů osvobozen příspěvek na péči, jestliže o osobu s přiznaným příspěvkem na péči   pečuje např. soused (tedy jedná o jinou osobu blízkou nebo jsem viděla jiná fyzická osoba)?

Zapsaný spolek (jehož účelem je „všestranná podpora a rozvoj basketbalu a to zejména sportovní činností členů spolku“ a dlouhodobě vykonává sportovní činnost a má širokou členskou základnu od dětských až po dospělé kategorie) obdrží finanční příspěvek z nadačního fondu. Nadační fond má mimo jiné ve statutu zapsán tento účel: „podpora a rozvoj aktivit fyzických a právnických osob sledujících obecně prospěšné cíle v oblasti rozvoje vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, zejména v oblasti rozvoje letectví, modelářství, turistiky, míčových a vodních sportů“. Spolek příspěvek použije na nákup starší sportovní haly (uzavře KS se současným vlastníkem a následným zápisem do katastru nemovitostí spolek nabyde pozemek jehož součástí je stavba = sportovní hala = vnitřní sportoviště s tribunami vč. zázemí tj. šatny, sociální vybavení a sprchy, kanceláře, odpočinkové místnosti atd.). Co se týká následného využití nemovitosti spolkem nabízejí se tyto možnosti: A) využití haly jen pro spolkové účely = hlavní činnost spolku; B) využití haly částečně pro hlavní činnost spolku a částečně pro vedlejší (ekonomickou) činnost tzn. různé formy pronájmu nebo poskytnutí prostor za úplatu jiným subjektům a to v termínech, kdy nebude využití ze strany spolku; C) využití celé haly jen pro vedlejší (ekonomickou) činnost. Předpokládáme, že spolek přijatý příspěvek z nadačního fondu nezdaní při následném využití podle bodu A), jelikož nemovitost využije v plném rozsahu pro svoji spolkovou činnost. Jak je tomu ale v případech využití podle B) a C), kdy spolek bude nemovitost využívat pro svoji hlavní činnost pouze částečně a nebo dokonce vůbec, a celou nemovitost využije k vedlejší (ekonomické) činnosti? Podle našeho názoru spolek nezdaní přijatý příspěvek ani pokud by pořízenou nemovitost využíval v souladu s body B) a C). Tento závěr opíráme o ustanovení § 19b odst. 2 písm. b) ZDP, které říká „Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem poplatníka, který je 1. veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území České republiky, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 nebo jeho kapitálové dovybavení,…“. Tedy je buď splněn účel využití příspěvku vymezený v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 ZDP (u varianty A, možná i B), ale i kdyby nebyl (jako by to mohlo být pravděpodobně dovozeno u varianty C, i když výsledný zisk z vedlejší činnosti spolku logicky podpoří hlavní činnost spolku), tak je stejně naplněna podmínka pro osvobození přijatého příspěvku od zdanění, protože pořízení nemovitosti do majetku zapsaného spolku = kapitálové dovybavení. Je tento náš závěr správný? Děkuji.

Otec daruje synovi obchodní podíly v několika s. r. o. a akcie a. s. Bude darováním přerušen časový test pro následné osvobození prodeje obchodního podílu (5 let) a akcií (3 roky), nebo může syn následně do jednoho roku tato aktiva prodat a jeho příjem bude osvobozen? Otec před darováním splňoval všechna kritéria pro osvobozený prodej. 

Zaměstnavatel se rozhodl hradit pojištění odpovědnosti (tzv. pojitku na blbost) za zaměstnance. Předpokládám, že u zaměstnavatele půjde o daňově uznatelný náklad. Lze toto pojištění zahrnout do benefitů nebo půjde u zaměstnance o příjem podléhající zdravotního a sociálního pojištění?

Otec daroval synovi chatičky, před tím je synovi pronajímal. Syn (plátce DPH) podniká sezónně, jen v létě. V době daru měl podnikání přerušené, podnikání obnoví až v květnu. Chatičky nebude mít v obchodním majetku, ale bude je využívat ke krátkodobým pronájmům dle § 7 ZDP. Bude nutné dar zdanit? Pokud ano, bylo by řešením chatičky vložit do s. r. o.? Je případně jiné daňově nejvýhodnější řešení? 

Nezisková organizace (NO1) získala darem nemovitost (budova a pozemek). V témže roce tuto nemovitost poskytla jiné neziskové organizaci (NO2) k bezplatnému užívání (výpůjčka), a to pro účely související s její hlavní činností, ale i pro ekonomickou činnost (tj. v budově bude provozovat hlavní i vedlejší činnost NO2). Otázka je, zda musí NO1 hodnotu daru zdanit daní z příjmů právnických osob, nebo zda je možné tento dar od daně osvobodit (případně poměrnou část). 

