Osvobození od daně z příjmů - strana 7

Zemědělec vede daňovou evidenci, čerpá úvěr na „Financování provozních potřeb souvisejících s jeho podnikáním“ od banky. Je vystaven splátkový kalendář na 47 splátek. Zemědělec zároveň podal žádost na PGRLF v rámci programu „Podpora na snížení jistiny provozního úvěru“. PGRLF mu vyhověl a poukázal na běžný bankovní účet zemědělce dle pravidel polovinu jistiny. Zemědělec neprovedl jednorázovou splátku jistiny bance, podle smlouvy s PGRLF je povinen použít podporu na splácení jistiny úvěru nejpozději do dvou let od uzavření smlouvy, což lze běžnými splátkami jistiny splnit. Lze podporu poskytnutou PGRLF jednorázově v roce 2022 a použitou na splácení jistiny úvěru do roku 2024 považovat za příjem osvobozený podle zákona o daních z příjmů, § 4, odst. 1, písm. u)? Jak posoudit z hlediska daně z příjmů částky vynaložené z prostředků získaných od PGRLF (např. na hnojiva, pohonné hmoty atd.), pokud se bude jednat o příjem osvobozený od daně? Kdyby k poskytnutí podpory nedošlo, musel by úvěr být splácen ze zisku po zdanění, takto zemědělec získává „nezaslouženě“ zdroj na splácení jistiny úvěru v porovnání se subjekty, které se k podpoře nedostanou.
Vydáno: 27. 12. 2022
  • Článek
V článku se budeme zabývat uplatněním § 38v a 38w zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, které se týkají oznamovací povinnosti poplatníka dně z příjmů fyzických osob v případě obdržení příjmů osvobozených od daně z příjmů ve výši vyšší než 5 mil. Kč.
Vydáno: 27. 12. 2022
  • Článek
V první části příspěvku zveřejněném v minulém čísle časopisu jsme se zaměřili na jednodušší formy ukládání volných finančních prostředků nepodnikajících fyzických osob splňujících podmínku rezidence, tj. na vklady v bance, stavební spoření, III. pilíř a soukromé životní pojištění. Nyní se budeme věnovat těm složitějším, kde způsob zdanění není úplně jednoduchý.
Vydáno: 08. 12. 2022
Je možné, aby s. r. o. (netvoří FKSP) poskytla svému zaměstnanci, resp. koupila (nabila) kartičku za 5 000 Kč na půl roku do bazénu a tyto částku si dala do nedaňových nákladů a zároveň tata částku by byla u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů? Na toto nemá s. r. o. vytvořenou žádnou kolektivní smlouvu či něco takového. Je možno jednoduše řečeno přijít do bazénu, koupit kartičku, dobít jí z účtu s. r. o. a dát ji zaměstnanci bez nějakých dalších podmínek (vnitřní směrnice)? Jaké pak bude účtování u s. r. o. nákupu, resp. dobití kartičky a její předání zaměstnanci?
Vydáno: 06. 12. 2022
Dárce má v úmyslu darovat svému vzdálenému příbuznému nemovitost (více parcel, které fakticky tvoří jeden celek - orná půda, sad a ostatní plocha - cesta). Stupeň příbuzenství není takový, aby se uplatnilo osvobození na straně obdarovaného z bezúplatného příjmu. Jak se určí cena nemovitosti pro účely daně z příjmu - je potřeba znalecký posudek, nebo si obdarovaný stanoví cenu sám např. podle cenové mapy nebo něčeho podobného - lze vyjít z ceny, která je uvedena u BPEJ na katastru? Pro případ, že by cena daru byla menší než 15 000 Kč (pozemky jsou relativně malé), a tudíž by byl dar od daně osvobozený, uvádí se v daňovém přiznání? Bylo by daňově výhodnější a realizovatelné, pokud by "dárce" nemovitosti místo darování prodal za nízkou cenu, např. za 1 000 Kč?
