Placení daní - strana 7

Zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “), upravuje proces registrace k daním (registrační řízení), v rámci kterého je pouze obecně stanoven vznik registrační povinnosti, zatímco podmínky, za kterých jsou daňové subjekty (tj. poplatníci nebo plátci, popřípadě jejich právní nástupci) povinni se registrovat k jednotlivým daním, jakož i podmínky pro zrušení registrace, upravují příslušné hmotněprávní daňové zákony.

V následujícím příspěvku bychom se krátce věnovali zřejmě nejdůležitějšímu právnímu předpisu zveřejněnému na konci roku 2019 s platností od 1. 1. 2020, a to zákonu č. 364/2019 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. Zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 2020, přitom ještě ráno 31. 12. 2019 ve Sbírce zákonů zveřejněn nebyl. Legislativní kultura je u nás skutečně na výši.

Následující článek se zabývá vlivem změny sazby nemocenského pojištění od 1. 7. 2019 na výpočet dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnanců příslušných k zahraničním právním předpisům sociálního zabezpečení (tj. mimo EU, EHP a Švýcarska).

Tři společníci, plátci DPH, podnikají na základě smlouvy o sdružení fyzických osob. Pověřený člen sdružení vede daňovou evidenci a ve vztahu k DPH fakturuje konečnému spotřebiteli, další dva členové mu od 1. 1. 2019 fakturují a platí svůj podíl za stavební práce v režimu přenesení daňové povinnosti. 1. Jak zařadit fakturaci podílů za stavební práce dvou společníků pověřenému členu sdružení, který vede daňovou evidenci? Je třeba navýšit příjmy a výdaje společníků, nebo je neúčtovat a vycházet z § 2728 NOZ ? 2. Uvedené sdružení pořídilo za dobu společného podnikání tři osobní automobily, které jsou zapsány v evidenci vozidel na pověřeného člena sdružení. Pokud by sdružení ukončilo činnost ke konci roku 2020, jakým způsobem by se převedly dva automobily na ostatní členy sdružení – fakturovat a odvést DPH, nebo jinak?

Prosím o objasnění § 23 odst. 8 ZDP : Když se přechází z evidence na paušál, tak pohledávky zvyšují základ daně a závazky snižují základ daně za předcházející období (tzv. dodanění) a když se přechází naopak z paušálu na evidenci, tak je to stejné? Nebo je to opačně, že závazky zvyšují základ daně a pohledávky naopak snižují?

Fyzická osoba má hlavní příjem ze zaměstnání. V roce 2019 má nově příjem ještě z pronájmu domu. U pronájmu domu bude uplatňovat skutečné náklady (odpisy, opravy, náklady na auto) a dostane se z pronájmu do ztráty v roce 2019. Jakým způsobem se ztráta z nájmu promítne do přiznání fyzické osoby? Započte se ztráta z nájmu na příjem ze zaměstnání? Za jakých podmínek je možné ztrátu z nájmu převést do následujících let?

Poplatník chce uplatňovat odečet úroků na bydlení u dvou bytových jednotek. V jedné trvale bydlí on a ve druhé jeho rodiče. Pracovnice FÚ mu prý řekla, že to lze. V § 15 ZDP je opravdu uvedeno, že „předmět bytové potřeby užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů“. Z tohoto znění mi ale jasně nevyplývá, že může za všechny své rodinné příslušníky úroky uplatnit. Myslím, že lze uplatnit úrok pouze z jedné jednotky, ale nenacházím pro to jasnou oporu v zákoně. Jak to tedy je? A pokud opravdu lze uplatnit pouze u jedné bytové jednotky, je možné, že uplatní úroky na jednotku, kde bydlí rodiče, a poplatníkova manželka je uplatní na jednotku, kde spolu s poplatníkem bydlí?