V roce 2023 jsme prodali pozemek za cenu 5 mil. Kč. V současné době bydlíme v Praze v bytě o velikosti 50 m2 a máme možnost odkoupit sousední byt. Na ten bychom využili částku z prodeje pozemku. Byt bychom následně probourali a propojili s naším současným bytem. Reálně tedy budou uvedené prostředky z prodeje pozemku soužit k pořízení vlastní bytové potřeby. Odpovídá to požadavkům na osvobození v zákoně o daních z příjmů a jak toto případně doložit?

Syn zdědil v roce 2023 po otci dle dědického usnesení jeden celý menší byt v hodnotě 2 mil. Kč a 25% podíl na větším bytě v hodnotě 1 mil. Kč (celá hodnota většího bytu je 4 mil Kč, ale další podíly na něm zdědili jeho sourozenci). Žádné dluhy a jiné věci nezdědil. Musí podat oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v zákona? Pokud by počítal celou hodnotu většího bytu (celé dědictví dohromady i za sourozence), tak by přesáhl 5 mil. Kč, naopak pokud by počítal jen dědictví vůči jeho osobě a tedy 2 + 1 mil. Kč, tak by limit nepřekročil a podávat nemusí?

Společnost s r. o. - 4 společníci fyzické osoby (A, B, C, D), všichni zakládající společníci, podíly postupně narůstající, ale od r. 2005 25 % každý, splacený vklad 30.000 Kč každý. V 2/2022 umírá společník A, spol. smlouva nepřipouští dědění podílu, 3/2023 vyplacen vypořádací podíl dědicům v celkové výši 5,4 mil Kč (před zdaněním), zdaněno srážkovou daní. V 10/2023 nová společenská smlouva - snížení ZK na 90.000 Kč (ze 120.000 Kč), zánik uvolněného podílu, nově společníci B, C, D podíl 1/3 každý, splacený vklad zůstává 30.000 Kč každý. Plán prodat s. r. o. novému majiteli ve 2/2024 za 27 mil Kč. Dle smlouvy o převodu podílu každému společníkovi náleží 9 mil. Kč, ale celá částka 27 mil. Kč bude uhrazena na 1 bankovní účet (jednoho ze společníků, např. B). Společníci si následně částku rozdělí a zde jsou 2 varianty: Rovným dílem, tj. společník B pošle společníkům C a D každému 9 mil. Kč na jejich bankovní účet Kdy vznikne společníkům C a D příjem? V momentě převodu 27 mil. od prodávajícího na účet společníka B, nebo až převodem peněz od B na účty C a D? Nevznikne společníkovi B příjem ve výši 27 mil. Kč, když peníze přijdou na jeho účet? Osvobozená bude pouze část příjmu připadající na část podílu vlastněného déle než 5 let, zbytek (cca 24 % z kupní ceny připadající na každého společníka) se zdaní v § 10 ZDP. Je to tak? Jako výdaj lze použít poměrnou část splaceného vkladu? Společníci zvažují „vyrovnání/vypořádání podle zásluh na společném podnikání“ dle ústní dohody, neexistuje k tomu písemná smlouva, s tím, že B si ponechá 9,5 mil. Kč, C dostane 8,9 mil. Kč a D 8,6 mil. Kč - takto částky rozešle společník B na účty C a D. Jaká je výše příjmu jednotlivých společníků a jak ji zdanit/osvobodit? Smlouva o převodu podílu vyčísluje každému kupní cenu na 9 mil. Kč, ale fakticky každý obdrží jinou částku.

Fyzická osoba (poplatník) si může od základu daně odečíst příspěvky na všechny daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče dohromady až do výše 48 000 Kč ročně.

V souvislosti se změnou zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2024 v oblasti příspěvku na stravování bych se chtěla zeptat, zda je možné poskytovat zvýhodněnou cenu oběda z vlastního stravovacího zařízení bývalým zaměstnancům (důchodcům), kteří jsou zároveň členy družstva. Na seminářích nám bylo řečeno, že se příspěvek musí zdanit i u důchodců a osvobodit lze dle § 6 odst. 9 písm. b) pouze, pokud odpracují 3 hodiny v rámci směny. 

Podnikatel, fyzická osoba, používá v roce 2023 režim paušální daně. V roce 2022 dostal darem od své matky byt. Byt v roce 2023 prodal. Peníze, které utržil z tohoto prodeje, použil v roce 2023 na doplacení stávajícího úvěru na dům, ve kterém už od roku 2015 bydlí (jedná tedy o starší úvěr z roku 2015). Domníval se, že příjem z bytu bude osvobozen, protože použil dle § 4b, odst. 1 h) na splacení úvěru použitých poplatníkem na financování bytových potřeb. Počítal také s tím, že do 1.4.2024 podá oznámení o získání těchto prostředků správci daně. Finanční úřad mu tento názor rozporoval, že na tento případ se osvobození nevztahuje, protože se nejedná o jeho novou bytovou potřebu dle § 4b odst. 1 a) až g)., ale starou. Je názor finančního úřadu správný?