Vydáno: 01. 12. 2022
Prosím o odpověď na zdanění dluhopisů (resp. příjmů z dluhopisů) u klienta (nákupce-upisovatele dluhopisu) v následujících variantách: 1. Dluhopis emitovaný právnickou osobou (rezidentem) s dobou splatnosti 3 roky a se stanoveným pevným úrokovým výnosem 8 % p.a. Četnost výplaty úroků je jednou ročně. V tomto případě se úrokový výnos zdaní 15 % srážkovou daní při jeho výplatě emitentem (uvažujeme prodej pouze FO rezidentům ČR). Tedy každý rok při výplatě úroků strhne emitent (musí to být vždy emitent?) vyplatí klientovi úrok již ponížený o srážkovou daň - tedy čistý (zdaněný výnos)? 2. Dluhopis emitovaný právnickou osobou (rezidentem) s dobou splatnosti 3 roky a se stanoveným pevným úrokovým výnosem 8 % p.a. Četnost výplaty úroků je až při splatnosti dluhopisu-tedy jednorázově za tři roky. V tomto případě se úrokový výnos (3x 8% p.a. - tedy za tři roky) zdaní 15 % srážkovou daní při jeho výplatě emitentem jednorázově třetí rok a klientovi se vyplatí čistý úrok? 3. Dluhopis emitovaný právnickou osobou (rezidentem) s dobou splatnosti 3 roky a bez stanoveného pevného úrokového výnosu, ale s fixně stanovenou částkou za odkup dluhopisu při jeho splatnosti. Tedy např. dluhopis vydaný v nominální hodnotě 100 000,- Kč emitent za tři roky odkoupí zpět za 124 000,- Kč. V tomto případě již není srážkovou daní co danit, protože se nejedná na straně klienta o úrokový výnos, ale o rozdíl mezi nákupní a prodejní hodnotou dluhopisu, který se v případě FO daní v daňovém přiznání dle § 8 ZDP. Pokud tedy bude termín odkupu dluhopisů ve lhůtě do tří let, tak klient- FO si zdaní ve svém přiznání rozdíl nákupní a prodejní hodnoty dluhopis - tedy 124 000 - 100 000 Kč = 24 000 Kč?  4. Poslední varianta stejný případ jako v bodě tři, ale termín splatnosti dluhopisů by nebyl tři roky, ale tři roky a jeden měsíc. V tomto případě by klient FO ve svém přiznání nedanil nic, protože sice by tam byl rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou dluhopisu ve výši 24 000,- Kč ke zdanění, ale uplynula lhůta 3 let a tak je příjem na jeho straně od daně z příjmů osvobozený?
Vydáno: 28. 11. 2022
  • Článek
Od roku 2021 mají zaměstnavatelé možnost poskytovat příspěvek na stravování svým zaměstnancům i v peněžní formě. Peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování je dle zákona považován za osvobozený příjem do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.
Vydáno: 27. 11. 2022
OSVČ, která vedla do r. 2021 daňovou evidenci, přešla od r. 2022 na uplatňování výdajů procentem z příjmů. Od r. 2020 odepisuje osobní automobil, který slouží plně k podnikání a do r. 2021 byl veden v obchodním majetku. Od r. 2022 se u tohoto automobilu počítá odpis pouze evidenčně. V únoru 2022 však došlo k velké dopravní nehodě, způsobené jiným vozidlem. Případ byl ze strany pojišťovny likvidován formou totální škody, vrak vozidla byl oceněn a prodán v dražbě. Pojišťovna následně doplatila rozdíl do ceny obvyklé z povinného ručení viníka nehody. Tržbu z prodeje vraku uvede OSVČ v příjmech dle § 10 ZDP, nákladem bude zůstatková cena automobilu. Bude přijaté pojistné zdanitelným příjmem? Původně jsme předpokládali, že nikoliv, ale v § 4 odst. 1 písm. d) bod 4 ZDP je uvedeno, že osvobození se nevztahuje na: „plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti poplatníka“. Vztahuje se toto ustanovení i na výše uvedený případ?
Vydáno: 14. 11. 2022
Právnická osoba (Spojené království) je daňovým nerezidentem ČR uvažuje o prodeji 100% podílu české s. r. o., kterou vlastní od roku 2018. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky. Tyto příjmy jsou úplným výčtem uvedeny v § 22 zákona o daních z příjmů a mezi nimi najdeme také příjmy z převodu podílů v s. r. o. se sídlem na území ČR. S odkazem na Generální finanční ředitelství (Informace k dopadům vystoupení Spojeného království z EU v oblasti daní z příjmů (BREXIT) od 1. 1. 2021, č. j.: 79043/20/7100-40113-800219) lze očekávat, že příjmy z prodeje podílu české s. r. o. budou osvobozeny od daně: „S ohledem na čl. 13 odst. 4 Smlouvy nebude příjem daňového rezidenta Spojeného království z prodeje podílu na české společnosti podléhat zdanění v České republice i nadále.“ Je důležité zmínit, že britská mateřská společnost má formu LLP – sdružení dvou a více osob (fyzických nebo právnických). LLP má status právnické osoby ale LLP samo o sobě neplatí daně z příjmu ve Spojeném království a nemá tam daňovou povinnost. I když to vypadá, že příjem z prodeje podílu české s. r. o. bude osvobozen od daně, prosím o radu může-li takové postavení právnické osoby LLP ovlivnit daňové povinnosti v ČR u příjmů z prodeje podílů české s. r. o.