Poplatník je příjemcem příslibu investiční pobídky a bude uplatňovat nárok na slevu na dani podle § 35b zákona o daních z příjmů (dále „ZDP “). Jednou z podmínek uplatnění nároku na slevu je i dodržení podmínky uvedené v § 35a odst. 2 písm. a) bodu 3 ZDP , tj. že poplatník uplatní při stanovení základu daně v nejvyšší možné míře položky odčitatelné od základu daně podle § 34 ZDP . Podle § 34 odst. 4 ZDP je odčitatelnou položkou od základu daně i odpočet na podporu výzkumu a vývoje. Poplatník si zdaleka není jistý, zda jeho aktivity v oblasti vývoje by mohly splňovat podmínky pro uplatnění odčitatelné položky od základu daně. Musí poplatník v případě, že bude uplatňovat výše uvedenou slevu na dani, řešit (pravděpodobně nákladně, neboť mu to bude muset udělat nějaká poradenská společnost a v případě neexistence příslibu investiční pobídky by tuto skutečnost vůbec neřešil) nutnost uplatnění i této odčitatelné položky? Jaká jsou daňová rizika, pokud tak neučiní?

Lékař je po léta činný jako OSVČ. Jako nastávající důchodce zvažuje v budoucnu předání ordinace mladší generaci. Proto připravuje založení s. r. o. 1. Ordinace je v nájmu. Řešením bude převod nájemní smlouvy, bez dopadu do účetnictví. Je to tak? 2. Majetek – stůl, židle, kartotéka, sedačky v čekárně, několik drobných lékařských přístrojů... – sami oceníme a prodáme do založeného s. r. o. Znalecký posudek bychom předpokládali při vkladu do základního kapitálu nebo u majetku významné hodnoty, je to tak? 3. Změny smluv se zdravotní pojišťovnou jsou mimo účtování? 4. Kartotéka, listy pacientů nemohou být předmětem prodeje mezi OSVČ a s. r. o. Přestože mají hodnotu goodwillu, nebudou nijak oceněny. Přejdou v kartotéce jako takové z OSVČ do s. r. o.? Případný další prodej s. r. o., prodej obchodního podílu, již může tento nehmotný majetek zhodnotit. Otázka ceny obchodního podílu není vázána na položky majetku firmy?

Opatření rychlé nápravy neboli quick fixes mají za cíl sjednotit pravidla v oblasti DPH pro obchodování se zbožím v rámci EU. Česká republika již započala proces implementace legislativy EU ve vztahu ke quick fixes do českého zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “).

Mnoho z nás je členem různých organizací a hradí každoroční členský příspěvek. Brzy nastane čas, kdy budeme platit členské příspěvky na rok 2020 a zároveň řešit daně roku 2019. A jak to bude v daních? Jen pro málo z nás vyplývá povinnost členství přímo ze zákona nebo je podmínkou k provozování předmětu podnikání. Častou chybou daňových poplatníků je, že zahrnou do svých výdajů (nákladů) příspěvky, u kterých povinnost členství nevyplývá ze zákona. Jednoduše nerozpoznají „hranici potřebnosti“. Musíme se tedy vždy ptát, jestli je členství v zájmové organizaci k výkonu naší činnosti nezbytné.

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků. Jako každý rok, tak i od 1. 1. 2020 došlo k valorizačním úpravám různých sazeb a parametrů ve výše uvedených oblastech. K zásadním změnám pro zaměstnavatele dochází při zpracování dočasných pracovních neschopností zaměstnanců zavedením tzv. eNeschopenky. Zmíním se zde i o dalších spíše drobnějších změnách v uvedených oblastech.

Společnost s ručením omezeným poskytla zápůjčku právnické osobě. Právnická osoba zápůjčku neuhradila do doby splatnosti, tak byla vystavena zajišťovací směnka na částku zápůjčky s příslušenstvím. Nyní došlo k soudnímu řízení a avalista (fyzická osoba) má povinnost tuto směnku uhradit včetně nákladů soudního řízení. Společnost s r. o. vede v účetnictví pohledávku vůči právnické osobě na jistinu zápůjčky, úroky a smluvní pokutu. Jak správně zaúčtovat nově vzniklý stav, kterým přechází zaúčtovaná zápůjčka právnické osobě na účtu 378 na vymáhanou směnku po fyzické osobě? Bylo již zahájeno exekuční řízení. Má být vytvořena účetní opravná položka i k zaúčtovaným úrokům z prodlení?

