Placení daní - strana 3

Jednatel malé s. r. o., která je už pátým rokem bez činnosti, zrušil kvůli měsíčním poplatkům jediný bankovní účet, vybral hotovost a převedl do pokladny. Je možné, aby s. r. o. (bez příjmů) nemělo žádný bankovní účet? A pokud bez účtu být může, jakým způsobem by se měla zaplatit případná daň (např. za rok 2022 vyšla daň z příjmů necelých 200 Kč z důvodu odúčtování prominutého závazku do výnosů), když se jedná o právnickou osobu? 
Vydáno: 30. 03. 2023
  • Článek
Vzhledem k tomu, že se v současné době zaměstnavatelé snaží, případně i prostřednictvím dalších subjektů, poskytovat zaměstnancům různé benefity, stojí za zamyšlení i otázka zdanění takových plnění. V článku je poukázáno na poměrně široké pojetí příjmů ze závislé činnosti. V nedávné době byla tato problematika řešena Nejvyšším správním soudem v rozsudku čj. 10 Afs 61/2022-41. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud odkazuje i na své dřívější rozsudky čj. 7 Afs 29/2005-91 , čj. 5 Afs 38/2014-37 a čj. 1 Afs 162/2018-39 .
Vydáno: 15. 03. 2023
Může si fyzická osoba nepodnikající, pobírající rodičovský příspěvek a mající příjmy pouze z nájmu uplatnit základní slevu na poplatníka? Je tam nějaký limit? 
Vydáno: 10. 03. 2023
Připravuji daňové přiznání pro dva poplatníky. Nejsou manželé (druh a družka), žijí ve společné domácnosti, kde vychovávají vlastní, studující dítě na VŠ 21 let. Oba podávají samostatně DPFO. Nejsem si jistý, po přečtení § 13 odst. 4 písm b) ZDP, zda mohu u družky uplatniti roční slevu na vyživovanou osobu ve společné domácnosti 15 204 Kč a současně u druha využít ust. § 13 odst. 1 písm. b) a na syna - spolupracující osobu převést 20 % příjmů a výdajů. 
Vydáno: 09. 03. 2023
Pokud mám dva příjmy z pronájmu, kdy jeden má výdaje vyšší než příjmy a druhý má jen příjmy, jak správně vyplnit do přílohy 2 přiznání DPFO. Mohu na jednu nemovitost uplatnit skutečné výdaje a na druhou výdaje procentem? Do přílohy 2 pak příjmy a výdaje sečtu, nebo budu vyplňovat dvě přílohy?
Vydáno: 06. 03. 2023
  • Článek
Článek představuje koncept prodeje zboží na dálku včetně zjednodušení správy daně, která se k tomuto způsobu prodeje váže. Tímto zjednodušením je využití režimů jednoho správního místa. Pro zboží z dovozu si představíme i roli elektronického rozhraní, které může usnadnit prodej dovezeného zboží na dálku.
Vydáno: 22. 02. 2023
FO podnikající (účetnictví) přešla k 1. 1. 2023 dle OR na PO společnost s. r. o. Notářský zápis o přeměně společnosti byl sepsán 1. 12. 2022. Dle notářského zápisu se společník podílí na základním kapitálu společnosti vkladem 1 mil., který je nepeněžitý. Obchodní závod zakladatele tvoří nepeněžitý vklad do základního kapitálu dle ocenění majetku. Ocenění majetku je ve výši 13,5 mil a na vklad společníka je započítán 1 mil. Zbytek 12,5 mil má být vkladové ážio. Jak bude o těchto vkladech, pohybech účtováno u FO a u PO? Koncové stavy RZV k 31.12 FO budou počáteční stavy RZV PO. Jak bude účtováno o základním kapitálu-vkladu společníka a vkladovém ážio. V majetku FO jsou NA automobily, které by měly přejít v rámci vkladu do majetku nové právnické osoby, s. r. o., zápis v obchodním rejstříku je od 1. 1. 2023. Kdy dochází tedy k jejich nabytí - zápisem do OR nebo přepisem v registru (do 31. 1. 2023 stále nejsou převedeny)? Zajímá mne od kdy a kdo bude platit silniční daň, náklady za vozidla, PHM, opravy. Zda bude probíhat mezi firmami přefakturace? Stejný problém s nemovitostmi - od kdy se bere rozhodný okamžik - s ohledem na daň z nemovitosti - zápis do OR nebo až změnou v katastru - do této doby 31. 1. 2023 nezměněno?
