Práce na dohodu - strana 5

Kde najdu v zákoníku práce, že si může zaměstnanec plánovat směny sám? Má povinnost oznamovat plán zaměstnavateli předem? Jak se postupuje v případě pojištěné dohody, pokud si plánuje směny sám s ohledem na možnou nemoc? 

Nebylo by možné použít v některých případech místo dohody o provedení práce příkazní smlouvu? Například v případě letní brigády instruktora na dětském táboře? 

Pokud dojde k situaci popisované v  § 77 odst. 4 a zaměstnanec si při dodržení podmínek zažádá o zaměstnání v pracovním poměru, jak mám jako zaměstnavatel postupovat, když se k tomu stavím negativně – jen napíšu písemnou odpověď s důvody? Můžu být jako zaměstnavatel nějakým způsobem „donucen“ uzavřít s takovým dohodářem klasickou pracovní smlouvu?

Platí limit 300 hodin u dohodářů, kteří se odvodují sociálním a zdravotním pojištěním? Zaměstnanec odpracoval na DPP 290 hodin a další měsíce již překročil částku 10 000 Kč. Aktuálně již odvodujeme a OSSZ tvrdí, že v těchto případech pro nás již neplatí limit 300 hodin, ale nemůžeme najít zdroj v zákoně.

Může mít zaměstnanec v pracovním poměru jinou výši příplatku za práci o víkendu oproti zaměstnanci na dohodu – např. zaměstnanec na dohodu 10 % a zaměstnanec v plném pracovním poměru 20 % (jde o soukromou sféru)? U rovnoměrně rozvržené pracovní doby (PO-PÁ) je práce o víkendu u zaměstnanců zároveň prací přesčas s příplatkem 25 %, u zaměstnanců na dohodu ani nově nevzniká nárok na příplatek za přesčas?

Přijali jsme na dohodu o provedení práce zaměstnankyni, která nemá českou občanku. V pase má státní příslušnost Slovensko, trvalý pobyt. Odměna z DPP bude do 10 000 Kč. Musíme ji hlásit první den nástupu na Úřad práce - Informace o nástupu do zaměstnání občana EU?

Jak se budou zpracovávat zákonné příplatky z DPP? Jedná se také o odměnu jako je sjednaná měsíční odměna z DPP? A jak je to s limitem do 10 000 Kč, např. je sjednaná měsíční odměna 10 000 Kč, teď bude mít zaměstnanec k této dohodě příplatek za SO a NE a překročí 10 000 Kč, pak bude z celé částky odvedeno SP a ZP?

Je sjednána DPP od 7. 3. 2023 do 30. 9. 2023 s jednorázovou celkovou odměnou ve výši 35 000 Kč, sjednán předpokládaný počet odpr. hodin 200, skutečně odpracováno 196 hod. Je správný tento výpočet průměrného hrubého výdělku, ze kterého se pak vypočítá průměrná měsíční čistá mzda? Průměr na hodinu ze skutečně odpracované hodiny: 35 000 / 196 = 178,57. Průměrný počet měsíců : 208 dnů (od 7. 3. do 30. 9.) / 30,42 (průměrný počet kalendářních dnů v měsíci) = 6,84. Fiktivní týdenní pracovní doba: 196 hodin / 6,84 / 4,348 = 6,59. Průměrný hrubý měs.výdělek: 178,57 × 4,348 × 6,59 = 5 117 Kč. A pak už jen běžný výpočet čisté mzdy - odečet ZP, SP, daň. 

Máme v pracovním poměru zaměstnankyni, která je nyní na rodičovské dovolené. Od 1. 10 2023 jí chceme umožnit přivýdělek na základě dohody o provedení práce do výše 10 000 Kč. Jednalo by se o jiný druh činnosti oproti jejímu původnímu pracovnímu poměru. Má u nás podepsané prohlášení, a tudíž s uplatněnou slevou na dani nebudeme odvádět žádnou daň, také se nebude odvádět sociální a zdravotní pojištění. Je třeba ještě něco dodržet hlavně v souvislosti s novelou zákoníku práce od 1. 10. 2023, příp. 1. 1. 2024?

Aby byla od 1. 10. 2023 v dohodě o provedení práce splněna informační povinnost, stačí podle § 77a odst. 1 písm. g) a h) uvést přímo v dohodě následující: „Zaměstnanec si pracovní dobu rozvrhuje sám s ohledem na potřeby zaměstnavatele. Rozsah práce nesmí přesáhnout 300 hodin ročně. Zaměstnanci je během výkonu práce poskytnut nepřetržitý denní odpočinek, nepřetržitý odpočinek v týdnu a přestávka v práci na jídlo a oddech, případně přiměřená doba na oddech a jídlo za podmínek dle § 88 až § 90a a § 92 zákoníku práce.“?

Zaměstnanec má podepsanou DPP od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023. Firma se v prosinci rozhodne, že napíše zaměstnanci dodatek o prodloužení DPP na dobu neurčitou. Bude v tomto případě DPP už podléhat novele zákoníku práce, přestože byla smlouva uzavřena 1. 7. 2023? 