Poplatníci, fyzické i právnické osoby, mohou – při respektování zákonem stanovených podmínek – snížit svůj základ daně mj. o daňovou ztrátu vykázanou v předcházejících zdaňovacích obdobích. V následujícím textu se budu věnovat nejen správnému postupu při zohlednění této odčitatelné položky, ale upozorním též na ztrátu účetní, kterou nelze se ztrátou daňovou ztotožnit ani zaměnit.

Na jednom školení mě velice pobavilo úvodní slovo kolegyně, podle které je v daních několik málo otázek, na které existuje správná odpověď, mnoho otázek, na které existuje více odpovědí, a velmi mnoho otázek, na které neexistuje žádná správná odpověď. Ano, je nutno souhlasit, že česká daňová soustava je velice složitá a právně nejednoznačná. Skutečně je mi velice líto daňových poplatníků a říkám si, jak se vůbec mohou lidé, kteří nejsou právně vzděláni, v této problematice orientovat. Tato skutečnost je samozřejmě všeobecně známa a pod záštitou zjednodušení jsou předkládány návrhy na úpravu daňových zákonů. Výsledkem často bývá pravý opak, a tak nám i nadále daňové zákony víc a víc bobtnají. Z toho někteří ekonomičtí odborníci a politici dovozují, že naše daňová soustava potřebuje především stabilitu. Přestože se mnohdy jedná o skutečně špičkové odborníky, nemohu jejich názor sdílet. Jako daňový poradce s dlouholetou praxí se totiž nemohu smířit se skutečností, kdy jsou daňové subjekty sankcionovány kvůli právně nejasné otázce a dovolají se spravedlnosti až na základě výkladu soudu po mnoha letech. Na druhou stranu je též zřejmé, že stav, kdy text daňového zákona umožňuje více výkladů, nahrává různým daňovým podvodům.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob si může uplatnit jak nezdanitelné části základu daně vymezené v § 15 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), tak položky odčitatelné od základu daně, které jsou obsahem § 34 ZDP . Podle § 34 ZDP může postupovat i poplatník daně z příjmů právnických osob.

Samotné provedení úhrady jakékoli přijaté faktury včas je v éře internetového bankovnictví hračkou a lze se to naučit během pár desítek minut. Zadání platby směřující do jiného členského státu Evropské unie či třetí země je jen o málo těžší než zadání tuzemského platebního příkazu. Zatímco u tuzemského platebního příkazu si zpravidla vystačíme s číslem účtu příjemce a kódem banky, tak u příkazu do zahraničí musíme znát IBAN, případně kód SWIFT nebo identifikátor BIC. Buď jak buď samotné administrativní provedení je jednoduché a zadání příkazu stejně tak.

Dne 13. 6. 2019 předložila ministryně financí JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů (dále jen „návrh zákona“). Návrh zákona obsahuje změny hned několika daňových zákonů, zejména zákona č. 353/2003 Sb. , o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních “ či „ZSD “). 1)

V příspěvku se blíže podíváme na vymezení rodinného závodu zavedeného v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále také „OZ “) a na zdanění členů rodiny zúčastněných na jeho provozu, a dále na zdanění spolupracujících osob ve smyslu § 13 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Zmíníme se rovněž o novince „rodinný podnik“, kterýžto pojem byl schválen v květnu 2019 usnesením vlády ČR.

Podnikatel se lehce stane plátcem DPH. Zdálo by se logické, že až z donucení zákonem, hlavně kvůli obratu přes 1 mil. Kč za nejvýše 12 měsíců. Proč by totiž někdo soudný chtěl dobrovolně navyšovat své ceny o DPH na výstupu. Nicméně v řadě praktických případů může být plátcovství výhodnější, zejména když stojíte obchodně mezi plátci nebo povaha vaší činnosti přináší nadměrný odpočet DPH (např. dodáváte zboží mimo ČR legálně bez daně). Nepříjemností DPH je nutnost přiznávat a finančnímu úřadu odvádět daň již při dodání zboží a poskytnutí služby, bez ohledu na to, zda odběratel nakonec pohledávku zaplatí nebo ne. Od roku 2011 je ale možné – při splnění podmínek – „vrácení“ DPH z nezaplacené pohledávky dodavateli při insolvenci dlužníka. A od dubna roku 2019 došlo k rozšíření této možnosti o další důvody nedobytných pohledávek, a tím to asi neskončí…