Jsme soukromá základní škola. Rádi bychom pedagogickým zaměstnancům pořidili karty ITIC, obdobná forma jako "ISIC" karty pro studenty (uplatnění slev v různých sportovních, kulturních a dalších oblastech) za poplatek 360 Kč na 12 měsíců. Je tento benefit pro zaměstnance osvobozený nepeněžní příjem a pro zaměstnavatele daňově uznatelný náklad?

Otec koupil v roce 2005 pozemek. V roce 2021 ho daroval dceři, ale následně využil možnosti odvolání daru a pozemek se mu vrátil. Nyní by ho chtěl prodat. Bere se pro účely DPFO odvolání daru tak, že k převodu jakoby nedošlo a tedy časový test pro osvobození od daně z příjmů běží nepřetržitě již od roku 2005?

Otec žil s družkou od roku 1984 a vychovávali spolu otcova vlastního syna. Otec s družkou si společně odkoupili od družstva byt, takže byli spoluvlastníci. V roce 2005 otec zemřel a syn zdědil 1/2 bytu. V roce 2023 družka darovala svou 1/2 bytu synovi zemřelého druha. Syn se domnívá, že je tento dar osvobozen i když dárkyně není v řadě přímé a odvolává se na zákon o dani z příjmů, § 4a - osvobození bezúplatných příjmů - „se jedná o příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou." Od roku 1989 bydlí syn samostatně. Domnívám se, že syn si musí nechat udělat znalecký posudek na darovanou nemovitost ke dni obdržení daru a 1/2 zdanit. Dále družka darovala synovi svého druha zahradu, kterou měla jen ve svém vlastnictví v roce 2021. Fú vyzval syna k podání přiznání a zdanění tohoto daru (zahrady). Syn si nechá ke dni obdržení daru udělat znalecký posudek, jelikož v darovací smlouvě není uvedena cena zahrady a tuto částku dodatečně zdaní. Je to tak správně? Nerada bych obdarovaného syna poškodila.

Prodáváme byt, který máme tři roky ve vlastnictví a prodej bytu musíme zdanit, tj. prodejní cena bytu - kupní cena = ZD. Byt se však prodává včetně vybavení cca za 250 000 Kč (televize, sedací souprava, nábytková stěna...) Bude prodejní cena pro zdanění bytu počítána bez tohoto vybavení nebo s tímto vybavením? Myslím, že pokud bude ve smlouvě uvedena cena zvlášť pro vybavení a zvlášť pro byt, počítala by se cena bez zařízení, tudíž by byl ZD nižší o zařízení bytu. Je to tak?

V 11/2016 jsem získala byt od své maninky formou darovací smlouvy. Ona vlastnila byt od roku 1973. V 12/2019 jsem byt prodala, v tomto bytě jsem nebydlela. Teď mě vyzval FÚ na úhradu 15% daně z prodeje bytu. Má na tuto daň FÚ nárok?

Zaměstnanec – obchodní zástupce 0 často chodí s obchodními partnery na schůzky mimo provozovnu firmy. Někdy je schůzka včetně cesty delší než 5 hodin, tak vyplní formulář žádost o proplacení stravného včetně výpočtu a krácení o bezplatné jídlo, někdy je cesta kratší, tak donese pouze účtenky, které na cestě hradil a platil je ze svého, aby mu firma proplatila zpět (např. jízdenka, parkování, nutné výdaje). Jak je to ovšem s náklady za občerstvení z restaurace, často donese takové účtenky, kde je jídlo i pití za dvě osoby (obchodní zástupce a obchodní partner). Pokud by to bylo účtováno v rámci příkazu, tak by byla předkontace MD 512/D 3xx. Jedná se o daňově neuznatelný náklad v případě účtenky z restaurace za položky obchodního zástupce (zaměstnance) i za obchodního partnera (kterého pozval např. z důvodu, že chce zvýšit šanci na vydařený obchod), nebo může být daňově uznatelné? Je část útraty za našeho zaměstnance v restauraci osvobozena, nebo není předmětem daně, že se jedná o výdaje ve spojitosti s cestovními výdaji? A alkohol, který je pro zaměstnance se jako jediný zdaňuje? Bude tento režim stejný od 1. 1. 2024 kvůli novému konsolidačnímu balíčku?

Zaměstnanec má příjem z pronájmu zemědělské půdy 12 000 Kč. Nemusí tedy podávat daňové přiznání a může požádat zaměstnavatele za rok 2023 o roční zúčtování. Ale jak to bude v případě, že si podá sám daňové přiznání? V tom případě se domnívám, že příjem z pronájmu bude muset zdanit. Nebo ho lze v daňovém přiznání vynechat?