Vydáno: 09. 02. 2023
  • Článek
Zákonem č. 366/2022 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2023 k podstatnému rozšíření uplatnění paušální daně pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP v souvislosti se zvýšením hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu z 1 000 000 Kč na 2 000 000 Kč a se zavedením tří pásem paušálního režimu odvozených od výše a charakteru příjmů poplatníka.
Vydáno: 07. 02. 2023
  • Článek
V tomto článku se zmíníme o základních zásadách spolupráce osob dle § 13 zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. (dále jen „ZDP “), zaměříme se na hlavní výhody spolupráce osob vedoucí k optimalizaci daně z příjmů, ale upozorníme i na určité nevýhody takové spolupráce, na než by podnikatel i spolupracující osoba neměli zapomínat.
Vydáno: 14. 01. 2023
Daňový subjekt může požádat o převedení přeplatku na dani na úhradu jiné daňové povinnosti a to dokonce i jiného daňového subjektu. Převedení přeplatku se realizuje na základě podané žádosti s příslušnými náležitostmi.
Vydáno: 01. 01. 2023
V odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy jinak, popřípadě povolí výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období. Daňový subjekt tedy může požádat o změnu výše záloh formou žádosti s příslušnými náležitostmi.
Vydáno: 01. 01. 2023
Pokud daňovému subjektu vznikne povinnost platit daň, u které se hradí zálohy, tak je třeba tyto zálohy stanovit. To se provádí formou žádosti anebo na základě moci úřední. Daňový subjekt tedy může požádat o stanovení záloh formou žádosti s příslušnými náležitostmi.
Vydáno: 01. 01. 2023
  • Článek
Rok 2023 bude rokem nové daně – daně z neočekávaných zisků. Novela zákona o daních z příjmů, která tuto daň zavedla, byla přijata v rámci poslaneckého pozměňovacího návrhu – byť připraveném Ministerstvem financí – v rekordním čase. Novela, zejména z důvodu nové konstrukce definice poplatníků, přináší několik výkladových problémů a může v některých případech směřovat i na subjekty, které neočekávané zisky „neutrpěly“, nebo cílit na zdanění příjmů z jiných činností než těch, na které úprava míří. Interpretace zákonných ustanovení s ohledem na jejich zamýšlený účel tak bude muset být zásadním východiskem pro řešení sporných situací, které nelze v následujících třech letech vyloučit. Nad základními problémy nové úpravy se také zamýšlí následující text.
Vydáno: 14. 12. 2022
  • Článek
„Věřitelé mají lepší paměť než dlužníci.“1) Tímto výrokem Benjamin Franklin trefně popsal důvody, proč se daňové subjekty, vůči kterým byla nařízena daňová exekuce pro neuhrazení daňových nedoplatků, často ptají, zda správce daně byl povinen je vyrozumět o jejich nedoplatcích a upozornit je na riziko nařízení daňové exekuce předtím, než přistoupil k nařízení této daňové exekuce. Samotná právní úprava tohoto vyrozumění o nedoplatcích před nařízením daňové exekuce je obsažena v § 153 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), které stanoví: „Správce daně může daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumět o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením. Správce daně tak učiní vždy, jedná-li se o nedoplatek, který má být poprvé vymáhán; to neplatí, byl-li daňový subjekt o nedoplatku již dříve vyrozuměn, hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo by vyrozumění bylo zjevně neúčelné.“ Z tohoto ustanovení je zřejmé, že zodpovězení výše položené otázky tudíž není s přihlédnutím k obecnosti právní úpravy jednoduché, neboť závisí na mnoha okolnostech a dále i na správním uvážení správce daně. Článek by měl postupně přinést odpověď na výše položenou otázku. Článek také upozorňuje na různé nedostatky právní úpravy, správní a soudní praxe a rovněž navrhuje některé možnosti řešení. Podle § 153 odst. 3 daňového řádu může správce daně vhodným způsobem vyrozumět daňový subjekt o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením. Z doslovného výkladu tohoto ustanovení by vyplývalo, že záleží toliko na volné úvaze správce daně, zda před nařízením daňové exekuce vyrozumí daňový subjekt o výši jeho nedoplatků. První díl článku jednak pojedná o tom, zda skutečně záleží na volné úvaze správce daně, zda tento vyrozumí daňový subjekt o výši jeho nedoplatků, či nikoli. V této souvislosti tento článek také představí jednotlivé funkce vyrozumění o výši nedoplatků dle § 153 odst. 3 daňového řádu .