Můj dotaz ohledně prací na DPP a DPČ, informační povinnost příslušného paragrafu zní: jak naplnit příslušný paragraf, znění "předpokládaný rozsah pracovní doby za den nebo týden", když mám uzavřenou příslušnou Dohodu pro brigádníky na zástup na směnu na hotelu a nevím více jak měsíc dopředu (někdy dochází k zástupu ze zdravotních důvodů atd.). Je předpoklad, že bude splněna informační povinnost 3 dny dopředu, případně se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na kratší době, ale nevím, kolik směn v průměru bude potřeba, protože tito brigádníci jsou využíváni především na zástup. Jak toto vyplnit? Někdy je pokryto více směn během měsíce, někdy žádná.

Je možné, aby si zaměstnanec sám rozvrhoval svou pracovní dobu u dohody? V pracovní smlouvě má psáno, že pracovní dobu určuje zaměstnavatel, ale ve skutečnosti si pracovní dobu určuje sám - pracuje kdy se mu to hodí a zaměstnavatel s tím souhlasil. Jak to bude s příplatky? Pracuje většinou o víkendech. Máme upravit dodatkem k pracovní smlouvě?

Brigádník bude mít uzavřenou dohodu o provedení práce od 2. 1. 2024 do 15. 3. 2024 (sezónní práce). V lednu odpracuje 6 hodin, v únoru 25 hodin a v březnu 16 hodin (celkem tedy odpracuje 47 hodin). Na kolik hodin vznikne brigádníkovi nárok na dovolenou? 

Platí u dohod (DPP, DPČ) zaručená mzda, nebo stačí dodržení minimální mzdy? Paragraf 138 se rozšířil o příplatky od 1. 10. 2023, ale v § 77 je stále výjimka pro odměňování. 

Nově dle zákoníku práce budou mít brigádníci pracující na základě DPP nárok na příplatky. My máme stanoveny pro zaměstnance pracující na základě pracovní smlouvy vyšší příplatky za práci o víkendu, než jaké požaduje zákoník práce. Je možné dávat příplatky brigádníkům pracujícím na základě DPP v zákonné výši dle zákoníku práce, tzn. nižší, než jaké mají zaměstnanci pracující na základě pracovní smlouvy?

Potřebuji si ujasnit poskytování náhrady za dobu DPN u dohody o pracovní činnosti. Máme zaměstnanec na DPČ od roku 2021. Každý měsíc dosahuje rozhodného příjmu 4 000 Kč. Příklad č. 1: Pokud vznikne DPN od 15. 8. - 31. 8. 2023, zaměstnanec odpracuje část měsíce a dosáhne započitatelného příjmu 4 800 Kč, tak v měsíci srpnu je účasten nemocenského pojištění a má nárok na náhradu mzdy a následně na nemocenskou dávku. Příklad č. 2: Pokud vznikne DPN 1. 8. - 31. 8. 2023, zaměstnanec nic v daném měsíci neopracoval, nemá žádný příjem, tak v tomto případě nemá nárok na náhradu mzdy ani na nemocenské, tj. nesplnil podmínky pro poskytování nemocenských dávek, nebyl v daném měsíci účasten nemocenského pojištění. V druhé případě neposuzuji to, že byl účasten nemocenského pojištění v předchozích měsících, ale posuzuji pouze ten daný měsíc a rozhodný příjem v tom daném měsíci. Jedná se mi hlavně o potvrzení či vyvrácení příkladu č. 2 a zda uvažuji správně. .

Lze v jedné dohodě o provedení práce/dohodě o pracovní činnosti sjednat více druhů práce a určit pro každou z těchto činností jinou hodinovou odměnu, např. DPP: a) druh práce č. 1 – odměna 400 Kč/hod., b) druh práce č. 2 – odměna 250 Kč/hod.

Jako zaměstnanec mám sjednanou dohodu o provedení práce na 300 hod za rok s odměnou 150 Kč/hod. Směny nejsou dány, pracuji dle potřeb pro zaměstnavatele (brigáda). V případě, že pracuji o víkendu, mám nárok na příplatek za sobotu a neděli v částce 10 % (firemní sféra)? Pokud ano, musí to být ve smlouvě výslovně sjednáno? Pokud ne, pak na tento příplatek "dohodáři" nárok nemají? Platilo by to samé i pro práci ve státní svátek, resp. v nočních hodinách? Děkuji za vysvětlení a doplnění konkrétního ustanovení zákoníku práce.

Může být takto formulován rozsah práce v textu dohody (viz níže), když bude pracovník někdy pracovat např. jeden týden 10 hodin týdně, druhý týden 22 hodin, třetí týden 5 hodin atd.? Znění pro rozsah práce: Sjednané práce bude zaměstnanec vykonávat v rámci sjednaného objemu výkonu práce v průměru v jednotlivých týdnech dle potřeb zaměstnavatele v rozsahu maximálně 20 hodin týdně.