Vydáno: 03. 11. 2022
Státní podnik založil nadační fond (dále jen „NF“). V roce 2022 vloží do NF peněžní prostředky, které se považují za nadační (sponzorský) dar. Z těchto peněžních prostředků bude vyplácet příspěvky na podporu v sociální oblasti, podporu v oblasti vzdělávání v roce 2023, popř. další podpora subjektů (FO i PO) v souladu s účely dle usnesení vlády č. 334/1999, což je hlavním účelem zřízení NF. Je přijetí sponzorského daru do NF osvobozený příjem NF bez nutnosti registrace k dani z příjmů právnických osob? Bude pro státní podnik vložení peněžních prostředků do NF daňově neuznatelným nákladem, jedná se o částku v rámci rozdělení zisku? Může si státní podnik uplatnit 10 % resp. 30 % odečet od základu daně dle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů?
Vydáno: 01. 11. 2022
Jsem realitní makléř, který se živí zprostředkováním prodeje nemovitostí. Koupil jsem větší pozemek, který jsem nezahrnul do podnikání. Rozdělím ho na 4 části, zasíťuji, na jedné si postavím vlastní nemovitost, ostatní 3 prodám a z výnosu chci tuto nemovitost financovat. Otázku DPH jsem si vyřešil, že bohužel budu muset odvést 21 % z prodeje. Řeším otázku daně z příjmů:  1) Mohu se k prodeji těch 3 pozemků chovat jako k příjmům dle § 10 ZDP, nebo je musím zahrnout do § 7 ZDP, i když je nechci zahrnout do obchodniho majetku? Jedná se mi o návaznost na sociální a zdravotní pojištění. 2) Mohu příjem osvobodit s tím, že prostředky použiju na vlastní bytovou potřebu – koupi 4. pozemku a výstavbu domu pro svoje bydlení? Případnou nevyužitou část bych danil dle bodu 1 – § 10 nebo § 7 ZDP?
Vydáno: 27. 10. 2022
Občan si koupil do osobního vlastnictví dvě nebytové jednotky v domě rodinném domě v roce 2018. Nyní je předělal, dochází k rekoulaudaci na bytové jednotky a chtěl by je časem prodat. Zajímalo by mě, kdy se ho bude týkat osvobození od daně z příjmů z tohoto prodeje. Bude se ho týkat (pro osvobození od daně z příjmů při prodeji) lhůta 5 let podle starého zákona, nebo se bude postupovat podle nového znění zákona z roku 2021 (min. 10 let vlastnictví, nebo 2 roky trvalý byt), protože tu původní lhůtu přerušila rekolaudace, a tudíž došlo ke změně předmětu? 
Vydáno: 20. 10. 2022
  • Článek
V příspěvku se zaměříme na řešení daňového odpisování v případě nájmu nemovité věci, kterou fyzická osoba získala jednak darováním a jednak zděděním.
Vydáno: 20. 10. 2022
Vlastník (FO) než prodal svoji nemovitost (konkrétně rodinný dům, garáže a přiléhající pozemky) pronajímal tuto nemovitost „spojené osobě“. Byl vypracován znalecký posudek na cenu obvyklou s tím, že kupní cena vycházela z ceny znalce ve výši 60 mil. Kč a byla ponížena o hodnotu technického zhodnocení dosavadního nájemce, který tam provedl úpravy za 27 mil. Kč. Prodávající tedy tuto nemovitost prodal za 60-27 mil. Kč, tj. 33 mil. Kč. Technické zhodnocení nájemce bude vypořádáno s novým vlastníkem po ukončení nájemní smlouvy za 5 let po koupi těchto nemovitostí. Jaká výše příjmů má být uvedena v případě prodávajícího ve formuláři „Oznámení o osvobozených příjmech“ – 60 mil. Kč nebo 33 mil. Kč?
Vydáno: 18. 10. 2022
Zaměstnanec, který v 12/21 dosáhl věku 60 let ukončil smlouvu o doplňkovém penzijním spoření a následně uzavřel novou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření od 1. 1. 2022. Tuto novou smlouvu opět ukončil k datu 30.9.2022 s tím ,že si vybral naspořené prostředky. Od 1. 10. 2022 si sjednal další novou smlouvu o doplňkovém spoření. Odečet dle § 15 zákona o daních z příjmů si neuplatňoval. Zaměstnavatel mu na všechny výše uvedené smlouvy postupně příspíval a bude příspívat 800 Kč měsíčně. Můžeme všechny měsíční příspěvky zaplacené zaměstnavatelem považovat za osvobozené dle § 6 odst. 9 ?