Vydáno: 08. 12. 2022
  • Článek
První část příspěvku přiblížila důvody vzniku institutu nespolehlivého plátce i způsob jeho zakotvení v právním řádu ČR. Byly zde též rozebrány jednotlivé skutkové podstaty nespolehlivého plátce a procesní postupy správce daně při přidělení statusu nespolehlivosti plátce, včetně účinků spojených s vydáním rozhodnutí o nespolehlivosti plátce. Příspěvek dával též návod, jak se bránit proti rozhodnutí o udělení statusu nespolehlivosti plátce jak před správcem daně a odvolacím orgánem, tak následně i v rámci správního soudnictví. V dokončení tohoto příspěvku bude čtenář seznámen s problematikou uplatňování nároku na náhradu škody z titulu nezákonného rozhodnutí o nespolehlivosti plátce v rámci civilního soudnictví a je zde rovněž řešena otázka, nakolik má rozhodnutí o nespolehlivém plátci charakter trestní represe, kdy je nutno též uplatnit garance práva na spravedlivý proces. Příspěvek doprovází odkazy na aktuální judikaturu jak civilních, tak i správních soudů, kterou měl autor k dispozici v době psaní tohoto příspěvku.
Vydáno: 14. 09. 2022
  • Článek
Do skupiny veřejně prospěšných poplatníků patří široká škála různých organizací, které v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem a stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonávají činnost, která není podnikáním. Jejich výčet není taxativně vymezen, podstatné je naplnění výše uvedených znaků.
Vydáno: 14. 09. 2022
  • Článek
Skutečnost, že nájemce nemovitosti je plátce, je však pouze první podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet; druhou podmínkou je to, že předmět nájmu používá plátce - nájemce ke své ekonomické činnosti. Obě tyto podmínky musejí být splněny současně, jak vyplývá ze znění § 56a odst. 3 zákona o DPH . Nestačí jen uzavřít nájemní smlouvu s právnickou osobou a uvést do ní, že nebytové prostory (přestože se jednalo o byt) bude nájemce využívat „k účelu provozu firmy“; v návaznosti na shora shrnutá zjištění a z nich pramenící důvodné pochybnosti správce daně bylo nezbytné, aby stěžovatel prokázal faktické užívání bytu k soustavné ekonomické činnosti nájemce.
Vydáno: 31. 08. 2022
  • Článek
V první části příspěvku je pojednáno o důvodech vzniku institutu nespolehlivého plátce i způsobu jeho zakotvení v právním řádu České republiky. Dále jsou zde rozebrány jednotlivé skutkové podstaty nespolehlivého plátce a procesní postupy správce daně při přidělení statusu nespolehlivosti plátce, včetně účinků spojených s vydáním rozhodnutí o nespolehlivosti plátce. Součástí článku je i návod, jak se bránit proti rozhodnutí o udělení statusu nespolehlivého plátce jak před správcem daně a odvolacím orgánem, tak i v rámci správního soudnictví. Článek je doprovázen výběrem z aktuální judikatury správních soudů k uvedené problematice.
Vydáno: 16. 08. 2022