Vydáno: 19. 09. 2022
Jediný a zakládající společník s.r.o. z roku 2000, chce "darovat" 50% podílu své manželce, se kterou NEMÁ SJM (a proto ji chce tímto zajistit). Hodnota společnosti dle aktiv rozvahy je vyšší než 20 mil. Kč (znalecký posudek nebyl dělán, ale tržní hodnota by byla vyšší skrz pozemky a budovy) . Tento společník není podnikatelem jako FO (podíl není v OM), stejně tak manželka není podnikatelem. 1) Pokud by 50% podíl daroval zdarma na manželku, tak předpokládám, že by bylo v této linii mezi manželem a manželkou osvobozeno od daně z příjmu? Musel by v tomto případě někdo podávat oznámení o osvobozených příjmech dle par. 38v? 2) Pokud by 50% podíl prodal dle ceny v OR (netržní cena) např. za 50 tis. Kč, tak u manžela bude prodej osvobozen, protože podíl drží víc než 5 let. Byly by tam nějaké další daňové aspekty např.. na straně manželky např. z důvodu majetkové prospěchu a rozdílu mezi tržní hodnotu? Musel by v tomto případě někdo podávat oznámení o osvobozených příjmech dle § 38v?
Vydáno: 14. 09. 2022
  • Článek
Řeč bude o nepodnikajících fyzických osobách (tzn. osobách, které nejsou OSVČ) splňujících podmínku rezidence v České republice, které mají volné finanční prostředky k investování. Abychom se mohli bavit o zdaňování jejich příjmů plynoucích z investic, musíme si nejprve shrnout, jaké možnosti finanční trh nabízí. V případě, že tato fyzická osoba investuje své prostředky tak, že dochází k navýšení jeho majetku, ať už v průběhu investice nebo při jejím ukončení, podléhá tento kladný rozdíl mezi penězi vloženými a získanými zpět zdanění podle zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Přitom platí, že při dodržení určitých podmínek může být toto navýšení majetku u fyzických osob od zdanění osvobozeno. V první části příspěvku se zaměříme na investice, které jsou na finančním trhu nabízeny fyzickým osobám už delší dobu a zdaňování příjmu případně jeho osvobození od daně je tak patřičně legislativně upraveno.
Vydáno: 14. 09. 2022
V roce 2020 občan ČR fyzická osoba (nepodnikatel, neplátce DPH) koupil byt, ve kterém nikdy nebydlel, byt pronajímal a příjmy zdaňoval § 9 ZDP. V roce 2021 se rozhodl, že nemovitost prodá a koupí z prostředků dům, ve kterém začal občan koncem roku 2021 bydlet a rekonstruovat z peněz, které získal prodejem. Současně byl byt v roce 2020 pořízen na úvěr. Při prodeji v roce 2021 se ze získaných peněz, část použila na doplacení úvěru bance a zbytek peněz se použil na obstarání nové bytové potřeby, tj. nákup domu, ve kterém současně občan trvale bydlí s rodinou. Prosím o vyjádření, zda zbývající peníze z prodeje nemovitosti, které občan obdržel formou prodeje bytu v roce 2021 musí zdanit § 10 ZDP, jelikož nevlastnil nemovitost více, jak 5 let od pořízení, i přesto, že tyto finanční prostředky byly použity na bytové účely, nákup domu, ve kterém nově bydlí nebo existuje přechodné ustanovení, že tento způsob nelze použít u nemovitostí, které byly vlastněny před 1. 1. 2021?
Vydáno: 13. 09. 2022
V 2/2018 pořídila FO pozemek, v 2020 na tomto pozemku začala stavět rodinný dvojdomek. Nyní chce FO z finančních důvodů prodat polovinu pozemku s polovinou rozestavěného dvojdomku (potřebuje další finance na dokončení své části domku). Pokud by se prodej uskutečnil až v 3/2023, bude tento prodej osvobozen od daně z příjmů?
Vydáno: 13. 09. 2022
Na základě zákona č. 196/2022 Sb., o jednorázovém příspěvku na dítě (dále jen zákon), započaly Úřady práce České republiky – krajské pobočky nebo pobočka pro hlavní město Prahu vyplácet žadatelům za podmínek stanovených tímto zákonem jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5000 Kč.
Vydáno: 02. 09. 2022